Chybělo 170 milionů euro, říká o misi AIM Michal Václavík

Fanoušci kosmonautiky se těší na mnoho projektů. Některé z nich již mají zajištěnou realizaci, jiné naopak musí o své schválení tvrdě bojovat. Některé uspějí, jiné nikoliv. Bohužel se někdy do fáze realizace nedostanou projekty, které jsou mediálně i vědecky atraktivní a které si získaly mezi lidmi značnou podporu. Jedním takovým projektem, který se nedočkal schválení byla evropská sonda AIM, což měla být součást americko-evropské mise AIDA. Evropská AIM a americká DART měly společně prozkoumat duální asteroid Didymos a americká sonda měla do asteroidu i cíleně narazit. Proč přesně nebyla sonda AIM schválená a jaký to bude mít dopad na celý projekt? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

Rada ESA na ministerské úrovni ve švýcarském Luzernu neschválila finance pro pokračování v misi AIM. Bylo to velké překvapení?
Osobně jsem doufal ve schválení mise, i s ohledem na zájmy a zapojení České republiky. Nakonec se tak nestalo, ale je třeba objektivně říct, že mise AIM byla kapkou v moři jiných a mnohem větších a důležitějších programů a projektů.

Umělecká představa sondy AIM

Umělecká představa sondy AIM
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/

Je možné specifikovat o jakou částku se mělo jednat? 
V této fázi se mělo jednat o 250 milionů euro, přičemž pro zahájení programu byl nastaven minimální limit 105 milionů euro. Vybrané členské státy ESA na Radě ESA na ministerské úrovni vyjádřily zájem podpořit tento program přibližně 80 miliony euro. Mezi těmito státy byla i Česká republika, ale bohužel tato částka nestačila k zahájení programu jako takového.

Bylo by možné sdělit důvody, kvůli kterým nebyla sondě přiklepnutá podpora?
Důvodem bylo nedosažení minimální hranice příspěvku do programu mise AIM.

Představa duálního asteroidu Didymos

Představa duálního asteroidu Didymos
Zdroj: http://www.esa.int/

Některé spekulace na internetu hovoří o tom, že zrušení evropské sondy AIM bylo daní za to, že se udrží při životě mise ExoMars 2020. Co je na tom pravdy? 
Není možné vidět do hlav reprezentantů všech členských států ESA. Osobně si nemyslím, že tomu tak bylo. Je ale fakt, že program ExoMars je vlajkovou misí ESA a je v zájmu členských států ESA zajistit její úspěšné dokončení. Není také žádným tajemstvím, že i tak se program potýkal s podfinancováním, které nakonec členské státy kompenzovaly až přímo v průběhu Rady ESA na ministerské úrovni. Je ale přirozené, že vědci zapojení do mise AIM byli a jsou rozhořčeni a spojili neprosazení mise AIM přímo s programem ExoMars. Jde však o účelové spojení, mohli klidně napadnout třeba aplikačně zaměřenou činnost ESA v oblasti telekomunikací či dálkového průzkumu Země.

Evropská sonda měla vyhodnocovat důsledky nárazu sondy DART

Evropská sonda měla vyhodnocovat důsledky nárazu sondy DART
Zdroj: https://pirman.es/

Bude mít americká sonda DART bez evropské AIM smysl? Neztratí se zrušením evropské mise ta hlavní část informací, které měla AIDA přinést?
Hodnota mise se sníží o blízké pozorování dopadu impaktoru na povrch asteroidu a vyzkoušení některých technologií. Mise sondy Deep Impact však ukázala, že hodnotná mohou být i pozorování ze Země nebo z kosmických observatoří na oběžné dráze kolem Země.

AIDA byla mezinárodní mise. Jsou již nějaké reakce z NASA na zrušení evropského podílu v tomto programu?
Ano, NASA oznámila, že je připravena pokračovat  na své části mise i bez účasti ESA. Neznámou je zapojení DLR.

