Dobrá zpráva: Webbův teleskop je v pořádku

Před dvěma týdny jsme Vás informovali o anomálii, která se vyskytla při vibračních zkouškách dalekohledu Jamese Webba v Goddardově středisku. Technici měli v dalších dnech plné ruce práce, když hledali původce neočekávaných údajů. Nakonec mohli oznámit tu nejlepší možnou zprávu – vlajková loď astronomie příštího desetiletí je v pořádku a v průběhu ledna mohou pokračovat naplánované zkoušky. Vibrační testy jsou jednou z celé řady zkoušek, kterými musí projít kosmické sondy a teleskopy, než se vydají na oběžnou dráhu. Při startu rakety pracují motory naplno a celá sestava se kvůli nim velmi silně chvěje a je tedy potřeba vědět, jak na tyto vibrace bude reagovat citlivá kosmická technika.

Během testování JWST ale některé z více než stovky senzorů zaznamenaly drobné změny v pohybu struktury teleskopu. Další vibrační zkoušky musely být zastaveny a začalo se s hledáním příčiny. Součástí bylo i prověření mnoha různých scénářů, při kterých se sledovaly reakce dalekohledu. Specialisté provedli tři neplánované sady chvění s nízkou frekvencí a sáhli i k vizuální a dokonce i ultrazvukové prohlídce míst, kterých se anomálie měla týkat.

JWST se na této fotce pořízené před vibračními zkouškami ukrývá v ochranném stanu, který jej chrání mimo čistou místnost.

JWST se na této fotce pořízené před vibračními zkouškami ukrývá v ochranném stanu, který jej chrání mimo čistou místnost.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Právě tyto kontroly ukázaly, že s teleskopem nic není. „Tohle je důvod, proč testujeme – abychom věděli, jak na tom věci skutečně jsou a ne abychom se spoléhali na to, jaké si myslíme, že mají být,“ vysvětluje Paul Geithner – projektový manažer JWST. Samotný test, při kterém došlo k anomálii proběhl 3. prosince a je potřeba poznamenat, že k vypnutí vibračního stolu došlo jen zlomek sekundy poté, co se objevily nečekané údaje z několika akcelerometrů. Tyto údaje se objevily pouze na jediné frekvenci, jejíž tón je zhruba o jednu notu níže, než jaká je nejnižší nota na piánu. „Webbův teleskop je dynamicky nejkomplexnějším testovaným objektem, jaký jsme kdy na Goddardově středisku měli. Jeho reakce tedy byly trochu jiné, než jaké jsme čekali,“ popsal Geithner.

To, že se ukázalo, že prosincový poplach byl více méně planý ale neznamená, že se v dalších zkouškách neobjeví žádné další komplikace. Ale pokud by k tomu došlo, ukázala by se důležitost testů – problémy by se totiž daly před startem opravit. Kromě vibračních zkoušek ještě na JWST čekají zkoušky akustické, protože pracující raketa opravdu není tiché zařízení. Momentálně ale není jisté, jak se aktuální zdržení projeví na termínu startu.

Sestava OTIS Dalekohledu Jamese Webba

Sestava OTIS Dalekohledu Jamese Webba
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov

Webbův teleskop zatím není kompletní – tvoří jej sestava zrcadel a optických přístrojů označovaná zkratkou OTIS (Optical Telescope element and Integrated Science). Právě tato testovaná sestava by měla v únoru zamířit na Johnsonovo středisko, kde bude OTIS vystaven tepelným zkouškám ve vakuu, k čemuž se použije modernizovaná vakuová komora z dob programu Apollo. V polovině roku 2017 se přesune do jižní Kalifornie, kde sídlí společnost Northrop Grumman. V její výrobní hale bude sestava OTIS propojena se samotným tělem teleskopu a sluneční clonou. Následovat bude další kolo zkoušek a v polovině roku 2018 se již kompletní dalekohled přesune na kosmodrom v Kourou, odkud v říjnu 2018 odstartuje na raketě Ariane 5.

