ISS na vlastní oči

Každý den se tu setkáváme s děním v kosmonautice a máme ji tak díky internetu na dosah. Jsme zahrnováni úžasnými snímky z Mezinárodní vesmírné stanice a kdykoli si můžeme pustit přímý přenos z její paluby. Žijeme prostě v úžasné době. Tentokrát si ale nebudeme ukazovat další snímky z kosmu, ale podíváme se na ISS na vlastní oči. Tedy pokud budeme chtít. Bude to prostě takové oddychové partyzánské okénko do praktické kosmonautiky od milovníka okukování oblohy na kosmonautickém portálu. Nicméně věříme, že se nyní necháte unést do tajuplného světa pozorování stanice v prchavých okamžicích, kdy neutíká ze zorného pole dalekohledu naháněného za ní. A za odměnu si prozradíme i to, jak ji pohodlně pozorovat dalekohledem nepohyblivým a ještě u toho pořídit dechberoucí snímek. Chybět nebudou i tipy, jak na to i bez nákladného vybavení.

Jak už bylo naznačeno v úvodu, hlavním motivem k sepsání tohoto článku bylo, že portál Kosmonautix si do svých řad dobrovolně vybral aktivního pozorovatele oblohy a tak je ten pravý čas si ukázat taky tu trochu praktické astronomie nebo kosmonautiky. Jak je libo. A jako správní fanoušci kosmonautiky a pozorování si úvodem připomeňme, že dobrým výchozím bodem pro nás může být také podstránka iss.kosmonautix.cz (odkaz vpravo nahoře snad jen pro pořádek), kde najdeme například předpovědi přeletů stanice, nebo HD video z ISS a tracker její polohy (na vylepšení se právě pracuje, pozn. redakce). My se ale pochopitelně zaměříme i na další zdroje.

Přelet ISS a záblesk družice Iridium 94. Vzácně se můžeme během přeletu stanice vysoko na nebi (zde jasnost asi -4 mag) dočkat i záblesku družice Iridium (předpověď jasu též -4 mag). Stanice proletěla jen o tři minuty dříve. V době záblesku byla tedy ještě nad východem. Foto: Martin Gembec

Přelet ISS a záblesk družice Iridium 94. Vzácně se můžeme během přeletu stanice vysoko na nebi (zde jasnost asi -4 mag) dočkat i záblesku družice Iridium (předpověď jasu též -4 mag). Stanice proletěla jen o tři minuty dříve. V době záblesku byla tedy ještě nad východem. Foto: Martin Gembec

Tak a nyní zpět k pozorování. Pohled na stanici je krásný už jenom pouhým okem, zvláště pokud jde o přelety probíhající na rozhraní dne a noci, kdy obloha je tmavomodrá a stanice letící vysoko nad našimi hlavami, vykoná dlouho trvající přelet přes celou oblohu. Můžeme jen tak ležet a kochat se, můžeme stát a poblíž nadhlavníku si hlavu ukroutit (a možná zažít ten pocit, že ISS jakoby kličkuje mezi hvězdami, což je asi zapříčiněno šálením našeho rovnovážného ústrojí). A nebo můžeme vzít také nějaký fotoaparát, nejlépe s delší závěrkou, a pořídit si fotografii jasné čáry na obloze (tedy oné oslnivě jasné ISS). Fotografovat budeme nejspíš ze stativu a to ať už jen v části oblohy, nebo i od obzoru k obzoru. Pokud máme jen lepší kompakt s řádově desítkami sekund dlouhými expozicemi a nebo zrcadlovku s běžným objektivem, potom bude asi nejlepší najít si pěknou kompozici objektů v popředí a onu čáru do ní vhodně vetknout. Jestliže však vlastníme hodně širokoúhlý objektiv, kolem 12 mm a méně, nebo dokonce rybí oko, mohou vzniknout opravdu netradiční záběry. A když na to přijde, vystačili bychom si i se zrcadlem vhodného tvaru.

