Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu

Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.

Návrh rozpočtu na rok 2017 s výhledem na další roky

Návrh rozpočtu na rok 2017 s výhledem na další roky
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com

Abychom byli přesní, celý dokument nese název  NASA Transition Authorization Act of 2017 – na tomto návrhu pracovali zástupci Senátu a Sněmovny reprezentantů několik měsíců. Obsahem dokumentu je, že NASA dostane 19,508 miliardy dolarů – v roce 2016 přijala 19,3 miliardy, což tvořilo 0,5% federálního rozpočtu. 17. února návrh prošel Senátem a 7. března ve Sněmovny reprezentantů proběhla jen krátká diskuse, nikdo proti němu nevystoupil a neprotestoval, jak uvedl Jeff Foust ze Space News.

Kdo by si ale myslel, že obsahem 146 stránkového dokumentu jsou jen finance, ten by se mýlil. Ukrývá se v něm i nástin cesty, kterou by se měla NASA ubírat. Hlavní důraz je kladen na pilotovanou výpravu, která by se měla ve třicátých letech dostat blízko k Marsu, nebo rovnou na jeho povrch. Pozitivní je, že dokument zároveň nabádá NASA k tomu, aby pokračovala ve vývoji gigantické rakety SLS. Ačkoliv tento nosič mnoha fanouškům kosmonautiky příliš k srdci nepřirostl, asi se shodneme na tom, že jeho vývoj už stál značné prostředky a bylo by neekonomické v tomto směru měnit plány a vyvíjet něco nového. Vývoj má pokračovat i u sesterského projektu, tedy lodi Orion, která má umožnit cesty lidí k Měsíci, Marsu a třeba i někam dál.

Donald Trump by mohl rozpočet schválit. Jeho vize se shodují s programem vytyčeným v novém návrhu.

Donald Trump by mohl rozpočet schválit. Jeho vize se shodují s programem vytyčeným v novém návrhu.
Zdroj: http://www.davidreneke.com

Důležité je, že NASA zatím peníze nemá jisté – rozpočet sice prošel Kongresem, ale teď jej dostane na stůl prezident Donald Trump, který jej může schválit, nebo vetovat. Americký specializovaný portál Business Insider se snažil od prezidentské kanceláře získat vyjádření ohledně názoru na rozpočet, nicméně odpověď nepřišla.

Neoficiálně se ale spekuluje o tom, že Trump by v tomto případě neměl dělat problémy. Už dříve vyjádřil svou podporu pilotovanému letu na Mars a i ve svém inauguračním projevu zmínil odhodlání „odemknout tajemství vesmíru“. Vládní úředníci zatím oznámili, že chtějí, aby se NASA ve dvacátých letech vrátila k Měsíci, což odpovídá plánu vybudovat v cislunárním prostoru nástupce ISS. Na druhou stranu má skončit 58 let trvající mandát NASA studovat Zemi a její klima. Návrh samotný tyto detaily nezmiňuje. Dalším důvodem, který by naznačoval, že by Trump mohl rozpočet schválit souvisí s politickými vztahy. Americký prezident má relativně úzkou spolupráci s legislativním odborem, který spravuje strana Republikánů.

Podle American Astronomical Society by měl návrh obsahovat nejen plány na pilotovaný průzkum, vývoj kosmických stanic, nebo vědu, ale i mnoho dalších zajímavých detailů. Zde můžeme jmenovat několik základních oborů, kterých se nový rozpočet dotkne:

Vizualizace připojování lodi Orion k raketě SLS

Vizualizace připojování lodi Orion k raketě SLS
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

