Plán vývoje komerčních lodí NASA na rok 2017

Podobně, jako NASA zrekapitulovala pokrok ve vývoji komerčních lodí za uplynulý rok 2016, se kterým jsme vás seznámili v tomto článku, nabídla nám v minulých dnech také přehled plánovaných milníků tohoto programu, jež mají být splněny během letošního roku 2017. Záměrně mluvíme v podmiňovacím způsobu, protože odklady a zpoždění jsou v kosmonautice poměrně běžné a  nevyhýbají se ani tomuto programu NASA na využívání komerčních kosmických lodí – CCP (Commercial Crew Program).

Jelikož jsou některé body pro oba dodavatele Boeing i SpaceX společné, není následující výčet 17 milníků rozdělen pro každou společnost zvlášť, ale je řazen víceméně chronologicky, jak by měly být jednotlivé úkoly během tohoto roku plněny.  Na závěr se zmíníme o budoucích operačních letech nových kosmických lodí na ISS.

  1. Strukturální testovací kus (STA): Boeing zahájí rok 2017 testováním nosné konstrukce velitelského modulu CST-100 Starliner ve svých vývojových a testovacích provozech na Huntington Beach v Kalifornii. Zde bude kovová přetlaková kabina podrobena různým typům silového zatížení, jež bude simulovat podmínky kosmického letu. Výsledkem má být finální kvalifikace navržené nosné konstrukce s ohledem na intenzivní mechanické namáhání během plánovaného provozu.
  2. Kvalifikace nosné konstrukce: Také SpaceX je v procesu dokončování podobných testů a potvrzení způsobilosti nosné konstrukce přetlakové kabiny a otevřeného nákladního prostoru lodi Crew Dragon. S tímto úkolem by měli být hotovi v úvodních měsících roku 2017. Pro účely těchto zkoušek společnost postavila speciální kvalifikační prototyp Crew Dragona, jež se podrobil všestranným simulacím provozního namáhání.
  3. Prototypy Starlineru: Boeing dokončí montáž prototypu Starliner Spacecraft 1, který projde pozemními ověřovacími testy, načež absolvuje testovací let simulující záchranu posádky při přerušení startu na rampě (pad abort test) na základně White Sands v Novém Mexiku. Během roku 2017 také bude pokračovat výroba a montáž dalších dvou prototypů Starlineru, se kterými Boeing v roce 2018 provede první dva testovací kosmické lety k ISS, první bezpilotní, následovaný druhým s astronauty NASA a Boeingu. Všechny tři prototypy jsou vyráběny přímo na Kennedyho kosmickém středisku v hangáru CCCPF (Commercial Crew and Cargo Processing Facility).
  4. Kompletní montáž: SpaceX v tomto roce také dokončí výrobu tří letových exemplářů Crew Dragona, které jsou v těchto dnech v počáteční fázi montáže. Tyto lodi budou použity pro Demonstrační Misi 1 (DM-1), což bude kosmický let bez posádky, Demonstrační Misi 2 (DM-2) – testovací let na ISS s posádkou na palubě a třetí exemplář bude použit pro první operační misi s rotací posádky kosmické stanice.
  5. Softwarové systémy: Během tohoto roku budou i nadále pokračovat testy a ladění robustních autonomních softwarových systémů obou společností, aby bylo zajištěno, že v průběhu všech fází kosmických misí bude zajištěna plná funkčnost a spolehlivost všech systémů.
    Ovládací panel lodi Crew Dragon