Záblesk ISS 2. 5. 2009 na hradě Litice. Obraz v celooblohovém zrcadle snímala zrcadlovka na držáku. Expozice 6 minut. Foto: Martin Gembec

Záblesk ISS 2. 5. 2009 na hradě Litice. Obraz v celooblohovém zrcadle snímala zrcadlovka na držáku. Expozice 6 minut. Foto: Martin Gembec

Pokud nás zajímá, zda můžeme vidět stanici i jinak, než jen jako oslnivě jasnou hvězdu, odpověď zní pochopitelně ano.  Důvod je jednoduchý. Stanice se nachází na orbitě ve výšce asi 400 km a její rozměr je asi 80×100 metrů. Pokud na ni tedy vytasíme běžný triedr 10×50, zvětšující desetkrát, potom snadno spočítáme, že na vzdálenost 1000 km tento dalekohled ukáže ISS (o rozměru 100 metrů) jako objekt o zdánlivém úhlovém rozměru přes tři úhlové minuty. Pokud vám to číslo moc neříká (jde totiž o tři šedesátiny, tedy jednu dvacetinu stupně), potom pro porovnání, kotouček Jupiteru, nebo nyní srpek Venuše mají necelou jednu úhlovou minutu (obecně se také uvádí, že na rozlišení dvou kontrastních bodů od sebe musí být vzdáleny jednu úhlovou minutu). Pokud by tedy stanice poblíž nadhlavníku byla pozorována běžným triedrem, měl by u ní být patrný nějaký tvar (ISS se jeví několikanásobně větší, než teoretická mez). Praxe ukazuje, že to tak je, ale nic není tak snadné, jak teorie napovídá. Stanice je často příliš jasná a tak se detaily slévají. Co s tím? Stačí ji pozorovat ještě na modré obloze krátce po západu Slunce. Osobní zkušenost hovoří, že ISS se dá potom rozlišit jako malé písmenko H, tedy dá se vidět nosník a velké solární panely. Spojnice je pak tvořena změtí modulů mezi panely. Jenže najít ISS na takto světlé obloze je zase oříšek a často skončíme neúspěchem (vhodné je vytipovat si třeba čas, kdy poletí v nějaké výšce nad přesně známým azimutem, například nad severem, nebo jihem). Trochu lépe na tom budeme u většího triedru, například 15×70 nebo 20×80, stanice je v něm opravdu nádherná a písmeno H je již dobře zřetelné, ale opět platí, čím je světleji, tím lépe. Na druhé straně takový dalekohled už se zase hůře drží jen tak v ruce a nahánění s dalekohledem na stativu zase není vysoko na obloze komfortní záležitost.

ISS při přeletu 12. 6. 2015 v ohnisku dalekohledu SCT 150/1500. Foto: Martin Gembec

ISS při přeletu 12. 6. 2015 v ohnisku dalekohledu SCT 150/1500. Foto: Martin Gembec

Dobrá. Řešením, jak stanici pozorovat i za větší tmy, kdy není problém si ji vyhledat, je použít větší zvětšení. Tím zároveň dosáhneme toho, že stanice nebude oslnivě jasná. Jenže tady se dostáváme do sféry astronomických dalekohledů a malého zorného pole. Nezbývá, než zkoušet stanici nahánět ještě v době, kdy je níže nad obzorem a nepohybuje se tak rychle, ale je to vykoupeno tím, že je menší. Přesto s rozumně zvoleným zvětšením 40× až 100× dosáhneme dobrých výsledků a často se můžeme pokochat pohledem nejen na solární panely, ale i na další detaily. V ideálním případě nás zaujmou jasné radiátory nebo náznak modulů uprostřed (vidět je zhruba to, co na úvodní fotografii nebo v uvedené animaci). Pokud jen pozorujeme, potom vítaná je pomoc kamaráda, který se dívá do hledáčku a snaží se držet stanici na kříži, zatímco druhý se kochá pohledem do okuláru. Pokud si chceme pořídit snímek, je vhodné zkoušet náhodné snímání ať už v ohnisku nebo za okulárem (projekcí za okulárem dosáhneme většího obrazu stanice, ale potřebujeme citlivější snímač). Když zvolíme metodu sekvenčního snímání a zároveň budeme dalekohled navádět pomocí hledáčku, šance na pořízení pěkné fotky je velká. A už po pár přeletech zjistíme, jaká expoziční doba je pro náš dalekohled a snímač ideální. Každopádně často je lepší čas blížící se jedné tisícině sekundy, protože pokud musíme expozici prodlužovat, hrozí zase pohybové rozmazání. Ale štěstí přeje trpělivým a snímek se nakonec podaří.