Ví se už, jak se evropské rozhodnutí odrazí na misi AIDA? Čekají nějaké změny americkou sondu DART?
Celá mise je aktuálně ve fázi návrhu, je tedy možné očekávat i změny na sondě DART, zejména zlepšit schopnost optického pozorování, ale to je čistá spekulace. O konečné podobě mise rozhodnou následující dva roky.

Logo mise AIM

Logo mise AIM
Zdroj: http://www.esa.int/

Existuje ještě nějaká možnost AIM zachránit? Mám na mysli přesun na pozdější termín, navázání mezinárodní spolupráce, případně přesun programu AIM pod křídla NASA?
Velmi malá šance se otevírá v roce 2018, ale jedná se o velmi šibeniční termín a spíše se nedá očekávat změna postoje ESA.

Závěrem ještě pojďme zmínit celkové výsledky Rady ESA na ministerské úrovni, která se konala na začátku prosince. Už víme, že zde ESA oficiálně potvrdila prodloužení své účasti na ISS, nebo že přežil ExoMars 2020. Jaké jsou další pozitivní zprávy – které projekty zde uspěly a mohou pokračovat? 
Tady bych se omezil spíše na osobní poznámku. Jsem velmi rád, že se podařilo překonat organizační a finanční problémy programu ExoMars a že tak zůstala zachována možnost dopravy našeho vědeckého přístroje na povrch Marsu. Stejně tak kvituji schválení prodloužení provozu ISS do roku 2024, což opět přináší nové příležitosti na vědecké využití této unikátní platformy na nízké oběžné dráze.

Děkujeme za rozhovor

Zdroje obrázků:
http://cdn.sci-news.com/images/enlarge2/image_3307_1e-AIDA-Mission.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/10/AIM_spacecraft-1.jpg
http://www.esa.int/…/15339922-1-eng-GB/AIM_and_Didymos_binary.jpg
https://pirman.es/…/cache/4574050533b8ea8ae703ffdf4259c2ce_L.jpg?t=1464809877
http://www.esa.int/…/images/2015/09/aim_logo/15607636-1-eng-GB/AIM_logo.jpg

Chybělo 170 milionů euro, říká o misi AIM Michal Václavík, 2.6 out of 5 based on 26 ratings
Pin It
(Visited 1 751 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.6/5 (26 votes cast)
(Visited 1 751 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


38 komentářů ke článku “Chybělo 170 milionů euro, říká o misi AIM Michal Václavík”

  1. RiMr napsal:

    Díky za zajímavý rozhovor.
    Nechci (zase 🙂 ) kalit vodu nadšení nad tím jak to ESA po vzoru celé současné EU vede, ale nedá mi jen pro srovnání uvést cifru přes 200 000 000 eur které každoročně stojí jen (mimo jiné a mnohem větší vyhozené peníze) pravidelné stěhování europoslanců s celým jejich cirkusem na trase Brusel – Štrasburk. Berme to tak, že každoročně se neuskuteční nějaká takováto zajímavá mise, jen pro „hrdost“ Francie.
    Každý rok jedna mise (nebo ano, něco úplně jiného a užitečného).

    • tyčka napsal:

      ESA – není instituce EU – není proto financovaná z rozpočtu EU. A tedy platí – i kdyby EU měla peněz na rozdávání – tak pokud jednotlivé státy zapojené do ESA (jen pro představu – nejsou v ESA zapojeny všechny členské země EU a naopak je tam zapojená například i Kanada) se rozhodnou naopak utlumit výzkum vesmíru ve prospěch například zvýšení důchodů tak EU jejich rozhodnutí nijak nezmění.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_kosmick%C3%A1_agentura

  2. vh napsal:

    … Neznámou je zapojení DLR….
    Co to je?

  3. Štěpán napsal:

    Německá kosmická agentura

  4. Spytihněv napsal:

    Škoda, že se nepodařilo prosadit alespoň kompromis. Nerealizovat přistávací pouzdro ani cubesaty a sondu vybavit čistě na pozorování účinků dopadu DART. I když i to by bylo zklamání.