P.S. Jsme rádi, že jsme mohli tuto pozitivní zprávu přinést. Těší nás i to, že NASA problém sledovala na svém webu a přinášela aktualizace. Když se řekne, že někde vznikl nějaký problém, je fér situaci sledovat a ne ji nechat vyšumět do ztracena. Pak se otevírá prostor pro spekulace, s čímž mají některá česká média bohaté zkušenosti. Za otevřený přístup si tedy zaslouží NASA palec nahoru. Přeci jen JWST je mimořádně důležitý a proto si zaslouží větší než obvyklou pozornost.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.space.com/
http://www.svethardware.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/16519914560_97231c2691_o.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/prepfir_vibrationtesting.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/…/a012402/OTIS_Move_10_3_16__Part_2.01024_print.jpg

Dobrá zpráva: Webbův teleskop je v pořádku, 2.6 out of 5 based on 46 ratings
Pin It
(Visited 2 509 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.6/5 (46 votes cast)
(Visited 2 509 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


40 komentářů ke článku “Dobrá zpráva: Webbův teleskop je v pořádku”

  1. Cx napsal:

    Jo jo, takhle to začíná a čočkou za dvě miliardy to končí 🙂

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      V daném případě by čočka už nebyla nic platná, teleskop by byl na odpis. Bude od Země pro jakýkoli servis příliš daleko.

  2. Jaroslav Alois napsal:

    Nějak mi unikl důvod proč startuje na evropské raketě ?

    • Fry napsal:

      Že by to bolo tým akú má teleskop hmotnosť a veľkosť? Navyše Ariane 5 je spoľahlivá a odskúšaná raketa.

    • Midrys napsal:

      Podle mě je to kvůli rozměrům aerodynamického krytu. A někde jsem myslím i četl, že je to příspěvek ESA k celému programu.

  3. Štěpán napsal:

    Jsem moc rád, ze to dopadlo dobře :). Klidně ať mají zpoždění půl roku, ale ať jim to vyjde. PS. Myslel jsem, ze Ariane V je 100% , ale viděl jsem nehodu :/

    • Fry napsal:

      Áno mala, prvý z kvalifikačných letov nedopadol dobre. Bolo to v roku 1996. Potom mala ešte jednu nehodu v r.2002. Myslím, že za 20 rokov čo už lieta je to celkom slušné na rozdiel trebárs od Falconu 9.

      • Dušan Majer napsal:

        Ariane 5 měla v historii dvě nehody a dva starty skončily částečným neúspěchem. Celkem startovala 90×, což dává spolehlivost 97,7 – 95,5. Nepřijde mi fér dávat právě Falcon jako etalon nespolehlivé rakety. Falcon 9 měl od svého zavedení úctyhodnou řadu 19 startů bez nehody. Pokud budeme počítat, že má dvě nehody, musíme počítat 29 startů, byť reálně došlo jen k 28 a jeden z nich skončil částečným neúspěchem. To dává spolehlivost 93,1 – 89,6%. To je +/- průměrná spolehlivost běžných raket. Nezapomínejme, že Falcon 9 je raketa, která je stále nová. Kupříkladu rakety proton mají přes 400 startů a jejich spolehlivost je 88,6%, což je docela nepoměr. Osobně považuji za vhodné dělení tohle: Spolehlivost nad 95% – mimořádně spolehlivá raketa, spolehlivost 90 – 95% – normální raketa, spolehlivost pod 90% – nepříliš spolehlivá raketa.

    • Spytihněv napsal:

      Stane se. Ale bylo to zrovna měsíc před plánovaným startem Rosetty ke kometě Wirtanen. Takže došlo k odkladu a pak k nutnému novému výběru cíle. Třeba to bylo dobře. Kdo ví, jestli by Wirtanen byla zajímavá jako Churyumov-Gerasimenko 🙂

    • Vojta napsal:

      Poslední nehoda skoro před patnácti lety a od té doby 76 úspěšných startů. Pokud se nepletu, jedinou další vhodnou raketou, která má podobné statistiky, je Atlas V, kde by to asi bylo o fous s nosností (nevím, kolik přesně má nosnost do L2). Delta IV Heavy má o dost méně startů, i když celkovou procentuální úspěšnost má lepší. O Protonu a Falconu 9 škoda mluvit.

      • Samo napsal:

        Falcon a Proton by som do jednoho vreca nedával Proton buchbe v priemere raz za 8 štertov a Falcon raz 16 aj keď som ratal amos 6 čo štart nebol.

        • Vojta napsal:

          Spíš je to jiná kapsa stejného kabátu. Falcon má sice lepší úspěšnost, ale zase nižší nosnost (zejména na vyšší orbity kvůli slabému hornímu stupni) a nemá zkušenosti s vysíláním nákladu za oběžnou dráhu Měsíce.

