Iridium na věčné časy bez Motoroly a nikdy jinak

… stačí jen odeslat poslední pokyn a postupně jeden satelit za druhým bude naveden do atmosféry, kde pak shoří necelá stovka satelitů. Bude to trvat více než rok, ale necelá stovka satelitů se přeci „neposílá na smrt“ tak úplně snadno. Satelity měly zemřít několikrát, ale několikrát nebyl povel vykonán. Byla zde skupina lidí, která projektu zasvětila až příliš mnoho let, a i přes komerční neúspěch původního mezinárodního konsorcia Iridium se odmítala s myšlenkou zničení technického zázraku, jak mu říkali, smířit. Dan Colussy, Dannie Stamp a další. To jsou jen některá jména, která pomohla zachránit Iridium. Ale těch jmen bylo mnohem více.

Úsilí tisíců lidí, více než deseti let práce a náklady ve výši mezi pěti až šesti miliardami amerických dolarů, to vše se mělo proměnit v ohnivé koule.

Vtip z roku 2000 o chystaném zničení systému Iridium

Vtip z roku 2000 o chystaném zničení systému Iridium
Zdroj: https://www.ibiblio.org

Proč? Protože Chris Galvin, tehdejší výkonný ředitel společnosti Motorola, která systém pro tehdejší konsorcium Iridium investorů vybudovala, nechtěl riskovat, že „neudržované satelity“ po vyhlášení bankrotu začnou jednou „nekontrolovaně padat z nebe“ a mohly by někoho případně zranit, anebo způsobit jiné škody. Motorola se chtěla Iridia navždy zbavit. Nekontrolovaná stovka satelitů na nízké oběžné dráze byla z jeho pohledu nebezpečná věc a pojistka proti škodám, kterou Motorola jako soukromá společnost na satelity měla, byla časově omezená. Je ironií osudu, že Chris Galvin byl synem Roberta „Boba“ Galvina. Robert Galvin, předchozí ředitel Motoroly byl totiž ten, který stál u zrodu Iridia a prohlásil před mnoha lety na schůzi vedení firmy památnou větu: „jestli na projekt Iridium vedení neschválí peníze, tak sám vypíšu šek ze svých soukromých peněz“. Tehdy šlo sice jen o několik milionů dolarů, ale dost názorně to ilustruje situaci a nadšení tehdejšího ředitele, pod jehož vedením firma Motorola prosperovala a nebála se i odvážných výzev, což se bohužel nedá říci o firmě pod vedením jeho syna.

První generace satelitu Iridium od Motoroly z 90. let

První generace satelitu Iridium od Motoroly z 90. let
Foto: Autor

Chris neviděl v satelitním systému Iridium žádnou budoucnost a považoval technologii za překonanou všudypřítomnými základnovými stanicemi klasických telefonních sítí. Síť uměla v té době jen volání, SMS zprávy a datové přenosy rychlostí 2,4 kbps, byť samotné datové propoje mezi satelity byly realizovány v mnohem vyšších rychlostech. Ano, rychlost 2,4 kbps pro jednoho uživatele je správně, přesně takový datový tok byl vyhrazen na hlasový hovor a ten samý datový tok tak mohl být využíván na data. Tomu, že o pár let později se povedlo „spojováním toků“ dosáhnout při použití speciálních technologií rychlosti „až“ 128kbps (třeba u jednotek Iridium OpenPort pro lodě) se věnovat nebudeme. Design satelitů a sítě ze začátku 90. let totiž opravdu nepočítal s něčím, jako velké datové přenosy. Plánovalo se jen volání, paging a občasné faxové přenosy.

Po bankrotu firmy se ozvalo několik zájemců, kteří zvažovali oživení sítě pro různé účely, ať už to byl jeden evropský podivín, který chtěl pomocí satelitní sítě doručovat autentizační SMS zprávy pro bezpečné zadávání a ověřování bankovních převodů, anebo provozovatelé náboženského rádia, které pomocí satelitů Iridia mělo šířit osvětu po celém světě. Zájem projevil také jakýsi pán, který byl napojen na vládu jednoho z nejchudších a nejzkorumpovanějších států na planetě. Ale byli i další, serióznější zájemci. Jenže ti se ptali, když se to po obchodní stránce nepovedlo firmě Motorola, komu se to má povést a jak dostat systém k ziskovosti? A k čemu je to vlastně dobré, ptali se.