    • ventYl napsal:

      To by asi bola forma setrenia na nespravnom mieste. Nosic ma nejaku nosnost a pokial ju nevyuzije americka cast misie, oplati sa ju vyuzit inymi lacnymi sposobmi (cubesaty su na to snad uplne idealne), cim sa defakto amortizuje cast nakladov na vypustenie.

  5. Spytihněv napsal:

    Půvabný překlep: „Je ale přirození, že vědci zapojení do mise AIM byli a jsou rozhořčeni….“

    Věřím, že i o nějakém tom přirození se v zákulisí ve stavu rozhořčení mluvilo 🙂

  6. Johny napsal:

    je mi do breku, když vidím, že na vědu prachy nejsou, ale jedna stíhačka stojí cca 100 mil. EUR, jeden tank 5 mil. EUR a všude se jich hemží jako strach nebo ničitel dalších tisíce kusů. jenom za ten materiál bez technologii bychom obydleli za posledních 50 let půlku sluneční soustavy.

    • Jiří Kos napsal:

      Ale bez těch stíhaček a tanků bychom možná časem místo sledování kosmonautiky chodili denně do mešity nebo poslouchali „rozumy“ nějakého
      popa. Buďme rádi, že je to zatím tak jak to je. Mohlo by být mnohem hůř.

    • tyčka napsal:

      A představte si že pro jiné (tím neříkám pro mne) je kosmonautika a to především ta pilotovaná – je ještě větším vyhazováním peněz než na armádu.

  7. dolph1888 napsal:

    Zde mohu max. zaplakat. Evropa bohužel řeší mnoho hloupostí (a tím rozhodně nemyslím pouze migraci) a na podstatné projekty z hlediska budoucího poznání, technologií prostě € nezbývají. Když musím zachraňovat Řecko (kde i odborníci říkají, že eurozónu mělo dávno opustit), ekonomické problémy díky € mají i jiné, méně výkonné země, celá byrokracie EU (tím nepíši, že vše je na EU špatně*), její diktáty, nařízení, nadržování starým členům, roky řešení běžných problémů. Navíc stále chybí celková ochrana hranic, pohraniční stráž, EU nedovede ochránit pobřeží o něco delší, ale stejně členité jako Austrálie (ta problém zvládla), až se to naučí – spolyká to tolik prostředků, že zbude na chleba s máslem. Raději se dál nebudu rozepisovat, smutné věci.
    * Jen by se ke členským zemím měla chovat tak, jak slibovala v roce 2004 (náš vstup), já byl proti – bylo nás málo.

    • tyčka napsal:

      ESA není instituce EU – její rozpočet proto nijak nezávisí na EU, ale je financována jednotlivými státy. Je čistě na nich kolik do toho dají peněz.

      • dolph1888 napsal:

        Nicméně jsem nabyl dojmu (možná falešného), že EU „vůle“ zde bude mít velký vliv. Jednotlivé státy jistě to, kolik kam „vrazí“ € konzultují i na úrovni EU, pokud ne a je to jen a jen jejich „lakomost“ je celá záležitost o to tristní. Můj pohled je ten, čím více musím jako člen „záplatovat“ EU, tím méně mi zůstává prostředků na bohulibé činnosti.

        • Dušan Majer napsal:

          Opravdu to spolu nesouvisí.

        • dolph1888 napsal:

          Profesor na škole mě učil, že vše souvisí se vším. Nemohu oddělit rozpočty jednotlivých zemí, jejich závazky vůči např. EU (uskupení) od ostatního. Rozpočet má každý stát pouze jeden a pokud je „vysáván“ něčím jiným, pak nezbývá na ostatní, třeba na vědu. Stačí se zamyslet nad rodinným rozpočtem, který je srovnatelný, ne výši pochopitelně. Mám-li jiné závazky, pro „hobby“ mi nezbývá.

      • maro napsal:

        Samozřejmě to spolu souvisí. Ty země si na to berou prachy ze svých jedněch peněz. Když se já na vánoce prásknu přes kapsu a koupím velice drahou elektroniku, je pak více než jasné, že následující dovolená bude skromnější.

