Ruská kosmická loď Federace vstupuje do 3D světa

Nástupce kosmických lodí Sojuz se rodí pomalu a ztěžka. Svědčí o tom také minimum opravdu hutných zpráv o jeho vývoji, které se navíc objevují izolovaně a obrázek o aktuálním stavu programu se tak skládá velmi obtížně. O to víc potěšil souhrn, který na startu nového roku připravil ruský komentátor kosmického výzkumu Anatolij Zak. Zalovme tedy v jeho informacích. Z pohledu svého účelu by měla nová ruská kosmická loď PTK (dříve PPTS a vloni slavnostně, byť jen virtuálně, pokřtěná na Federaci) uskutečnit původní zadání pro lodě Sojuz.

Ruské kosmonauty by měla dopravovat nejen na oběžnou dráhu Země ale také k Měsíci. Na rozdíl od Američanů, kterým stále intenzivnější zapojení soukromého sektoru do pronikání do vesmíru umožňuje efektivní rozdělení pole působnosti, tak zůstává Roskosmos poněkud zkostnatělou strukturou se všemi výhodami i nevýhodami z toho plynoucími.

V případě ruského letu k Měsíci se objevují další a další komplikace. Byla zrušena výstavba dvou ramp pro nosné rakety Angara na Vostočném. Tím padl, sám o sobě velmi náročný a riskantní, scénář letu, který počítal se 4 starty Angar-5P pro jednu misi během jednoho měsíce. Místo toho se do hry vrátila zatím jen úvaha o super raketě s nosností kolem 80 tun na LEO, projekt, který byl ale pozastaven před dvěma roky kvůli nedostatku peněz.

Samotná loď Federace však vloni úspěšně završila konstrukční fázi, v červnu RKK Eněrgija podle slov vrchního konstruktéra Jevgenije Mikrina dokončila výrobní dokumentaci, a letos by se měl rozběhnout vlastní vývoj a výroba.

Roskosmos v říjnu zveřejnil jak rozpočet na vývoj Federace na roky 2016-2025 v celkové výši 948 mil USD, přičemž pro rok 2016 uváděl 134,6 mil a pro letošní rok se 123,3 mil dolarů, tak požadavky na vývojovou fázi, označovanou LKI-1. Kromě znovu použitelnosti pro 10 startů jsou to limity pro délky různých misí. Minimálně rok pro let na stanici na LEO s kapacitou 6 míst, 30 dnů pro čtyřčlennou výpravu na Měsíc a minimálně 180 dní pro let na orbitální stanici u Měsíce. Roskosmos tedy požaduje opravdu univerzální dopravní prostředek, zveřejněná specifika navíc naznačují možné budoucí směřování ruského pilotovaného programu.

Původní záměr postavit návratovou kabinu jako skořepinu z uhlíkových vláken se ukázal nad síly ruského programu. Podle Sergeje Krikajlova byly vývojové práce s kompozitními materiály přeřazeny do projektu experimentálních studií pro možné budoucí využití.

Původní záměr postavit návratovou kabinu jako skořepinu z uhlíkových vláken se ukázal nad síly ruského programu. Podle Sergeje Krikajlova byly vývojové práce s kompozitními materiály přeřazeny do projektu experimentálních studií pro možné budoucí využití.
Zdroj: http://i.imgur.com/

Ředitel pilotovaného programu Roskosmu, bývalý kosmonaut, Sergej Krikajlov doplnil v rozhovoru pro tiskovou agenturu TASS, že oproti rok starému mediálně hojně propagovanému prohlášení nebude návratová kabina Federace z kompozitu ale hliníková.

Přes všechny odklady a zdržení proběhly už v roce 2016 některé praktické kroky v rámci vývoje. V RKK Eněrgija například prováděli ergonomické testování kabiny. Při něm bylo navrženo a ověřeno rozmístění prvků řídicího systému v kabině (joystick, palubní deska) a to v maketě ve skutečné velikosti.

