Astronauti na palubě při premiéře SLS?

V posledních měsících jsme ve všech článcích, které se věnovaly misi EM-1, psali, že tato mise bude nepilotovaná. Let lodi Orion měl mířit na protáhlou retrográdní dráhu Měsíce, odkud by se pak loď bez posádky vrátila na Zemi. První pilotovaný let měl přijít nejdříve roku 2021 a při misi EM-2 se měli k Měsíci vydat lidé. Plány na obě mise detailně ve svém článku před pár týdny popsal Jiří Hošek. Včera se ale po internetu objevila informace, že NASA nyní zvažuje možnost, zda by astronauti mohli usednout do křesel lodi Orion už při misi EM-1.

Už po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu NASA věděla, že její plány projdou revizí. Něco se změní, něco se zruší, něco nového se zavede. Ostatně detailně to rozebral Lukáš Houška v tomto článku. Po odstoupení Charlese Boldena z pozice administrátora jej dočasně zastupuje v tweetu zmíněný Robert Lightfoot. Ten v rozhovoru pro portál The Verge prohlásil: „Požádal jsem Billa Gerstenmaiera (zástupce administrátora pro pilotované lety), aby zahájil studii proveditelnosti založenou na přidání posádky do mise EM-1, tedy do premiérového letu SLS a Orionu.“ Ale odhlédněme od politických debat a zaměřme se na technologickou podstatu celého návrhu. Je vůbec něco takového možné?

Vizualizace prvního startu SLS

Vizualizace prvního startu SLS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Pragmaticky lze konstatovat, že možné je na světě všechno, ale vždy záleží na financích a úsilí, které k tomu povedou. A tahle změna by vyžadovala změnu hodně výraznou. V první řadě je mimořádně riskantní posadit posádku na nevyzkoušenou raketu a nevyzkoušenou loď. Každé kosmické plavidlo se před pilotovanou misí pošle do vesmíru bez lidí, aby se ověřila jeho spolehlivost. Výjimkou byl jen raketoplán, který ale posádku potřeboval k úspěšnému přistání.

Plně chápu novou administrativu, že se snaží ořezávat zbytečné investice, což je jedna z věcí, o kterých současný prezident při své kampani hodně často mluvil, ale je otázkou, zda se vyplatí šetřit i na otázkách základní bezpečnosti. NASA sice hodně testuje spolehlivost všech systémů, ale i tak je každý první start sázkou do loterie.

Změna plánu by přinesla i velkou řadu technických problémů. Už před několika měsíci se hovořilo o tom, že mise EM-2 poletí na vylepšené raketě SLS, konkrétně na verzi, která se označuje jako Block 1B. Jejím hlavním rozdílem oproti raketě SLS Block 1 je vylepšený horní stupeň. zatímco Block 1 s nosností 70 tun na nízkou oběžnou dráhu má používat horní stupeň ICPS, Block 1B s nosností 105 tun na nízkou oběžnou dráhu by měl mít horní stupeň označovaný jako EUS (Exploration Upper Stage), který je silnější.

Očekávaný vývoj rakety SLS

Očekávaný vývoj rakety SLS
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Tady si dovolím malou odbočku – NASA se před několika měsíci bála, zda není první let SLS Block 1 s posádkou riskantní a zda by předtím neměla SLS v této konfiguraci vynést sondu EMFM pro průzkum jupiterova měsíce Europa – a to by šlo jen o první let nového horního stupně. Teď by měla posádka startovat na kompletně nové raketě v nové lodi?

Vizualizace horního stupně EUS

Vizualizace horního stupně EUS
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Pokud by posádka měla letět už na misi EM-1, znamenalo by to buď značné urychlení (zdražení) vývoje EUS, což je krajně nepravděpodoné, nebo při použití ICPS by se musel změnit letový profil celé mise – neletělo by se k Měsíci, ale třeba jen na vyšší oběžnou dráhu země. Orion s posádkou by totiž byl těžší, než ten nepilotovaný – jednak díky přítomnosti astronautů, ale i kvůli potravinám, vodě a systémům podpory života obecně. Ostatně i vývoj těchto technologií potřebuje nějaký čas a zatím nikdo neplánoval harmonogram jejich vývoje tak, aby byly připravené už na EM-1. Aktuální návrh by tedy všechny harmonogramy výrazně napnul. Na tomto místě je vhodné se zeptat, zda tomuto našlapanějšímu harmonogramu bude odpovídat i příslušné navýšení rozpočtu pro NASA.

Letový exemplář horního stupně ICPS pro misi EM-1

Letový exemplář horního stupně ICPS pro misi EM-1
Zdroj: https://www.nasa.gov

A aby nebylo problémů málo, tak stupeň ICPS nemá certifikaci pro vynášení lidských posádek. Ano, je to problém jen v úřední rovině, protože jde hlavně o razítko, ale na druhou stranu je potřeba si položit otázku, zda má cenu investovat do certifikace horního stupně, který zřejmě ponese posádku jen jednou a při dalších misích bude nahrazen silnějším typem. Získání onoho razítka totiž není levné.

Změnit by se musel i záchranný systém na špičce rakety SLS. Ten má být totiž při prvním startu SLS pouhou maketou. Kdyby ale tahle raketa vynášela posádku, musely by se použít skutečné raketové motory, které by loď v případě problémů (opět se vracíme k neozkoušenému nosiči) odnesly loď do bezpečí. To vše by mělo přijít v době, kdy se vyrábí letový hardware této záchranné věžičky.

Jak v níže přiloženém tweetu uvádí Chris Bergin, tato změna by znamenala odklad mise EM-1 na roky 2019/2020. Výsledkem tedy může být mise, která bude dražší, přijde později a bude riskantnější. Závěrem je nutné poznamenat, že jde stále jen o návrh, nejedná se o schválenou změnu. Manažeři mají za úkol nad tímto plánem přemýšlet a zvažovat jeho možnosti.

Osobní názor autora:

Abych to shrnul: Nápad, který vyšel ze včerejšího memoranda není dobrý. Celý program by přinesl mnoho změn, které by jistě nebyly levné. Skoro to vypadá, jako kdyby se nová administrativa snažila ukázat, že její předchůdci zvolili špatnou cestu a oni že mají něco mnohem lepšího a hlavně vlastního. Na první pohled to zní zajímavě, ale je potřeba si uvědomit, že v současné době už je SLS i Orion pro první let v pokročilé fázi vývoje a není rozumné do toho zasahovat.

Skoro bych se ani nedivil, kdyby měl být prezentovaný nápad jen důkazem toho, že nová administrativa „něco dělá“ a přináší nové nápady a řešení, pak by to byla asi ta nejlepší možnost. NASA si udělá studii proveditelnosti, zjistí že už je na podobné změny směru pozdě a vrátí se k původnímu plánu, doufejme.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://spaceflight101.com/
http://www.theverge.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/…SpaceFlight-Insider.jpeg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7a/Orange_tank_SLS_-_Post-CDR.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/7/79/Orange_tank_SLS_evolution_-_Post_CDR.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z86.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/icps_p2.jpg

Astronauti na palubě při premiéře SLS?, 2.5 out of 5 based on 37 ratings
Pin It
(Visited 3 749 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (37 votes cast)
(Visited 3 749 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


101 komentářů ke článku “Astronauti na palubě při premiéře SLS?”

