Let k Marsu v roce 2033? NASA představila vize

Americká kosmická agentura NASA představila svou vizi vývoje pilotované kosmonautiky v dalších letech. Podle očekávání budou hlavní roli hrát nová raketa SLS a vyvíjená kosmická loď Orion. A co přesně nás od NASA čeká? Plány vypadají více než zajímavě – agentura pokračuje v přípravách nástupce Mezinárodní vesmírné stanice a stále hlasitěji mluví i o pilotované výpravě k Marsu. Vizi představil zástupce administrátora NASA, Bill Gerstenmaier, který má na starosti pilotovanou kosmonautiku.

Ve Fázi 0 hraje klíčovou roli výzkum na ISS.

Ve Fázi 0 hraje klíčovou roli výzkum na ISS.
Zdroj: http://1.bp.blogspot.com

Celá vize je rozdělena do tří fází, které spolu úzce souvisí. První z nich se označuje jako Fáze 0 a probíhá v současnosti a dá se očekávat, že bude ještě několik let pokračovat. Jejím pilířem je udržování provozu ISS do doby, dokud to bude přínosné (bez bližšího upřesnění). V tomto období má NASA připravovat systémy, které budou nutné pro cestu člověka k Marsu (především systémy podpory života). Kromě toho se má pracovat i na různých scénářích cesty a zvažování jejich přínosů, silných i slabých stránek. NASA by měla v rámci Fáze 0 podpořit komercionalizaci nízké oběžné dráhy. ISS je chápána jako katalyzátor vedoucí k závěrečnému cíli – komerční udržitelnosti provozu na nízké oběžné dráze bez nutnosti dohledu od NASA.

Navazující fáze označované čísly 1 a 2 už nízkou oběžnou dráhu opouští a přesouvají se do tzv cislunárního prostoru (oblast mezi geostacionární dráhou a oběžnou dráhou Měsíce). V tomto období se počítá s tím, že by od roku 2023 měla minimálně jednou ročně startovat raketa SLS s lodí Orion a od roku 2027 má každý rok letět jedna nepilotovaná SLS se zásobami.

Ke stanici DSG přilétá loď Orion.

Ke stanici DSG přilétá loď Orion.
Zdroj: https://cdn.arstechnica.net/

Raketa SLS má používat inovativní aerodynamický kryt s průměrem 8,4 metru, se kterým má být spojena nová metoda zadávání veřejných zakázek, která by měla přinést pozitiva i pro vývoj jiných aerodynamických krytů. V těchto dvou fázích by se lidé měli přesunout do cislunárního prostoru a vybudovat zde základnu. Jedním z důležitých dílů bude i přechodová komora, jejíž funkce má být ověřena ještě před osídlením stanice. STMD (Space Technology Mission Directorate) má vyvinout solárně-elektrický pohon (de facto iontový) s příkonem 40 kW. Pro mise, které budou trvat déle, než 14 dní, bude potřeba mít na palubě cvičící zařízení, přičemž vybavení stanice má odpovídat zájmům a možnostem mezinárodních a komerčních partnerů.

Stanice vybudovaná v cislunárním prostoru je v nových dokumentech označována jako Cislunar Gateway, přičemž slovo Gateway můžeme přeložit jako brána, což demonstruje nové možnosti, které otevře. Důležité je, že novou stanici nemůžeme srovnávat s ISS. Nečekejme, že bude velká a trvale obydlená. V rámci Fáze 1 bude provoz stanice udržovat čtyřčlenná posádka během misí, které budou trvat déle, než 21 dní. Stanice má být schopna udržet podmínky pro přítomnost posádky po dobu cca. 30 dní, ale zároveň má být schopná pracovat i v samostatném režimu bez posádky a připojené lodi Orion.

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 1 (do roku 2026)

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 1 (do roku 2026)
Zdroj: http://images.spaceref.com

Někomu možná připadá třicet dní málo, ale je potřeba si uvědomit, že stanice bude představovat první zkušenost s novým prostředím a je potřeba postupovat opatrně. Navíc ze stanice budou proudit vědecká data i v době, kdy na ní nebude posádka. Délka pobytu se navíc bude s největší pravděpodobností postupně prodlužovat. Cislunar Gateway (též Deepspace Gateway – DSG) má podporovat zájmy komerčních a mezinárodních partnerů – řeč je třeba o možnosti vykonávat cesty na povrch Měsíce.