  • Zajištění základních funkcí pro průzkum – NEpilotovaný let rakety SLS s lodí Orion v roce 2018, následovaný pilotovaným letem stejné sestavy k Měsíci v roce 2021 a další cesty vstříc Měsíci a Marsu v dalších letech
  • Cesta k Marsu – Tento bod udává NASA, aby se snažila dostat lidi k Marsu v roce 2033. Kromě toho tento bod také mění plány co se týče mise Asteroid Redirect Mission (zachycení asteroidu, jeho dovlečení k Zemi a následná pilotovaná výprava k jeho průzkumu). Spíše se očekává opuštění rozvoje této mise.
  • Pilotované lety, průzkum záměrů a cílů – Tento bod se dá shrnout do relativně jednoduchého hesla – NASA se má snažit rozšířit trvalou lidskou přítomnost dál, než jen na nízkou oběžnou dráhu Země.
  • Letectví – bod, který fandy kosmonautiky až tolik nezajímá, přesto má v NASA nezastupitelnou roli a nachází se už v jejím názvu. Agentura má být lídrem v oblasti vývoje ve oblasti letectví a hypersonických letadel. NASA má zároveň rozvíjet výzkum supersonického letadla, které by „otevřelo nový globální trh a umožnilo nové přepravní možnosti“.
  • Mars rover 2020 – Kongres podpořil plán NASA poslat k Marsu rover o velikosti auta, který má pomoci určit, zda na této planetě někdy existoval život.
  • Europa – Schvaluje plán NASA poslat sondu k Jupiterovu ledovému měsíci Europě. Na tomto tělese by se měl nacházet podpovrchový oceán kapalné vody, který může hostit život.
  • Kongresové prohlášení o politice a účelu – Novelizuje dosavadní zákony a nařízení tak, aby se staly součástí projektu NASA, který se snaží o hledání původu života, jeho evoluce, rozložení a budoucnosti ve vesmíru.
  • Strategie výzkumu extrasolárních planet – Žádá NASA, aby vysvětlila, jak se při hledání exoplanet uplatní Dalekohled Jamese Webba a další instrumenty.
  • Blízkozemní objekty – Žádá NASA, aby urychlila program určený k hledání zabijáckého asteroidu, který by se mohl srazit se Zemí.
  • Systémy radioizotopových zdrojů – Prosí NASA o dodání hlášení o tom, jak chce vyrábět plutonium-238, velmi vzácný zdroj energie pro sondy v hlubokém vesmíru. Agentura má zároveň detailněji rozpracovat, jaké jsou její plány se sondami, které by měly radioizotopový zdroj.

Vývoj rozpočtu a rozložení financí do jednotlivých kategorií ukazuje přiložená tabulka, ve které jsou čísla v miliardách amerických dolarů.

 2015 Přijatý2016 odhad2017 žádost2017 Senát2017 SněmovnaSchváleno Kongresem
CELKEM18,0119,28519,02519,319,50819,508
Průzkum3,5434,0163,3374,334,1834,532
Kosmické operace4,6255,0253,0764,9514,894,951
Věda5,2435,5895,6015,3955,5975,395
Letectví0,6420,6330,790,6010,7120,601
Kosmické technologie0,60,6860,8270,6870,7390,686
Vzdělání0,1190,1150,10,1080,1150,108
Bezpečnost, servis2,6552,7722,8372,7972,8352,797
Stavba a životní prostředí0,4460,4150,420,40,3980,4
Generální inspekce0,0370,0370,0380,0380,0380,038

Zdroje informací:
http://www.businessinsider.com/
http://spacenews.com/
https://www.congress.gov/
https://aas.org/posts/

Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/…/2015/06/us_capitol_nasa_1040-879×485.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/02/table.jpg
http://www.davidreneke.com/wp-content/uploads/2016/11/Don.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015/11/2015-11-11-162855-350×234.jpg

Mars, Měsíc i Europa - NASA jen krůček od nového rozpočtu, 2.5 out of 5 based on 32 ratings
Pin It
(Visited 3 371 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (32 votes cast)
(Visited 3 371 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


43 komentářů ke článku “Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu”

  1. Vojta napsal:

    To zní dost dobře. Jen mě mrzí zrušení ARM. Jasně, nezní to tak super jako let k Marsu, ale přijde mi to praktičtější, protože s SLS by nejspíš šlo jen o oblet případně řízení robotického vozítka z orbity. Takže spíš test technologií a lidské posádky daleko od Země a samozřejmě významné gesto. Manipulace s asteroidem se spolu s hledáním NEO jednou může zatraceně hodit. Snad neseškrtají i tu robotickou část mise.