  1. Jiří Hošek napsal:

    Pokusím se o vlastní pohled na navrhovanou změnu mise EM-1 na pilotovanou. Podrobně se tím bude zabývat studie proveditelnosti, o kterou Robert Lightfoot požádal Billa Gerstenmaiera. Studie by měla být zaměřena jak na technickou proveditelnost, tak i na potřebu dodatečných zdrojů.
    Otázka je, jakou míru rizika je NASA ochotna přijmout. Bez diskusí musí být prioritně zajištěna bezpečnost posádky. Předpokládám, že cílem je let do blízkosti Měsíce, nikoli na nízké dráze Země. Jinak by to nedávalo smysl.
    Záchranná věžička Orionu musí být plně funkční, což znamená, že inertní motory AM a ACM musí být nahrazeny plnohodnotnými, a dále se mise musí uskutečnit až po letovém testu záchranného systému AA-2, který, pokud nebude urychlen, by měl proběhnout v prosinci 2019.
    Systém podpory života ECLSS v dosud připravované verzi pro EM-1 neměl být kompletní, v podstatě měl pouze zajistit chlazení interiérových a exteriérových prvků modulu během mise. Svařování spojů ECLSS v Orionu bylo dokončeno v lednu, a 26. ledna byl Orion v rámci budovy O&C přesunut k místu provedení série tlakových testů pro ověření těsnosti svařených spojů ECLSS. Tento systém by musel být doplněn, a kromě toho by bylo nutné doplnit veškeré řídicí prvky apod.
    Pokud se Orion bude opravdu vracet k Zemi druhou kosmickou rychlostí, pak půjde o první test tepelného štítu Orionu rychlostí 11 km/s. Před letem Apolla 8 tuto návratovou rychlost vyzkoušelo Apollo 4. Při testu EFT-1 v roce 2014 byla ovšem návratová rychlost Orionu jen 8,9 km/s.
    A pak tu máme výzvu s certifikací horního stupně ICPS pro pilotovaný let. ICPS je hotový a zítra, 17. února bude ve výrobním závodě ULA v Decatur představen zástupcům médií. Má jít o poslední mediální prezentaci před odesláním lodí Delta Mariner do Delta Operations Center na Cape Canaveral AFS na Floridě pro finální dokončení a testy, a následně měl být koncem letošního roku přesunut do Ground Systems Development Operations v Kennedyho vesmírném středisku.
    Je poměrně pravděpodobné, že při pilotovaném letu EM-1 by byla použita trajektorie, představená 30. listopadu loňského roku pro misi EM-2, která nese nízké riziko. Podle tohoto profilu se Orion s horním stupněm dostane nejprve na parkovací oběžnou dráhu Země, na které vykoná dva oběhy. Poté budou krátce zapáleny motory horního stupně, které zvýší oběžnou dráhu na eliptickou s apogeem 35.000 km. Na této dráze se Orion oddělí od stupně a posádka provede test kritických systémů, které budou následně vyhodnoceny. V případě kladného výsledku bude Orion naveden zážehem motoru servisního modulu na oblet Měsíce, naopak v případě neodstranitelné závady se vrátí během několika hodin zpět na Zemi. Schéma mise je tady:
    https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/em_2_mission_profile_update.jpg
    Druhá možnost, přejít rovnou na nový horní stupeň EUS, přináší mnohem víc problémů nejen kvůli nízké vývojové připravenosti stupně, ale i s kompatibilitou pozemního vybavení v hale VAB a na mobilní vypouštěcí plošině ML s EUS. Znamenala by výrazné zpoždění mise, na druhé straně by však nebyl velký časový rozdíl mezi prvním letem a následnými misemi.

  2. Adam Trhoň napsal:

    Pořád nějaké trampoty s politikou, chjo… Co ten nápad, že by se Dream Chaser certifikoval pro lidi a poslal na údržbu Hubbleova teleskopu?

    • Vojta napsal:

      To mi přijde hodně sci-fi. Dream Chaser zdaleka není hotový. Větší šanci by mohlo mít upravení Crew Dragonu nebo Starlineru pro výstupy do prostoru (bez přechodové komory jako Apollo) nebo tam poslat odlehčený Sojuz, který by to teoreticky měl zvládnout lépe.

      • ventYl napsal:

        Nechladi sa nahodou vnutorne vybavenie sojuzov atmosferou v kabine? Co by znamenalo, ze pri dekompresii kabiny (chcenej, alebo nie) by doslo k postupnemu prehriatiu vybavenia.

        • Vojta napsal:

          To platilo pro Voschod. Jestli současný Sojuz umožňuje úplnou dekompresi, nevím (předpokládám, že to minimálně v nějakém nouzovém režimu přežije), ale pro normální výstup do prostoru není potřeba. Orbitální modul je koncipovaný (mimo jiné) jako přechodová komora pro výstupy a už tak i použitý byl (i když ne v současné verzi).

      • Ondra napsal:

        Souhlasím.

        SpaceX verze:
        Když dají $1 MD SpaceX, tak se vsadím, že to zvládnou za 1/5 a zbytek si můžou investovat do ITS.

        NASA verze:
        Když to začne NASA přerozdělovat po jednotlivých výrobcích okýnek, madel a tlačítek, tak bude plánováný rozpočet taky $1 MD. A stát to bude nakonec $5 MD.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Co znamená zkratka „MD“?

        • Ondra napsal:

          MD = mld = miliarda USD (americkych dolaru)

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Myslel jsem, že to mají být milióny (1M = 1E6) a to se mi zdálo málo. A to „D“ mi tam nesedělo kvůli značce „$“, tedy duplicitě.

          Raději bych použil pochopitelnější M$ a G$.

      • Dušan Majer napsal:

        Největší problém vidím v tom, že u Dream Chaseru se (ještě v době, kdy byl vyvíjen pro posádku) nepočítalo s přechodovou komorou pro výstupy.

    • Milan Štrup napsal:

      něco málo k tomu zrovna vyšlo jak na zavolanou na univetrsetoday. osobně si myslím, že i z důvodů uvedených v článku je taková mise nepravděpodobná, ačkoli i mě přijde vnitřně tak nějak nostalgicky lákavá. Beztak se na tím uvažuje snad spíš jako o pojistce pro případ, že by se nepovedl JWST, aby NASA měla i tak k dispozici velkou observatoř. Dreamcheaser asi vakuum zvládne.

      http://www.universetoday.com/133429/dream-chaser-spacecraft-may-used-hubble-repair-mission/

  3. Cx napsal:

    Jen si to představte. Jste jeden z desítky borců, co se z nějakého důvodu upsali, že se posadí na 900 tun paliva a nechají se odstřelit někam k Měsíci. V plánu je nová raketa, ale až budete mít možnost letět, tak už bude alespoň nějak odzkoušená. A pak přijde změna. Máte šanci, že vás vyberou už pro první let toho zázraku. Má letět za rok a na ničem pro let s posádkou se zatím nepracovalo. Nicméně jste posledních pár let strávili tréninkem a nedá se z toho vycouvat aniž byste to všechno nezahodili. A tak stojíte v místnosti se svými kumpány a čekáte, kdo bude vybrán na let, kterému jste začali v astronautických kruzích říkat „Operace jistá smrt“. Když couvnete, nikdy už se do vesmíru nemusíte podívat, když vás vyberou, je vcelku nenulová šance, že se vás budou hledat na dně přilehlého oceánu, kde můžete skončit s podobnou konzistencí jako okolní voda. Rozhlížíte se tedy po ostatních, usmíváte se a potichu se modlíte, aby to byl váš kámoš koho vyberou. Na takovou práci musí mít člověk ocelové koule 🙂

    • Vojta napsal:

      To určitě, ale pořád se to ještě nedá srovnat s prvními partami, jejichž členové v podstatě nevěděli, do čeho lezou.

    • Jiří Hošek napsal:

      A představte si rok 1968. Saturn V byl od prosince 1967 v Kennedyho vesmírném středisku pro nepilotovaný let s maketou Apolla, a teprve 27. dubna 1968 bylo rozhodnuto o změně charakteru mise na pilotovaný let Apolla 8 na nízkou oběžnou dráhu Země. Přeměna na pilotovanou misi si tehdy vyžádala návrat stupně S-II do Mississippi Test Facility pro certifikaci k pilotovanému letu. A když byl 9. října 1968 tento Saturn V s kosmickou lodí Apollo 8 vyvezen na rampu 39A, stále platilo rozhodnutí, že cílem je nízká oběžná dráha Země. Teprve 11. listopadu rozhodla komise vedená administrátorem NASA, že Apollo 8 poletí v prosinci k Měsíci!
      4. ledna letošního roku napsal Peter P do diskuse k článku o aktuálním stavu EM-1 dotaz, zda je teoreticky možné posadit do prvního letu v roce 2018 lidskou posádku, kdyby Trump požádal NASA o to, aby byl tento let pilotovaný. Na tuto otázku tedy dostaneme odpověď přímo od NASA. Jedno je jisté – že se mise uskuteční později. Věřím, že Lightfoot, který byl dříve ředitelem MSFC, má vše předběžně zkonzultované, a že rizika spojená s pilotovanou misí budou pečlivě vyhodnocena.
      V předchozím příspěvku jsem psal o méně pravděpodobné možnosti použití horního stupně EUS při pilotované misi EM-1. Tuto možnost jsem již v podstatě vyloučil. Pokud pilotovaná EM-1 s ICPS splní v základních bodech úkoly původně plánované pro EM-2, pak se celý jeden nosič ušetří, takže následná pauza nutná pro transformaci pozemních systémů pro podporu letů verze Block 1B další program nezbrzdí.
      V předchozím příspěvku jsem také psal, že ICPS bude zítra představen zástupcům médií. Manažeři tedy mají den na to, aby se připravili na otázky ohledně certifikace stupně pro pilotovaný let. Snad už tedy zítra či pozítří budeme znát některé odpovědi.