Hlavním a výhradním dodavatelem Roskosmu bude právě RKK Eněrgija a ta v průběhu loňského roku, ještě před udělením kontraktu na vývoj, začala oslovovat své budoucí sub-dodavatele. V lednu podepsali ředitel RKK Vladimír Solntsev a ředitel Institutu Lékařského a Biologického výzkumu Oleg Orlov dohodu o spolupráci při řešení jak lékařských hledisek, tak vývoje rozhraní člověk-stroj (viz předchozí odstavec).

Pohled z pilotní sedačky makety Federace použité při ergonomických zkouškách. Pilotní panel s joystickem je odklopen, za ním je vidět poklop průlezu se stykovacím zařízením.

Pohled z pilotní sedačky makety Federace použité při ergonomických zkouškách. Pilotní panel s joystickem je odklopen, za ním je vidět poklop průlezu se stykovacím zařízením.
Zdroj: https://cdn3.img.ria.ru

V květnu si RKK Eněrgija nechala patentovat materiál Termolakos, který použije na výrobu tepelného štítu návratové kabiny.

V červenci podepsali RKK a ZAO Orbita smlouvu o vývoji zařízení pro rozvod elektřiny a řízení kosmické lodi s termínem dokončení v roce 2020.

V říjnu ohlásil Sergej Pozdňakov, ředitel NPP Zvezda, společnosti zabývající se systémy podpory života, dokončení předběžného vývoje vícenásobně použitelných skafandrů, nového typu pilotních sedadel Čeget (včetně výroby prototypu určeného pro zmíněné ergonomické testy) a osobních systémů podpory života. V případě sedadel jde na rozdíl od současných jednorázových Kazbeků o univerzální stavitelné sedačky. Tuto změnu umožnilo zejména šetrnější přistávání Federace ve srovnání s dosti tvrdým dopadem Sojuzů.

Nová pilotní sedačka znamená finanční úsporu při stavbě lodi a úlevu pro kosmonauty. Doposud museli trávit nepříjemný, či přinejmenším nudný, čas skrčení v embryonální poloze ve formě pro „vaničky“ sedadel Kazbek než příslušná hmota ztuhla. Individuální odlitek doposud zajišťoval co nejlepší pohlcení nárazové energie při dopadu kabiny.

Nová pilotní sedačka znamená finanční úsporu při stavbě lodi a úlevu pro kosmonauty. Doposud museli trávit nepříjemný, či přinejmenším nudný, čas skrčení v embryonální poloze ve formě pro „vaničky“ sedadel Kazbek než příslušná hmota ztuhla. Individuální odlitek doposud zajišťoval co nejlepší pohlcení nárazové energie při dopadu kabiny.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Pro srovnání – současná sedačka Kazbek nabízí bezpečí, ale rozhodně ne pohodlí.

Pro srovnání – současná sedačka Kazbek nabízí bezpečí, ale rozhodně ne pohodlí.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

V prosinci ohlásil NII Parašutostrojenija kontrakt na vývoj padákového systému do roku 2023, který zahrnuje čtyřicítku prototypů padákového systému a jejich testování. Eněrgija má v plánu postavit v rámci vývoje devět prototypů kabiny a tři přístrojového úseku, které poslouží ke shozům pro simulaci přistání, teplotním a elektro zkouškám, testování plnění kapalinami a ve vakuové komoře.

Kosmonaut Mark Serov testuje novou pilotní sedačku v maketě kosmické lodi Federace

Kosmonaut Mark Serov testuje novou pilotní sedačku v maketě kosmické lodi Federace
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Podmínkou pro dodržení značně ambiciózního časového plánu bylo udělení kontraktu Roskosmu na vývojovou fázi LKI-1 do konce roku 2016. Naplnění tohoto kontraktu s trváním do roku 2025 však nezahrnuje pouze samotnou kosmickou loď, záchranný systém RBAS a sekci pro napojení kosmické lodi k nosné raketě. Je podmíněno také vybudováním vypouštěcího systému Amur pro rakety Angara-5P na Vostočném (zatím je k dispozici pouze jediný v Plesetsku). Problém je, že rampa pro Angary je financovaná z programu Rozvoje kosmodromů v letech 2016-2025, jehož schválení se protahuje. A to má zpětný dopad na termíny vývoje Federace.