Měli svým způsobem pravdu. Hlavní produkt, satelitní telefon Iridium a s voláním odkudkoliv a kamkoliv, nemohl konkurovat velikostí, snadností obsluhy, ani ničím jiným, kromě pokrytí, již tehdy fungujícím klasickým mobilním telefonům a sítím. Iridium s voláním přišlo pozdě. Znatelný rozmach pokrytí klasických mobilních sítí a další standardizace, k tomu uzavírání roamingových smluv, to bylo v první polovině 90. let Sci-Fi, ale pak došlo ke změně a dříve nemyslitelné se stalo realitou. Realitou, u které opět stála Motorola a paradoxně tak vyvíjela jak Iridium, tak klasické mobilní telefony. Myšlenka na celosvětový komunikační systém, podpořená tehdy pádem Berlínské zdi a dalšími faktory na začátku 90. let byla přelomová a slibná, ale v roce 1998 byl svět už jinde.

Řídící středisko Iridium

Řídící středisko Iridium
Foto: Autor

Systém měl shořet, prakticky nikdo systém nechtěl a k tomu Motorola stále žádala každý měsíc po firmě Iridium (Iridium byla nezávislá samostatná firma mnoha investorů a Motorola i tam měla díky rozštěpenosti nejsilnější pozici) 50 milionů dolarů za to, že satelity budou létat ve správných drahách a systém bude po technické stránce fungovat. Iridium samozřejmě ještě platilo Motorole i za dodávku telefonů a dalších technologií. Postupem času, obzvláště po vyhlášení bankrotu a snaze o restrukturalizaci, se tak začalo Motorole říkat „Matka, která požírá vlastní dítě.“

Nakonec se našel jeden člověk, který po neuvěřitelném výkonu, lobbování všude možně i nemožně, hlavně v Pentagonu a za pomoci dalších malých investorů, po bezpočtu infarktových situací, sehnal dostatečný kapitál na koupi systému. Uspěl u bankrotového soudu a aktiva firmy Iridium koupil. Byl to Dan Colussy. Na straně druhé se Motorole, zejména Chrisovi Galvinovi, nepodařilo prosadit zničení systému, ačkoliv se z toho stala závěrem posedlost, aby Iridium přestalo existovat. Americká vláda se zaručila, že systém je tak důležitý pro státní zájmy, že ačkoliv je provozovatel soukromý komerční subjekt, za případné škody způsobené satelity bude zodpovědný stát, nikoliv firma Iridium. Podobnou odpovědnost stát na sebe vzal už během války ve Vietnamu, kdy ručil za případné sestřelení civilních letadel a z toho možné důsledky ohledně odškodnění, byl to tehdy státní zájem. Stát tehdy „zaručil“ civilní aerolinie, ale komerční satelitní systém, to tu ještě nebylo. Indemnita, zbavení zodpovědnosti, totiž sehrálo důležitou roli v celém nákupu novými investory.

A chcete vědět, za kolik se tehdy systém v nákladové ceně 5-6 miliard dolarů podařilo investorům u soudu v prosinci 2000 koupit? Držte si klobouky, za 25 milionů dolarů a z toho jen necelých 7 milionů dolarů bylo zaplaceno v hotovosti! Tento obchod tak navždy vešel do dějin. K tomu ještě investoři objevili plné sklady propagačních předmětů Iridium a k jejich překvapení v jiných skladech našli několik zcela nových satelitů Iridium, které již nestihly být vyneseny, ačkoliv vypuštění již bylo předem zaplaceno! Investoři ale museli dát dohromady částku mezi 100 až 200 miliony dolarů, protože první faktura na 50 milionů dolarů za měsíční provoz na sebe od Motoroly nedala dlouho čekat, a tak první věc, kterou investoři po nákupu aktiv Iridium udělali bylo, že od provozování systému rychle odstřihli Motorolu, a najali si firmu Boeing. Ta si účtovala za správu kolem 6 milionů dolarů měsíčně, což byl dramatický rozdíl.