      • Cx napsal:

        Děkuji za doplnění, já to bral trochu jako nadsázku, protože bejt astronaut, tak po přečtení toho tweetu by se mi stáhly půlky 🙂 Přišlo mi to docela nečekané. Po SpaceX i Boeingu vyžadovala NASA spoustu testů včetně minimálně jednoho letu bez posádky.

  4. B.Boruvka napsal:

    Nemyslim si ze se to stane-NASA je tak sesnerovana vnitrnimy pravydli ze to proste neni mozny.Prvni let s posatkou nehrozi…..

    • Jiří Hošek napsal:

      Myslím, že NASA je pod silným tlakem Trumpových poradců a přechodového týmu, kteří požadují už v tomto funkčním období „Ameriku opět velkou“. Celé je to snaha ukázat, že systém SLS/Orion do tohoto hesla zapadá. Politiku ale neřeším. Zajímá mě studie proveditelnosti.

      • Ondra napsal:

        jeden z nich je Elon Musk :). Co jim tak řekl, co si myslí o SLS 😀

        • Vojta napsal:

          No, co by tak řekl. Asi tohle:
          https://www.youtube.com/watch?v=jwFEulcns8I
          Akorát, že kdyby to bylo tak jednoduché, tak Falcon Heavy létá už pár let a u ITS se teď dohadují už jen o finálním jméně a barvě nátěru.

        • Ondra napsal:

          To není úplně pravda.
          FH má největší přínos po zvládnutí znovupoužitelnosti. F9 1.2 FT má dostatečnou nosnost pro většinu zákazníků při případné ztrátě 9 motorů a jednoho Stage 1.
          Aneb Echo23, který nás čeka snad do měsíce.
          Proč by měli chtít přijít o 27 motoru a 3 Stage 1? Zákazníků mají plno pro F9 na plno let dopředu.

          To Dušan Majer: Je znám z letového manifestu nějaký náklad, které by nezvládl ani F9 1.2 FT Block 5 s obětováním Stage 1?
          Domnívám se, že hlavní kandidát je Red Dragon – interní SpX věc.
          Nemluvím o těch případech, kdy by to F9 zvládl, ale bez znovu použitelnosti.

          I ty použité Stage 1 budou mít svoji životnost, takže si myslím, že třeba po 10 startech je naloží nad znovu použitelnost a nechají je čestně umřít s rekordním nákladem.

          FH byl oznámen v době myslím F9 1.0. Velice správně a logicky to začali posunovat, když z F9 dostali více výkonu.

        • Dušan Majer napsal:

          Přesně tak, Red Dragon by mohl být na hraně. Spekuluje se o tom, že by při startu nemusel být zachraňován centrální stupeň. Ale jinak nevím o žádném jiném nákladu, který by něco podobného vyžadovat.

          Se závěrem plně souhlasím. Ostatně díky postupnému zvýšení výkonu F9 si FH zachoval nosnost i při obětování původně plánovaného systému cross-feed.

    • Ondra napsal:

      Pravidla se dají zrušit s okamžitou platností a manažeři se už nemusí zítra obtěžovat zítra chodit. Opravdu to není tak těžké, jak si lidi představuji. Kdyby 98 % lidí vždy hledá důvod proč něco nejde. Důležité je si klást otazky, co můžeme udělat, abychom to bylo ještě rychleji a s nižším rizikem.

      • 3,14ranha napsal:

        ohledně přebujelé byrokracie máte pravdu (holt státní organizace, byť v USA to ještě nedosahuje hlubin bruselských či sovětských).

        Ale zrovna posazení posádky do zcela nové sestavy nosiče a lodi, a HLAVNĚ poslání této lodi do vzdálenosti, kde jsme zatím byli jen jednou a to před několika dekádami… to by nevymysleli ani sověti za druhé světové… naprosto neomluvitelný risk !

        Je to stejně tak porušení zásad iterativních změn (které jste tuhle obdivoval) – logické je zkoušet systémy postupně, nebo alespoň bez posádky ! (zvlášť když mluvíme o návratu do deepspace kde se pomoci nedovoláte a návratová doba je v řádu mnoha dní)

        • ptpc napsal:

          S tým riskom s vami úplne súhalsím…

        • ptpc napsal:

          …súhlasím…

        • Jiří Hošek napsal:

          „HLAVNĚ poslání této lodi do vzdálenosti, kde jsme zatím byli jen jednou a to před několika dekádami… … naprosto neomluvitelný risk !
          mluvíme o návratu do deepspace kde se pomoci nedovoláte a návratová doba je v řádu mnoha dní“

          Mám dojem, že kritizujete něco, co se nestane. Zcela určitě není na stole varianta poslat lidi přímo k Měsíci. Berme prosím za MAXIMUM trajektorii MTLI, kterou jsem již popsal výše. Tato trajektorie byla původně navržena pro EM-2. Znamená rozdělení letu na tři fáze. První fáze je na parkovací oběžné dráze Země. Teprve po ověření, že jsou všechny systémy lodi v pořádku, a po vyhodnocení rizik spojených s další fází je loď urychlena na eliptickou dráhu s apogeem 35.000 km a dobou oběhu 12 hodin, na které vykoná dva oběhy. Na této dráze opětovně probíhá test kritických systémů včetně vyhodnocení. Pak se řeší, co dál.
          Ale toto je skutečně maximum. Pro pilotovanou EM-1 může být klidně vybrán opatrnější profil.

        • Spytihněv napsal:

          Máte pravdu, že v případě pilotované EM-1 asi nebude na pořadu dne přiblížení k Měsíci ani vzdáleně. EM-1 se o pár let odloží a navíc se bude „plácat“ (i když s lidmi) maximálně pár desítek tisíc km od Země. Nevím jak u koho, ale ve mě tato potenciální změna nadšení nebudí. Doufám, že bude smetena ze stolu a příští rok poletí Orion k Měsíci podle plánu.

        • Jiří Hošek napsal:

          Příští rok Orion nepoletí kvůli skluzům v harmonogramu stavby centrálního stupně SLS a servisního modulu Orionu. Všeobecně se předpokládá, že na příštím Mission Integration Review v březnu EM-1 sklouzne do poloviny roku 2019.
          Thomas Stafford (mj. velitel Apolla 10) řekl, že z pilotované EM-1 má lepší pocit než z jiných věcí, které dělali.
          http://spacenews.com/expert-panel-supports-study-to-accelerate-first-crewed-sls-mission/

        • 3,14ranha napsal:

          Doufám že to nebude bráno jako nějaký debatérský úskok, ale poměrně úmyslně jsem nenapsal přímo oblet měsíce (totiž cokoli poletí výš než LEO se stane misí výrazně mimo „komfortní zónu“ kterou ovládá současná pilotovaná kosmonautika)

          jako zdravotníka mě zajímá:

          – skutečná odolnost vůči radiaci (možný průlet VA pásy, koneckonců tam nahoře je potom dávka radiace vždy vyšší než na LEO)

          – chování lodi při návratu druhou kosmickou (alespoň jeden takový návrat bez posádky bych ještě minulý týden považoval za něco o čem se v civilizovaných zemích nedebatuje 😀 (tohle je totiž něco, co zjistíte až na samém konci letu a jestli dobře odhaduji, tak různá selhání při návratu jsou největší zabiják kosmonautů)

          – robustnost ECLS (podpory života). On je rozdíl mít možnost spadnout do náruče atmosféry skoro jednou za hodinu (respektive prakticky vždy, pokud jste smířeni že přistanete někde mezi hotentoty) To by snad šlo přežít se zdroji které jsou napojené k IVA obleku.
          A je rozdíl být třebas na trajektorii návratové, pokud stejně takový let potrvá desítky hodin, nebo několik dní.

          A pak jsou tam (NE)samozřejmosti typu správné rozstykování velitelského a servisního modulu na konci letu (zdravím vostoky a sojuzy)

        • Jiří Hošek napsal:

          Jsem rád, že tahle debata pokračuje. Večer odpovím.

