První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.

Vzhledem k rozlišení infografiky je nám jasné, že málokdo bude mít dost velký monitor na její plné zobrazení. Přidáváme Vám proto přímý odkaz na soubor. V dalších dnech Vám navíc přineseme i další zajímavosti o tomhle chystaném vozítku.

Infografika o Mars roveru 2020.

Infografika o Mars roveru 2020.
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com
Překlad: Autor

Zdroje informací:
http://www.nature.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://cdn3.tecake.in/wp-content/uploads/2016/07/nasa-mars-rover-2020.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/…n4Gu9VpLtnK5XJyXjVn2VzQ=s2200

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

27 komentářů ke článku “První krok k dopravě vzorků z Marsu”

  1. RiMr napsal:

    …tak to jsem moc zvědavý, jestli to nejen raketovému jeřábu vyjde i podruhé. To zas bude teror… 🙂
    Snad budou tentokrát kolečka odolnější.

  2. Ketivab napsal:

    Není možné, že bude pouzdro se vzorky po ponechání na povrchu pokryto časem prachem a pískem a tudíž „zmizí“ pod povrchem?

  3. AndroidForum.cz napsal:

    Otázka: Jakou nosnost na LMO by měl Falcon1? A jakou by měl pokud by letěl jen 1. stupeň Falconu1?
    Vím, že je to nesmyslná otázka vzhledem k tomu, že Falcony létají na „benzín“ ale jen pro srovnání by mne to zajímalo..

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Myslíte Low Moon Orbit? Pochybuju, že by sem dopravila vůbec něco. Mám dojem, že tahle raketa by na LMO nedopravila ani svůj horní stupeň. První stupeň Falconu 1 by se dostal jen na suborbitální dráhu.

      • AndroidForum.cz napsal:

        nn, myslel jsem Low Mars Orbit. A nebo jinak:
        Jakou nosnost by měl současný Falcon9 FT na LMaO?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Falcon 9 dopraví k Marsu podle údajů na webu SpaceX 4 tuny nákladu bez bližší specifikace, takže jde asi jen o průletovou misi. Družice by se pak musela na oběžné dráze usadit sama. Její hmotnost by se pohybovala v řádu stovek kilogramů. Je ale pravděpodobné, že by muselo jít o Falcon 9 bez záchrany prvního stupně – ta z nosnosti ukousne zhruba třetinu.

  4. dolph1888 napsal:

    Zajímavé nevěděl jsem. Určitě mnohem realističtější, než že za pár let od roku 2020 (podle jednoho pána ElMu) budou na Marsu již přímo lidé (sebevrazi bez dostatečných zásob – pár tun nejsou zásoby – a bez možnosti návratu na matičku Zemi (deprimující při představě jak „chudá“ je vlastně planeta Mars z hlediska dlouhodobého pobytu*). Smutné na tom maximálně je, že doba návratu vzorků je ještě ve „hvězdách“. Jde to nějak pomalu, už moc dlouho. Investice s tzv. zelené planety bych okamžitě přesunul na vědu a výzkum.
    * Málokdo si umí představit žít roky na poušti, ledovci apod., po několika měsících či letech bych se vsadil, že naprostá většina lidí by dala nevím co za to, vidět znovu řeky, pláže, zvířata, zelené stromy s možností se zhluboka nadechnout na louce plné květin. Sám bych klidně riskl cestu na Mars (od jistého stupně spolehlivosti), byl by to jistě úžasný zážitek, ale pouze s letenkou zpět!

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Tématicky se to sem nehodí, ale Muskův systém není jednosměrný. Po dotankování nádrží metanem se bude moci vrátit. A nedržte se tak zásadně toho prohlášeného termínu. je jasné, že se to bude posouvat.

