Velký milník pro silný horní stupeň SLS dokončen

Včera uvolnila NASA zprávu, že pouhý den před odstoupením Charlese Boldena z funkce administrátora NASA, souvisejícího s koncem funkčního období prezidenta Baracka Obamy, tedy dne 19. ledna 2017 úspěšně dokončila předběžný přezkum návrhu (preliminary design review – PDR) horního stupně Exploration Upper Stage (EUS) pro raketu SLS. Osobně se domnívám, že nešlo o časovou náhodu, nýbrž o to, že vzhledem k mezistřediskovému charakteru vyžadovalo formální schválení dokumentu PDR podpis administrátora NASA.

PDR stupně EUS bylo započato 30. listopadu 2016, přičemž v průběhu přezkumu posuzovalo přibližně 500 odborníků z celé NASA a průmyslu více než 320 položek včetně dokumentů a dat. V procesu byly poprvé využity virtuální brýle, které poskytly týmům vylepšenou vizualizaci sestavování EUS a širší pohled na velikost hardwaru. PDR byl dokončen 19. ledna s jednomyslným kladným hlasováním.

Pod touto zprávou se skrývá velký krok vpřed na cestě k pilotované misi Orionu k Měsíci v roce 2021 (EM-2), která vyžaduje horní stupeň certifikovaný pro pilotované lety. Design horního stupně EUS počítá se čtyřmi motory RL10C-3, nádrží na kapalný vodík o průměru 8,4 metru a nádrží na kapalný kyslík o průměru 5,5 metru.

Konstrukce rakety SLS v konfiguraci Block 1B

Konstrukce rakety SLS v konfiguraci Block 1B
Zdroj: https://www.nasa.gov/

EUS je tedy nyní připraven ke vstupu do podrobné vývojové fáze, nazvané critical design phase, jejíž náplní bude vývoj komponentů a materiálů pro EUS, ale také stavba nástrojů. Po critical design phase bude dalším programovým milníkem critical design review (CDR), který poskytne finální pohled na design a vývoj před začátkem výroby horního stupně. S výrobou stupně EUS se počítá v Michoud Assembly Facility v New Orleans. Vodíková nádrž stupně má být svařována ve Vertical Assembly Center, pro výrobu menší kyslíkové nádrže se počítá s novými nástroji. Stavbě letového stupně pro EM-2 má předcházet stavba testovacího exempláře pro kvalifikační testy v Marshallově středisku. Letový exemplář pro EM-2 má ve Stennisově středisku podstoupit zkušební zážeh, nazvaný „Green run“. Poté bude odeslán na Kennedyho vesmírné středisko. Současný harmonogram je zpracován pro start v roce 2021.

Se stupněm EUS se nosnost rakety SLS na parkovací oběžnou dráhu Země zvýší ze 70 na 105 tun. Nový adaptér Universal Stage Adapter (USA), připojený k EUS, poskytne prostor pro náklad o rozměrech přibližně 8 x 4,5 metru. Díky tomu bude mít raketa SLS v případě schválení pokračování programu dostatečnou kapacitu pro dopravu kosmické lodi Orion společně s dalším nákladem, například obytným modulem, do blízkosti Měsíce.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/OevodZJZrOI/sddefault.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sls_block_1b_poster-expanded_0.jpg

Velký milník pro silný horní stupeň SLS dokončen, 2.5 out of 5 based on 45 ratings
Pin It
(Visited 2 896 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (45 votes cast)
(Visited 2 896 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


21 komentářů ke článku “Velký milník pro silný horní stupeň SLS dokončen”

  1. RiMr napsal:

    Díky za info a článek!
    A kdyby byla aspoň jednou v článku vysvětlena zkratka EUS (jako u jiných zkratek), bylo by to ještě lepší 🙂

  2. dolph1888 napsal:

    Rozumně probíhající projekt. Těším se nejen na zážehové testy, ale snad na první úspěšný start celé sestavy. Rok 2021 je sice maličko optimistický, ale i menší zpoždění řekněme mezi lety 2022 – 24 by nebylo hrozné.