        • Jiří Hošek napsal:

          ad radiace – radiace ve vnitřním radiačním pásu byla měřena mj. při EFT-1
          ad návratová rychlost – dokud neznáme trajektorii, jde o spekulaci
          ad ECLSS – konečný design systémů pro odstraňování oxidu uhličitého vyvíjený pro EM-2 pravděpodobně nebude v dispozici, předpokládá se převzetí systému založeného na starších technologiích ukládání CO2 do zásobníku, jehož funkčnost byla prokázána při minulých misích
          ad oddělení Orionu od adaptéru CMA – bylo otestováno při EFT-1

        • 3,14ranha napsal:

          Děkuji za odpověď, u většiny bodů moje chyba, že jsem si víc neprostudoval EFT-1.

          Nakonec asi největší námitkou tedy zůstává nevyzkoušený návrat druhou kosmickou rychlostí… (+ možnost nějakých problémů s nosičem – ten zatím neletěl vůbec)

        • Jiří Hošek napsal:

          Pokud vyjde studie proveditelnosti kladně a Robert Lightfoot dá pokyn k přidání posádky do mise, pak se tím začnou zabývat orgány dohledu – Aerospace Safety Advisory Panel (ASAP), Office of Inspector General (OIG) a United States Government Accountability Office (GAO).

  5. ventYl napsal:

    No, dajme tomu, ze tato informacia je kontroverzna, ale povedal by som, ze to stale nie je tak zle, ako by to mohlo byt.

    • Ondra napsal:

      Nedávno se tu stěžovalo na Obamu a jeho negativný zařez. A teď se zase stěžuje na rozhodnutí, které by konečně mohlo s něčím pohnout.
      I kdyby to bylo s Elonoskou konstantou spoždění, tak pořád lepší než to co je teď.

      • 3,14ranha napsal:

        1. Trump a jeho tým už něco podobného udělal při „kontrole“ projektu stíhačky F-35… když prezidentův tým dostal ujištění a určité záruky ohledně postupného snižování výrobní ceny (jak bylo už dávno ve smlouvách), přestal do projektu „rýpat“ a pochválil sebe i firmu lockheed za to, že „američani dokáží vyrobit tak skvělé letadlo“

        = Trump je tvrdý vyjednavač, ale není omezený hlupák. Což ve výsledku znamená win-win výsledek pro něj i protistranu

        2. Návrh nacpat posádku do EM-1 v základu neznamená pokrok, ale buď pouhé potěmkinovské přejmenování misí (a lidé poletí v podobné době), nebo neopodstatněný risk pokud by skutečně měla posádka letět na komplet nové sestavě nosiče i lodi (ani rusové tohle nedělali a nedělají !!)

        3. Výsledek bude asi takový, že Trump dá záruku, že pro kritické projekty nebude škrtat peníze a NASA na oplátku bude makat jako šroub, aby lodě startovaly v pořadí jak je naplánováno, jenom v co nejdřívějším termínu (aby se aspoň něco stihlo během první Trumpovy „čtyřletky“ – jestli bude následovat i druhá rozhodnou voliči)

  6. Spytihněv napsal:

    2019/20. Tak určitě…. Pokud NASA opravdu čelí tlaku z Bílého domu (možná si Trump hraje na Kennedyho), tak je tento termín nutně podseklý a odklady přijdou. Aby to nakonec nedopadlo tak, že se mise EM-1 najednou s překvapením a s velkou slávou ocitne v současném termínu pro EM-2…. 🙂

    • Ondra napsal:

      To platí i pro současný plán EM-1

    • Radim napsal:

      Měsíc po inauguraci a se vším co se na něj valí v domácí i zahraniční politice teď Bílý dům lety do vesmíru mezi prioritami opravdu nemá.

      Tohle vzniklo někde jinde, nejspíš přímo v NASA, snad jako výsledek změny vedení.
      Zrovna z těchto úvah bych Trumpa opravdu nepodezíral

  7. Jirka napsal:

    Hmm, to anglické slovo crew, možná se nakonec ukáže že to bude ovce, opice a nějaká drobnější havěť. 😀

  8. Rudolf Šíma napsal:

    Pokud by případná změna plánu měla jiné než ekonomické důvody, tak mi to přijde hodně ujeté. Díky za informace autorovi článku i panu Hoškovi.

    • Ondra napsal:

      Doufám, že to není jen ekonomické.
      Co třeba důvod ideový, že je čas konečně napravit ztracených 30-40 let stagnace.
      Snaha cokoliv rychleji posunovat věci kupředu je jedině správná. I kdyby z toho mělo být rozhodnutí zrušit SLS a dát státní peníze na ITS.

  9. Spytihněv napsal:

    A co náklad cubesatů k Měsíci? I pokud by se s nimi stále počítalo i pro pilotovanou misi, tak všichni ti nadšenci, co do toho vložili svůj um a dokázali se prosadit v konkurenci, musí být teď bez sebe blahem….. 🙁

    • Dušan Majer napsal:

      Mám strach, že při rozhodování o případných změnách hrají cubesaty a jejich týmy jen vedlejší roli.

      • Spytihněv napsal:

        Samozřejmě jsem si vědom toho, že pro NASA i většinu fanoušků kosmonautiky je význam toho hejna cubesatů k Měsíci nesrovnatelný s SLS+Orion. Osobně jsem ale na tuto hromadnou akci moc zvědav a bylo by opravdu škoda, kdyby došlo k jejich zrušení třeba s argumentem o maximální možné bezpečnosti posádky. A to už ani nemluvě o pravděpodobně mnohem skromnější letové trajektorii pilotované EM-1 a tím asi nemožnosti dosažení jejich původních cílů.

  10. Ondra napsal:

    1. strašně si vážím tohoto webu a pana Majera za praci jakou zde odvadí.

    2. Nesouhlasím s negativní pohledeme a závěrem pro tyto změny a cíl.
    Stačí hledat dobové články k prohlášení Kennedyho, většina odborné veřejnosti to považvalo za šílenství.
    Je velice snadné se na situaci dívat jen z pohledu „proč to nejde“. S tímto přístupem by tento portál neexistoval. Ještě nikdo by ve vesmíru totiž nebyl.

    Samotné faktické poznámky jsou bohužel vratké.
    Cena – jeden start cca $1,5 MD. Toto jsou ušetřené peníze, pokud to bude na 1.
    – celý program už takové peníze, že spíš slo o zaměstnanost v regionech konkresmenů a nakrmení voličů. Je velice pravděpodobné, že mezi roky 2018-2021 projekt bude ujídat tyto peníze dál a dál 90 % nákladů programu je mandatorních a počítá se s tím dál a dál při kadenci 2 starty ročně. Záměr je zde jasný. Přidáme pár desítek procet a hned napoprvé to k něčemu bude. Plůs ušetříme 1,5 MD. Pro většinu řetězce už je to jen práce a ne poslání.

    Snižování rizik – NASA možná už zadání má. Je velice podezřelé, že se toto potkalo časově s tímto http://www.thespacereview.com/article/3171/1

    I Jiří Hošek – prakticky potvrdil, že kabina dle původního plánu na EM-1 nebude hotová, takže nejde o otestování. V roce 2021 by většina systému byla na první dobrou i tak.

    Úvahy, jak se musí citit kosmonauti. Neznám přesně nominace, ale jde o zkušební piloty, kteří s tímto rizikem počítají. Nám to přijde šílené, ale oni riskuji denně. Nevidím rozdíl mezi prvními lety nového Boingu a Airbasu. Jo z SLS při umrtí budou slavní. U letadel mají smůlu, protože to není tak Cool, viz. Virgin Galactic.

    Často se tu hovoří, že se tu hovoří, že něco není vyvinuté. Nebylo to v 50. a 60 . letech. Nyní jde jen o iterativní imlementaci již mnohokrát vyzkoušených technik.

    Program SLS je starší než celé SpaceX, je zde jasné, že vše trvá extrémně zbytečně dlouho, krmí se voliči atd.

    Politikaření je to hlavně ze strany funkcionářů NASA. Všechno se raději 100 testuje, přitom to stejně nesníží riziko selhání celku. Vedení NASA se úpěnlivé snažilo oddalit cokoliv riskantího. Od 2011 měli klid. Teď už to nevyhnutelně jde do fáze, kdy to takhle dál nepůjde. Máme před dveřmi 3 oddělené nové crew systémy/programy a myslím, že je na 100 % jisté, že se něco pokazí a nějaká posádka už se nevrátí.