Zjednodušeně se dá říct, že projekt kosmické lodi PTK Federace zastřešuje následující podprojekty, a je na nich závislý, které však běží, často nezávise, pod různými kontrakty.

  • startovací komplex Amur pro rakety Angara-5P
  • zařízení pro přistání a základní poletové operace s ohledem na znovu použitelnost
  • tréninková zařízení pro posádky
  • zařízení pro předstartovní přípravu posádek
  • systém vyhledávání, záchrany a vyzvedávání posádek (po havárii během vzletu mohou tentokrát kosmonauté přistávat nejen na pevnině jako doposud, ale i v Pacifiku)
  • pozemní řídící středisko pro lety Federace
  • zařízení pro přípravu lodí PTK a záchranný systém RBAS
  • prostředky pro přepravu nosné rakety
  • zařízení pro následné poletové operace návratové kabiny (počítá se znovupoužitím pro 10 startů)
  • modernizaci tankovacího zařízení a montážní haly na Vostočném pro přípravu PTK

Na vývoj v rámci LKI-1 naváže stavba tří letových exemplářů Federace. Jeden poslouží pro bezpilotní test startu (snad s testem záchranného systému?), další pro dva lety k ISS – první nepilotovanou misi a následně první let s posádkou. Poslední loď z této série otestuje PTK při bezpilotním letu za hranice zemské přitažlivosti do oblasti Měsíce (tedy ne nezbytně k Měsíci, ale určitě do vzdálenosti jeho oběžné dráhy kolem Země).

I v loňském roce platil přelom let 2021/22 za předpokládaný termín prvního nepilotovaného letu Federace. Bohužel už dnes je tento termín označovaný za šibeniční, či rovnou nereálný. Pokud by se jej však přeci jen podařilo dodržet, automatický let k ISS by následoval v první polovině roku 2023. Roskosmos uvažuje posadit při této misi do pilotního křesla androida. Bližší informace o jeho podobě a plánovaných funkcích nejsou známy, dá se však předpokládat, že by posloužil jen jako „základna“ pro senzory zaznamenávající nejrůznější medicínské veličiny. Třetí kvalifikační let s posádkou je pak plánován na přelom let 2023/24. Tyto mise by startovaly z, v tuto chvíli připravované, rampy pro Angary na Vostočném.

Na druhou polovinu dvacátých let je pak plánována série zkušebních letů k Měsíci, která by měla vyvrcholit přistáním prvních ruských kosmonautů na jeho povrchu v roce 2031. To už je však jiný příběh, v tuto chvíli navíc na hony vzdálený realitě.

Zdroje informací
http://www.russianspaceweb.com

Zdroje obrázků
http://f2.s.qip.ru/cMfvWpsE.jpg
http://i.imgur.com/yL5HUCY.jpg
https://cdn3.img.ria.ru/images/96128/77/961287723.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/ptk_np/va/cheget/prototype_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/.,./manned/ptk_np/2013/maks/serov_interior_2.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/ptk_np/va/cheget/kazbek_seat_1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

49 komentářů ke článku “Ruská kosmická loď Federace vstupuje do 3D světa”

  1. Black_sheep napsal:

    Myslel som tým posledné okolnosti sprevádzajúce len k ISS a výsledky vyšetrovania. Ale beriem, späť, pri komplexnosti týchto nástrojov je percentuálna šanca výskytu anomálie vysoká, otázkou pre mňa stále ostáva do akej miery eliminovateľná a čo je spôsobené nesprávnou manipuláciou, prípadne výrobou.

  2. Jiří Kos napsal:

    Federace – žádná sláva. V roce 2023 první nepilotovaný let k ISS? A v roce 2024 možná ISS skončí? Kam s tím budou lítat potom? Na čínskou kosmickou stanici? To by možná Číňani brali jako výraz svojí nadřazenosti. Je to celé trochu na levačku.

  3. Vlastimil Pospíchal napsal:

    u Federace mi chybí orbitální sekce, která se tak osvědčila u Sojuzů.