    • Dušan Majer napsal:

      U mise EM-2 je rok 2023 uváděn jako nejpozdější termín, tak snad na ten rok 2024 nedojde. 🙂

      • Jiří Hošek napsal:

        „Nejpozdější termín“ duben 2023 byl vypočten v září 2015 na ředitelství NASA pomocí statistické metody pravděpodobnosti jevu. Konkrétně byl použit konzervativní odhad spolehlivosti 70% JCL. Tento ukazatel říká, že s pravděpodobností 70% se přes různá dílčí zpoždění, která v budoucnu nastanou, stihne start do určitého termínu, a s 30% pravděpodobností se nestihne. NASA se na základě tohoto odhadu v září 2015 zavázala uskutečnit misi EM-2 nejpozději k dubnu 2023. Je jasné, že například ukazatel agresivní úrovně spolehlivosti 50% JCL by vyšel dřív, ovšem ten NASA nepoužívá. Vypočtený ukazatel 70% JCL nebyl od té doby opětovně počítán, nicméně v současné době je kritizován především pro skutečnost, do výpočtu bylo zahrnuto i riziko, že nebude podepsána dohoda s ESA o dodávce evropského servisního modulu pro EM-2, který by pak musel vyvinout a postavit Lockheed Martin. Jak víme, dohoda s ESA byla podepsána minulý měsíc.
        Bill Hill, Deputy Associate Administrator Exploration Systems se tímto pravděpodobnostním modelem zohledňujícím všechna rizika nikdy neřídil s odůvodněním, že nebere v úvahu management, který koná proti těmto rizikům, případně se snaží o jejich zmírnění. V časových harmonogramech ve svých prezentacích stále počítá s dřívějším datem připravenosti ke startu – cílem zůstává srpen 2021. Rozhodně tím vytváří tlak na zaměstnance a dodavatele NASA.

  3. Pája napsal:

    U Měsíce by měla být časem základna pro dlouhodobý pobyt. Dneska jsem četl článek o tom, jak astronauti ve vesmíru ztrácejí zrak vlivem dlouhodobého stavu beztíže. Takže další zdravotní nepříjemnost a komplikace.
    http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/astronauti-ve-vesmiru-ztraceji-zrak–1693041

  4. Racek napsal:

    No, kdyby tohle viděl Kennedy, vyhlásil by let na měsíc někdy k roku 2000. A to tehdy vůbec netušili, jak to vlastně udělat, aby to stihli a vše vyvinuli. Jo jo, tenkrát… 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Všechno závisí na politické situaci. Současná se s tou před programem Apollo nedá srovnat. Tehdy byla kosmonautika prostředkem souboje mezi západech a východem.

    • 3,14ranha napsal:

      ne všechno je o penězích, ale o penězích je toho opravdu hodně (obrázek za tisíc slov):

      https://azizonomics.files.wordpress.com/2012/01/nasa_budget_history.png

      • Rudolf Šíma napsal:

        To je opravdu za tisíc slov. Docela by mne zajímal podobný graf u všech „kosmických zemí“ (vyrábějících nosiče). Ale mělo by to být vztaženo k HDP. V SSSR zahrnoval „federální rozpočet“ i nákup bičů pro pastevce v Jakutsku.

      • Vít Výmola napsal:

        Obrázek možná spíš za tisíc slz. Ale je velmi názorný, díky za něj. Myslím, že by se na něj měli podívat ti, kterým se zdají výdaje za kosmický výzkum vysoké a zbytečné.

      • Ramsescz napsal:

        Obrazek krásny, ale bez podrobnějších údajů je vcelku k ničemu. Vztahují se procenta k aktuálnímu rozpočtu v daném roce? nebo byly rozpočty přepočítány na dnešní ceny aby graf měl vypovídající hodnotu… upřímně 6% v šedesátých let se klidně může rovna 1% v posledním roce, jelikož je ekonomická síla někde jinde něž před padesáti lety… Graf je tedy silně zkreslující 🙁

        • RiMr napsal:

          …ale šak tam jde o procento z kompletních federálních budgetů… a vyjadřuje (aspoň podle mého názoru) váhu přikládanou kosmonautice ve srovnání s jinými „budgetovanými“ obory.

        • RiMr napsal:

          …tedy nejde o procenta z rozpoctu ale z ibjemu budgetuu..

        • Jiří Hošek napsal:

          Přepočet na dnešní ceny není nutný, protože graf je v procentech, nikoli v nominální výši. Nicméně já používám tento graf, i s podklady. V letech 1965 a 1966 vykazuje poměr 4,5% oproti 5,5% z předchozího grafu.
          https://en.wikipedia.org/wiki/Budget_of_NASA

Zanechte komentář