Čína se v těchto dnech posouvá na další technologický stupínek. Dnes ve 13:03 našeho času odstartovala z kosmodromu Si-čcchang raketa Dlouhý pochod 3B, která vynesla do vesmíru první čínskou družici schopnou vysokokapacitního datového přenosu. Družice Shijian-13 ale není zajímavá jen kvůli vysoké datové propustnosti. Jedná se také o experimentální misi, která má navíc ověřit fungování iontového motoru a laserovou komunikaci.
Zdroj: https://i.imgur.com
Zdroj: http://spaceflight101.com
Raketa po startu zamířila směrem na jihovýchod přes střední Čínu a následně k Pacifiku. Půl hodiny po startu byla výsledkem silně protáhlá dráha přechodová ke geostacionární, na které se uvolnil vynášený náklad – 4600 kilogramů těžký satelit Shijian-13. Tato družice je první, která patří do kategorie anglicky označované jako HTS (high-throughput satellite). Na své palubě nese jednak širokopásové komunikační systémy v pásmu Ka, které dosahují datového toku až 20gbps.
Družice Shijian-13 je schopná vytvořit 26 svazků, které pokryjí celou rozlohu Číny i přímořské oblasti. Díky tomu budou mít piloti i námořníci možnost dobrého spojení a využití se najde i u záchranných složek. Družice má zajistit přístup k internetu a multimédiím se speciálním zaměřením na posádky letadel, ale i na vysokorychlostní vlaky. Družice má pomoci také vzdělávání na dálku, nebo tzv. telemedicíně, tedy dálkovému lékařství.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Shijian-13 se usadí nad 110,5. stupněm východní délky, odkud pokryje nejen oblast Číny, ale i okolní Pacifik. Na palubě družice navíc najdeme iontové motory LIPS-200, které se testovaly už na družici Shijian-9A v roce 2012. Motor váží 36 kilogramů, přičemž do toho není započítána hmotnost paliva, kterým je xenon. Motor poskytuje tah 40 mN se specifickým impulsem 3136 s. K provozu potřebuje 1200 W elektrické energie a při pozemních zkouškách dosáhl bez problémů 7500 hodin provozu. Na palubě se nachází i testovací laserové komunikační zařízení, ale chybí o něm bližší informace.
Zdroj: https://i.imgur.com
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/04/C9Ni2GcUQAAtv93.jpg
https://i.imgur.com/pFURSrr.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/04/1487330117927228.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/04/lips200-engine.jpg
https://i.imgur.com/WWDAwN8.jpg
Slušné kopce kolem ramp. Nenašel jsem nadmořskou výšku kosmodromu. Nevíte někdo?
Podle této mapy je to cca. 1800 mnm.
Jak velký to má dopad na spotřebu paliva, resp. zvýší se nosnost? V porovnání se startem na pobřeží, tedy v 0 mmm. Nebo je to zanedbatelné?
To je opravdu zanedbatelné.
Díky za odpověď:-)
Díky moc. O téhle schopnosti map od Googlu jsem nevěděl. Skvělé.
Rádo se stalo.
Výborný článok!
Táto družica by mala predstavovať strednú triedu čínskych telekomunikačných družíc, ktorá by mala byť v bežnej prevádzke behom troch rokov.
Ráta sa s jej životnosťou 15 rokov, pričom zásoby xenónu pre iontové motory sú 100 kg.
Vývojová akcelerace Číny je na úseku aplikovatelnosti technologií zejména pro kosmické účely překvapivá. Pokud se trend nezmění, lze očekávat její vedoucí roli již do pěti let.
No jo. Ani v počítačích, mobilech, těžké stavební technice to není jinak. Čína je úplně jinej svět.
Procesory do počítačů vyrábí Intel ve svých továrnách mimo Čínu – né vše co je v té krabičce s elektronikou je vyrobeno v Číně. I při výrobě v ČR se součástky nakupují z celého světa – jak z Číny tak i jinde na světě.
Vedoucí role do pěti let v čem konkrétně?
Naše představy o Číně jsou trochu jinde, než opravdu je.
Skvělý postřehy o Číně má Lukáš Codr, co tam už několik let dělá projektovýho manažera ve vývojářské firmě. Žije v Shanghai. A furt kulí oči.
Mimochodem, už se tam i oženil.
https://www.youtube.com/watch?v=0YLYfD8JdnQ
Mimochodem hodně zajímavé je jak povídá, že když jel něco vyjednávat do Apple do Cupertina, tak 90 procent jeho komunikace v USA mohla proběhnout v mandarínštině, protože Cupertino je skoro něco jako „čínská čtvrť“ – hotely, taxíky, restaurace. A i v samotném Apple maká těch amerických Číňanů neskutečný počet.
Tohle je, s prominutím, obvyklá diskuzní vata. Jsme ne Kosmonautixu, tož by mě zajímalo, v čem ta Čína za 5 let bude mít konkrétně tu „vůdčí roli“. Jakože například bude mít tak pokročilou kosmickou stanici, že převezme „vůdčí roli“ po ISS? Nebo její meziplanetární sondy budou už za 5 let brázdit sluneční soustavu v takovém počtu a s takovým přínosem pro světovou vědu, že převezmou „vůdčí roli“ v této oblasti os stávajících agentur? Nebo čínská vozítka budou drandit po Marsu takovým způsobem, že Curiosity i následující NASA Mars-rover budou muset smeknout před tím, jak to ude zvládat čínské vozítko, které v tomto převezme „vůdčí roli“? Nebo čínské nosiče překročí vydatněji stín kopírovaných ruských nosičů a převezmou „vůdčí roli“ i zde a Angara, či evropské nebo americké nosiče včetně soukromých budou v závěsu za čínským „vůdčím“ nosičem, o znovupoužitelnosti ani nemluvě?
Pokud tedy chápeme „vůdčí roli“ stejně, tedy že jde o roli vůdce, tedy toho kdo vede a je napřed před ostatními, pak by mě opravdu zajímalo, v čem v kosmonautice Čína tohoto dosáhne – za pět let!
Sorry za preklepy pisu z mobilu.
Tak třeba bude drandit po Měsíci. Ale pět let je asi fakt ještě moc krátká doba. Navíc vůdčí roli asi stejně vždycky budou mít vojáci se svými technologiemi a ty si asi moc vzájemně prozrazovat nebudou.