Prostor kolem Měsíce je pro NASA velmi zajímavý, protože zdejší podmínky jsou plně srovnatelné s meziplanetárním prostředím a zkušenosti zde nabyté se mohou uplatnit, až se lidé vydají k Marsu. Nová stanice ale bude mít výhodu, že v případě problémů nebude návrat trvat týdny, nebo měsíce jako u skutečné meziplanetární mise, ale pouze dny. První fáze má využívat současných technologií a jejím hlavním úkolem je sbírání zkušeností s dlouhodobým pobytem dále od Země, než dříve. Tyto mise umožní NASA vyvinout nové technologie a použít inovativní přístupy k řešení problémů, které se mohou vyskytnout u meziplanetárních misí.

Solar Electric Propulsion

Solar Electric Propulsion
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Deepspace Gateway se má skládat z energetického modulu, malého obytného modulu, který umožní prodloužení pobytu posádky, dále z dokovacího zařízení, přechodové komory a logistických modulů, kde bude probíhat výzkum. Nová stanice má k pohonu používat výkonné iontové motory pro udržování pozice i pro změny dráhy – stanice by tak mohla měnit svou oběžnou dráhu – u Měsíce je jich k dispozici spousta! Když bude potřeba vysadit robotického průzkumníka na Měsíc, stanice klesne na blíže k Měsíci, pokud by bylo potřeba vyslat zařízení do meziplanetárního prostoru, může stanice vystoupat na eliptickou dráhu kolem Měsíce.

Tři základní prvky Deepspace Gateway – energetický, obytný a logistický modul mají startovat na raketě SLS s lodí Orion, Přechodový modul by mohl být vynesen samostatnou raketou. Sestavování stanice by nemělo být složité – technici mohou čerpat ze zkušeností získaných při budování ISS. Ačkoliv obě stanice budou na různých drahách, základní principy budou přenosné. Nová stanice přitom nebude čistým projektem NASA, ale budou se na něm podílet i zahraniční partneři a možná i soukromé firmy.

Deep Space Transport u stanice DSG.

Deep Space Transport u stanice DSG.
Zdroj: https://cdn.arstechnica.net/

Stanice má díky tomu podpořit výpravy na jiné oběžné dráhy a na jiné cíle. S tím souvisí i další úkol – Cislunar Gateway by měla umožnit stavbu , odlet a návrat dalšího zařízení, které je označováno jako Deep Space Transport. Ten přijde ve Fázi 2 a je označován též jako Mars Transit Vehicle. V této fázi bude Cislunar Gateway podporovat průzkumné mise společně s projekty, které mají dostat lidské posádky do blízkosti Marsu. Má dojít k vývoji planetoletu, který by zajišťoval služby při přeletové i orbitální fázi.

Zařízení má být schopné dostat lidi k Marsu, přičemž jedna mise má trvat zhruba 1000 dní. Jeff Foust k tomu na Twitteru přidal informaci, že by k takové cestě mělo dojít už v roce 2033 s tím, že by posádka zároveň jako bonus dostala oblet Venuše. K tomu je samozřejmě potřeba zajistit životní prostor a logistiku pro čtyřčlennou posádku – jde především o spolehlivost systémů podpory života. Mars Transit Vehicle (jiný název pro Deep Space Transport – DST) má být kompatibilní s nákladní verzí rakety SLS a jejím aerodynamickým krytem o průměru 8,4 metru. Hlavním úkolem druhé fáze je potvrdit, že agentura má schopnosti postavit pilotované zařízení pro výzkum mířící dál, než k Měsíci. Ke startům se použije až závěrečná verze rakety SLS označovaná jako Block 2. Ta má disponovat nejen velkým aerodynamickým krytem, ale i potřebnou nosností – být schopná poslat k Měsíci náklad o hmotnosti 45 tun.

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 2 (po roce 2027)

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 2 (po roce 2027)
Zdroj: http://images.spaceref.com

Raketa SLS by tak měla vynést plně sestavené komponenty (obytný a pohonný modul) o hmotnosti 41 tun. Druhá fáze má vrcholit na konci dvacátých let, kdy sestava podstoupí roční testování v cislunárním prostoru, což má ověřit její spolehlivost při provozu nezávislém na Zemi, což je příprava pro plánovanou 1000 dní dlouhou misi k Marsu. DST má být znovupoužitelný, protože se do atmosféry nebude vracet. Jeho úkolem má být pendlování mezi blízkostí Marsu a cislunárním prostorem, kde by mohlo docházet k jeho údržbě. Planetolet má disponovat duálním komunikačním systémem. Kromě klasického komunikačního pásma Ka by mělo být možné posílat údaje i s pomocí optického (laserového) systému.