    • endemit napsal:

      Ty země nemají ekonomické problémy prvotně kvůli Euru, ale především kvůli neodpovědné rozpočtové politice. Např. Německo má taky Euro a nezdá se mi, že by mělo nějaké větší ekonomické problémy.

      • dolph1888 napsal:

        Částečně, ne každý stát má i ze způsobu života stejnou výkonnost jako Němec. Např. takový Ital či Řek si chce život také užít, má na to přírodní podmínky, nechce ho zahodit ve fabrice u pásu. Zde je € kotva, která takovým zemím brání v manipulaci s měnou, devalvace není jen špatná, zlevňuje produkty a zvyšuje prodej. € je navíc psychologický blok, ti lidé nechtějí dělat za pár stovek jako my ve (stále) východním bloku. Jak říkám já, chce Německo solidaritu, my tedy chceme stejné platy v rámci EU, minimálně ty německé. Proč? Ta produktivita tam někde už je, jen platy jsou 1/3 – ostuda našich politiků.
        > Já bych se nikdy nechtěl dožít toho, že pojedu do Španělska na dovolenou, a tam se lidé budou chovat jako Němci, NE.

  8. Spytihněv napsal:

    Je to jen spekulace, ale podle mého názoru by NASA byla schopna v termínu sama postavit relativně jednoduchou sondu, která by se věnovala sledování dopadu (navíc bychom mohli mít pěkné záběry binárního asteroidu). A mohlo by se to stihnout i než se Didymos ztratí z rozumného dosahu. Samotná mise DART není nic moc, i kdyby byly na sondu umístěny přístroje a kamera. Jde přece o samotný dopad a jeho účinky. Dá se to samozřejmě sledovat i ze Země nebo odjinud, ale osobní přítomnost pozorovatele je nepřekonatelná.

    • dolph1888 napsal:

      Kdyby NASA resp. USA opravdu měly zájem, tak dnes už jsou na Marsu (s lidskou posádkou), těch propálených prostředků na udržení a rozšíření světové „demokracie“ je mi velmi líto. Zvláště, když vím, že takto jednoduše svět skutečně nefunguje. ESA se za celou existenci nedostala ještě ani na Měsíc, ano, robotické mise jsou také mise, ale člověka ze Země nedostanou.

      • Dušan Majer napsal:

        Už zase jen kritika, kritika, kritika. Kosmonautika je komplexní obor, ve kterém se nedá postupovat tak jednoduše, jak tady píšete.
        ESA nepotřebuje vyvíjet vlastní pilotovaný program, když se může podílet na mezinárodních projektech. Nesuďte vyspělost kosmické agentury jen podle jediného faktoru – pilotované kosmonautiky. A ohledně NASA a Marsu – to záleží na penězích. O těch rozhodují politici a ti zase rozhodují podle voličů. Raději dají peníze na něco, co voliči více ocení, byť je to krátkozraké.

        • dolph1888 napsal:

          Nemám stejný názor, přeji si za Evropu soutěž s NASA, nevím proč by se ESA měla vzdávat pilotovaných misí. To je alibismus, když na něco nemám, i vlastním přičiněním, tak to prostě nepotřebuji? Za mě špatně, stejný přistup připravil Německo o první komerční Maglev (vlak), který nyní provozuje Čína a Japonci už budou také mnohem dál. Ono není divu, když má Němec do 4 let zaplatit (víme za koho) € 112 mld. (přičemž růst pouze € 90 mld.) není se čemu divit. Já jsem realista, jsem skeptický, ale ne pokrytec či zbabělec. Evropa se musí postavit na vlastní nohy nejen v obraně, ale také ve výzkumu. Ano, zde kritizuji a budu kritizovat.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Vám je líto „propálených“ prostředků zlotřilého imperialisty, který rozšiřuje demokracii hlava-nehlava? No, Vaše prostředky to nebyly, tak ať si je propálí, ne?! Aha, nejspíš budete ten týpek, co ví nejlépe, jak nakládat s cizími penězi. Jsem podobně postižen. „Uměl“ bych naložit s rodinnými rozpočty bohatých spoluobčanů. 🙂

      • maro napsal:

        Hele klídek. Já bych si bral příklad z Japonců. Ti také nevidí absolutní vrchol kosmonautiky v pilotovaných misích. Sázejí na roboty. A nejen v kosmonautice. Myslíte že jsou hlupáci? Já ne.