    Je potřeba se z toho poučit, ale i naučit se s tím žít, že pokud se chceme posunout dál jako lidstvo, tak to bez těchto neúspěchů nepůjde. NASA a govs, sklízí to co zaseli, zidealizovali jsme představy o našich schopnostech, testování a snižování rizik. Všichni, ale ví, že realita je jiná a brzo se někdo nevrátí. Ale pokud chceme jít dál, tak to jinak nejde.

    • Dušan Majer napsal:

      Jde o to, že celou dobu se hardware vyvíjí na nějakou misi s nějakými parametry a pak přijde nápad, že by to šlo udělat jinak. Právě toho se bojím. V kosmonautice se musí postupovat opatrně, nikdo nechce opakovat Challenger a Columbii. Právě tahle změna směru mi vadí – jsou tu plány, podle kterých se několik let jede. Teď přijde nová administrativa, která chce měnit věci podle svého. Kdyby nová administrativa začala překopávat plán EM-2, neřekl bych půl slova. Tam se začaly vyrábět zatím snad jen díly pro kabinu Orionu. U téhle mise by se klidně změny dělat daly. Ale u EM-1, která je už poměrně blízko je taková změna nelogická a vypadá to opravdu jako kdyby nová administrativa chtěla ukázat, že ona je lepší, než její předchůdci.
      Kdyby posádka letěla až na EM-2, určitě by se několik systémů testovalo poprvé, ale bylo by jich mnohem méně, než v případě EM-1.
      Největší otázky budí horní stupeň – znamená to, že se udělá certifikace ICPS na jeden jediný let? Nepředpokládal bych, že půjde dostatečně urychlit vývoj EUS, s čímž by souvisely i úpravy pozemní infrastruktury, jak už tu Jiří napsal.
      Srovnávat současnou NASA s tou, která tu byla v programu Apollo je velký rozdíl – už jen kvůli množství peněz, které byly a které jsou k dispozici. Navíc tehdy byl spěch logický – bylo potřeba získat prvenství. Dnes jsme někde jinde – NASA s nikým nesoupeří, má na vývoj čas. V době programu Apollo bylo potřeba vyhrát závod o Měsíc a někdy i za cenu ztrát lidských životů – viz Apollo 1. Dnes by měla být na prvním místě bezpečnost.

      • hanh napsal:

        Bezpečnost je v tomto poměrně chimera. Na 100 % mohu tvrdit, že se bude umírat, i kdy byste to posunul na rok 2025 i CrewComer. I ten posun může znamenat poškození věkem a katastrofu atd. Komplexnost je tak vysoká, že je zbytečné lhát, že ty testy k něčemu pomůžou.

        Testy ověřuji design a modely. Takže, takže jestli něco není úplně mimo. Z případu nejvíc zde sledované SpaceX, je jasné, že ty chyby by neodhlily žádné testy, co s tím různě dělají, takže je to jen o tom posadit Crew nebo neposadit.

        ICPS je razítko založené na testech samotného autora. Takže drahá formalita. Samotný výrobce má dost velký důvod to testovat a udělat pořádně.

        Setkal jsem se s FDA certifikacemi zařízení, co se operuji lidem. Prošel testovací scénář, který byl chybný a kdyby ho někdo někdy zkusil, tak by to zjistit. Je to řetezec asi 5 nezávislých testovacích vrstev. Kde se „vše“ testuje.

      • Peter P napsal:

        Chapem, ze pokial sa menia parametre missi, tak sa musi vsetko prepracovat co je drahe. Lenze to ukazuje, ze celkova koncepia v NASA je asi chybna, kedze nedokazu vytvorit produkt, ktory by bol velmi flexibilny a bol schopny sa prisposobyt okamzite novym poziadavkom. V prvom rade to musi byt jednoduche a modulove riesenie. Tak aby vymena nejakeho modulu mohla vyriesit okamzity poziadavok.

        Dalej napriklad vobec nechapem, preco musi SLS vynasat na obeznu drahu Orion. Preco sa nesustredia na kvalitny nakladny nosic, ktory by bol schony vynasat naklad. To by mala byt ich primarna uloha. Orion by vynasali komercne spolocnosti, ktore by boli schopne velmi lacno a flexibilne dostat Orion na nizku obeznu drahu, kde by sa spojil s cargom vynesenym SLS. Orion uz v minulosti vynasala Delta IV Heavy, kludne by to dokazal i Falcom Heavy, alebo iba Falcon 9, alebo Atlas 5 v buducnosti mozno Vulcan. Davat Orion s posadkov na raketu SLS pri jej prvom lete je sialenstvo. Samotny start Orionu s SLS je z ekonomickeho hladiska (vyse 1,5miliady USD) tiez astronomicky. BTW ani progma constalation nepocital s tym, ze by Orion vynasal Ares V, ale Ares I.
        Ares V je prepracovany SLS, a Ares I mozu nahradit komercne nosice.
        Cargo verzia + Orion ktory sa spoji na obeznej drahe by umoznil dostat celkovo vacsi naklad a misie by boli daleko zaujimavejsie.

        Poslena myslienka, mozno prave tam smeruje nova administrativa. Preto tolko zmien na poslednu chvilu.

        • Dušan Majer napsal:

          SLS by měla být využitelná i pro nepilotované mise. Viz. možnost vynést s její pomocí sondu pro výzkum Europy.

        • Ondra napsal:

          První část mi mluví z duše a myslím si, že to tak i je. Ale to je na doplnění od pana Majera.

          Celý SLS je přece univerzální a jde jen co posadíte na univerzální adapter (budou asi dva :)). Změna profilu je změnou pouze softwaru před startem, simulace. Žádné hardwarové změny. SLS by měl být schopen startovat klidně druhý den opačným směrem, než se plánovalo.

          Změny by se měly dělat pouze na úrovni montážní haly při kompletaci.
          Tankuje se vždy plná atd.
          – zvolte typ 2 stupně …
          – zvolte typ adaptéru …
          – Crew [no/yes]
          Materiály jsou stejně, motory stejné atd. Klidně by se mohly vyrábět do skladu bez ještě určené mise.

          Obama s tím chtěl k asteroidum i na výlet kolem měsíce.

          Takže to považuji za emocionálně zabarvené. Nebo pokud to bylo myšleno vážně tak SLS možná ani nepoletí.

        • 3,14ranha napsal:

          Dobrý den,
          vy se snažíte říct hop, ještě než se bude skákat 😀

          1. loď orion (MPCV) není žádný „taxík“ k orbitální stanici, ale robustní loď k několikatýdenním expedicím (už v základní sestavě !) někam k měsíci a možná i dál..
          – a to nemluvíme o návratu druhou kosmickou rychlostí ( americké lodě Apollo byly svého času zatím jediné které to dokázaly s lidskou posádkou – to je strašně malý vzorek na výpočet nějaké empirické rizikové statistiky)

          2. NASA je prostě státní agentura se všemi klady i zápory – na program Apollo bylo v určitou dobu alokováno až 5% rozpočtu spojených států ! (dnes dostává NASA dlouhodobě 0,5% což je směšný zlomek)

          3. ani samotná SLS není „taxíkem“ na NOD, ale je od počátku projektovaná a dimenzovaná jako několikastupňový nosič za hranice zemské gravitace (možná vás zmátlo nasazení IPCV stupně při misi EM-1, ale to je v podstatě znouzecnost, která stačí tak akorát na vynesení prázdného orionu k měsíci, než se dovyvine EUS stupeň se kterým teprve SLS bude tím čím má být a k čemu byla od začátku vyvíjena)

        • Ondra napsal:

          No vidite a kolik toho jde jeste za desetiny – setiny toho 0,5%. Nejde o srovnavani FH a SLS. Ale SLS a ITS Booster.

        • 3,14ranha napsal:

          Opakuji že držím Elonovi palce, ale musím také zopakovat že ITS je hudba budoucnosti která bude stát enormní množství peněz a která bude potřebovat kompletně novou infrastrukturu (od montážní haly po startovací rampu), nemluvě o územním plánování do kterého bude muset mluvit i stát (explozivní havárie nosiče ITS by uvolnila podobné množství energie jako hirošimská jaderná bomba, pořádný odstup je tedy rozhodně na místě !)

          Když se tedy s dovolením vrátíme do reality, tak v současnosti se teprve dobudovává první Elonův soukromý kosmodrom a i Falcon Heavy také ještě bude začínat na (mírně přestavěných) slavných rampách kde vámi vysmívaná NASA psala historii kosmonautiky.