Iridium NEXT satelit (bez rozvinutých solárních panelů) v řídícím středisku Iridium

Iridium NEXT satelit (bez rozvinutých solárních panelů) v řídícím středisku Iridium
Foto: Autor

Nějaký čas trvalo, než přišli opět zákazníci a systém opět začal veřejně nabízet své služby, ale povedlo se. Bylo to v roce 2001.

Sluší se také zmínit, že Iridium by neožilo díky kontraktu pro americkou armádu. Představitelé americké armády totiž po téměř roce přesvědčování ze strany investorů uznali, že systém je díky své spolehlivosti a globální dostupnosti unikátní a byť byl nový vlastník sítě opět soukromým subjektem (nově se jmenovala firma Iridium Satellite LLC), došlo k dohodě o poskytování služeb bez výběrového řízení. Za fixní částku dostala americká armáda předem sjednaný objem služeb, konkrétně neomezené volání pro několik desítek tisíc účastníků na dva roky.

V září 2001 tak byla armáda ještě raději, že má satelitní telefony Iridium. Během invaze do Iráku pak spojenecké armády používaly systém Iridium, protože nic jiného k dispozici nebylo. A důvěrné informace říkají, že po zabití Bin Ládina byla tato informace předána, jak jinak, přes satelitní systém Iridium.
Ale je Iridium síť armády? Odpověď zní: Ne. Pořád je to komerční síť, a vždycky byla. A byť armáda je stále velký zákazník, větší část příjmů pochází od civilních zákazníků. Armáda má sice vlastní přepojovací stanici na Hawaii (už od dob Motoroly), zatímco ostatní zákazníci používají civilní přepojovací stanice, ale o řízení, údržbu a výstavbu sítě se stará současný vlastník, který se přejmenoval naposledy na Iridium Communications, když vstoupil před pár lety na burzu. Firma je tak obchodovatelná na burze a služeb po celou dobu existence může využívat kdokoliv a vlastník sítě si může „dělat vše po svém“. Ostatně důkazem je fakt, že nová generace satelitů se primárně vyrábí ve Francii (proexportní půjčka ve výši cca 2 miliardy dolarů) a ne v USA, tam se jen kompletuje. A nové satelity Iridia vyrábí ta samá firma, která tehdy původnímu Iridiu vůbec nepřála a proti němu dokonce „bojovala“. Vyráběla totiž tehdy satelity pro konkurenční evropský satelitní systém – Globalstar. Svět je plný paradoxů, ale business je business.

Iridium dnes nabízí mnohem více než jen volání. Datové služby pro lodě a i cestovatele, sledování letadel, lodí, kontejnerů, vědecké projekty, M2M komunikace. Na M2M komunikaci se hodně spoléhá, již teď jsou klasické hovory na ústupu a data jsou tím, co je nejvíc žádané.

Současný CEO Iridium Communications, Matt Desch, má letadlo a … Teslu … (pod zkratkou IRDM naleznete firmu na burze). Možný příslib na sdílení technologií?

Současný CEO Iridium Communications, Matt Desch, má letadlo a … Teslu … (pod zkratkou IRDM naleznete firmu na burze). Možný příslib na sdílení technologií?
Foto: Autor

Avšak po plánovém omlazení sítě satelity Iridium NEXT (aktuálně konec roku 2018) vstoupí firma do nové éry. Nejen mnohem vyšší rychlosti datových přenosů, ale i služby jako sledování a optimalizace letových plánů letadel v reálném čase a další možnosti, o kterých se teprve rozhoduje, to vše za pár let přijde. Iridium NEXT by tak mělo být univerzální platformou pro nekonečně mnoho projektů. Jedna smutná zpráva – pozorovatelé oblohy však už budou muset oželet „prasátka“ od satelitů – ty nové je totiž dělat nebudou.