    Ovládací panel lodi Crew Dragon
    Zdroj: https://i.ytimg.com

  6. Pohonné systémy Starlineru: Jak malé manévrovací motorky, tak i větší raketové motory pro záchranu lodi s posádkou v případě přerušení startu, projdou v třetím čtvrtletí kvalifikačními a ověřovacími testovacími zážehy servisního modulu.
  7. Motory Draco a SuperDraco: Oba typy raketových motorů lodi Crew Dragon, menší Draco a silnější SuperDraco, podstoupí další statické zážehy pro dokončení kvalifikačních testů během prvních měsíců 2017. SpaceX vyrábí oba raketové motory vlastními silami. Malé motorky Draco slouží k manévrování a drobným korekcím dráhy během orbitálního letu. Větší motory Super Draco, vyrobené metodou 3D tisku, produkují mnohem vyšší tah, aby umožnily odnést Crew Dragon mimo nebezpečnou oblast v případě selhání nosné rakety. SpaceX hodlá dokončit ověřovací testy pohonných systémů demonstrací jejich schopností ve všech fázích letu v druhé polovině tohoto roku.
  8. Testy padákových systémů: Boeing rozjede v prvním čtvrtletí 2017 sérii kvalifikačních testů padákového systému v Novém Mexiku a více pokročilé testovací shozy ve Výzkumném centru Langley ve Virginii. Boeing plánuje během těchto testů použít figuríny  napěchované mnoha senzory, upnuté v sedačkách makety nové kosmické lodi a ověřit dostatečnou tlumicí schopnost přistávacích airbagů Starlineru, jež mají chránit posádku při přistání na pevninu. K testům přistání bude využita portálová konstrukce, ze které bude kabina shazována na nerovnou přistávací plochu.
  9. Vývoj padáků: SpaceX plánuje dokončení vývojových testů padákového systému Crew Dragona v první půli roku 2017. Tato loď bude kvůli vyšší bezpečnosti disponovat konfigurací čtyř hlavních brzdicích padáků a přistávat bude do vody. Společnost předpokládá dokončení kvalifikačních testů padákového systému ve třetím čtvrtletí.
  10. Skafandry: Boeing i SpaceX vyvíjejí své vlastní letové skafandry na základě přísných požadavků NASA a zároveň podle potřeb systémů v připravovaných lodích. Během tohoto roku obě společnosti  podrobí nové kosmické obleky důkladným testům za různých podmínek, jež mohou během kosmického letu nastat. SpaceX již dokončila vývojové testy svého skafandru a poté, co budou jmenováni konkrétní astronauté pro jednotlivé mise, vyrobí v tomto roce tréningové a letové exempláře pro testovací pilotovaný let a první misi s výměnou posádky ISS. Skafandry nejsou navrženy pro pobyt ve volném kosmickém prostoru, ale mají sloužit k záchraně posádky uvnitř lodi, podobně jako oranžové přetlakové obleky, používané při startu a přistání raketoplánů.
  11. Simulace plnění CST-100 Starliner provozními látkami

    Simulace plnění CST-100 Starlineru provozními látkami
    Zdroj: http://i.dailymail.co.uk/

    Výrobní továrna Starlineru: V prvním čtvrtletí 2017 Boeing ke své montážní hale na KSC přidá tzv Hazardous Processing Facility, kde budou za přísných bezpečnostních podmínek prováděny finální operace s hotovými Starlinery, jako je plnění nádrží nebezpečnými provozními látkami a palivem před odesláním na startovací rampu.

  12. Přístupová věž pro posádku: Montážní práce na nové konstrukci přístupové věže na floridském startovacím komplexu SLC-41, umožňující nástup posádek do lodi Starliner na vrcholu rakety Atlas V, se chýlí k závěru. Během tohoto roku bude 61 metrů vysoká věž s výklopnou přístupovou lávkou dovybavena nouzovým únikovým systémem, jež bude také otestován. Tento startovací komplex společnosti ULA je v současnosti jedním z nejvíce využívaných na východním pobřeží, a proto veškeré stavební a testovací aktivity mohou probíhat pouze během provozních přestávek mezi starty.
  13. Startovací komplex LC-39A: SpaceX provedla významnou rekonstrukci a přestavbu historické startovací rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku. Zbudovala novou podpůrnou konstrukci pro starty raket rodiny Falcon, dokončuje výrobu výklopné přístupové lávky pro nástup posádky, jež bude na obslužnou věž nainstalována letos na jaře a postupně demontuje otočnou servisní konstrukci RSS z éry raketoplánů. Startovací rampa bude otestována během prvního startu rakety Falcon 9 na počátku tohoto roku. Bude to významný okamžik v historii rampy 39A, ze které startovaly všechny lunární mise Apollo a v roce 2011 také poslední mise raketoplánu STS-135.
  14. Výrobní linka raket Atlas V

    Výrobní linka raket Atlas V
    Zdroj: http://www.madeinalabama.com/

    Výroba rakety Atlas V: Dodavatel United Launch Alliance bude pokračovat ve výrobě dvou kusů nosiče Atlas V, které vynesou loď Starliner k bezpilotnímu a posléze pilotovanému testovacímu letu v roce 2018. Ve výrobním závodě v Decatur v Alabamě bude také zahájena výroba dalších Atlasů pro následné operační lety Starlinerů k ISS.