    • Tomáš napsal:

      V tomto s tebou úplne súhlasím. Je to dá sa povedať šialene krátkozraké.

    • Spytihněv napsal:

      Co myslíte tím neseškrtáním robotické části mise? Pokud se zruší ARM, nebude se zřejmě konat nic. ARM je název celku, který se skládá z Asteroid Redirect Robotic Mission (ARRM) a Asteroid Redirect Crewed Mission (ARCM).

      • Vojta napsal:

        Není úplně jasné, jak to dopadne. Technicky je zajímavější robotická část, vědecky zase pilotovaná, která to nejspíš odnese jako první. V principu ale i samotná ARRM má smysl. Dokonce i kdyby nešlo o tlačení asteroidu na orbitu Měsíce, ale jen o výraznou změnu jeho dráhy.

        • Spytihněv napsal:

          S tím souhlasím. Robotická část by zapadala do snahy o nalezení obrany proti křížičům. A byla by škoda jen tak opustit rozpracovanou koncepci. ARM v textu sice vyjadřuje ARRM + ARCM, ale je fakt, že se jedná jen o hrubý nástřel a detaily se časem objeví.

        • Jiří Hošek napsal:

          Stačí prokliknout v příslušném odstavci článku přímo na znění zákona. Kongres má skutečně problém s nepilotovanou částí mise (ARRM), konkrétně s překročením rozpočtu a nedoložením technologických a vědeckých cílů. V zákoně je konkrétně specifikováno, co má obsahovat zpráva, kterou Kongres od NASA požaduje.

    • marian napsal:

      Ak ma niečo nemrzí, tak je to zrušenie AMR. Ešte pôvodný plan, ked sa mal Orion s posádkou vydať priamo k nejakému blízkozemnému asteroidu bol super, ale jak to začali postupne obmieňať a okresávať, až z toho bolo nakoniec robotické dotiahnutie malého šutra na orbitu Mesiaca, ku ktorému by sa vidala Orion, začalo to byť absurdné. A hlavne vzhľadom k údajnému prínosu zbytočné a extrémne drahé. A nie je žiadnym tajomstvom že to tak videli aj mnohí v NASA a nevedeli sa dočkať, kedy pride nejaká nová administrativa, ktorá to zatrhne.

      • Racek napsal:

        Takový šutr padne na zemi každou chvíli, a jsou i větší, naposledy v Čeljabinsku. Nic jiného než technologická exhibice tenhle projekt není a co by se za to mohlo pořídit jiného. Třeba zajímavé jsou asteroidy se zvláštním složením či ty velké s případnými podpovrchovými oceány a pod. A planetární výzkum či nástupce Webb …

    • ventYl napsal:

      Osobne by som povedal, ze o asteroidy je kvoli nerastnym surovinam velky zaujem medzi sukromnymi spolocnostami a tie su schopne do tohto projektu natlacit kludne aj vacsie peniaze ako NASA. NASA moze asistovat, ale podla mna nie je take kratkozrake proste nechat priestor sukromnym spolocnostiam tam, kde uz dnes maju zaujem investovat a obratit sa radsej tam, kde su vacsie vyzvy a kde nemaju sukromne spolocnosti ochotu investovat.

      Vobec si nerobim starosti o to, ze roboticku cast misie bez vacsich problemov sukromne spolocnosti uhraju vo vlastnej rezii, alebo ochotne preberu projekt od NASA. A ak sa NASA zamera v najblizsich rokoch na pobyt ludi dalej ako na LEO, tak sa o ziaden pokrok nepride. Znalosti NASA z pobytu ludi na CL(I)SS sa budu dat zuzitkovat aj pri vyskume na asteroidoch, ked na to bude vhodny cas.

      Koniec koncov existuje mnoho spolocnosti, ktore maju tazenie na asteroidoch ako svoj hlavny biznis plan. Takze investovat peniaze vyhradene pre NASA tam, kde je NASA naozaj nenahraditelna je podla mna OK.