    • Vojta napsal:

      Pokud s tím chtějí jen taxikařit na LEO, tak je to v zásadě drahý a hlavně těžký luxus. Na oblet Měsíce s posádkou už by asi druhý modul chyběl.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tahle loď by měla mít různé modifikace – jak pro LEO, tak pro lety k Měsíci – ostatně počítá se s ní i po lety k nástupci ISS.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Pokud by letěli na ISS dlouhým profilem (2 dny), tak by ta orbitální sekce už citelně chyběla. Zejména pokud by tam bylo 6 lidí. Zkuste dva dny sedět v křesle uvnitř takové plechovky s pěti dalšími…

      • Racek napsal:

        Pravě takhle budou lítat na ISS USA lodě.

      • maro napsal:

        Přesně jak píše pan Pospíchal. Jak se při tom taxikaření zdržíte, nejde už o luxus, ale o týrání lidí. Ale ono to asi nebude plné, takže místa bude stejně dost. I když zase bude zbytečný luxus ta velká kabina pro těch pár lidí, když poletí jen těch 6 hodin.

    • Jarda napsal:

      Asi neni az takovy problem umistit orbitalni sekci nad lod, normalne napojenou na dokovaci adapter. Muze pak startovat jen lod a nebo lod s nastavbou. Takovy mission pack. Navic by ho mohli obdobne jako cinane nechavat na orbite, pokud by byl trochu samostatny.
      Ale to zalezi na tom jak to chteji vynaset, na cem a jak zakrytovane…
      No nic, to je asi pro rusy prilis velka fantazie… 🙂

      Nicmene… v zavislosti na nosici je to system aplikovatelny pro vsechny momentalne stavene budouci pilotovane lode.

  4. Ondra napsal:

    😀 Nevyšlo by lip pro Rusko si nechat vyvezt Federaci na FH nebo Falkonu 😀 ? F a FH by mohli vylepsit, aby ten landing trosku posunuli, pristali jim na parkovisti v maticce Rus a jerabem jak v prezentaci ITC posadi na spicku Federaci a hned rufurbished pouziti :D. Dalsí mezipřistani v Chine (Japonsko), nastupovat za par minut jsme na odpališti v Kalifornii. Chce znovupouzitelnost jako u letadel, takle by to bylo super kolecko 🙂 Na zacatku bude trvat mesic, po letech tyden a nakonec den. Mezi Floridu a Rusko bych mu asi dal mezipřistani 😀

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Pokud budou Rusové stavět superraketu na pouhých 80 tun, tak je to málo. Jsou nepoučitelní, viz N-1. Aby měla superraketa smysl musí mít hodně přes 100 tun na LEO s výhledem na min. 150 tun.

    • AKA the A napsal:

      N-1 neměla problém s nosností, ale s náhodným vybuchováním 1. stupně za letu, způsobeného nepředvídanými vibracemi 😛

      • Spytihněv napsal:

        Ono nebylo divu. První stupně se testovaly až přímo při letu celé rakety. Na Zemi žádné zkoušky neprobíhaly. Nebylo kde je dělat.

      • Black_sheep napsal:

        Určite sa zhodneme, že tých problémov by sa tam našlo oveľa viac. Ruský prístup je na jednej strane obdivu hodný na druhej strane žiarivý príklad nedôslednosti pri realizáciachách. Aj zlatý Sojuz vie aj po rokoch zlobiť a pripraviť tajomné zlyhania 😉

      • maro napsal:

        Tak zrovna ta „tajomná zlyhania“ bych nesvaloval na ruský přístup. Tajomná zlyhania vykazují zatím úplně všechny rakety a kosmické lodě, včetně spolehlivých Space Schutle nebo třeba Ariane.

  6. VaclavC napsal:

    Je to trochu OT, ale napadlo mne to při čtení odstavce o 4 startech Angary během jednoho měsíce. Jak rychle zvládne odpalovat SpaceX Falcony z jedné rampy? Resp kolik času potřebují po odpálení jedné rakety na přípravu startu další z téže rampy?