Závěrem mi dovolte zmínit jedno nečekané setkání. Když jsem se před pár týdny na oslavě úspěšného vynesení prvních 10 družic Iridium NEXT neplánovaně potkal s projektovým manažerem původního projektu Iridium (Durrell Hillis) z 90. let, bylo to pro mě velké překvapení. Přišel jsem k něm a místo představení jsem mu řekl, že jsem si koupil jeho knihu „Creating Iridium“, dokonce 2 kusy a vzhledem k omezenému nákladu a dostupnosti si myslím, že jsem asi jediný v ČR, kdo ji má. Lepší začátek jsem si nemohl přát a během pár minut jsme stihli probrat pár témat, jak to tehdy bylo. Durrell Hillis na závěr rozhovoru dodal, že důvod, proč napsal svoji knihu vzpomínek bylo to, aby se nezapomnělo na všechny ty lidi, kteří tehdy u revolučního projektu Iridium stáli. Satelitní síť Iridium měla spojovat lidi po celém světě a prakticky nikdo nevěřil, že existuje na světě komerční firma, která je schopná podobný systém vymyslet a zprovoznit, zejména s přihlédnutím k tomu, že tehdy satelity stavěly většinou pouze vládní organizace s prakticky neomezenými rozpočty. Nikdo dosud nepřekonal rychlost vypouštění satelitů, jako se to povedlo původnímu Iridiu od Motoroly, ani rychlost výstavby samotných satelitů.

Motorola to dokázala, ale zároveň to byla ta samá Motorola, která pak chtěla systém pohřbít a dělala vše proti tomu, aby systém dál existoval. Připomínalo to „když ne my (Motorola), tak nikdo.“ Jenže tehdejší Iridium byla samostatná firma, byť velmi propojená na Motorolu, a bankrotový soud tehdy v prosinci 2000 rozhodl, že noví investoři právoplatně koupili aktiva firmy Iridium. Motorola prohrála. Za pár let byl nový vlastník sítě již v zisku, byť neplatil prvotní obří náklady, ale dokázal, že síť Iridium má své využití, dokáže generovat kladný příjem a v budoucnu si sama snad zaplatí i své nové Iridium NEXT satelity.

Durrell Hillis s autorem během oslav startu prvních 10 družic Iridium NEXT.

Durrell Hillis s autorem během oslav startu prvních 10 družic Iridium NEXT.
Foto: Autor

Durrell Hillis se pak se mnou na památku vyfotil, respektive jsme se vyfotili navzájem, jednou pro něj, jednou pro mě. Závěrem našeho setkání ještě stihl žertovně prohodit k současnému výkonnému řediteli firmy Iridium Communications: „Hele Matte, na tohohle si dávej pozor, ten je chytrej, tak ať v Čechách nepostaví jejich vlastní Iridium.“

Jestli má někdo zájem o výstavbu „národního Iridia v Čechách“, prosím info do komentářů. O historii Iridia se můžete dozvědět také v knize Creating Iridium dostupná zde.

Zdroje obrázků:
Foto: Autor
https://www.ibiblio.org/Dave/Dr-Fun/df200005/df20000512.jpg

Iridium na věčné časy bez Motoroly a nikdy jinak, 2.5 out of 5 based on 55 ratings
Pin It
(Visited 2 780 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (55 votes cast)
(Visited 2 780 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


25 komentářů ke článku “Iridium na věčné časy bez Motoroly a nikdy jinak”

  1. Radoslav Packa napsal:

    Pekný príbeh.

  2. Omni napsal:

    Děkuji za super článek!

  3. MaG napsal:

    Nádherná tečka a nový začátek.

  4. vedator napsal:

    Klobuk dole pred clankami a vdaka za nich. Iridium tu, zda sa, ma svoje miesto, a treba mu drzat palce. Skoda, ze nove satelity budu ochudobnene o zablesky 🙂

  5. Svihak Lazensky napsal:

    Dekuji za paradni clanek. Co se tyce zablesku, tak je to spise dobra zprava, hlavne pro astronomy.