Na této koncepci je mimořádně zajímavé to, že se jedná o oficiální výstup od NASA, nejsou to tedy žádné teoretické spekulace třetích stran. Je potěšující, že NASA odhalila plány, které nás možná čekají. Ano, je to ještě daleko, ale raketa SLS už přestává být jakýmsi vzdáleným zjevením, které má schválené sotva dva starty a pak bude bůhvíco. Plány se budou zcela jistě dále měnit a upřesňovat, ale je dobře, že NASA má směr a vizi, kterých se může držet. A mimochodem, představené termíny jsou v částečné shodě s více než rok a půl starou studií. Ta počítala s tím, že by lidé mohli v roce 2033 dorazit k marsovskému měsíci Phobos. Tématu jsme se věnovali ve dvou článcích (zde a zde).

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.thespacereview.com/
https://arstechnica.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://earthandsolarsystem.files.wordpress.com/…4d3e3d4f15108f4c85e490dd005cf3a3.jpg
http://1.bp.blogspot.com/…Johannes+Kepler+and+Space+Shuttle+Endeavour.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/03/Gerst1-1.jpg
http://images.spaceref.com/news/2017/slschart1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/solar_electric_propulsion_0.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/03/Gerst4.jpg
http://images.spaceref.com/news/2017/slschart2.jpg

Let k Marsu v roce 2033? NASA představila vize, 5.0 out of 5 based on 43 ratings
Pin It
(Visited 5 298 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (43 votes cast)
(Visited 5 298 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “Let k Marsu v roce 2033? NASA představila vize”

  1. Ondra napsal:

    Je ale mile, ze na tom poslednim slidu nakreslili jako Cislunar Support Flight docela jasne rovnou raketu podonou Falconu 9 😀 a rovnou bez noziček, asi bez sance na zachranu centralniho stupne 😀 Pokud jina raketa nyni na trhu vypada stejne, tak se omlouvam 😀

    • Dušan Majer napsal:

      Taky jsem si toho všiml. 🙂
      Možná chtěli udělat jen nějakou generickou raketu 🙂

    • josr napsal:

      Falcon 9 vyvinula SpaceX také na zásobovaní ISS, dle smlouvy CRS s NASA, která jeho vývoj i financovala. Tak určité počítá s jeho dalším využitím, stejně nemá moc na výběr. Pro lehčí náklady bude zbytečně použivat raketu SLS.

      • Jiří Hošek napsal:

        Gerstenmaier řekl, že jedna mise SLS ročně nebude pro DSG stačit a že komerční lety budou pro logistiku nutné.

  2. Štěpán napsal:

    Díky za článek, ale mám otázky: Nepochopil jsem to prohlášení s aerokrytem. Jak tomu mají pomáhat soukromé firmy a v čem bude inovativní? A bude na SLS vyvíjen i ten 10m kryt?

    • Jiří Hošek napsal:

      Z prezentace jsem pochopil, že 8,4 m kryt bude vyvíjen brzy, protože má být použit již cca v roce 2022 pro let SLS 1B Cargo se sondou Europa Clipper.

    • Jiří Hošek napsal:

      Ještě k tomu krytu. V prezentaci není slovo „inovativní“ použito ve spojení s krytem, ale se způsobem zadávání veřejných zakázek. Zdá se, že bude aplikován model partnerství veřejného a soukromého sektoru NextSTEP, který poskytuje příležitosti pro NASA a zároveň podporuje plány komercializace. K otázce na 10m kryt jsem našel pouze to, že i pro Deep Space Transport se počítá s 8,4m krytem.

  3. Alois napsal:

    Saturn 5 před padesáti lety poslal k Měsíci 50 tun.

    • Martin Gembec napsal:

      Uniká mi smysl příspěvku…

      • Jiří Hošek napsal:

        Souhlasím, diskuse vedená tímto směrem by byla zbytečná a nesmyslná.

