Čína šlape na plyn v datových přenosech

Čína se v těchto dnech posouvá na další technologický stupínek. Dnes ve 13:03 našeho času odstartovala z kosmodromu Si-čcchang raketa Dlouhý pochod 3B, která vynesla do vesmíru první čínskou družici schopnou vysokokapacitního datového přenosu. Družice Shijian-13 ale není zajímavá jen kvůli vysoké datové propustnosti. Jedná se také o experimentální misi, která má navíc ověřit fungování iontového motoru a laserovou komunikaci.

Start rakety Dlouhý pochod 3B s družicí Shijian-13

Start rakety Dlouhý pochod 3B s družicí Shijian-13
Zdroj: https://i.imgur.com

Stavba Shijian-13

Stavba Shijian-13
Zdroj: http://spaceflight101.com

Raketa po startu zamířila směrem na jihovýchod přes střední Čínu a následně k Pacifiku. Půl hodiny po startu byla výsledkem silně protáhlá dráha přechodová ke geostacionární, na které se uvolnil vynášený náklad – 4600 kilogramů těžký satelit Shijian-13. Tato družice je první, která patří do kategorie anglicky označované jako HTS (high-throughput satellite). Na své palubě nese jednak širokopásové komunikační systémy v pásmu Ka, které dosahují datového toku až 20gbps.

Družice Shijian-13 je schopná vytvořit 26 svazků, které pokryjí celou rozlohu Číny i přímořské oblasti. Díky tomu budou mít piloti i námořníci možnost dobrého spojení a využití se najde i u záchranných složek. Družice má zajistit přístup k internetu a multimédiím se speciálním zaměřením na posádky letadel, ale i na vysokorychlostní vlaky. Družice má pomoci také vzdělávání na dálku, nebo tzv. telemedicíně, tedy dálkovému lékařství.

Iontový motor LIPS-200

Iontový motor LIPS-200
Zdroj: http://spaceflight101.com

Shijian-13 se usadí nad 110,5. stupněm východní délky, odkud pokryje nejen oblast Číny, ale i okolní Pacifik. Na palubě družice navíc najdeme iontové motory LIPS-200, které se testovaly už na družici Shijian-9A v roce 2012. Motor váží 36 kilogramů, přičemž do toho není započítána hmotnost paliva, kterým je xenon. Motor poskytuje tah 40 mN se specifickým impulsem 3136 s. K provozu potřebuje 1200 W elektrické energie a při pozemních zkouškách dosáhl bez problémů 7500 hodin provozu. Na palubě se nachází i testovací laserové komunikační zařízení, ale chybí o něm bližší informace.

Ukládání družice Shijian-13 pod aerodynamický kryt.

Ukládání družice Shijian-13 pod aerodynamický kryt.
Zdroj: https://i.imgur.com

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/04/C9Ni2GcUQAAtv93.jpg
https://i.imgur.com/pFURSrr.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/04/1487330117927228.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/04/lips200-engine.jpg
https://i.imgur.com/WWDAwN8.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “Čína šlape na plyn v datových přenosech”

  1. Vývojová akcelerace Číny je na úseku aplikovatelnosti technologií zejména pro kosmické účely překvapivá. Pokud se trend nezmění, lze očekávat její vedoucí roli již do pěti let.

    • maro napsal:

      No jo. Ani v počítačích, mobilech, těžké stavební technice to není jinak. Čína je úplně jinej svět.

      • tyčka napsal:

        Procesory do počítačů vyrábí Intel ve svých továrnách mimo Čínu – né vše co je v té krabičce s elektronikou je vyrobeno v Číně. I při výrobě v ČR se součástky nakupují z celého světa – jak z Číny tak i jinde na světě.

    • RiMr napsal:

      Vedoucí role do pěti let v čem konkrétně?

      • maro napsal:

        Naše představy o Číně jsou trochu jinde, než opravdu je.
        Skvělý postřehy o Číně má Lukáš Codr, co tam už několik let dělá projektovýho manažera ve vývojářské firmě. Žije v Shanghai. A furt kulí oči.
        Mimochodem, už se tam i oženil.
        https://www.youtube.com/watch?v=0YLYfD8JdnQ
        Mimochodem hodně zajímavé je jak povídá, že když jel něco vyjednávat do Apple do Cupertina, tak 90 procent jeho komunikace v USA mohla proběhnout v mandarínštině, protože Cupertino je skoro něco jako „čínská čtvrť“ – hotely, taxíky, restaurace. A i v samotném Apple maká těch amerických Číňanů neskutečný počet.

      • RiMr napsal:

        Tohle je, s prominutím, obvyklá diskuzní vata. Jsme ne Kosmonautixu, tož by mě zajímalo, v čem ta Čína za 5 let bude mít konkrétně tu „vůdčí roli“. Jakože například bude mít tak pokročilou kosmickou stanici, že převezme „vůdčí roli“ po ISS? Nebo její meziplanetární sondy budou už za 5 let brázdit sluneční soustavu v takovém počtu a s takovým přínosem pro světovou vědu, že převezmou „vůdčí roli“ v této oblasti os stávajících agentur? Nebo čínská vozítka budou drandit po Marsu takovým způsobem, že Curiosity i následující NASA Mars-rover budou muset smeknout před tím, jak to ude zvládat čínské vozítko, které v tomto převezme „vůdčí roli“? Nebo čínské nosiče překročí vydatněji stín kopírovaných ruských nosičů a převezmou „vůdčí roli“ i zde a Angara, či evropské nebo americké nosiče včetně soukromých budou v závěsu za čínským „vůdčím“ nosičem, o znovupoužitelnosti ani nemluvě?
        Pokud tedy chápeme „vůdčí roli“ stejně, tedy že jde o roli vůdce, tedy toho kdo vede a je napřed před ostatními, pak by mě opravdu zajímalo, v čem v kosmonautice Čína tohoto dosáhne – za pět let!

      • RiMr napsal:

        Sorry za preklepy pisu z mobilu.

      • maro napsal:

        Tak třeba bude drandit po Měsíci. Ale pět let je asi fakt ještě moc krátká doba. Navíc vůdčí roli asi stejně vždycky budou mít vojáci se svými technologiemi a ty si asi moc vzájemně prozrazovat nebudou.

  2. ptpc Redakce napsal:

    Výborný článok!
    Táto družica by mala predstavovať strednú triedu čínskych telekomunikačných družíc, ktorá by mala byť v bežnej prevádzke behom troch rokov.
    Ráta sa s jej životnosťou 15 rokov, pričom zásoby xenónu pre iontové motory sú 100 kg.

  3. Rudolf Šíma napsal:

    Slušné kopce kolem ramp. Nenašel jsem nadmořskou výšku kosmodromu. Nevíte někdo?

Napište komentář k tyčka

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.