  7. vedator napsal:

    S tymi zrusenymi rampami sa tu asi vludila malicka chybycka 🙂 Veta v clanku „Byla zrušena výstavba dvou ramp pro nosné rakety Angara na Vostočném.“ hovori, ze rampa pre Angaru na Vostocnom nebude. Podla Zaka mali byt na Vostocnom postavene dve rampy pre Angaru a druhu z nich Roskosmos zrusil a teda jedna by mala byt predsa len postavena.
    PS: Vdaka za kompaktny clanok plny informacii.

    • Radim Redakce napsal:

      Špatná formulace v článku. Zrušena byla skutečně jen druhá rampa, jedna rampa pro Angary na Vostočném bude. Už probíhají minimálně přípravné práce – čištění a vytyčování staveniště.
      Děkuji za upozornění.

      • Andrej Vrbenský napsal:

        Vostočnij má teraz jednu na Sojuz a stavia sa jedna na Angaru (je rozdiel či na Angaru 1 alebo 5? ).
        Pleseck má aké? Myslím že odtiaľ štartovala Angara.
        A Bajkonur má jednu na Progres a dve na Sojuz + 1 na Energiju?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Rampy na Plesecku:
        16/2: Sojuz-U
        23/1 (neaktivní): Cyklon-3
        32/2 (neakktivní): Cyklon-3
        35/1: Angara (dříve Zenit)
        41/1 (neaktivní): R-7, Vostok-2, Vostok-2M, Voschod, Sojuz-U
        43/3: R-7, Vostok-2M, Voschod, Molnija-M, Sojuz-U
        43/4: R-7, Vostok-2M, Voschod, Molnija-M, Sojuz-U
        131/1 (neaktivní): Kosmos-3M, R-14
        132/1: Kosmos-3, Kosmos-3M
        132/2: Kosmos-3, Kosmos-3M
        133/1: Kosmos-2I
        133/3: Kosmos-3M, Rokot
        167: ICBM (Topol/Topol-M/RS-24)
        168: ICMB (Topol)

        Rampy na Bajkonuru:
        1/5 (Gagarinova rampa): Sojuz-Sojuz, Sojuz-Progress, Sojuz-Ikar
        31/6: Sojuz-Cosmos, Sojuz-Fregat
        41/3 (neaktivní): R-16
        41/4 (neaktivní): R-16
        41/15 (neaktivní): R-16, Kosmos 3
        45/1: Zenit-2, Zenit-2M, Zenit-3M
        45/2 (neaktivní): Zenit 2
        51 (neaktivní): R-9
        60/6 (neaktivní): R-16
        60/7 (neaktivní): R-16
        60/8 (neaktivní): R-16
        67/21 (neaktivní): Cyklon, R-36M, R-36O, UR-MR-100
        67/22 (neaktivní): Cyklon, R-36, R-36O
        69: Cyklon-2
        70 (neaktivní): R-9
        75: R-9
        80/17 (neaktivní): Cyklon
        81/23(81L) (neaktivní): Proton-K
        81/24(81P): Proton-M
        90/19(90L) (neaktivní): UR-200
        90/20(90P: UR-200, Cyklon-2
        101 (neaktivní): R-36M
        102 (neaktivní): R-36M
        103 (neaktivní): R-36M
        104 (neaktivní): R-36M
        105 (neaktivní): R-36M
        106 (neaktivní): R-36M
        107: R-36
        108: R-36
        109/95: Dněpr
        110/37(110L) (neaktivní): N-1, Eněrgija-Buran
        110/38(110R) (neaktivní): N-1
        130 (neaktivní): UR-100
        131 (neaktivní): UR-100N, UR-100, Rokot
        132 (neaktivní): UR-100NU
        140/18 (neaktivní): R-36
        141: R-36
        142/34 (komplex tří sil): R-36
        160: R-36O
        161/35 (neaktivní): Cyklon
        161/36 (neaktivní): Cyklon
        163: R-36O
        164: R-36O
        165: R-36O
        170 (neaktivní): UR-MR-100
        171: UR-100, UR-100N
        172 (neaktivní): UR-MR-100
        173 (neaktivní): UR-MR-100
        174: UR-100, UR, 100K
        175/2: UR-100NU, Rokot, Strela
        175/59 (neaktivní): Rokot
        176: UR-100
        177 (neaktivní): UR-MR-100, UR-MR-100U
        178: UR-100
        179: UR-100
        181 (neaktivní): UR-MR-100U
        191/66 (neaktivní): R-36O
        192: R-36O
        193: R-36O
        194: R-36O
        195: R-36O
        196: R-36O
        200/39(200L): Proton-M/Proton-K
        200/40(200P) (neaktivní): Proton-K
        241: R-36O
        242: R-36O
        243: R-36O
        244: R-36O
        245: R-36O
        246: R-36O
        250 (neaktivní): Eněrgija