      • Peter P napsal:

        Ja to chapem cely projekt SLS, ako cestu spat do 60-rokov. Raketoplany sa aspon pokusali o zmenu aj ked efekt bol uplne iny nez sa ocakavalo. SLS je cesta spat a neprinasa nove riesenia. Nedokazem si predstavit, ze za 10 rokov bude politicky priechodne, aby sa prve stupne SLS za stovky milionov dolarov po par minutach letu sa mali znicit o hladinu oceana. To bude doba ked Falcon Heavy a mozno raketa New Glenn budu bezne vynasat doslova obrovske naklady na obeznu drahu.

        Co sa tyka clanku, cislunárna stanica je velmi rozumny napad, kde sa da nazbierat mnoho infomacii pre dalsi vyvoj. Zapojenie sukromneho sektora by bolo velmi rozumne. Jak SpX tak Blue Origin avizovali, ze maju zaujem o servisovanie tejto stanice. SLS to sama nekoza za rozumnu cenu. Jednoducho na to NASA nema financie. Jeden start rocne je malo.

        • Honza napsal:

          Na druhou stranu pokud vím, tak New Glenn bude mít jen 7m aerodynamický kryt. Pokud někdo nepřijde s něčím větším, může být SLS potřeba z tohohle důvodu-

    • maro napsal:

      Dnes Měsíc nikoho nezajímá. Cíl je Mars. Stanice u Měsíce tam nebude kvůli Měsíci, ale kvůli získání zkušeností pro let na Mars. Měsíc má pro ni význam jen jako dobrý kus šutru, kolem kterého se dá kroužit a od kterého se dá vyrazit k Marsu nebo k jiným planetám. Je to z této měsíční oběžné dráhy energeticky snadnější než přímo ze Země.

  4. Spytihněv napsal:

    Mám moc rád názvy, které jsou opravdu úderné a jejichž vyslovení je zážitek 🙂 Proto bych potlačil Cislunar Gateway a hlasuji pro Deepspace Gateway. Podobně jsem rád třeba za Europa Clipper ve srovnání s předchozím příliš dlouhým a formálním názvem.

  5. Jirka napsal:

    NASA je zřejmě šťastná, že má díky lunární stanici konečně pořádné využití pro SLS do doby, než se zmaterializují její mlhavé plány na let k Marsu (na rozdíl od ARM). Jediné, co tedy vize naznačuje o letech k Marsu je jakýsi shuttle pendlující mezi oběžnou drahou Měsíce a Marsu. Myšlenka, že by létal sem a tam bez návratu do atmosféry má malý háček: nemůže využít aerocapture, takže potřebuje spustu pohonných hmot na brždění! A v případě letu s posádkou se nedá využít iontový pohon, ten je jen pro nákladní lety…

    • Racek napsal:

      No, taky mě to napadlo. Kdysi NASA vyvíjela kosmický tahač v rámci projektu využití technologie Apollo. Ukázalo se, že tahač bez jaderného pohonu by byl značně neefektivní. Nicméně, dnešní možnosti máme značně vyšší a sama kosmická loď bude tak drahá, že opakované použití i za cenu nutnosti zajištění logistiky pro trvalý provoz již efektivní asi bude.
      Nu, konečně představili něco, co má smysl pro využití SLS. Opět jste mě potěšili, pánové. Sice stručný, ale nesmírně zajímavý a inspirující článek.

  6. marian napsal:

    Vcelku rozumná vízia, páči sa mi ten organizovaný plán postupných krokov, časovo to vyzerá realisticky. Možno sa síce javí v porovnaní s inými „hurá na Mars“ víziami menej úderná, o to viac je ale realistickejšia. Trošku ma však mrzí že sa tam nič nehovorí o návrate ľudí na mesačný povrch (len o vysadení robotických prieskumníkov) a priamo ani o pristání ľudí na Marse, ale len o dostaní sa do jeho blízkosti (prinajlepšom teda môžme v polke 30. rokoch počítať len s tým pristátím na Fobose). Tak ale ako napísal Dušan, hlavné je že projekt SLS/Orion konečne dostal konkrétnejšiu dlhodobejšiu víziu. Niečo čo predošlá administrativa nebola celé roky schopná poskytnúť.

    • Jiří Matějka napsal:

      Třeba nebude muset NASA vyvíjet přistávací modul… Třeba se o něj postará soukromý sektor. Pokud by se SpaceX podařilo s Red Dragonem na Marsu přistát. Budou mít určitě hodně našlápnuto a spoustu motivace vyrobit něco co by se dokázalo z povrchu vrátit. Ale to ukáže až čas co bude tou dobou reálné. Taková spolupráce by byla fajn nemusí si přeci všichni hrát jen na to svém pískovišti a pokoušet se dělat stejné bábovičky.