    • tyčka napsal:

      „Nevidím rozdíl mezi prvními lety nového Boingu a Airbasu.“
      Tak to já zase rozdíl vidím dost velký – při prvním letu nového Airbusu měli zkušební piloti povinně na sobě nasazeny padáky. Neříkám, že je to může zachránit vždy, ale podle mne je to o dost lepší než se jen spoléhat na funkčnost záchranného systému rakety.

  11. Peter P napsal:

    Ja som smeroval k myslienke nevynasania Orionu na raketach SLS. SLS je urcite skvela raketa a bez nej sa ludstvo nikam nedostane, ale prisposobovat ju letom s posadkov je zbytocne vo chvili ked tu existuju alternativy ako dostat Orion na nizku ozebnu drahu, kde sa s nakladom SLS dokaze spojit a v tejto zostave mozu pokracovat do hlbokeho vesmiru.

    • Dušan Majer napsal:

      Takže v podstatě navrhujete architekturu programu Constellation, kde měl být Orion vynášený pomocí Aresu I a měl se spojit s nákladem vyneseným Aresem V (ze kterého se stala SLS). to je dobrá myšlenka, ale nejsem si jistý, zda se vyplatí vypouštět dvě rakety místo jedné. Stejně by ke startu SLS došlo a navíc by se musela stavět další raketa pro vynesení Orionu.

      • Peter P napsal:

        To nie, pretoze Orion by dokazala vyniest Falcon 9, pripadne Falcon Heavy, alebo Atlas 5, alebo Vulcan. Napriklad Delta IV Heavy uz Orion vynasal na LEO aj ked sa zcasti jednalo o maketu. Tento koncept by mohol byt daleko, daleko lacnejsi a NASA by mala vacsie moznosti kedze SLS by mohol vynasat cca o 15-20t vacsi naklad alebo paliva.

        • Dušan Majer napsal:

          Jenže momentálně nejsou plánovány žádné mise, kde by bylo potřeba hledat takovéto náhradní řešení. Dosavadní plány nejsou tak velké, že by náklad musel kvůli úspoře hmotnosti obětovat Orion, který by se měl vynést jinou raketou. Časem možná takový scénář přijde, ale zatím známe jen první dvě mise a v obou je nosnost SLS dostatečně využita.

        • Vojta napsal:

          Jenomže SLS by museli postavit stejně. Orion je na LEO platný jak mrtvému zimník, pokud by mu nákladní pomocí SLS nepřivezli pohonný modul. Tak proč si to komplikovat, když to jeden nosič zvládne komplet? Smysl by to dávalo, kdyby místo Orionu byla velká loď, která by neuměla přistát a startovala by bez posádky. Tu by pak přivezl třeba Crew Dragon.

        • kopapaka napsal:

          A co kdyby SLS startovala bez posádky a zásob? Obojí by pak přivezla komerční loď…

        • Vojta napsal:

          kopapaka: Spíš jde o to, co bude řídící a návratová jednotka. Podle mě by SLS mohla vynést motorovou sekci, palivo a malou obytnou/laboratorní sekci se zásobami najednou. Komerční loď s posádkou (a dejme tomu s dalšími zásobami) by se k tomu připojila na orbitě. Dohromady by to mělo dvě místnosti a slušný akční rádius i možnou délku trvání mise. Komerční loď by se pak odpojila a vrátila na Zem. Pokud by měl zbytek dost paliva na opětovné zaparkování na orbitě (třeba s využitím aerobrakingu), mohl by počkat na natankování a další expedici. A hlavně by se nemusel stavět drahý Orion. Ale to je jen kdyby, protože Orion je skoro hotový, tak to snad už nebudou překopávat.

        • 3,14ranha napsal:

          porovnáváte neporovnatelné, dokonce ani Falcon Heavy ani v režimu bez návratu nedokáže udělit orionu druhou kosmickou rychlost !

          FH slibuje nosnost k měsíci 16 tun, ale orion váží v základní sestavě 21 tun.

          Nosnost SLS block-1B (s EUS) k měsíci je přitom až 40 tun ! téměř trojnásobek (obětovaného) Falconu Heavy !

          SLS a FH jsou stroje pro dost rozdílnou práci (Je ironií že zrovna lidé kteří NASA obviňují ze „zbabělosti“ a přízemnosti nedokáží docenit rozdíl mezi Orionem (+SLS) a současnými „taxíky“ na LEO). Je to úplně jiná třída strojů.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        SLS bez posádky by mohla být levnější, protože by nepotřebovala certifikaci crew a mohla by vynést o něco těžší náklad ekonomičtějším letovým profilem s vyšším přetížením.

        Přestavba lodi pro účely cesty na Měsíc nebo na Mars je stejně nezbytná, takže na spojovacích uzlech se ušetřit nedá.

        • Ondra napsal:

          Možná by se stálo podívat na tu certifikaci, jak to funguje. Testy typu jede/nejede, Jeden test Done, může se letět nezaručí, že to hned na 2. nebouchne. Testy by i bez certifikace firma sama udělala. Jde vidět krásně dvojí metr.

        • 3,14ranha napsal:

          Na orbitě se bude muset montovat loď k marsu (leda by Elon nasadil opravdu pekelné tempo s vývojem ITS)

          Ale k měsíci případně i k blízkým asteroidům by to SLS měla zvládat s přehledem na jeden zátah (kromě samotné sestavy orionu má bohatou rezervu na dodatečné zásoby, lander, či třeba obytné moduly pro trvalejší mise, nebo modulární stavbu cislunární stanice)

          SLS je pořád nedoceněná – existuje totiž vypracovaný (leč nezávazný) projekt že by SLS dokázala k měsíci dostat dokonce velkou jednomodulovou stanici ala Skylab (to by byl naprostý luxus !)

          Pokud už SLS k měsíci poletí, jsou další lodi nesmyslná komplikace.
          …tedy aspoň dokud nebude u měsíce trvalá stanice a někdo nevyrobí komerční nosič několikanásobně levnější který dokáže k měsíci dostat 21+ tun co váží sestava lodi orion (zoopakuji že na to nestačí ani obětovaný FH)

  12. Ondra napsal:

    No pokud bude booster ze systému ITS fungovat, tak SLS je neudržitelná.
    Navíc záloha by měla být i od BlueOrigin, takže dvě firmy s mnohonásobně levnějším vývojem, provozem a cenou za start.

    Vím New Glenn je slabší o dost, ale pro Orion bohatě stačí.

    I kdyby byla nákladová cena na výrobu ITS Boostru nakonec dvojnásobná tedy $460 M, tak je to super levné oproti SLS a se štěstím se s tím povede přistát.
    Nosnost 450-500 t (330 t).

    Cesty směr Mars nejdou dělat pořád, takže v mezi oknech jim na LEO klidně můžou vyvážet ISS nahoru na jedenkrát.

    NASA by měla dělat vědu a do toho cpát peníze, spojovat státy a jejich vědecké projekty a vymýšlet velké mise. SLS není žádná mise, pouze politická objednávka na vytvoření pracovních míst různě po USA, kde jsou jednotlivé firmy a voliči konkresmenů.

    • Vojta napsal:

      ITS je podle mě hudba daleké budoucnosti (15 až 20 let) a do té doby SLS svou práci odvede. Určení ITS jako velkokapacitní transportér na Mars, je i její slabinou. Pokud o lety nebude zájem, není moc vhodná k jiným účelům a její kapacitu bude těžké využít (náklad je obvykle mnohem dražší než nosič, i když váží jen jednotky procent z celé sestavy). Nějaký univerzální transportér na orbitu taky vůbec neplánují, což je podle mě škoda, ale asi prostě nemají nekonečné zdroje, tak se soustředili na jednu věc. To je v takovém měřítku vysloveně hra vabank.
      Psal jste, že pro Falcon Heavy není náklad a to dvakrát platí pro ITS. Dokud nebude připravena továrna na výrobu paliva na Marsu a planetární obytný modul, tak prostě nepoletí, protože se nebude moct vrátit.

      • Ondra napsal:

        Neni naklad, protoze misto smysluplne cinnosti NASA objevuje znovu kolo, ktere zjevne jini dokazi udelat lepe a levneji. To NASA by tim nositelem vedeckych programu. Mit predstavu co uskutecnit s nosnosti 500 t atd. Je to stejne jakoby akademie ved, budovala autobus, ktery muze udat klidne i nekdo jiny. Nic to nema spolecneho s vyzkumem. Jen to zamestna 10 000 lidi a prenesene 100 000, volicu atd. Je smutne, ze naklad pro FH ma vyzkumny a vedecky zaklad v soukrome firme. Co by se dalo nachystat za ty desitky MD USD, ktere se vyhodili za spojeni a recyklaci rozebranych raketoplanu. Zadny vyzkum v tom neni. Implementace stareho. F-1 motory jsou jina liga oproti recyklatum 🙂

      • Ondra napsal:

        Univerzální to bude až až, pokud chtějí do pár dnů znovu startovat s boostrem a tankerem, tak to nasazování a uchycování musí byt velice chytré a snadné, levné. Proč by z toho nemohl být za 5 let standart?
        Zase ten přístup, že to nejde, nemožné, složité.

