Webbův teleskop poprvé oslovil vědce

Včera jsme Vás informovali o tom, že vibrační testy dalekohledu Jamese Webba mohou pokračovat a nyní Vám můžeme přinést další pozitivní informaci. Jde o sdělení vpravdě historické, byť se to na první pohled nemusí zdát. NASA ve čtvrtek 5. ledna oficiálně oslovila vědeckou obec a nabídla jim, aby začali posílat návrhy na pozorování, kterým by se měl Webbův teleskop věnovat. Jak jsem už říkal – ta zpráva má neuvěřitelný symbolický význam. Po mnoha letech plánování, klinické smrti celého projektu i postupného vývoje se JWST konečně dostává do reality.

NASA své prohlášení přednesla v rámci druhého dne každoročního sjezdu Americké astronomické společnosti AAS (Americal Astronomical Society) v Texasu, takže návrh dopadl na velmi úrodnou půdu. Webbův teleskop má na raketě Ariane 5 startovat v říjnu 2018, následovat bude téměř měsíc trvající přelet do libračního centra L2 soustavy Slunce – Země. Během této cesty se bude dalekohled postupně rozkládat ze složené konfigurace, která je nutná pro vměstnání tohoto teleskopu pod aerodynamický kryt rakety – v tomto videu je vizualizace celého robotického baletu, který nás čeká. Po dosažení pracovní pozice začne teleskop kontrolovat své systémy a kalibrovat měřící přístroje. Na první vědecká pozorování se můžeme těšit v dubnu roku 2019.

U JWST bude s velkou pravděpodobností více vědeckých žádostí, než co může teleskop stihnout. Zřejmě tedy bude fungovat princip využívaný u Hubbleova teleskopu, kde také množství návrhů přesahuje možnosti dalekohledu. O pozorováních tedy rozhoduje speciální komise, která zvažuje přínosnost jednotlivých návrhů a vybírá ty nejzajímavější. Jedním ze základních předpoklad je, že návrh není možné realizovat žádným jiným pozemním teleskopem. Podobný proces se dá očekávat i u JWST – zvláště pak s přihlédnutím k jeho infračervenému spektru.

Zdroje informací:
https://jwst.stsci.edu/
https://twitter.com/
https://jwst-docs.stsci.edu/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.abudhabiastronomy.com/uploads/4/7/5/9/47595299/james-webb-telescope_orig.jpg

Webbův teleskop poprvé oslovil vědce, 2.6 out of 5 based on 30 ratings
Pin It
(Visited 2 826 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.6/5 (30 votes cast)
(Visited 2 826 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “Webbův teleskop poprvé oslovil vědce”

  1. Štěpán napsal:

    To video je parádní. Klobouk dolů před tvůrci 🙂

  2. Kenny007 napsal:

    To bude několik dnů nervů, jestli se povede vše správně rozložit.

    • Dušan Majer napsal:

      Už teď cítím mrazení v zádech.

    • ROBO napsal:

      Strašne veľa mechanických častí..

    • Štěpán napsal:

      Myslím si, ze NASA všeobecně hodně riskuje. Má obrovské sondy, na kterých pracuje roky, a všemožně je testuje, aby se nerozbily, ale jsou tudíž hodně komplikované a je zde spoustu míst, kde se mohou podělat. Třeba pokud by jim bouchla SLS, nebo nefungoval JWST, myslím ze by to NASE zlomilo vaz :/ a to by byla hodně velká rána pro celý kosmický program (hlavně kvůli názoru lidí). Takže na těchto projektech hodně záleží, nesmí se pokazit…

      • Dušan Majer napsal:

        Neúspěch jakékoliv sondy kosmickou agenturu nepoloží, jen by to bylo nepříjemné. Nepovažoval bych to za velké riskování – bez takto velkých a komplexních sond se vývoj a poznání neposunou.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Právě ty testy, které NASA dělá, jsou na tom vývoji tím nejdražším článkem. Na každý řádek programu sondy připadá cca 30 řádek testů všech možných a nemožných vstupních podmínek. Do ložisek se sype písek, v elektromotorcích se zkratovává vinutí a řeší se, jak tyto závady opravit nebo obejít na dálku. Počítá se s tím, že cokoli může selhat. Když pak něco skutečně selže, mnohem snáze ten problém vyřeší.