  15. Produkce Falconu 9: SpaceX v tomto roce postaví nosiče Falcon 9, které vynesou na oběžnou dráhu kosmické lodi Crew Dragon při úvodních dvou testovacích letech. SpaceX konstruuje a vyrábí rakety Falcon, včetně vlastních motorů Merlin a kosmických lodí Crew Dragon v hlavním výrobním závodě firmy v Hawthorne v Kalifornii.
  16. Letové testy: SpaceX naplánovala první letový test na orbitální dráhu v bezpilotním režimu na listopad 2017.  Let  k Mezinárodní kosmické stanici ISS bude využívat autonomního řídícího a navigačního systému. Ke stanici se Crew Dragon připojí zcela samostatně a zůstane trvale připojen až do svého odletu, který zakončí přistáním do vln Atlantiku poblíž Cape Canaveral. Tato mise bude nácvikem pro pozdější testovací let s posádkou na palubě.
    Umělecká představa dokování Crew Dragona k ISS

    Umělecká představa dokování Crew Dragona k ISS
    Zdroj: https://www.nasa.gov/

  17. Kosmická stanice: Pokroky se nebudou týkat pouze přípravy na Zemi. Astronauti na ISS  budou během roku 2017 pokračovat v modifikacích stanice, aby bylo umožněno přijímání nových komerčních kosmických lodí.

Na závěr ještě pár slov k budoucím operačním letům s rotací dlouhodobých posádek stanice ISS.

Na začátku roku 2017 NASA udělila dva nové kontrakty oběma společnostem, ve kterých si u každé z nich objednává po čtyřech operačních letech na ISS s rotací až čtyřčlenné posádky. Operační lety budou ovšem následovat až po úspěšném dokončení certifikace každého dopravního systému od Boeingu a SpaceX. Tímto krokem NASA splnila garantované množství 6 kosmických letů pro každého vítěze poslední vývojové fáze programu – CCtCap (Commercial Crew transportation Capability).

Oba typy nových komerčních lodí budou na ISS dopravovat 4 členy dlouhodobých posádek plus 100 kg kriticky potřebného nákladu. Komerční lodě tak umožní navýšení počtu členů dlouhodobých posádek ze 6 na 7 astronautů, čímž se téměř zdvojnásobí celkový čas posádky využitelný pro vědecké experimenty. Tímto krokem komerční dopravci nepřímo pomohou NASA v přípravě na lety do hlubokého vesmíru.

Do doby, než budou obě lodi schopny plně pokrýt potřebnou přepravní kapacitu, bude NASA i nadále zajišťovat dopravu svých astronautů ruskými loděmi Sojuz a to pravděpodobně  prostřednictvím firmy Boeing, jak je naznačeno v posledním odkazu níže.

Zdroj informací:

https://www.nasa.gov/

https://www.nasa.gov/

https://www.nasa.gov/

https://www.fbo.gov/

Zdroj obrázků:
https://www.nasa.gov/images/content/672615main_CCP_Earth_image_10x8.jpg

http://i.dailymail.co.uk/i…CST_100_Boeing_wanted_to_give_a_n-m-112_1441407140546.jpg

https://i.ytimg.com/vi/a1EB5BQpm7w/maxresdefault.jpg

https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/16-080.jpg

http://www.madeinalabama.com/assets/2014/07/Decatur_AtlasV-1200×1553.jpg

Plán vývoje komerčních lodí NASA na rok 2017, 2.5 out of 5 based on 38 ratings
Pin It
(Visited 3 312 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (38 votes cast)
(Visited 3 312 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


48 komentářů ke článku “Plán vývoje komerčních lodí NASA na rok 2017”

  1. Vojta napsal:

    Pěkný přehled. Už se ví, kdy začne SpaceX testovat motorické přistávání Crew Dragonů na pevnině? A mají být motory Superdraco využitelné při nouzovém přistání na pevnině? Crew Dragon nemá airbag jako Starliner, tak by se nějaké přibrždění hodilo.

    • Pospíšil napsal:

      První upoutané testovací skoky kabiny Dragonfly začaly už loni na základně McGregor v Texasu. V plánu jsou shozy tohoto testovacího prostředku z vrtulníku, kdy se bude zkoušet přistání na padácích s motorickým dosednutím, což postupně v testovacím programu přejde až v plně motorické přistání. Při reálných kosmických letech bude motorické přistání nejprve ověřováno na nákladních Dragonech v2 při plnění zásobovacích misí CRS2. Motorické přistávání Crew Dragonů s posádkou bude nasazeno až ve chvíli, kdy bude prakticky ověřena jeho vysoká spolehlivost.