      • marian napsal:

        Ak berieme do úvahy množstvo štartov k ich nehodám, tak úplne najúspešnejšia vychádza Delta 2 (153 štartov, z toho 2 neúspechy), potom Sojuz-FG (48 štartov, bez neúspechu).

  4. hansnasa napsal:

    To budou nervy,až poletí.Pokud se vše podaří,tak konečně kouknem na nejbližší hvězdné planetární soustavy.Fakt se nemohu dočkat.

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Všechny důvody, které jsou podstatné pro volbu evropské rakety současně zdůvodňují existenci superrakety. Pokud by byla k dispozici, nebyl by problém s nosností, průměrem krytu a nakonec i průměrem samotného dalekohledu, možná by nemusel být ani skládací, nebo by mohl mít větší průměr.
    Berte to jako povzdech nad vyřazením Saturnu 5 na úkor raketoplánů, které nezvládly ani to co ruský Proton a vrhly kosmonautiku ve vzdáleném vesmíru zpět.

    • Dušan Majer napsal:

      Však také jedním z teoretických návrhů, který by se dal vynést pomocí SLS je i nástupce JWST – https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sls_block_1b_mission_element_concepts_new.jpg

    • Jaro Pudelka napsal:

      Raketoplány nevrhli kozmonautiku späť!!! Kozmonautiku negatívne ovplyvňujú najmä a jedine politici.

      • Jiný Honza napsal:

        V minulém tisíciletí ovliňovali kosmonautiku hlavně politici a mají na svědomí bohužel i raketoplán, hrobaře americké kosmonautiky 20tého století.

        Nezbývá v tomto věku nic lepšího než uvěřit v chlapce z „internetových garáží“, kteří to konečně vezou za správný konec…. A nebo vsadit na Číňany.

        • Dušan Majer napsal:

          Musím opět zdůraznit, že raketoplán rozhodně nebyl žádným hrobařem, ale byl to nejdokonalejší stroj, jaký jsme kdy dostali do vesmíru. Bez raketoplánů by nebylo možné uskutečnit celou řadu úžasných misí, ze kterých těžíme dodnes.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Bez raketoplánu by nebola ISS. A bez ISS by dnes zrejme nebola pilotovaná kozmonautika. Trochu viac objektivity by nezaškodilo.

        • hansnasa napsal:

          Hrobaři kosmonautiky jsou akorát ti politici a jejich lobismus.Takový úžasný stroj jako byl raketoplán,ještě dlouho do kosmu nevzlétne.Tedy pokud se o to nezapřičiní SpaceX.Ale to bych se jen opakoval.A spoléhat na čínský repas od Sovětů,no nevím.Prozatím jsou někde na úrovni SSSR 1970.To by museli opravdu pohnout.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Raketoplán byl nepraktický. Zbytečně velký pro lidi a moc malý pro vynášení nákladu. Jeho složitost překročila únosnou míru a značně omezila jeho znovupoužitelnost.

          Jeho nástupcem by měl být mnohem menší X-37 ve třech variantách. Uvidíme.

    • Jaro Pudelka napsal:

      A samozrejme raketoplán vyniesol HST a aj umožnil jeho záchranu.

      • Jaroslav Alois napsal:

        Měl jsem na mysli kosmické sondy do vzdáleného prostoru. “ Díky “ malé nosnosti raketoplánů, byly váhově limitovány a musely podstupovat složité gravitační tělocviky a absolvovat enormně časově náročné přelety od planety k planetě než dospěly k cíli.

        • Jiří Hošek napsal:

          Proton vynesl k Jupiteru těžší sondu po rychlejší dráze ??

        • Spytihněv napsal:

          Ale kdepak. Raketoplány vypustily celkem tři sondy. Ulysses k Jupiteru letěla přímo a až právě Jupiterem se nechala vykopnout kolmo na rovinu ekliptiky. Magellan k Venuši letěla taky přímo bez nějaké gravitační asistence. Pouze Galileo použila gravitační manévry u Venuše a dvakrát u Země. To však mělo i pozitiva – mohla cestou k Jupiteru provést blízké průlety kolem dvou planetek. Já tedy nevidím ani v jednom z těchto tří případů žádné negativum.