        Samotný hardware v sondách moc složitý nebývá. Všechno se dělá tak, aby závada na jedné komponentě měla co nejmenší vliv na ostatní komponenty. Každé kolečko na vozítcích se ovládá zvlášť a spřažena jsou pouze softwarově. Totéž s čidly, gyroskopy, kamerami…

        Samotné vědecké přístroje bývají na hranici možností současné techniky. Zároveň musí vydržet poměrně náročné podmínky při startu. Mnoho z nich se kalibruje až ve vesmíru.

      • ventYl napsal:

        myslim, ze to maju vymyslene celkom dobre. maju male a lacne projekty, ktore vedia realizovat raz za 3-5 rokov, patria tam napr. marsovske vozitka. aj nasa sa presvedcila, ze nema zmysel k marsu posielat jeden velky pristroj za dekadu, ked je vyhodnejsie vyuzit kazde / kazde druhe startovacie okno a poslat tam nieco mensie. potom existuju stredne projekty (tam az sa nemylim patri new horizons?), kde to uz nie je uplna hracka, ale projekt je stale este relativne lacny no a potom existuju drahe veci, ktore sa realizuju fakt raz za cas a tam patri jwst. aj keby sa jwst nepodarilo vypustit, nasa ma stale plne ruky prace s datami z new horizons a ovladanim flotily robotov okolo marsu.

      • vedator napsal:

        Vzhladom na to, ze NASA je svojho druhu jedina institucia, a teda ma monopol, isto by ju neuspech JWST nepolozil. Najviac by utrpela veda a poznanie. JWST bude spolocne s ‚gigantickymi‘ pozemnymi dalekohladmi tahunmi astronomie vo vizualnej a blizkej oblasti spektra najblizsich 25 rokov.

    • slappy napsal:

      Teda to je vážně transformer!

  3. ptpc napsal:

    Naozaj fantastické video!

  4. Spytihněv napsal:

    Dva týdny velmi pomalého rozkládání. NASA určitě bude informovat o každém dílčím kroku. Pokud vše klapne, budeme mít jeden z technických divů světa 🙂

  5. Rostislav Hučka napsal:

    A z jakého důvodu startuje JWST na Ariane 5? Opravdu je to ten nejspolehlivější nosič?

    • Vojta napsal:

      To už bylo diskutováno u nedávného článku. Ve zkratce: JWST není žádný drobeček, takže jen pár raket ho unese a ne všem z nich se vejde pod aerodynamický kryt. Ariane 5 má za sebou 76 po sobě jdoucích startů bez nehody. Z raket, které ho s rezervou unesou, je to nejvíc (Sojuz ho neunese, Atlas by s tím měl problémy, Delta VI Heavy má málo startů, Proton není spolehlivý a Falcon 9 by měl problémy s nosností i spolehlivostí). Navíc se jedná o příspěvek ESA k projektu, takže evropští astronomové budou mít větší šanci získat nějaké pozorovací hodiny.

  6. Adhara napsal:

    Chcem sa opýtať, prečo sa o JWST neustále (aj keď práve v tomto článku nie) píše ako o náhradníkovi HST? Je to predsa infračervený teleskop, technologicky aj výsledkami by mal byť bližšie k SIRTF-u – alebo sa mýlim?

    • Dušan Majer napsal:

      Jde spíš o následníka co se významu týče. Bude to vlajková loď astronomie dalšího desetiletí.

    • Spytihněv napsal:

      Ona je to spíše propagační nálepka pro lidi, co výzkum vesmíru příliš do hloubky neřeší a stačí jim jen povšechná informace. A těch je většina. Povědomí o HST je ale rozšířené více a tak při termínu „nástupce Hubbla“ je každému hned jasné, že jde o mimořádnou událost. Jiné dalekohledy (jako třeba zmiňovaný SIRTF) jsou ale mezi širší veřejností téměř neznámé.

      • Adhara napsal:

        Rozumiem. Nestojí však za všeobecným povedomím verejnosti okolo Hubbla aj fakt, že pozoruje vo viditeľnom spektre? Myslím, že srdce laika skôr zaplesá nad snímkami, ktoré sú také, ako by to „videl on“ (ja viem, aj od toho to má častokrát ďaleko) než nad samými falošnými, počítačom priradenými farbami…

Zanechte komentář