      V případě použití motorů SuperDraco pro záchranu posádky při startu kabina s posádkou přistane na padácích do moře. Toto bylo otestováno poprvé už v květnu 2015 při Pad Abort Testu z floridské rampy SLC-40.
      Dragon 2 tak disponuje zdvojenou redundancí – pro motorické přistání by stačily 4 motory, má jich 8. Pokud motory zcela selžou disponuje 4 padáky, stačily by 3, v nouzi možna i 2.

      • Vojta napsal:

        Nouzovým přistáním jsem nemyslel přerušení startu. Tam jde zajistit, aby byl dopad do vody, ale trefení pevniny při návratu z vesmíru. Třeba při poruše nějakých systémů nebo problémem s druhým stupněm je nutné sestoupit co nejrychleji nezávisle na tom, co je dole. Sojuz má pro měkké dosednutí malé raketové motory na tuhé palivo, Starliner má mít airbag a u Crew Dragonu se nabízí krátký zážeh motorů SuperDraco, ale je možné, že mají i jiný způsob utlumení nárazu.

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          Nouzové přerušení startu u Dragon 2 znamená kdykoliv mezi h=0, V=0 a cílovou orbitální výškou a rychlostí. Dragon 2 s motory SuperDraco má být v případě nutnosti schopen opustit nosič po celou dobu chodu jeho obou stupňů.
          Přistání na 4 padácích by mělo být poměrně měkké do vody a snad i na pevninu. Na pevnou zem to nebude tak komfortní, ale ve zdraví to přežít půjde. Pokud budou SD použity pro abort, nezbude pro ně palivo na motoricky asistované přistání, to už bude jen na padácích.

  2. Štěpán napsal:

    Jaké palivo mají Superdraco? A jaká bude konfigurace Atlasu s CRS100?

  3. MichaelM napsal:

    Po pristani Space Shuttlu a take X-37 muzove v bilych skafandrech pekne dlouho ocuchavali vsechny mozne trysky a ventily. Predpokladam, ze hledali unik neceho velmi jedovateho, jako prave hydrazinu.

    Jake postupy bude mit SpaceX po pristani na pevnine a co delaji v McGregoru? Nejsou tam docela blizko pastviny s texaskymi longhorny (jako kravami)?

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      O poletových postupech po motorickém přistání Dragonu 2 můžeme dopředu říct jen to, že by měly zajistit maximální bezpečnost posádky a pozemních obslužných týmů. Jaké kroky a v jakém časovém sledu budou po přistání provádět zatím nevíme, ale určitě nebudou mít zájem cokoli riskovat.
      Jinak „raketové krávy“ v okolí základny v McGregor jsou už poměrně otrlé a jen tak něco je nepoloží. 🙂

    • maro napsal:

      Tady to bude muset být něco podobného. Když přistane Sojuz, tak se zase jako první musí z vnějšku pláště vymontovat radioaktivní proximity snímač, používaný právě pro aktivaci dopadových brzdících raketových náloží. Ale ten není až takovým problémem jako hydrazin. Ti chlapíci to dělají celkem rychle.
      Mohlo by být docela zajímavé vidět, co a jak se musí uklízet, když se na rampě rozletí hydrazinem napěchovaný Proton na Bajkonuru. Ale asi to jen posypou nějakým neutralizačním sajrajtem a tím to skončí…

  4. rhronza napsal:

    Ten Atlas V je úžasný stroj. Škoda jen, že na jedno použití.

  5. MichaelM napsal:

    OT:

    Vcera byl na Oscary nominovan film odehravajici se tak v roce 1960 o „computerech“ delajicich v NASA vypocty pro Atlasy a Redstony.

    BTW, v roce 1960 byl „computer“ ne stroj ale clovek matematik.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Hidden Figures by měly jít do českých kin na začátku března.
      Nicméně máte pravdu, že v diskusi k tomuto článku je to zcela Off Topic.

      • MichaelM napsal:

        Ano, zahledl jsem to na wikipedii.

        • maro napsal:

          Tý jo. A fakt tam bylo i v realitě tolik černošských tváří, nebo je to jen nějaká superkorektní verze filme ve stylu „nearly all black“ filmů Edie Murphyho?

        • MichaelM napsal:

          John Glenn, ktery je take v tomto filmu, nekde, mozna v pametech, rikal ze nechtel letet dokud mu jedna z techto 3 zen (jsou pouze 3), mozna ta hlavni hrdinka, nepotvrdi spravnost vsech vypoctu pro jeho let.