ISS při přeletu před Sluncem spolu se skvrnami na jeho povrchu. 16. 7. 2011, v ohnisku 1200 mm dobsonu o průměru 150 mm. Filtr z fólie Baader AstroSolar. Foto: Martin Gembec

ISS při přeletu před Sluncem spolu se skvrnami na jeho povrchu. 16. 7. 2011, v ohnisku 1200 mm dobsonu o průměru 150 mm. Filtr z fólie Baader AstroSolar. Foto: Martin Gembec

Doteď jsme si stanici prohlíželi, nebo ji fotografovali, pouze díky nahánění na obloze. Přitom existuje jednoduchá disciplína, při které si stanici snadno prohlédne nebo vyfotí i laik. Stačí, když umí zaměřit dalekohled na dva základní objekty. Slunce a Měsíc. V případě Slunce je sice třeba si pohlídat, abychom se do něj v žádném případě nedívali přímo, ale to dnes snadno vyřeší speciální filtr nebo hranol. ISS je sice velmi rychlá a výše na obloze trvá přelet přes sluneční disk jen kolem půl sekundy (což na pohled okem není dostatečné), ale zato je to ideální situace pro fotografování detailů. Expoziční doby bývají kratinké, typicky 1/2000 sekundy a obraz je proto krásně ostrý a kazí ho jen tetelící se vzduch. Musíme si také nějak stínit, abychom viděli na displej při zaostřování, ale to vyřeší třeba kápě z ručníku nebo deky. Vracíme se tak do časů, kdy fotografové používali podobnou tmavou ochrannou plachtu v dobách dávno minulých.

Přelet ISS přes Venuši 28. 4. 2012. Foto čočkovým dalekohledem o průměru 8 cm v ohnisku 400 mm. Foto: Martin Gembec

Přelet ISS přes Venuši 28. 4. 2012. Foto čočkovým dalekohledem o průměru 8 cm v ohnisku 400 mm. Foto: Martin Gembec

Pokud se přelet přes Slunce odehrává níže nad obzorem, roste šance vizuálních pozorovatelů. Doba přeletu začíná růst přes jednu sekundu a to už si pozorovatel stihne všimnout solárních panelů. A nejúžasnější jsou přelety nízko nad obzorem, kdy detailů ubývá, ale jejich délka bývá nad tři sekundy a dokonce už jsme viděli i jeden sedmisekundový. A na pozorování takového přeletu potřebujeme – považme – pouze dalekohled za bratru 2000 a nějaký ten kousek Baaader fólie řekněme z druhé ruky od ochotného astronoma, kterému kousek zbyl. A v případě přeletu přes Měsíc to jde dokonce bez filtru, jak jinak. I když u velkých dalekohledů pak člověk chvilku „nevidí“ na jedno oko, popřípadě na obě, v případě binohlavy.

 
Kde se k předpovědím takových přeletů dozvědět více? Podrobný přehled o tom již vyšel na portálu astro.cz, ale dnes bychom vám rádi doporučili především nově vzniklý polský server, který zvládá tyto předpovědi s bravurou, jaká tu do té doby nebyla: Transit-finder.com. I bez jakýchkoli nastavení vám na jedno kliknutí vyjede seznam přeletů, které se odehrají někde ve vašem okolí. Ano, za těmito úkazy je třeba spíše jezdit, protože se odehrávají v pásech širokých zpravidla několik kilometrů. A nejlepší je přeci být poblíž středu. Šťastný pozorovatel může mít ale během roku i několik přeletů přímo přes jeho domov. Pokud chceme vidět přelet stanice přes některou z planet, nebo kolem jasných hvězd, jako dobrý zdroj předpovědí poslouží server Calsky v nastavení úrovně pozorovatele „astronomer“.