      • dolph1888 napsal:

        Na celkovou použitelnost toho tzv. dotankování jsem velmi zvědavý. Jediná miniaturní verze pro použití na Marsu (z první poloviny 90 let, MarsDirect) byla testována pouze na zemi, roky by vyráběla potřebné palivo a napájení bylo plánováno nikdy nepostaveným pojízdným reaktorem (nikoliv RTG). Držím se na rozdíl od některých lidí faktů a také toho co sami deklarují, jiné hodnoty nemám. Stejně tak mám značné pochybnosti o tom, že se v roce 2060 možná dožiji M lidí na rudé planetě. Sice bych si něco takového přál (i dál na měsících plynných obrů), ale mám vážné obavy, že se současným přístupem v chování (myšlení) lidí a „řízením“ planety budou moji vnuci v tom čase řešit zcela jiné problémy, např. co do úst a jak si jídlo ubránit.
        Dodatek: Zcela jsem vynechal takové detaily jako radiaci na povrchu Marsu (+2 roky doživotní dávka na Zemi), opravdu použitelné skafandry na tělo, životnost součástí obytného komplexu na planetě, celkové nutné testy a vyzkoušení technologie na místě (lidé nejsou testovací myšky), mnoho nepovedených startů a smrtí, které jistě celou „ságu“ budou protahovat. Mám rád sci-fi, na druhou stranu pracuji s tím „co mám“, co mohu vyrobit, jaké znalosti a technologie jsou mi dostupné.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jasně, chápu jak to myslíte. Užívejme si toho pokroku, který se kolem nás děje a nekažme si náladu kritizováním nějakých detailů.Ono se to časem vychytá. 😉

      • ptpc Redakce napsal:

        Chcem pridať komentár nie len k vašemu príspevku pod týmto článkom.
        Mám na vec veľmi podobný názor ako vy. A kedže ľudstvo funguje ako funguje ak to vezmem do dôsledkov tak nutné(a to zďaleka nie postačujúce) podmienky aby ľudstvo prežilo je prístup k dostatku energie(jadrová fúzia) a dostatok zdrojov(suroviny vo Vesmíre). Pokiaľ to nestihneme do nie príliš dlhého času, tak máme veľký problém.
        Hodiny nám už tikajú. Tik-tak, tik-tak…

      • Samo napsal:

        ptpc no zdroje to je kapitola sama o sebe záleží na tom aké a na čo sa majú využiť ľudstvo je závislé na fosílnych zdrojoch a to je problém no nerastné sú často veľmi dobre recyklovateľné (na čo ich vláčiť keď tu boli sú aj budú a nikde sa nestratia) iný prípad je expanzia a nejaké odrazové mostíky ďalej tam sa lokálne ľahko dostupné suroviny zídu. Energia áno fúzia sa bude hodiť do budúcna no zatiaľ vidím cestu v nových generáciach jadrových reaktorov nebudeme si klamať nieje to technológia ktorú máme zvládnutú na 100%

      • ptpc Redakce napsal:

        Samo:
        Samozrejme som nemyslel fosílne zdroje, ktoré slúžia na energetické účely – preto som písal o jadrovej fúzii.
        A áno, nemal som na mysli aby sa ostatné surovinové zdroje dopravovali na Zem ale aby sa vo Vesmíre aj spracovali.
        Za ďalšie surovinové zdroje na Zemi v súčasnosti nie sú recyklovateľné na 100 % a asi ani dlho nebudú – takže sa vlastne „strácajú“.
        A celkom nerozumiem tvrdeniu – technológiu výroby energie z jadrových reaktorov nemáme zvládnutú na 100 %. V podstate máme zvládnutú aj recykláciu jadrového odpadu(v laboratórnych podmienkach) len sa ju nikomu nechce platiť aj v realite lebo stále je lacnejšie vyrábať jadrové palivo z vyťaženej rudy.

      • tyčka napsal:

        „nerastné sú často veľmi dobre recyklovateľné“
        Doufám, že plánujete v budoucnu těžit naše současné skládky odpadků – tam se právě ty suroviny jedině bude ještě možné najít.
        Další velké jejich množství se ztrácí jen procesem jejich vlastního používáním – například koroze železa nebo tvorba měděnky.
        Jejich recyklace nebude proto nikdy 100%.