          (Ano, jak rika Mirek Topolanek Amerika je preplnena cernochy a hispanci a CIA kontroluje prazske soudy. Ha.)

        • maro napsal:

          Nevím jestli jen 3. Ve 3 sekundě toho traileru je jich tam snad 12.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Ako ste prišli na to, že počítač bol vlastne matematik. NASA mala napr. v roku 1957 počítač BM 704 triedy mainframe. V roku 1965 bol dodávaný systém IBM S360 s OS MVS, ktorý vedel emulovať cca 1400 virtuálnych strojov. To ešte chlapci z VMware neboli ani v pláne. A dodnes nevedia to čo vedel mainframe už dávno, naplniť rovnicu 1+1=2. Teda spočítať výkon dvoch a viacerých serverov pod jedným OS.
      Palubné počítače pre Apollo boli z dnešného pohľadu smiešne ale dostali ľudí na Mesiac. Lebo mozgy v NASA vymysleli napr. určovanie priorít – známy poplach 1202 pri pristávaní Apollo 11. A ako ľahko mohli povedať – nedá sa to. Hold asi o tom proste nevedeli.

      • Jaro Pudelka napsal:

        BM 704 má byť IBM 704. Ospravedlňujem sa.

      • Jaro Pudelka napsal:

        A to spočítavanie výkonu sa volá Paralel Sysplex.

      • Miroslav Pospíšil napsal:

        Sice zajímavé, ale s Commercial Crew Program 2017 to má patrně nulovou souvislost.
        Pokud možno, držte se v diskuzi tématu daného článku. Děkuji

        • Peter P napsal:

          Je mozne potvrdit ci SpX chysta test pri ktorom by mal byt DragonCrew “katapultovany“ pri maximalnom aerodynamickom zatazeni Falconu 9? Dakujem

        • Jaro Pudelka napsal:

          Ospravedlňujem sa za OT.

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          Ano, tento In-Flight Abort Test je v plánu mezi testovacími lety DM-1 a DM-2. Mělo by k tomu dojít patrně v prvním čtvrtletí 2018. Bude při něm použita kabina z letu DM-1.

      • maro napsal:

        Tak čistě teoreticky by ti kosmonauti při letu na Měsíc nepotřebovali žádný elektronický počítač. Klidně by to mohla být soustava mechanických jednoúčelových výpočetních pomůcek a k tomu sextant, stopky a možná nějaký radarový výškoměr.
        https://www.youtube.com/watch?v=s1i-dnAH9Y4
        Používalo se to na řízení palby, ale mechanicky jde nasimulovat spousta komplikovaných procesů.

      • MichaelM napsal:

        V roce 1961, v NASA, mozna v cele Americe, se pocitacum rikalo „data processing machines“ nebo „data processing systems“ a lidem co delali vypocty s temito stroji, ale take na papire, na tabuli, a s logaritmickymi pravitky, se rikalo „computers“. Proste delali vypocty. Pocitali.

        Jazyk od te doby zmenil.

  6. Jaro Pudelka napsal:

    Veľmi dobrý článok a zhrnutie aktuálneho stavu. Nedá mi však napísať jednu vec. Ak sa pozrieme na vývoj pilotovaných kozmických lodí v USA, tak dnes máme:
    – Orion – NASA
    – Starliner – Boeing
    – Crew Dragon – SpaceX

    Všetky tri lode majú spoločnú základnú koncepciu použitú úspešne v programe Apollo. Jedine SpaceX obohatilo tento koncept o motorické pristátie.
    Naproti tomu Dream Chaser s koncepciou raketoplánu bol vyradený. Môj názor je ten, že NASA mohla mať vyvinuté tri lode – Orion pre Deep Space v klasickej koncepcii, Crew Dragon s motorickým pristátím a Dream Chaser ako dnes stále najpokrokovejší koncept.
    Nespochybňujem rozhodnutie NASA ale takto to vidím.

    • Peter P napsal:

      No uplne to nie je pravda, pretoze NASA si predsa len objednala Dream Chaser. Sice len vo verzii Cargo, ale upne tento koncept nezavrhli.

      http://www.kosmonautix.cz/2016/01/dream-chaser-nakonec-poleti-k-iss/

      Osobne si ale myslim, ze kapsule su bezpecnejsie nez raketoplan. Mozu pristat vsade na rozdiel od raketoplanu, ktory potrebuje pristavaciu plochu.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Proti výběru DreamChaseru v posledním kole programu CCP mluvilo několik mínusových faktorů. Asi nejzávažnějším z nich byla relativně nízká propracovanost jeho koncepce, s mnoha závažnými technickými, finančními a časovými riziky. NASA musela vybrat dva projekty, u kterých byla největší pravděpodobnost, že budou dokončeny včas, budou bezpečné a neskončí na nedostatku financí.
      DC v cargo verzi bude dobré pokračování tohoto projektu.