        • dolph1888 napsal:

          Já se dívám na Evropu a ta má mnohem větší potenciál než jediná země Japonsko. Takže, když sice mám prostředky, ale nejsem schopen je dobře investovat (viz nejen dotační politika EU, potažmo Evropy), tak budu alibista a řeknu, že my to nepotřebujeme? Nemám ten názor, chci z dneška víc než jen budeme dobří, ESA má pracovat na tom být nejlepší. Proč? Jinak nikdy nejlepší nebude, nebude lídr.

  9. Honza napsal:

    V principu je asi škoda každé neuskutecnene mise, ale zrovna tahle AIDA mi moc k srdci neprirostla. Je to asi naivní, ale snad se ty ušetřené penize využijí na Marsu lépe.

  10. Daniel Bozner napsal:

    Bohužel tohle nepotěší, docela mám obavu až objevíme nějaké větší těleso co míří přímo na Zemi.

    • Spytihněv napsal:

      O obraně před takovou eventualitou se hodně mluví, teoretické plány existují, ale v praxi nemáme nic. Přitom se jedná o zcela reálnou hrozbu a nebezpečně velký objekt se může objevit kdykoliv. I když pravděpodobnost je malá. Snad se už budeme schopni bránit, až taková krize přijde. A ona dříve či později přijde. To je jistota.

      • Daniel Bozner napsal:

        No právě 🙁

      • ptpc napsal:

        „…teoretické plány existujú…“

        V súčasnosti je situácia taká že máme technologické možnosti na to aby sme dokázali odkloniť asteroid z kolíznej dráhy so Zemou pokiaľ by jeho veľkosť nepresiahla jeden kilometer. Samozrejme že by dosť záležalo aj od času ktorý by sme mali k dispozícii…
        S väčším asteroidom by to už bol veľký problém. Ale na druhej strane už poznáme 90 % takýchto asteroidov ktoré križujú dráhu Zeme.
        Takže suma sumárom sme na tom celkom dobre a ako plynie čas naša situácia sa neustále zlepšuje.
        Ale. Istotu samozrejme nemáme…

      • Jiný Honza napsal:

        Velký asteroid bychom snad objevili včas, několik let nebo aspoň měsíců dopředu. To je doufejme dost času na to něco podniknout.
        Malé asteroidy neumíme pořádně ani detekovat, kolikrát je objeví až po průletu kolem Země. Ale ty nás snad nevyhubí.

        Asi nejhorším nebezpečím jsou jednorázové nebo dlouhoperiodické komety, které jsou rychlé a tu „pravou“ objevíme nejspíš až na poslední chvíli.

        Zkušenosti z téhle mise by v tomhle případě asi stejně moc nepomohly.

  11. ptpc napsal:

    Informácie z prvej ruky sú na nezaplatenie…
    Ďakujem.

  12. Spytihněv napsal:

    Zajímavé je, že ESA před lety chystala ve vlastní režii obdobnou misi Don Quijote a ta se také měla skládat z orbitální a dopadové sondy (Sancho + Hidalgo). Došlo k přepracování na misi AIDA, ESA přepustila NASA dopadovou sondu a máme tu AIM + DART. Nakonec ESA nerealizovala ani svou zbývající část AIM a k realizaci zbyla jen část NASA. Takže shrnuto: ESA sama vymyslela misi dvou vlastních sond, poté jednu přepustila NASA a ve finále z toho odstoupila úplně. Dvě sondy ESA se během evoluce mise proměnily v jednu sondu NASA. Zábavné 🙂

Zanechte komentář