  8. Peter P napsal:

    Podla na spravna cesta je vyuzit komercnych spolocnosti, tak ako to dokazala NASA. Urcite v minulosti i v programe Apollo sa vyuzivali sukromne spolocnosti, ale uplne inak ako v programe Commercial Orbital Transportation Services (COTS). NASA stanovila ciel a cenu, cesta k nemu je uz na konkretnej spolocnosti. Lenze Rusky priemysel je bohuzial na inej urovni a asi by sa nasiel tazko nejaky Rusky miliardar, ktory by bol ochotny riskovat tak ako Elon. Ine spolocnosti v USA v programe COTS maju obrovske skusenosti. Mozno ostatne Ruske zrojovky by nieco dokazali, ale statny podnik sa ukazuje ako tazkopadne riesenie. Hlavne Rusko ma podobne HDP ako Spanielsko a taketo projekty su skutocne nad ich silu. Je to skoda, pretoze maju dobry ludsky kapital, ale chyba moderne flexibilne riesenie, kvalitny management a hlavne financie 🙁

    Rozhodne im drzim palce!

    • maro napsal:

      Tak zrovna v téhle oblasti je vidět jak je HDP nesmyslný údaj pro porovnávání toho co může země dosáhnout a co si může dovolit. Takový španělský řidič náklaďáku bere klidně 6 krát tolik co ruský řidič náklaďáku při přepočtu na Eura. A tedy i jeho pracovní výkon se do španělského HDP započítává 6 krát větším číslem. Takže HDP Španělska po celodenní šichtě řidiče vzrostlo o 6 krát větší sumu než vzrostlo HDP Ruska o plat toho ruského řidiče. Jenže té udělané práce je na obou stranách stejně. Porovnávat tedy jen jedno číslo HDP je porovnávání jablek s hruškama.

      • Racek napsal:

        CIA na svých stránkách porovnává výkony jednotlivých ekonomik z hlediska kupní síly měny a platů. Tedy, už jsem se tam dlouho nedíval, tak snad pokračují. Byla to zajímavá čísla.

      • asdf napsal:

        A proto se maro přepočítává často HDP na paritu kupní síly, aby se právě tyhle rozdíly vzaly v potaz 😉 A dle ní je Rusko spíš na úrovni Itálie.

  9. Kamil napsal:

    Pomalu pomaličku. Jestli Federace vydrží to, co Sojuz, bude lítat ještě v roce 2100.

  10. Black_sheep napsal:

    Mne príde trocha zamotané to hľadanie správnej kombinácie nosnej rakety, kozmického modulu a obhajovanie výhod modulárnych riešení na miestach, kde sú skôr z núdze cnosť.
    V roku 1987 vzlietol komplex rakety Energia, ktorý mal umožniť potencionálne rozvoj na poli znovupoužiteľnosti (tuším pomenovaný ako Vulcan), bol výkonný a infraštruktúra bola už vybudovaná. Otázne je či budovanie nového kozmodrómu nie je drahšie a nákladnejšie ako reaktivácia existujúceho. Navyše ak nič výkonnejšie nebolo doposial postavené (ak sa mýlim, opravte ma).
    Z mojho pohľadu tu modularne riešenie je namieste a samotné Zenity poskytujú o tom dôkaz. Využiť jednotné výrobné kapacity, unifikacie…

    Neviem ako a koľko platí Rusko za prenájom Bajkonuru, ale bolo by možno zaujímavé sledovať aké je to v porovnaní s investíciami do vybudovania nového kozmodrómu.

