Operátoři osmi malých družic CYGNSS mohou mít radost – 4. ledna jedna z nich provedla první úspěšné měření. V dalších dnech se budou zapínat vědecké přístroje i na zbývajících sedmi družicích. Tyto satelity sbírají signály GPS odražené od mořské hladiny, z čehož se dá vyčíst mnoho zajímavých informací o vzdušném proudění nad tropickými moři a časem i v hurikánech. Satelity byly vypuštěny na oběžnou dráhu 15. prosince pomocí rakety Pegasus-XL a od té doby operátoři postupně kontrolovali stav všech palubních systémů.
Družice prezentují svá měření pomocí tzv. DDM grafů (Delay Doppler Map), které ukazují, sílu odraženého GPS signálu v blízkosti cílové měřící oblasti. Pod tímto odstavcem vidíte první získaný DDM, který vznikl s využitím družice označované jako FM03 4. ledna 2017 v 17:48:31 SEČ v jižní části Atlantiku na východ od Brazílie. První nasbíraná data vědcům potvrdila, že sonda pracuje správně, ale do operačního provozu všech osmi satelitů ještě povede hodně dlouhá cesta s mnoha důležitými kroky.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://podaac.jpl.nasa.gov/sites/default/files/content/CYGNSS_coverfig_small.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cygnss-1stlight-1200×3000.jpg
Veľmi zaujímavý projekt 🙂 Ale stále trochu nechápem ako sa ich podarilo „vycentrovať“ kedže nemajú pohon.. Viem, písali ste, že pomocou gyroskopov, ale chcel by som vedieť ako to prakticky funguje.. sú to závažia ktoré sa nakláňajú, resp pohybujú po nejakých osách ?? 🙂
Všechny gyroskopy mají schopnost měnit orientaci těles v prostoru tím, že změní rychlost své rotace. U družic CYGNSS se tato změna orientace využije k tomu, aby satelit využil zbytkového odporu atmosféry – solární panely zde fungují trochu jako křídlo. Tím, že satelit mění rychlost, mění i svou oběžnou dráhu a je s ním možné manévrovat. Je to sice pomalé, ale u dlouhodobých projektů to stačí.
Ďakujem, človek by ani nečakal, že aj v takú hodinu dostane odpoveď 😀 Najlepší portál.. (y)
Díky, snažím se odpovídat vždy, když jsem u PC. Když se někdo ptá, dává tím najevo, že ho téma zajímá a chce se dozvědět víc a to je pro nás hrozně důležité a chceme tenhle zájem ocenit a tazateli odpovědět. 🙂
Teď jsem trochu zmaten, satelit bez vlastního aktivního pohonu pomocí gyroskopu může měnit svoji oběžnou rychlost? Já žil v představě, že pouze může změnit svoji orientaci. Pokud tedy mění orientaci tak aby natočil FV panely vůči zbytkům atmosféry pak svoji rychlost dokáže jen zpomalit. Ale to asi zase nebude „dlouhodobá“ mise, nebo se pletu?
Předem díky za objasnění.
On totiž ten panel může svým způsobem fungovat i jako křídlo, které generuje malý vztlak.
To je pravda, i když při dané rychlosti a změn hustoty atmosféry spojené se sluneční aktivitou to musí být balancování na hraně s výpočtem aktuálního vztlaku.