      • Vojta napsal:

        Plány soukromých společností na manipulaci s asteroidy mi zatím nepřipadaly moc realistické. V podstatě nikdo neprezentoval žádné technické řešení, jen „byznys plán“. Pokud by se do toho někdo pustil jako SpaceX do boje o Mars, tak jsem pro všemi deseti.

        • ventYl napsal:

          To je podla mna len docasny technicky detail. V asteroidoch su latky, ktore sa daju dobre spenazit a toho si je kazda ta firma vedoma, takze skor, ci neskor sa toho chytia.

          Mozno nepojdu prave cestou zachytu asteroidu, pretoze to mi z dlhodobeho hladiska nepride prave najperspektivnejsie riesenie, ale s niecim urcite vyrukuju a nieco urcite vyskusaju.

  2. Dostatek peněz pro výzkum vesmiru je potřebný avšak jejich využití se jeví podle návrhu jako dost chaotické. Koncepci mají nastínit profesionálové, odborníci a předložit ke schválení Senátu a Sněmovně reprezentantů. Bylo by užitečné v návrhu sledovat návaznosti jednotlivých akcí a to i ve spojení na pokračující výzkum v Národních laboratořích a v nadnárodních firmách.

    • Tomáš napsal:

      Presne. Zbytočne nevymýšľať už vymyslené a spolupracovať môže mnhé veci urýchliť aj o niekoľko rokov.

    • Racek napsal:

      Na takových koncepcích vždy pracují hejna odborníků nejvyšší kategorie ze všech možných oborů. Nicméně je vždy problém s tím, že stejně jako u právníků – čím víc odborníků tím víc názorů. A dát to do lajny může jen klasická totalitní síla, v tomto případě politik – nebo armáda.

  3. Jiří Hošek napsal:

    Dušane, dovedu si představit, jak je těžké sepsat článek s čísly, které jsou všude jiné. Mám ale dojem, že celkový objem rozpočtu na rozpočtový rok 2017 ve výši 19,508 miliard zůstal, ale rozpočet jednotlivých rozpočtových kapitol se změnil. Tebou prezentovaná čísla „Schváleno Kongresem“ jsou z článku na aas.org ze září 2016. Konečná čísla jsou tady:
    https://www.congress.gov/bill/115th-congress/senate-bill/442/text

    Předpokládá se, že koncem dubna bude prezentována struktura rozpočtu z žádosti administrativy na fiskální rok 2018.

    • Dušan Majer napsal:

      Přesně ze stejného důvodu jsem se rozhodl vzít data jen z jednoho zdroje a nekopírovat to. Jakmile bych v jedné tabulce začal komplikovat různé zdroje, mám pocit, že by to udělalo víc škody, než užitku.

  4. B.E.A.M napsal:

    Podla mna to Trump nezastaví on sám hovoril ze Amerika by sa mala vratit k pilotovaným letom.

  5. Spytihněv napsal:

    Jestli to dobře chápu, tak se karta obrací zpět ve prospěch nepilotovaného letu EM-1? To se možná Trumpovi líbit nebude, ale snad se nerozhodne řešit detaily, co nejsou v jeho kompetenci a podpoří to jako celek.

    • Jiří Hošek napsal:

      Rozhodně ne. Zatím se postupuje podle původního plánu pro nepilotovanou EM-1. Případná změna na pilotovanou misi včetně odpovídajícího financování teprve přijde.

  6. otaznick napsal:

    „Asteroid Redirect Mission (zachycení asteroidu, jeho dovlečení k Zemi a následná pilotovaná výprava k jeho průzkumu)“…dříve se myslím hovořilo o dovlečení na orbitu Měsíce (hlavně asi kvůli riziku kolizní dráhy). Došlo tady k nějakým změnám, nebo se jedná o chybu?

  7. Rudolf Šíma napsal:

    „Na druhou stranu má skončit 58 let trvající mandát NASA studovat zemi a její klima.“ No, dovedu si představit ty „pelechy“ vytvořené enviromentalisty za státní peníze, ale přesto mám obavy, že tohle je „od zdi ke zdi“.