        • Jiří Hošek napsal:

          Jen doplnění: Původně bylo plánováno vynesení Galilea v květnu 1986 raketoplánem a urychlení na přímý let k Jupiteru kyslíkovodíkovým stupněm Centaur G. V prosinci 1984 schválil administrátor NASA James Beggs úpravu trajektorie za účelem průletu kolem asteroidu 29 Amphitrite v prosinci 1986. Tato úprava znamenala posun plánovaného příletu k Jupiteru ze srpna 1988 na prosinec 1988.
          Po katastrofě Challengeru byl projekt Centaur G zrušen, a Galileo (i ostatní sondy) byly urychleny na meziplanetární dráhu slabším stupněm IUS na tuhé pohonné hmoty.

  6. Petr Kasan napsal:

    Jak se ten start přiblížil – začal se psát rok 2017 a najednou se letí „už v příštím roce“. A přestože první použití teleskopu se uskuteční v dubnu 2019, vyzvala NASA už v těchto dnech astronomy, aby začali předkládat své návrhy na pozorování.

  7. maiden napsal:

    „čidla jsme sice našli rozsypaný po podlaze, ale nemusíte se znepokojovat, máme ve skladu ještě jedny…“

    Start vidím stejnej nervák, jako přistání Curiosity na Marsu…

    A jestli to fakt spadne, tak ta chlastace realizačního týmu potom bude neskutečná – rozflákat krám za miliardy, k tomu se člověk dostane jednou za život.

  8. rado napsal:

    Len si rýpnem ale keby to niesol Proton bol by to luxusný nervák. 🙂
    Spomínam na štart Exomarsu ako všetci čakali či to Proton zvládne 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      A nakonec zvládl. Ono se totiž poslední dobou ukazuje, že když má Proton vynášet důležitý náklad – především pro zahraniční klienty, tak létá mnohem spolehlivěji, než když nese nějaký ruský nálad. Zřejmě to souvisí s úrovní kontroly a také kvalitou dílů. Není tajemstvím, že u Sojuzů se vybírají ty nejlepší součástky pro pilotované mise. Možná něco podobného mají i Protony.

      • rado napsal:

        Tiež som si to všimol. Asi to tak aj bude. Chcelo by to urobiť dáku štatistiku ako sa Protonu darilo. Ináč je to ozaj smutné a zarážajúce, ak to tam takto funguje.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Neživý náklad se dá pojistit, ale život posádky riskovat nemohou. Je pravděpodobné, že u letů s posádkou a dražšího nákladu je těch průběžných i výstupních kontrol mnohem víc. Let je pak sice dražší, ale spolehlivější.

  9. julius napsal:

    zdravím mám dotázek: vidím, že vše dělají v rouškách zahalení v absolutní čistotě dalo by se říci. Jak to pak dělají venku když to implementují do rakety? Jinak řečeno to se nějak automaticky odkryje až na oběžné dráze ? A jak je zajištěna údržba na oběžné dráze od prachu „smetí“?

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      všechny kosmické sondy a teleskopy se připravují v těchto tzv. čistých místnostech. Když se díly převáží např. na kosmodrom, dochází k tomu ve speciálních kontejnerech, které umí udržovat stálé prostředí a obsahují třeba i účinné prachové filtry. Na kosmodromu je další čistá místnost, ve které bude teleskop vyjmut z kontejneru a připojen k adaptéru, kterým se připojí k raketě. Celá sestava bude uzavřena do dvou polovin aerodynamického krytu, který je také prachotěsný. Nyní může sestava opustit čistou místnost a připojit se k hornímu stupni rakety. Proběhne start a ve výšce zhruba 80 km, kde už je atmosféra horně řídká, se aerodynamický kryt odhodí a teleskop bude odhalen vnějšímu prostředí, ale v této výšce už není žádný prach, před kterým technici citlivá zrcadla chrání při pobytu na Zemi.

    • Richard Hynek napsal:

      Dobrý den,
      přesně jak praví pan autor. Ještě bych doplnil, že pokud si detailně podíváte na fairing např. Ariane 5 nebo Vega, na jedné z polovin, otočené směrem ke startovací věži jsou nahoře dveře klimatizace s takovou stříbrnou rourou, která je povětšinou aktivní od momentu, kdy musí náklad opustit čisté prostory. Fairing totiž není vzducho nebo prachotěsný – při letu atmosférou musí být schopný „dekomprese“ přes ventilační otvory v dolní části . Je do něj tedy horem vháněna ochranná atmosféra, která se vypíná až těsně před startem, kdy se potrubí odhodí a dveře zajistí.

Napište komentář k Jaroslav Alois