    • 3,14ranha napsal:

      První mise mířící k marsovským měsíčkům dává smysl – spálíte méně paliva (které musíte dostat ze Země), design s méně kritickými body má menší riziko selhání.

      Měsíčky jsme stejně tak jako tak chtěli prozkoumat (teorie o vzniku, současném stavu a jejich budoucnosti jsou doslova divoké, je potřeba do toho empiricky říznout).

      Oproti obyčejnému parkování na oběžné dráze je tady výhoda stínící hmoty proti radiaci – oba měsíčky mají vázanou rotaci a základna by byla na straně přivrácené k Marsu (z jedné strany bude stínit Mars, z druhé měsíček)

  7. Drobná poznámka – 40 kW je příkon SEP, nikoli jeho výkon.

  8. Kamil napsal:

    Musím říct, že koncept Deep space transport vehicle, který bude pendlovat mezi základnou u měsíce a oběžnou dráhou Marsu mi příjde praktičtější a výhodnější než koncept ITS od SpaceX. Přistávat a vzlétat pouze s menší lodí pro posádku by mělo být i energeticky výhodnější než to dělat s celou meziplanetární sestavou nebo se platu?

    • Cx napsal:

      Ekonomicky vyhodnejsi je jedna velka raketa nez 10 malych. Navic presouvat material v tomto mnozstvi mezi lodemi ve vesmiru je logisticky narocne.

      • Kamil napsal:

        No to já nerozporuju. Na 10 letů k Marsu potřebuje SpaceX 10 startů velkých raket + 50 tankerů, takže 60 startů velkých raket. Oproti tomu koncept s velkou meziplanetární lodí, která by jen pendlovala mezi oběžnou dráhou Země/měsíce a Marsu by si na 10 letů vyžádal 1 start velké rakety s lodí + 50 tankerů + 10 menších lodí jen s lidmi. Přijde mi zbytečné tahat meziplanetární loď se všemi motory, nádržemi, navíc i tepelným štítem, který pendler nepotřebuje, neustále na Zemi a zpět do vesmíru. Navíc největší opotřebení přichází při startu ze Země a přistání na Zemi. Navíc pendler nepotřebuje mít aerodynamické vlastnosti landeru, takže může být mnohem hmotnostně efektivnější a variabilnější. Každopádně bude zajímavé, pokud budeme mít možnost oba koncepty porovnávat, který bude úspěšnější.

        • Ondra napsal:

          Ten výpočet naráží na jednu zásadní věc. Jak si představujete tu jednou velkou loď, u které počítáte s jedním startem? Samotná loď od SpaceX v rámci ITS bude to největší, co jsme kdy vynesli na jedenkrát a pomoci nejsilnějšího Boostru, který zatím vůbec kdo uvažoval.

          Tzn. že ta Vaši velkou loď by se mu cela poskládat ve vesmíru, takže potřebujete několik až několik desítek startů a zase pomoci něčeho podobného jako 1st Booster v rámci ITS. SLS má cca 1/4(1/3) výkon.

          A u skládanice to strašně dlouho trvá, každý kousek musí mít různé přechody atd atd.
          Super zjednodušený příklad:
          Představte si, že musíte jet ze zapadlé vesničky na Uralu do vesnice někde ve Španělsku.
          1. případě prostě půjdete pěšky do nějaké vesnice, tam třeba dál busem, vlakem a se štěstím dále letadle. Ve Španělsku za vlakem -> busem -> pěšky.
          2. stojí vedle Vás auto, do kterého musíte lít jen palivo a trochu se o něj starat a dojedete přímo v něm z Uralu do té vesničky ve Španělsku.

          Plán 2 je varianta SpaceX.

          Ve variantě 1. je to tolik dalších šílených proměnných, které znemožňují takřka cokoliv plánovat a na něco se polehnout.

        • Hawk napsal:

          Pomalu je lepsi vybudovat kosmodrom na Mesici, vcetne vyrobnich hal, technickeho zazemi, ziskavani surovin(hlavni suroviny vody je na Mesici vice nez dost) t.j. kolonie 20000-50000 lidi. Klidne odlozit mise na Mars o 100-200 let. Ono to zase neni strasna doba, na Mesici uz jsme nebyli skoro 50 let.