    • Pavel Mašek napsal:

      Souhlasím, většina astronomů to uvítá, byť některým to bude chybět 🙂

      • Martin Gembec napsal:

        problém záblesků asi není tak zásadní. Jsou navíc pěkné. Předpokládám, že na orbitě zůstanou alespoň neovladatelné kusy, které ale mají známou periodu rotace a záblesky od nich uvidíme i nadále. Navíc blejskají i jiné družice (CosmoMed, Metop, ISS).

        • Pavel Mašek napsal:

          Určitě tam některá neovladatelná Iridia zůstanou. Loni Iridium přišlo o další dva satelity, jeden s nečekanou závadou na elektronice byl dle jejich vyjádření naveden do atmosféry (ještě měl dost paliva) kde shořel, a ten druhý je neovladatelný.

        • ventYl napsal:

          Pri stackingu astrofotiek zablesky nie su problem, post-processing ich automaticky odstrani. Ak sa fotia star trails, komety a ine veci, uz to teoreticky problem byt moze, ale IMHO vzdy plati, ze ta fotka ma byt co najblizsia realite, co v takom pripade znamena vratane zableskov iridia.

          Jo a zablesky iridia boli specificke vdaka sklonenym antenam. ISS ma stopu uplne inu a mensie satelity maju stopu porovnatelnu s lietadlami (akurat lietadla k tomu este aj blikaju).

        • marian napsal:

          to ventYl: Specifickosť zábleskov Iridii je hlavne v tom, že sú (ešte stále) vdaka množstvu satelitov na orbite pomerne časté. Inak satelitov, ktoré vrhajú záblesky, či už kvôli anténam, solárnym panelom, alebo proste lesklému povrchu,je veľké množstvo, viaceré z nich sú dokonca tiež predikovateľné (stačí sa pozrieť na predpovede na calsky.com). Irídia však boli prvé, u ktorých sa takéto prepdovede začali robiť a za tie roky si tak získali hodne na popularite. Inak sú aj satelity, ktoré rotujú tak rýchlo, až to pôsobí ako blikanie lietadla a niekedy je to aj až ťažké rozoznať. Môj oblúbený príklad je v tomto prípade satelit Yaogan-6 (http://satellitehunter.blogspot.sk/2015/06/yaogan-6.html). No a ISS tiež občas hodí pekný záblesk 😉

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Kdysi jsem viděl, jak se ISS nahání s Progressem. Bylo to zrovna v době, kdy byly velké problémy s jejich automatickým spojením a právě tehdy ta dvojice prolétala nad ČR v „těsném závěsu“ asi 1-2 sekund.

        • Martin Gembec napsal:

          Nezapomenutelný záblesk ISS jsem viděl z hradu Litice a hlavně ho shodou okolností zrovna nafotil. Jinak tehdy blikla dva dny po sobě, ale tento byl prostě nejlepší.. http://astrofotky.cz/gallery.php?show=MaG/1257200577.jpg

  6. maro napsal:

    Perfektní. Jen mě docela zarazilo, že by americká armáda neměla nějaký jiný komunikační prostředek na druhý konec světa. Ale je fakt, že pro komunikaci přes geostacionární družice, které samozřejmě má, musí mít i v té poušti přesně nastavenou parabolickou anténu, kdežto u Iridia může snad i jet v autě (možná bez střechy).

    • Bystroushaak napsal:

      Měla, ale nejednalo se o zrovna jednoduše přenositelná zařízení. Detaily viz třeba minule zmiňovaná kniha Eccentric Orbits: The Iridium Story.

    • Pavel Mašek napsal:

      Trefný komentář. Iridium funguje nejen v autě s externí anténou (vyzkoušel jsem osobně v autě i v okolí měst), ale i v letícím letadle. Pohyb není pro Iridium problém. Podle informací, co jsem sesbíral šlo o to, že armáda neměla dostačující kapacity pro své potřeby, věčně „přetížené“ armádní satelity a plus to nastavování satelitů / antén, takže o nějakém rychlém použití pro větší skupinu lidí nemohla být řeč.