      • ptpc Redakce napsal:

        tyčka:
        Ako ste napísali časť materiálu sa stratí počas používania. Riešením môžu byť skládky ale iba do určitej miery, lebo ani odpad na skládkach sa nebude dať zrecyklovať na 100 %.

      • B.Boruvka napsal:

        Pro dolph1888
        Pokud mate dojem ze tyto informace NASA Nebo SpaeX nema,nebo jim to nedochazi a jenom vyhazuji cas a penize tak jim to napiste!-Oni totiz tezko pujdou sem na tento blog abi se to dozvedeli 😉

      • dolph1888 napsal:

        Pro: B.Boruvka
        S NASA pokud umíte číst moc problém nemám, ty své projekty v 90% případů staví na skutečných znalostech. Problém mám se s snílky typu „Hyperloop“. Vím, že to sem nepatří, ale můžete mi třeba sdělit, kdo dnes dokáže v několika desítek kilometrů dlouhé rouře (s poměrně tenkou stěnou), udržet k jízdě vlaku potřebné vakuum (- x200 v 10km na Zemi)? Když sama NASA jen tak, tak něco podobného ve velmi malém provozuje sama (testy el. motorů)? Ano, mluvím o tvz. dotačních lidech, kteří v roce 2060 budou mít kolonizaci Marsu dokončenu. Já nesdílím jejich názor, možná je to tím, že jsem nestudoval humanitní obor.
        > Jinak jsem velmi otevřen pokud máte tyto informace, kde a kdy proběhl test výrobníku metanu na Marsu, s jakými výsledky. Čím byl tento výrobník poháněn atd., protože jen z panelů – utopie.

  5. Kamil napsal:

    Jaký má význam odkládání vzorků na povrchu? Nebylo by bezpečnější mít vzorky pohromadě ve vozítku nebo je uložit na jedno místo poblíž místa přistání návratové sondy?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nechat vzorky na vozítku může být problém. V době, kdy přiletí sběračský rover už Mars rover 2020 nemusí fungovat. To může způsobit spoustu problémů – co když se třeba zasekne uvolňovací mechanismus a vzorky nebude možné vyjmout?
      V grafice se píše, že se vzorky uloží buďto na jedno, nebo na několik míst, byť dříve se uvažovalo spíše o několika místech. Tato možnost mi přijde logičtější, protože sběračský rove nebude muset přistát až tak přesně, navíc by měl blízko k více místům. Bylo by třeba možné si vybrat, ke které konkrétní sadě se rover vydá a co přesně dopraví na Zemi. Některé vzorky nemusí být tak atraktivní jako jiné a vědce by mohlo zajímat, aby si mohli vybrat co přesně chtějí prozkoumat. Když bude menší objem dopravovaných vzorků, mohou být i další součásti dopravního systému. Podle všeho se do hry vrátila možnost odložení všeho na jednom místě, která taky dává smysl. Očekávám v této věci ještě zajímavé diskuse.

      • Kamil napsal:

        Kolik by vsechny vzorky vážily? Kolik se vlastně vejde do jedné kapsle? Red Dragon by mohl na povrch Marsu dopravit cca dvou tunovou raketu, která by mohla na Zemi dopravit i několik kg nákladu, počítá se s jeho použitím?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Přímo v obrázku se píše o tom, že každá trubička pojme cca. 15 gramů vzorku. Ale samotná konstrukce bude tvořit většinu hmotnosti a hmotnost vzorku bude minoritní v celkovém měřítku.
        Co se Red Dragonu týče – je to jedna z možností, ale budou se určitě zvažovat i jiné. Mimochodem těmi dvěma tunami si nejsem jistý, myslím, že Dragon by dokázal spíše „jen“´tunový náklad, maximálně 1500 kg.

      • Pospíšil Redakce napsal:

        Počítá se s celkem 500 g vzorků.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.