    Už vôbec nechcem zabrdnúť do problematiky raketoplánov a ich výhodách či nevýhodach.

    Nedokážem pochopiť, prečo vývoj nových takmer zbytočných riešení mimo modifikáciu existujúcich. Predpokladám, že od roku 1987 do súčastnosti sa našlo mnoho riešení a zlepšení, ktoré by sa dali uplatniť v starých ale potencionálne perspektívnych riešeniach.

    Veľmi rád budem ak ma niekto opraví a vysvetlí dôvody, prečo by toto nebola schodnejšia cesta. ďakujem kosmonatix-u za články aj príspevkom, ktoré rozširuju obzory.

    Zdar všetkým a v zhúru ke hvezdám.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Modernizovat staré technologie na úkor vývoje nových může vypadat jako výhodnější cesta, ale není tomu tak vždy. Při modernizaci starých technologií s sebou musíte táhnout i věci, které byly dříve nezbytné, ale dnes se dají řešit jinak – snáz a levněji. Když je budete chtít nahradit modernějšími verzemi, začnete zjišťovat, že se všechno prodražuje a pomalu se dostáváte k nákladům za zbrusu nový komplex. Je to podobné, jako když se rozhodnete renovovat starý dům, nebo když začnete stavět nový. V tom starém vám možná bude někde zeď překážet, jinde naopak chybět. Zateplení asi také nebude ideální, objekt může mít problémy se spodní vodou a tak dále. S kosmonautikou je to velice podobné.
      P.S. Díky moc za pochvalu, těší mne, že naše články rád čtete.

      • Black_sheep napsal:

        To s tým domom je pravda, ale na druhej strane, kozmonautika mi celkom ako napr. IT priemysel nepríde. Vzhladom na rôzne projekty s recyklovanými pohonnými jednotkami, či dokonca celými časťami.
        Veľmi rád by som veril, že metalurgia, materiálové inžinierstvo, … postúpili tak, že už nie je perspektívne uvažovať o starých projektoch, v súčastnosti po čítaní aj vaších článkov, však taký dojem nemám.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jasně, nic se nedá generalizovat a zobecňovat. Někdy je výhodnější využít již existujících technologií než vyvíjet nové, ale není tomu tak vždy. Vývojáři se vždy snaží posoudit, která cesta je výhodnější. Nedá se s určitostí říct, že je to VŽDY vývoj nových částí, nebo že je to VŽDY recyklace existujícího hardwaru. Pokaždé to záleží na konkrétních podmínkách toho kterého projektu.

    • Radim Redakce napsal:

      Za pronájem Bajkonuru platí Rusko Kazachstánu 115 mil USD ročně. Vostočnyj zatím spolykal cca 5 mld USD.
      Ale v tomto případě nejde jen o peníze (a to dokonce ani v první řadě), viz https://kosmonautix.cz/2014/05/kosmodrom-vostocny-fenix-vstavajici-z-popela/ (dovolím si malou reklamu)

      Modulární přístup má perspektivu. Můj názor, tak jak sleduju ISS, je, že automatizace a robotizace ve vesmíru zatím není na dostatečné úrovni. Pořad pro montáž potřebujeme nějako platformu (v případě ISS to byly raketoplány) a vyžaduje velký podíl lidské práce. To je možná jeden z důvodů, proč ve hře zůstávají těžké nosiče a super-rakety.

      Inovace v. nový vývoj je souboj opravdu mnoha argumentů. Dušan to vystihl dobře. V téhle diskusi na to není dost prostoru.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Díky za oba články i odpovědi v diskuzi. Ten nájem Bajkonuru se ve srovnání s výstavbou Vostočného jeví docela výhodně. No, snad se nedočkáme nějakého „Bajkonurnašismu“ a vše se i nadále bude odehrávat v obchodní rovině.