    • Rudolf Šíma napsal:

      environmentalisty, sorry 🙂

    • Vojta napsal:

      Pokud na to dostane dostatečný rozpočet NOAA, tak by se to nemuselo moc změnit. Pokud ani NOAA, tak se asi budeme muset připravit na to, že se větší porce satelitů sledujících Zemi bude vyrábět v Evropě (a Japonsku). Ostatně už se vyrábějí (třeba nedávno vypuštěné Sentinely). USA pak budou kupovat data. Neviděl bych v tom obecně takovou tragédii, NASA není jediná agentura, která to může dělat.

  8. VaclavC napsal:

    Vypadá to dobře. Jenom škoda, že tam není explicitně zmíněn rozvoj pořádných, tj. atomových, zdrojů energie pro kosmická zařízení. Už by to chtělo něco silnějšího než RTG, ať už pro krmení iontových motorů nebo VASIMRu, nebo pro použití třeba na Marsu.

  9. Ondra napsal:

    Lze nějak více rozvést varianta Orion ve spojení s misí na Mars?
    Je přece nereálné, aby se pouze v tomto letělo jako v hlavním plavidle/loď na Mars.

    U Dragonu se nyní řeší, jak se tam bude vykonávat potřeba u mise jen kolem měsíce. Orion není o moc větší. Základna velitelského modulu v programu Appolo měla 3,9 m myslím. Tohle má 5m. Pokud by v tom letěli minimálně dva, tak spolu přežijí maximálně 3 týdny. Zkusme to rok, rok a půl, dva podle profilu.

    Pro cestu k Marsu, to může/musí byt jen nástupní a vystupní prostředek do daleko většího plavidla. Na Marsu s tím stejně nepřistanou, takže není důvod sebou meziplanetárně tahat 20 t. A na vývoz a přestup kosmonautu na/u LEO ho nepotřebujeme.

    Pořád nechápu ten koncept.

    K blízkému asteroidům to trošku ještě snad smysl má. Ale taky mi přijde zbytečné sebou tahat obří „nafukovací“ člun. Ať přestoupí na LEO a nechají ho tam zaparkovaný. Může jich tam být klidně 10 záložních.

    Děkuji za názory

    • Vojta napsal:

      Velký habitat je pro cestu k Marsu v nějakých obrysech v plánu (a motorová sekce s extra palivem pro navedení na přeletové dráhy mezi planetami). Nebrat s sebou Orion by ale nebyl nejlepší nápad. Na LEO, kde by návratové moduly čekaly, by meziplanetární loď musela nějak zabrzdit a to by stálo spoustu paliva, které by se muselo táhnout celou cestu na Mars a zpět. Něco by se teoreticky dalo ušetřit aerobrakingem, ale těžko vše a do takového rizika nikdo nepůjde. Je fakt, že pro takovou misi by mohla stačit lehčí loď jako Crew Dragon.

    • jakubv napsal:

      Ad cesta na Mars, takhle o tom uvažuje Mars One, že k Red Dragonu bude přeletový modul a dva motorové moduly, tj celkem 4 starty ze země na jednu cestu, viz
      http://www.mars-one.com/technology/mars-transit-vehicle
      Ale je to jen jejich úvaha, zatím to nikdo nestaví.

      Ohledně mise Orion a Flyby Venuše/Mars se také mluvilo o přeletovém moduly, kde by těch 580 dní byli, přeci jen v samotném Orionu jim bude po 2 týdnech těsno…
      http://www.kosmonautix.cz/2014/04/misto-k-asteroidu-rovnou-k-marsu/

    • Jiří Hošek napsal:

      K tomu vyšel předloni dvoudílný článek.
      1. díl
      http://www.kosmonautix.cz/2015/09/lide-na-phobosu-v-roce-2033-a-na-marsu-za-sest-let/

      • Peter P napsal:

        Super clanky od Dusana v tej dobe som to cital a samozrejme ma to nadchlo, lenze dnes si nemyslim ze bez spoluprace so sukromnikmi taketo missie NASA uskutocni. 32 startov SLS je nerealne kedze na realizaciu by musel byt rozpocet NASA skokovo navyseny.