ISS a raketoplán Atlantis ve formaci před Sluncem při posledním letu STS-135 v 19. 7. 2011. V ohnisku 1200 mm dobsonu o průměru 150 mm. Foto: Martin Gembec

ISS a raketoplán Atlantis ve formaci před Sluncem při posledním letu STS-135 v 19. 7. 2011. V ohnisku 1200 mm dobsonu o průměru 150 mm. Foto: Martin Gembec

Jak jsme se snažili v několika odstavcích nastínit, pozorování ISS je nejen nádherná zábava, ale dostane vás i blíže vaší oblíbené kosmonautice. Pozorovatelsky zaměřené okénko bychom mohli zakončit informací, že výše uvedené je jen souhrnem praktických zkušeností nadšence s nepříliš ideálním vybavením a zkušenostmi. Jak jistě víte, na tuto disciplínu se u nás i ve světě zaměřují mnohem profesionálněji jiní astronomové, kteří neváhají za zajímavými přelety cestovat tisíce kilometrů (například Thierry Legault, který fotil v roce 2011 ISS a raketoplán Atlantis během jeho posledního letu jen pár desítek kilometrů daleko od autora článku). Nebo se najdou machři, co fotografují detaily, jako je robotická paže či astronaut na kosmické vycházce. To už je ale jiná disciplína a my jsme se snažili přiblížit pozorování ISS spíše normálním smrtelníkům, než specialistům. Tedy hodně štěstí a jasné nebe.

Doporučené zdroje:
ISS na Kosmonautixu: http://iss.kosmonautix.cz/
Přelety ISS přes Slunce / Měsíc: http://transit-finder.com/
Družice na serveru Heavens-Above: http://www.heavens-above.com/
Družice na serveru Calsky: https://www.calsky.com/cs.cgi/Satellites/4?
Fotografujte ISS na denní obloze (Astro.cz): 
http://www.astro.cz/rady/astrofotografie/vyfotte-si-iss-a-jine-objekty-na-denni-obloze.html

Další použité zdroje:
ISS a Atlantis před Sluncem: http://udalosti.astronomy.cz/?p=498http://udalosti.astronomy.cz/?p=514
Dlouhotrvající přelet ISS před Sluncem: http://udalosti.astronomy.cz/?p=962
Přelet ISS přes Venuši ve dne: http://udalosti.astronomy.cz/?p=911
ISS detailně v dalekohledu: http://udalosti.astronomy.cz/?p=5473
Záblesk ISS v zrcadle: http://astrofotky.cz/gallery.php?show=MaG/1257200577.jpg
ISS a Iridium: http://udalosti.astronomy.cz/?p=4211

ISS na vlastní oči, 2.5 out of 5 based on 56 ratings
Pin It
(Visited 2 969 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (56 votes cast)
(Visited 2 969 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “ISS na vlastní oči”

  1. Peter P napsal:

    To su nadherne fotky. To nafotut je skutocne umenie! Parada

    • MaG napsal:

      Děkuji. Je třeba si uvědomit, že velký podíl na fotkách má pečlivá příprava a plánování a někdy i štěstěna. Takže jsem chtěl ukázat, že řekněme s trochou štěstí člověk nafotí i něco pěkného obyčejným dalekohledem nebo foťákem.

      • ventYl napsal:

        Nie je nad to sa cele poobedie pripravovat, davat dokopy vybavu, cistit ju a potom na placi bud zistit, ze sa vybili baterky v dialkovom odpalovaci, alebo kocka od stativu ostala na stole a nie na spodku fotaku, kde obvykle byva.