        • Vojta napsal:

          Neříkám, že to nejde, jen, že to neplánují. A taky, že budou mít problém to naplnit (když je teď problém naplnit Falcon Heavy). ITS byl mohl být i skvělý stroj na strávení víkendu na LEO nebo týdnu při obletu Měsíce, o což by mělo zájem určitě víc bohatých lidí než o několikaletou cestu na Mars. Ale ani to neplánují. Prostě Mars a hotovo, žádné předvedení modularity jsem neviděl.

        • Ondra napsal:

          Tam neni co planovat. Je jasne, ze tam tohle neprezentovali. Reklama na jachtu taky vse prezentuje jako idealni prostredek na cestu kolem sveta. Je to nasledne problem pasazera/pronajimatele jestli s tim bude jezdit jen na druhy ostrov pro rohliky. To se moc na uvodni prezentaci nehodi. Vyrobce lodi, auta, letadla nema zapotrebi resit kazdy mozny scenar, ktery je nizsi nez ten na WaW efekt. Bude to stejna lod, stejny nosič. Mozna jiny nater jako maji dnes aerolinky. Chapu, ze je to tezke si predstavit, ale tohle myslenkou. Udelat z toho beznou zalezitost. Ne pro kazdy vylet mimo jeskyni potreba stavet nove plavidlo a roky planovat.

        • Vojta napsal:

          To není správný příklad. SpaceX totiž není jen výrobce jako Volkswagen u aut, ale i provozovatelem svých strojů. A Elon Musk opakovaně prezentoval, že něčím takovým jako Měsíc nebo výlety na LEO nebude ztrácet čas. Vzhledem k jejich hlavními cíli je to celkem logické, ale přijde mi to trochu jako tunelové vidění.

        • Ondra napsal:

          Je potřeba číst mezi řádky a vědět, jak se tvoří, prodávají firemní vize a motivují lidi.

          Cokoliv najde druhotné využití a vydělámu peníze na hlavní cíl, tak po tom půjde. Pořád je tu dogma, že každý let na LEO a k měsíci bude pořád potřeba šíleně plánovat 5 let dopředu. Proč?

          Elon v rámci snahy přesvědčení investorů o bezpečnosti a otestování všech předpokladů a nápadů pro dlouhotrvající lety bude uskotečňovat lety na LEO.

          Vzhledem k tomu, že jiné firmy v tom vidí dostatečný potenciál pro hlavní business, tak jim to prakticky Elon zadarmo vykrade.

          To si někdo myslí, že funkční lodě nechá 18 měsíců stát do dalšího okna?
          Není to žádné zdržování, váš přístup by bylo vyhazování peněz. Stejně jak bylo 50 let nezachraňování 1 stupňů.

        • 3,14ranha napsal:

          Nezlobte se na mě, ale i když Elonovi strašně držím palce a jeho úspěchy obdivuji, tak u vás to už trochu hraničí s náboženským kultem, trochu brzděte.

          Návraty prvních stupňů byly těch 60 let prostě nereálné ! Výpočetní technika schopná takových manévrů je tady teprve posledních cca 10 let (a i géniovi Elonova formátu, jaký se rodí jeden za generaci to trvalo deset let než uspěl)

        • Ondra napsal:

          No vidite a kult odmitacu jeste dva roky zpet tvrdil, ze to je nerealne. Pak museli prejit k tvrzeni, ze zalezi jestli se mu nekoho presvedcit, aby na to neco posadili. A SES je prvni naklad. Fajn, ze najednou to bylo mozne uz deset let a jeste nekdo rekne, ze to i SpaceX nejak moc trva :D. Jde mi o upozorneni na to, ze NASA dela kvuli SLS vedu minimalne. Program SLS trva strasne dlouho a jevdrahy na to, ze tu bude konkurence, ktera bude o par let pozdeji, ale proti SLS silene levnejsi na vyvoji, vyrobe a provozu.

        • 3,14ranha napsal:

          Falcon Heavy a SLS rozhodně nejsou konkurence ! Jde prakticky o jiné třídy nosičů !

          FH má GLOW* 1400 tun, nosnost „expendable“ na druhou kosmickou 16 tun (reusable boostery by snížily nosnost zhruba na polovinu, reusable včetně core stupně dokonce na třetinu).
          – celá rodina Falcon je vhodná právě jako „taxík“ na LEO (ona tak byla Elonem i projektována)
          – viz. „úzké hrdlo“ v podobě druhého stupně a nižší účinnost keroloxu (to silně limituje nosnost za hranice LEO)
          – Elon Musk to ví, proto pro cesty na Mars vyvíjí ITS

          Pro srovnání SLS block-1B má GLOW* 2700 tun a nosnost na druhou kosmickou přes 40 tun ! Cena za doručený KG nákladu je sice zhruba dvojnásobná (rozdíl je překvapivě malý), ale odpovídá schopnostem (SLS může dopravit bezpilotní orbitery i landery uspokojivé váhy kamkoli po sluneční soustavě)

          *gross liftoff weight (hmotnost na startu)

        • 3,14ranha napsal:

          PS: „Fajn, ze najednou to bylo mozne uz deset let“ to jste prosím překroutil, pravda je opačná – před deseti lety byl návrat stupně NEMOŽNÝ, tehdy se pak stal TEORETICKY možným a teprve od minulého roku (po deseti letech vývoje) se stal realitou.

          Možná jste to nezaznamenal, ale Elon Musk kudy chodí, tudy říká, že bez peněz ze zásobování ISS, bez poskytnutého knowhow z archivů NASA a bez konzultací se zaměstnanci NASA by vývoj Falconu a reusable technologie byl o hodně pomalejší (pokud vůbec možný)

          Tohle jsem musel napsat, já sám fanoušek Elona, někomu kdo si z něho ale zaslepeně dělá uctívané božstvo !

  13. JakubV napsal:

    Zdravím,
    Když poslední dobou čtu tolik o SLS, stále se nedokážu zbavit jedné otázky při pohledu na parametry SLS a na porovnání se Saturn V (C-5 případně plánovaném C-8/Nova)…
    V čem je výkonnější/lepší než původní Saturn V (C-5) a nebo výkonnější než původně plánovaná Von Braunova verze C-8 ??

    Mám pocit, že oprášit motory F-1, vylepšit je a dát jich 5 respektive 8 do prvního stupně, dosáhne se větších výkonů na LEO i na TLI a navíc je to něco, co lítalo a lítalo velmi dobře….

    parametry co jsem našel
    Saturn V má 140t na LEO a 48t na TLI (výkony Apollo 17)

    SLS Block 1B má 105t na LEO a 39na TLI
    Block 2 má plánované 130t an LEO…. (s boostrama se F-1b až 150t na LEO)

    Saturn C-8 (nova) měla plánované 210t na LEO a 74t na TLI….

    prostě stále mám dojem, že oprášit a vylepšit S-V by nebylo od věci….

    • Dušan Majer napsal:

      Motory F-1 se opráší – použijí se na dalších verzích SLS na postranních urychlovacích blocích, které jsou nyní na tuhá paliva. Výhodou motorů RS-25 na SLS je to, že spalují kapalný kyslík a vodík, což je jednak ekologicky přijatelnější, než letecký petrolej plus je i výkonnější. Motory F1 byly bezesporu skvělé, ale RS-25 jsou na tom ještě lépe. Vždyť Saturn měl tři stupně a SLS stačí dva. Jinými slovy centrální stupeň s urychlovacími bloky odvede srovnatelný výkon, jako dva stupně Saturnu. A proč je to lepší? Vývoj motorů na kapalná paliva není levný. Je proto lepší jich mít na raketě méně. Když jsou stupně dva, je potřeba dvakrát tolik motorů. Což zvyšuje náklady na jejich vývoj. Navíc je ekonomičtější udělat dvě velké nádrže pro jeden stupeň než čtyři menší pro dva stupně. Ty čtyři nádrže budou mít více zbytečné (mrtvé) hmotnosti. Určitě by se našlo více důvodů, ale tyhle mne napadly jako první.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Nějak mi ty počty nevychází. Centrální SLS plus dva postranní s motory F-1, to máme celkem 6 nádrží. Ani počet motorů nebude menší.