  7. Peter P napsal:

    Super clanok respektive jeho druha cast na ktoru som cakal 🙂

    Este posielam jedno video, ktore je velmi zaujimave. Je to prednaska kde mladici z Nemecka ukazuju ako hackly data so siete Iridium a podobne veci. Je to velmi zaujimave, pokial to niekto vydrzi pozerat tak su tam aj nejak zaujima spravy ktore rozlustili a podobne 🙂

    • Pavel Mašek napsal:

      Toto video znám. „Hackli“ není úplně přesné, dokáži odposlouchat nešifrované pagingové služby, které se prakticky aktivně již několik let nepoužívají, až na pár výjimek. Do určité míry mohou odposlouchávat v bezprostřední vzdálenosti za určitých podmínek i jednu část hovoru, což předvedli. Ale se šifrovanými přenosy si logicky neporadili. Je to taková hezká aktivita, ale s příchodem Iridium NEXT určitě dojde k výrazným změnám.

      • Peter P napsal:

        Ano suhlasim, je to urcite pekna aktivita, ako studenska praca urcite super. Rozhodne nova verzia Iridium Next bude technologicky uplne dalej.
        Vypocul som si aj par rozhovorov s directorom Iridia “Mattom Deschom“, fakt zaujimavy clovek, celkom ocenujem jeho komunikaciu cez Twitter s verejnostou. Casto musel obhajovat preco pouzivaju SpX novinari v tom boli dost neprijemny, ale on argumentoval velmi racionalne. Proste boss na svojom mieste 🙂
        Chcem podakovat za super clanok.

        • Pavel Mašek napsal:

          Matt Desch a SpaceX – protože peníze, Iridium koupilo velmi levně starty družic v době, kdy byla SpaceX startupová firma prakticky bez hmatatelných výsledků. Matt Desch zariskoval, a risk mu vyšel. Ale není to jen o penězích. Co spojuje Iridium a SpaceX / Teslu – dovolím si tvrdit, že v některých ohledech jsou to takové podobné firmy, které dělají to, co ostatní vzdali. Podobná krevní skupina v některých ohledech. Matt Desch určitě není prototypem klasického CEO zavřeného někde v kanceláři, „kde se schovává před celým světem“. Má nějakou vizi a snaží se jí naplňovat. A lidé, jako je Matt Desch, byť jsem s ním strávil jen omezený čas, se nepotkávají „na každém rohu“.

  8. Pospíšil napsal:

    Připojuji se s poděkováním za druhou půlku příběhu. I tady bylo napětí, ukončené happyendem. Díky
    Budeš se účastnit i dalších startů I-Next na Falconech? Pokud ano, byl by tam nějaký prostor na dotazy na SpX zaměstnance, nebo dokonce EM?

  9. Pavel Mašek napsal:

    Jsem rád, že se líbí a mohl jsem něco málo zprostředkovat, byť jen zlomek. Iridium má před sebou ještě nějakou cestu, zcela nový začátek pro Iridium začne až bude výměna satelitů kompletní. Osobní účast na dalších startech zatím neplánuji. Dotazy – Elon Musk se v nějakém videu tuším krátce už vyjádřil na téma Iridium NEXT a ptát se zaměstnanců SpaceX – na co? Oni dělají svojí práci, detaily říci obvykle moc nemohou. Někteří se byli podívat i na start u základny a pár nejvyšších s Elonem bylo i na oslavě úspěšného startu, ale tam byli „všichni rádi, že byli rádi“.

    • Mirek Pospisil napsal:

      Dotazů by byly desítky až stovky , ale pokud neplánuješ další setkání se SpXery, tak je to passe.

      • Pavel Mašek napsal:

        Pokud by byly desítky až stovky dotazů na SpaceX zaměstnance, není nic jednoduššího než je zkusit sám oslovit nějak přes internet. Já jsem to s Iridiem udělal podobně.

  10. Pavel Mašek napsal:

    Tak čerstvá zpráva ohledně Iridium NEXT satelitů! První z nich, konkrétně Iridium NEXT satelit s označením SV-106 již stoupá do stejné operační výšky jako ty od Motoroly (780 km), tedy to znamená, že Iridium se chystá už velice brzy propojit první NEXT satelit se stávající konstelací a to se děje o několik týdnů dříve, než bylo plánováno! Aktuálně výška 711 km a stále stoupá…

Zanechte komentář