  7. hixaxon napsal:

    Tento článek… To je pro technicky zaměřeného člověka jako číst seznam dárků. 🙂

  8. MichaelM napsal:

    Za Off Topic se moc omlouvam.

    Me neurony nemely spojovat Atlas z roku 1961, o kterem slysely rano, s Atlasem z roku 2018 o kterem cetly vecer zde.

    Proto tady radeji nebudu psat o velmi zajimave slitine, kterou pouziva SpaceX v motorech Draco (3D tisk) a take Tesla v jejich motorech (nebo spise kabelech baterii).

  9. Kamil napsal:

    Už SpaceX plánuje nějaké lety D2 mimo objednávku NASA? Pro NASA budou létat tak jednou dvakrát do roka a to si myslím, že je na Elona málo. A kdy poletí sám Elon?

    • Mirek Pospisil napsal:

      Ano, SpaceX plánuje ve vlastní režiji poslat D2 / Red Dragon na Mars v roce 2018 a pak v každém dalším okně. S CCP ve 2017 to ale přímo nesouvisí.

      • Kamil napsal:

        I to je málo. Co Bigelow a jeho kosmický hotel? Nebo pardenní turistický let ve vlastní režii? Nebo krátkodobé návštěvy u ISS?

        • Mirek Pospisil napsal:

          Muska primárně zajímá Mars. Turistika na LEO není jeho hlavním zájmem. Až bude mít CD certifikovaný od NASA, velmi pravděpodobně mu začnou chodit poptávky i na turistické lety. V případě volných kapacit to určitě neodmítne a takovou službu nabídne. To bylo ostatně vždy v plánu výdělečné činnosti SpX. V roce 2017 ale nic z toho ještě nečekejme.

        • Kamil napsal:

          Nepovažoval bych za pokrok, když by místo 4 sojuzů ročně startovali 2 Sojuzy, 1 Dragon a 1Starliner. Těším se až poletí víc jak 10 lodí ročně a víc jak 65 kosmonautů, což jsou rekordy z roku 1985.

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          Pokrok bude v tom, že v roce 2019 by mělo být na světě k dispozici minimálně 5 různých vícemístných kosmických lodí. Sojuz, Shenzhou, Crew Dragon, Starliner, Orion. V roce 2023 by možná mohla být ruská Feděracija. ISRO by mělo přidat svou pilotovanou loď snad někdy kolem 2024. Ale to už chce být Musk s ITS na Marsu (bez posádky). 🙂

  10. Spytihněv napsal:

    Přemýšlel jsem, kam vložit tuto poznámku mimo téma… Dnes je tomu přesně 50 let od tragédie Apolla 1. 🙁

  11. dolph1888 napsal:

    Přejme si, aby vše šlo stejně hladce jako na papíře. Za sebe si mohu jen přát, že se dočkám základen na Měsíci a Marsu. Za současného tempa jsem bohužel spíše skeptický, čekám tedy na testy těžkých nosičů, které mě zajímaly vždy nejvíc. Přibudou-li i nějaké další pro přežití důležité systémy, jen dobře.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Crew Dragon, potažmo jeho varianta Red Dragon, budou přímými předchůdci a testovacími prostředky nových technologií, použitelných na velkých dopravních lodích ITS, pomocí kterých se ty základny budou stavět. Takže držme palce a buďme optimisty.

      • dolph1888 napsal:

        I, přes svoji častou kritiku je držím. Čím méně selhání a zádrhelů, tím dříve bude možné dosáhnout cíle. Dnes se totiž málo riskuje, vše musí být mnohokrát prověřeno a každý „výpadek“ jsou měsíce i roky odkladu. Další věc, kde si myslím, jsme až příliš opatrní, naši předci by takto byli ještě na stromech či v jeskyních. Risk se kolikrát vyplácí.

        • Dušan Majer napsal:

          To je pravda, o to víc smekám klobouk před kosmonauty v prvních letech kosmonautiky. Tehdy bylo riziko mnohem větší dnes. Vážím si všech mužů a žen, kteří létají mimo pevnou zemi, ale ti „pionýři“ mají můj mimořádný respekt.

Zanechte komentář