        • Dušan Majer napsal:

          Hezké, ale z technického hlediska momentálně nereálné.

        • Ondra napsal:

          On Měsíc je daleko méně zajímavý než Mars. Na Měsíci nikdy nebyly příhodné podmínky ke vzniku života, nikdy nebyla trvale tekoucí voda. Nemá atmosféru – nulové stínění od radiace.

          Ten rozdíl v gravitaci je zásadní pro dlouhodobý pobyt. Takže Měsíc má větší negativní dopad než pobyt na Marsu.

          Historie Marsu v podobě dlouhodobého prostředí s tekoucí vodou, dává šanci na nalezení vody ve formě ledu ve velmi hutných vrstvách. Měsíc vodu má, ale její bohatost v určité oblasti bude minimální a spíš půjde o těžbu něco na způsob těžby lithia, kterou bychom mohli mít v ČR. Což je dost náročné.

        • Hawk napsal:

          Souhlasím, je to běh na hodně dlouhou trať(desítky let). Začalo by se od malé základny, která by se postupně rozšiřovala, jak by se na ni nabalovaly další činnosti(výzkum, rostlinná výroba, průzkum nálezišť atd.).
          Pro starty do vesmíru je díky malé gravitaci a absence atmosféry Měsíc ideální. Problémy s trvalým osídlením jsou zejména zdravotní – záření, dlouhý pobyt v prostředí s malou gravitací.

        • Ondra napsal:

          Prosim popiste hrubě tu Vaši jednu velkou lod, kterou vyšlete na obežnou drahu na 1x + predstava o nosiči. Kdybych to jen pronasobil, tak to bude 10x větši než ITS, tak to asi neni moc realne 😉 nosič tak 10 x vyssi nosnost nez ITS booster, 30-40 než SLS :). Už Crew ITS je obři.

        • Kamil napsal:

          Představoval jsem si loď velikosti ITS nebo i menší (pořd daleko větší než Orion). Prostě místo toho aby loď velikosti ITS létala z povrchu Země a přistávala na ní a pak i na Marsu, by mohla jen pendlovat mezi orbitami a lidé, zásoby a palivo by se na ni dopravovali jednoduššími a levnějšími prostředky.

        • 3,14ranha napsal:

          Jenže loď ITS není nic jiného než vlastně obří kabina (s pohonem) – tím že tam mají být desítky pasažérů se (teoreticky) stává velmi ekonomickým podnikem – ty pasažéry nějak musíte dostat na zemskou orbitu, a nějak je musíte dostat z marsovské orbity na marsovský povrch. A většina hmotnosti stejně bude právě to palivo. (nemáte tedy téměř co ušetřit.

          Z teoretického hlediska – pokud vše půjde podle plánu – je koncept ITS zatím nejrealističtější co se týče MASOVÉHO transportu mezi Zemí a Marsem (nebo jiným cílem kde se dá vyrobit masové množství paliva). Zejména s přihlédnutím k časové preferenci – lidi a citlivý materiál je potřeba dopravit do cíle v řádu týdnů maximálně jednotek měsíců.

          Koncept ITS je do velké míry závislý na dostupnosti paliva. Kdyby s tím měly být problémy tak celá věc ztrácí smysl.

        • kuban napsal:

          Ondra, Hawk – radiace na Měsíci se dá řešit, stejně jako na Marsu – několik metrů hornin (případně v kombinaci s vodou) odstíní EM+neutronovou radiaci na dlouhodobě udržitelnou úroveň
          mezi radiací na Marsu a na některých(!) místech na Měsíci zase tak velký rozdíl nebude (což ještě není změřeno)

          co se gravitace týče, cca marsových 0,36g(?) není kdo ví co – a řešit se to časem bude muset

          to nebude tak inženýrsky náročná záležitost, jak by se mohlo zdát – například „prostá kruhová“ nakloněná dráha (třeba kolejová, ideálně pod povrchem nebo na povrchu, ale zakrytá – opět – několika metry materiálu), po které budou jezdit obytné moduly vyšší rychlostí – a problém s nižší gravitací vyřešen přísunem elektrické energie – ať už na Marsu, nebo na Měsíci, nebo kdekoli jinde, kde bude možné tuto dráhu postavit

          předpokládám, že problém s nižší gravitací na jiných tělesech je již desetiletí vyřešen, jako většina takových ne příliš složitých úloh – a určitě mnohem lépe, než jsem zlehka nastínil