      • Black_sheep napsal:

        Politická rovina bola stále tou hlavnou v kozmonautike. Škoda.

      • Racek napsal:

        Bez politiky by kosmonautika vznikla o mnoho později, nebo by se omezila na malé cíle. Na měsíc bychom tedy asi neletěli.

  11. Honza napsal:

    Mě pořád mrzí, že se nebude jmenovat Gagarin…

  12. Jaroslav Alois napsal:

    Aerodynamika nedovoluje toho moc vymýšlet – koule, zvon, nebo kužel. Jak se zdá vyhrává kužel jako před padesáti lety.
    Krom toho zrušením nápadu s několika starty pro jeden let k Měsíci dávají Rusové jasně na jevo, že bez supernosiče to dál nepůjde a že “ bojovníci“ proti americké superraketě jsou mimo mísu.

    • Vojta napsal:

      Superraketa je pro lety k Měsíci a dál nutná (i když pouhý oblet Měsíce by se dal realizovat s Falconem Heavy nebo Angarou 5), to si uvědomují snad všichni kompetentní. Proto ji také vyvíjí nejen NASA ale i Blue Origin a ani SpaceX neplánuje nějaké složitosti se spojováním mnoha modulů vynesených FH, ale pustila se rovnou do BFR. I když nafukovací modul BA330 s motorem vyneseným druhou raketou a připojeným na LEO by mohl být zajímavé plavidlo.

      • MartinH napsal:

        Ono totiž to spojování na orbitě není ideální, řekněme plavidlo složené ze 3. částí má 2 spoje a každý spoj je ze dvou kusů (na každém modulu jeden pro jeden spoj). To máme celkem 6 dokovacích zařízení. No a každé tohle zařízení něco váží. Navíc každá část musí mít vlastní komunikační, navigační, manévrovací a stabilizační systém. (v případě raketoplánu tohle zajišťoval orbiter o váze kolem 100 tun) Tohle vše něco váží. Když už to spojíte na zemi do jedné části tak pro vynesení na orbit nepotřebujete 3x tak silnou raketu, ale stačí vám vám třeba jen 2.5x silnější.

        Kdyby ISS místo raketoplánu stavěla SLS nebo Saturn V stačil by jen jeden (SLS) či 2 (SaturnV) přetlakové moduly pro stejně velký prostor jako máte teď na ISS. Výstavba by pak byla o mnoho levnější.

  13. RiMr napsal:

    …tak co si budeme namlouvat, nevypadá to vevnitř zrovna jak v Dragonu, že…

    • Radim Redakce napsal:

      Kvalitní design je velmi drahý a Roskosmos musí v posledních letech hodně šetřit. Tohle je navíc jen rozměrová maketa, byť hojně využívaná pro mediální prezentaci Federace.

      V této souvislosti jeden osobní postřeh. Realita interiéru kosmických lodí a stanic je obecně na hony vzdálená prezentacím a filmům. V nich je všechno úhledně zapanelované, v reálu vnitřní prostory překypují změtí kabelů, pásů, všelijak uchyceného vybavení…nic pro estéty. Dokonce i Cupola na ISS ani vzdáleně nepřipomíná můstek Enterprise, ale často spíš vysypaný kontejner ;-). A to většinu plochy zabírají okna!

      • Black_sheep napsal:

        Problémom je rozmernosť filmových riešení a reality vs. nosnosť a možnosti súčastných rakiet. Proste snaha natlačiť toho čo najviac do čo najmenšieho priestoru.

    • maro napsal:

      No nevím. Ale to co Musk ukázal na maketě byla přece jen oholená skořepina se stěnami s včelích pláství, velké, docela zvlášťně nepevně držící LCD panely a spoustu nijak neutlumených sedaček připevněných skoro jak v autobuse. To byla fakt jen potěmkinova vesnice. Ta kabina se bude muset zaplnit komorami na materiál, který vezou kosmonauiti s sebou, obložení stěn, utlumení sedaček. Až to bude plné věcí, které budou opravdu brát sebou, bude to vypadat fakt asi jinak.

Napište komentář k AKA the A

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.