        • Martin Gembec napsal:

          Nebo necháš doma paměťovou kartu. Už raději vozím náhradní 🙂

  2. Matouš Klugar napsal:

    Sakra na tom mobilu jsem se zase úklidu. Dal jsem omylem 4 místo zamyšlených 5 hvězd. Skvělý článek Martine, krásně fotografie i návod. Většinu věcí pro pozorování sond i iss jsem věděl, nicméně trocha oživení a i několik nových informací není nikdy na škodu 🙂

    • MaG napsal:

      Díky. Ono je těžké přinést něco nového, ale říkal jsem si, že jsme to takto ještě neřešili ani na astro.cz a teď byla ta správná chvilka se o tom rozepsat.

  3. KarelK napsal:

    Skvělý článek, díky.
    Taková kosmonautická praktika, dalo by se říct. A článek svojí jednoduchostí trochu dává i návod, jak k vědě přilákat děcka.

    • Martin Gembec napsal:

      Tak ona to věda úplně není, ale děti může zaujmout, že se dá zachytit ISS s detaily i obyčejným vybavením. A pak se třeba i zeptají, proč a co to tam vlastně je?

  4. maro napsal:

    Tak to je úplně neuvěřitelné. Tohle musí vyžadovat šílenou trpělivost. Vůbec si neumím představit, že bych někam jel, hledal místo pro focení, vše nachystal a pak třeba prošvihl tu sekundu průletu. Nebo prostě jen nastavil nevhodné parametry na foťáku a zase nic.

    • Martin Gembec napsal:

      Děkuji, je to o čase. Když to zkusíš víckrát, nakonec to vyjde. Taky jsem měl pár neúspěchů. Naštěstí čas někdy mám. Jednou se mi stalo, že jsem měl dopoledne dvě hodiny okénko a tak jsem v práci řekl, že prostě musím nutně vyjet nafotit ISS, letěla nedaleko. Jindy jsem prostě pozoroval přímo s dětmi na dvorku školy. Nebo jsme slunce promítali s kamarády do krabice, kde se pak mihla ISS. O prázdninách zase létal STS-135. Jo ten byl o trpělivosti a o štěstí. První den bylo zataženo a vyjasnilo se asi hodinu před přeletem, vše jsem dokonale nachystal a těsně před přeletem se u slunce z ničeho vytvořil mrak, naštěstí v něm byla díra zrovna, když nastal přelet. Mám to vyfocené na svém webu, viz odkaz dole pod článkem. Je tam fotka hned po přeletu. Tady dole http://udalosti.astronomy.cz/?p=498 Taky mě třeba mrzí že druhý den pak letěl odděleně ten raketoplán se stanicí a já měl 15 minut před přeletem vše perfektně nachystané a na přelet se to rozostřilo. Asi se ohřál tubus. Zrcadlovku jsem tehdy upevnil tak, že jsem vyndal z výtahu všechny redukce a nasadil papírovou trubičku. Se standardními mezikusy nešlo doostřit do ohniska a dalekohled byl půjčený.

  5. Karel Zvoník napsal:

    Chtěl bych poděkovat za výborný článek.Kritizovat dnes umí opravdu kde kdo, ale poradit, předat dál své zkušenosti, to už umí málokdo.
    Taky smekám před tvou trpělivostí Martine, zvláště při focení Dobsonem.To musí být mazec při té rychlosti pohybu.

    • Martin Gembec napsal:

      Vůbec není zač děkovat, pro mě je to samozřejmost a myslím, že nejsem zdaleka sám. Pokud jde o focení s dobsonem, je třeba buď ty fotky přeletů před Sluncem, kdy to je hračka nebo je třeba trocha cviku a pak jdou i ty přelety přes celou oblohu večer. Jsou u nás lidi, co mají takto moc pěkné fotky. Já na to nemám vhodný snímač. Letos chci ještě zkusit snímat za okulárem, to mi do sbírky chybí, ale nevím, zda to půjde, zkušenost s planetami se hodí, ale zde se to kromě jasu a ostření musí ještě chytit za pohybu.. Za pokus nic nedám.

Zanechte komentář