        • Ondra napsal:

          Dostavame se na uroven technoblabolu. Rozdil pro kazdou bunku v tele, dlouhodobe osidleni, pestovani rostlin atd. Jeto zcela zasadni. A bydlet pod zemi v centrifuze moc fajn predstava 😀 a tak vlastne na vsechno budeme budeme tam budouvat centrifuhu. Protoze tam kde budou pracovat lide, tak bude muset byt. Takze rostliny, ktere budeme pestovat, budou ve skleniku, ktery bude jezdit v kruhu. Laborator, elektrarna, prumysl. Udelame tam tisice kruhovych drah a tam se budeme tocit jako krecci i se svymi domy 😀 To je dost švihle i na cečkovy sci-fi film 😀 To je pravdepodobnejsi a asinto tak i bude, ze se tam proste budou dalsi generace uz rodit a normalne se prizpusobi, jak nizsi gravitaci, tak radiaci.

        • Ketivab napsal:

          Řekl bych, že ta centrifuga by tam být mohla, ale lidé by v ní nebyli nonstop. Třeba jen na spaní, část volného času, nějakou práci atd. Popřípadě děti by tam mohli trávit většinu času. To by mohlo na základní udržení organismu schopného teoreticky se vrátit na Zem stačit. Skleníky a různé továrny by určitě mohli být mimo ni. Stejně by pravděpodobně většina věcí byla vykonávána roboty. Ale těžko říct, jaké vedlejší efekty by centrifuga na lidi měla – coriolisova síla, celkový pocit při přesunu by asi taky nějaký byl a těžko říct, zda by si na to lidé zvykli.

    • Peter P napsal:

      Koncept od SpaceX spociva v tom, ze doprava nakladu na obeznu drahu sa znizi a to radovo niekolkokrat. To znamena, ze aj ked to bude energeticky narocnejsie jedna lod bude schopna plnit mnozstvo misii. To moze nakoniec byt efektivnejsie.

  9. Wild napsal:

    Dekuji za clanek, u konceptu Deep space transport vehicle nerozumim jedne veci a to kde vezme palivo na sve cesty? Protoze jsem pochopil, ze poleti od mesice k marsu, tam nepouzije aerobreaking, nevstoupi do atmosfery, pravdepodobne tedy nedoplni palivo a poleti zase zpet k mesici, kde bude muset dotankovat palivo co nekdo dovezl ze zeme, je to tak? Pokud ano, prijde mi koncept od spacex sice technicky slozitejsi, ale vyrazne energeticky uspornejsi (samozrejme za predpokladu ze ho spacex dotahne vcetne tankovani na Marsu atd. do konce, ale po dnesku jim verim :))

  10. Alois napsal:

    Cesta na Mars vede přes stálou stanici na Měsíci. Prostředí i gravitace jsou obdobné. Pokud budou habitály dlouhodobě fungovat na Měsíci, budou i na Marsu.Při letu na Mars bude nutná umělá gravitace aby astronauti byli při příletu v dobré fyzické kondici.

    • Ondra napsal:

      Ta gravitace je o dost jiná.

      Na měsíci lidské tělo dostane zabrat ještě více než na Marsu.

      Měsíc má nulovou ochranu proti radiaci. Mars alespoň něco.
      Nízká gravitace i oproti Marsu ještě více zatěžuje organismus.
      I architektura „budou“ má jiné nároky.

      Uměla gravitace je celkem nereálná v tomto století. Resp. je šílenost/zbytečnost na to čekat. Takové ty představy otáčejících se lodi kolem své osy, jsou dost nereálné. Loď by musela být obří.

      Musk ví, že Měsíc moc k posunu na Mars nepomůže.

      • Petr Blaschke napsal:

        Umělá gravitace není žádný problém! Nechápu, kde se bere tento nápad, že se jedná o technicky neřešitelný úkol. Na internetu jej ale každý opakuje jako nějakou mantru.

        Není nutné vyrábět obří kolotoče. Stačí spojit dvě obytné jednotky lanem a ty pak otáčet kolem společného těžiště určitou rychlostí. Záleží jenom, čemu dáváte přednost. Pokud chcete pohodlí, aby se vám netočila hlava je třeba mít lano dlouhé, třeba i kilometr a točit s ním pomalu. Pokud vám trocha počáteční nevolnosti nevadí je možné mít i lano kratší a otáčet rychleji. Každopádně není nutné mít tyto jednotky spojené obrovským tubusem po celém obvodu otáčení.