        Zřejmě se stále brání původnímu konceptu Koroljova u R7 – s jedním centrálním stupněm a čtyřmi postranními bloky, vše na stejné palivo.

        • Dušan Majer napsal:

          Jo, jenže postranní boostery hoří jen chvíli a pak se odhodí. Pak už bude pracovat jen centrální stupeň.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          To je však stejný princip, jaký použil Koroljov, jen přitom nekombinoval palivo. Vše na petrolej. Použití vodíku na centrálním stupni mi nedává smysl, snad jen kvůli využití kyslíkovodíkových motorů, které jsou na skladě.

        • Vojta napsal:

          No právě, mají je na skladě a nemusejí je vyvíjet jako ty upravené F1 pro boostery, které budou až za pár let. Předělávat pak celou SLS na kerosin by nebylo zrovna rentabilní, když budou mít zalétaný centrální stupeň. Jinak je asi lepší mít méně druhů paliva, i když Američané jsou na kombinace zvyklí – Atlas V s boostery na pevné palivo, kerosinovým centrálním stupněm a vodíkovým vrchním. SLS bude mít jen dva druhy paliva, což je celkem normální a třeba nosnost Falconu Heavy na vyšší dráhy dost trpí tím, že SpaceX nemá vodíkový motor pro horním stupeň.

    • 3,14ranha napsal:

      SLS kdyby nic jiného bude výrazně levnější a spolehlivější než saturn V

      Hromada věcí závisí od subdodavatelů – jestliže původní firmy už neexistují a dělníci jsou v důchodu (nebo přinejmenším je zrušená výrobní linka), stejně byste musel postupovat jako byste tvořil novou raketu (vybudovat montážní plochy, stroje, přípravky, nástroje, dodavatelský řetězec a kontrolní postupy pro tento řetězec – od zkoušek materiálů po testovací kusy hardwaru)

      Vytvořit v počítači projekt rakety může být práce v řádu dnů, týdnů… ale vybudovat a zprovoznit k ní dodavatelský/výrobní řetězec to je zábava třeba na 10 let (a ani pak to nemusí stačit, viz poslední 2 havárie falconu)

      • Ondra napsal:

        Lze rict ten koeficient vyrazne uspornosti. Prictete prosim cenu za vyvoj. Tohle se u statnich projektu rado odmazava. Pri kadenci 1-2 starty rocne, tak se dostanete mozna na vyssi castky nez Saturn V, protoze ti ten vyvoj meli daleko kratsi a to nevedeli do ceho jdou a zadne zkusenosti. Po 40 letech se totez dela s veskerou technikou 3x dele. Lidi platite po celou dobu. Projekcni a navrhove prace trvaji vetsinou minimalne 30% casu. Takze ty dny a tydny, co jste zminil bohuzel odhaduji, ze nemuxou vychazet z realne zkusenosti.

        Nutno doplnit, ze spousty veci SpaceX vyviji iterativne a ne jak je v tomto oboru zvykem, ze se nosic/cokoliv od navrhove casti uz nikdy nezmenil a pokud funguje, tak leta stejne i 30 let. Posledni selhani bylo prave timto iterativnim pristupem, ktery uz narazil na hardwarevou hranici. I kdyz to boli, tak jen posunovanim hranic se dostaneme dal. Pomer uspesnosti a selhani maji porad vyborny.

        • 3,14ranha napsal:

          přičítat cenu za vývoj (alespoň při debatě o amerických nosičích) je nesmysl, protože NASA je pionýr který vymetá i slepé uličky a dělá v řadě věcí základní výzkum (stejná třída jako Saturn V byla už jen ruská lunární raketa – kdyby měl Saturn V taky podobné problémy s haváriemi jako měli sověti těžko říct jak moc by to přiškrtilo celé kosmické odvětví a to v globálním měřítku, i tak ještě minimálně 10 a více let nikdo silnější raketu než NASA mít nebude)

          Elon Musk má k výsledkům NASA přístup, NASA si to nenechává pro sebe. (jak už jsem psal výše). Pokud uspěje mise red dragon tak naopak část získaných dat předá Elon inženýrům z NASA (konkrétně se jedná o aerodynamické brždění s motorickým přistání, které se ukazuje pro velké lodě jako nejekonomičtější).

          Iterativní vývoj má výhody a nevýhody. Je rychlejší, ale musí se provádět na zařízení (a v prostředí) které je dostatečně robustní, aby ho ty iterace „nerozhasily“ – u cest na LEO to za riziko stojí (málo bolestná ztráta při selhání, omezený počet „neznámých“ ve výpočtu, dobrá předpověditelnost prostředí atd.)

          U delších výprav (do neznámého prostředí) by vám pasažéři už asi nepoděkovali. Stejně tak roste riziko selhání lidského faktoru. O tragedii při požáru Apolla 1 jste asi slyšel ? O havárii Apolla 13 asi také ?

      • Jaro Pudelka napsal:

        SLS bude spoľahlivejšia ako Saturn V? V čom prosím vás. Saturn V mal myslím 12 štartov a žiadne zlyhanie – 100 percentná úspešnosť. Tak kde chcete prekonať v spoľahlivosti Saturn V?
        SLS je kompilát raketoplánu a v budúcnosti tam pribudnú ešte motory F1. Ale koncept je to starý aj keď nie do šrotu.
        A ak teda NASA mala toľko know-how na resuable, prečo takú raketu nepostavila/nestavia? Namiesto toho zahodila raketoplán. A nemusíte vypisovať ekonomické dôvody odstavenia raketoplánu, tie poznám.
        Elon prišiel s novým konceptom, dokázal ho dostať do prevádzky a dokáže to aj s ITS. A ak bude potrebovať financie, kľudne mu budem posielať aj môj budúci slovenský dôchodok. Aj keď to bude molekula v mori.

        • 3,14ranha napsal:

          Tak to si myslíte špatně ! Viz. Apollo 6. Tehdy byla jiná doba, američané plnili Kenedyho stachanovský plán a mohou si gratulovat že je to stálo „jen“ tři života posádky Apollo 1.

          SLS bude mít na prvním stupni motory RS-25 které jsou prakticky nejspolehlivějšími motory na světě, minimálně ve svojí kategorii (přestože jde o složitější kryogenní systém, na rozdíl od Saturnova keroloxu). SLS je svařována třením – asi nejspolehlivější druh spoje. (na rozdíl od ručního svařování mnoha částí saturnu). Design SLS je díky možnostem moderního projektování jednodušší a blbuvzdornější. Je tedy velká šance že SLS bude dělat to co má na první dobrou (viz opět Apollo 6).

          Cena za start oproti Saturnu V bude cca poloviční, možná třetinová (500 mil. oproti víc než 1200 mil. u Saturnu V. Cena za vývoj možná čtvrtinová (tohle číslo budeme skutečně vědět, teprve až za cca 10 let začnou létat SLS block2, zatím/dodnes stála SLS ani ne desetinu co saturn)

  14. Jiří Hošek napsal:

    Včera byl ve výrobním závodě ULA v Decatur představen zástupcům médií dokončený letový horní stupeň ICPS pro EM-1. Po prezentaci byl ICPS přemístěn k tlakovým testům pro ověření těsnosti. Tyto testy právě probíhají. Na cestě do Decatur je loď Delta Mariner, na kterou bude příští týden ICPS naložen k přepravě na Mys Canaveral.
    Odpověď na položenou otázku, co by znamenala certifikace ICPS osvědčující bezpečnost astronautů, zněla: „Bude to znamenat spoustu věcí. To je součástí té studie. Je tu spousta výzev, které musíme posoudit. Dejte nám trochu času na tuto úplnou studii, a pak se můžeme vrátit a dát vám lepší odpověď.“

  15. Jiří Hošek napsal:

    Ředitel Kennedyho vesmírného střediska Robert Cabana chce mít do konce března hotovou studii podpory pozemních systémů pro pilotovanou misi EM-1. Dodatečné práce na pozemních systémech v KSC by pravděpodobně byly minimální. Tyto práce by zahrnovaly urychlené testy přístupového ramene pro posádku Crew Access Arm (CAA) na mobilní vypouštěcí plošině a aktualizaci softwaru řídicích systémů.

Zanechte komentář