        • Jiří Hošek napsal:

          Jistě. Šlo mi jen o to rychle poslat nějakou zpracovanou koncepci jako odpověď na Ondrovy otázky ohledně role Orionu v meziplanetární lodi. Ondrovi nešlo primárně o samotnou podobu této meziplanetární lodi.

    • Peter P napsal:

      Pri porovnani Orion vs Dragon sa casto argumentuje, ze Orion je schopny prekonat Van Allenovy pasy, lenze ako sa ukazuje Dragon ich mozno prekona aj s posadkou o par rokov skor nez Orion. Dalej sa argumentuje ze Dragon nie je stavany na let do hlbokeho vesmiru a na EVA, lenze k Marsu a do hlbokeho vesmiru sa v buducnosti astronauti vydaju aj tak v nejakom habitate, ktory bude mat pretlakovu komoru.

      NASA bude pokracovat vo financovani SLS + Orion, kedze tento vlak sa neda zastavit. Ale za 5 az 10 rokov moze byt sukromna kozmonautika na takej urovni mozno aj vdaka vesmirnej turistike, ze NASA bude musiet prehodnotit prostriedky akymi chce dobyvat vesmir s pilotovanymi letmi.

      Firmy ako Bigelow, BlueOrigin, SpX, Boeing budu mat za par rokov hardware, ktory bude schopny vynasat vo vesmiru pomerne velke mnozstvo ludi na sukromne stanice, ktore mozno budu fungovat daleko lacnejsie ako ISS. Urcite budu mat nafukovacie casti a lety k nim budu velmi bezne. Dnes sa najde mnozstvo ludi ochotnych dat 10-15 mil dolarov za vylet na orbitu. Dragon alebo CTS-100 tam dostane 5-7 ludi a pri znovupouzitelnosti prvych stupnov taketo cesty budu velmi rentabilne.

      Lacna doprava na LEO bude znamenat, ze sa tam bude skutocne dat tankovat a modularne spajat sekcie rakiet/habitatov tak, aby sa na obeznu drahu mesiaca, alebo Marsu dostal velky naklad bez nutnosti posielat vsetko jednym nosicom.

      Nakoniec bude rozhodujuce ekonomika a nie technicke riesenie.

  10. Tovy napsal:

    A co takhle princip kyvadlové dopravy – Jedna velká loď/stanice s nafukovacími moduly, která bude neustále pendlovat mezi Zemí a Marsem. Bude ji jen potřeba urychlit a pak už jen s minimálními náklady udržovat stanovenou rychlost (klidně iontovými motory) a nebude zbytečně brzdit. Orion, nebo Dragon se jen připojí, vyloží/naloží posádku a náklad, odpojí a přistanou.

    • Vojta napsal:

      Celkem zajímavý nápad. Nevím jestli je možné najít stabilní dráhu mezi Marsem a Zemí jen s drobnými korekcemi. Stejně by to ale bylo obrovské riziko – Něco selže a transportní loď se nepotká s pendlující stanicí a bude navždy kroužit na heliocentrické dráze.

  11. holom napsal:

    Víte, váše stránky mě naplňují čirou radostí, nejen pro parádní články autorů, ale to nadšení které je v ostatních čtenářích je povzbuzující.

  12. pbpitko napsal:

    Ten princíp kyvadlovej dopravy je zaujímavý a skutočne by sa dala nájsť dráha po ktorej by sa s neveľkými korekciami dalo lietať. Problém okrem spomínanej nehody však bude spočívať aj v tom, že by sa to kyvadlo aby malo vôbec zmysel muselo vedieť vo vzdialenejšom vesmíre pohybovať hodne dlhú dobu, povedzme desaťročia. Pri zsbezpečení životných podmienok posádok to asi nepôjde dosť dobre, pretože takúto dlhovekosť a funkčnosť v dohľadnej
    dobe nebudeme vedieť zabezpečiť. Vyžadovalo by si to omnoho častejšiu a náročnejšiu údržbu ako ISS.

Zanechte komentář