        Jistě že bude chvíli trvat než si člověk zvykne na coriolisovu sílu a podobné jevy, ale když si námořníci ve středověku dokázali zvyknout na pobyt na moři, kde je pohyb nepravidelný a nahodilý nevidím důvod, proč by si astronauti nezvykli na stejnoměrný otáčivý pohyb konstantní rychlostí. Zvláště uvážíme-li jaké zhoubné důsledky má na člověka pobyt bez tíže — řídnutí kostí, oslabení imunity a (u některých) počáteční kocovina. Raději bych bral točení hlavy než dlouhodobý stav bez tíže.

        Pokud nevěříte že je možné postavit kilometrové lano, ocel má zlomovou délku 25 km, uhlíková vlákna až 500 km (a to nemluvím o nanotrubičkách s teoretickou zlomovou délkou přes 20 000 km). Pokud se vybere správný materiál takové lano nemusí být ani příliš těžké. Ostatně — jsou lidé jenž vážně uvažují dovést do vesmíru lano dlouhé 36 000 — 100 000 km dlouhé (viz. kosmický výtah).

    • Peter P napsal:

      Nemozem suhlasit. Prostredie a gravitacie vsetko je odlisne. Mars ma atmosferu z ktorej sa daju priamo odberat plyny. Ma oceany zmrznutej vody celkom dobre dostupne, den 24.5h. Ziskavanie latok na mesiaci je daleko zlozitejsie nez by tomu bolo na Marse. Mesiac je tiez zaujimavy, lenze usilie by malo ist na Mars a az potom na mesiac. Umela gravitacia nie je az tak klucova pri ceste na Mars. Uz niekolko ludi absolvovalo pobyt dlhsi nez rok a po prichode na zem bezne kracali po zemy. Dokazali by to aj na Marske kde je gravitacia len 38% zemskej. +

      • 3,14ranha napsal:

        Měsíc není nutná zastávka cestou na Mars, ale to neznamená že jde o nudný cíl sám o sobě…

        geologové, astronomové (zejména ti z oboru rádiových vln), časem i speciální obory technologií, metalurgie… ti všichni utrhnou ruce první organizaci, která zajistí skutečně TRVALOU základnu na povrchu měsíce. S průzkumem měsíce jsme ještě ani nezačali (viz nedávná zpráva o možnosti podzemních tunelů na měsíci o stametrových až kilometrových průměrech)

        Jediným problémem je nízká gravitace, na rozdíl od základny – pobyt samotných jedinců zatím nemůže být trvalý ani teoreticky (minimálně pokud dotyčný plánuje někdy v budoucnu návrat na Zemi)

      • 3,14ranha napsal:

        PS: PODSTATNÁ výhoda Měsíce je, že je 100x – 1000x blíž než Mars !

        doprava materiálů a osob je v řádu dní, komunikace prakticky v reálném čase (měsíc je ve vzdálenosti právě jedné světelné vteřiny).

  11. rhronza napsal:

    Výborný článek – informace až mrazí v zádech (není to sci-fi).
    Možná je chybně popis u třetího obrázku (Phase1): Ke stanici DSH přilétá loď Orion (nemělo by bát správně DSG?)
    Jinak 6.obrázek s rozvinutými panely silně evokuje Skylab 😉

  12. Hawk napsal:

    Logičtější mi připada postup DSG-měsíční základna-pilotovaná výprava na Mars.
    Je to ekonomičtější(energie k letu na Měsíc vs Mars), bezpečnější(doba letu, žádné prachové bouře, nemoci, psychika, když se psychicky zhroutí část posádky, z Měsíce se vrátíte „raz-dva“) a komerčně rychle využitelné( zpočátku turistika později průmysl).
    Na Měsící též byly objeveny velké zasoby ledu.
    http://www.planetary.cz/2014/01/na-mesici-mohou-byt-vetsi-zasoby-vody-nez-se-myslelo/
    Nic nebrání tomu, vytvořit tam velkou základnu. I pro kosmickou turistiku je to v krátké době dosažitelný cíl.

  13. Radim napsal:

    Dobrý argument do debaty k čemu NASA vyvíjí SLS, případně Orion.

    A zároveň ukázka kam směřuje americká kosmonautika – oběžná dráha – komerce, vesmír od cislunárního prostoru hlouběji – věda.

Zanechte komentář