Cassini se otírá o prstence

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Rozhodli jsme se proto do dnešního článku zařadit nejnovější snímky. Jde o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců a vědci z nich mohou vyčíst mnoho informací o struktuře těchto útvarů. Vždyť tyhle fotky dosahují rozlišení až 550 metrů!

Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus.

Vlevo je vidět zvlnění v prstenci A. Jedná se o důsledek nahromadění materiálu na jednom místě, což je důsledek gravitace měsíců Janus a Epimetheus.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Samotná sonda momentálně každý týden prolétá kolem vnějších oblastí saturnových prstenců a sbírá informace nejen o tomhle tenkém souboru ledu a kamenů, ale i o měsících, které zde obíhají. Sonda už poslala třeba fotky měsíců Daphnis a Pandora. Některé struktury, které jsou nyní vidět, jsou pro vědce úplně nové. Cassini je sice u Saturnu již od roku 2004, ale teprve až v posledních týdnech obíhá po dráze, která jí umožňuje detailně prozkoumat prstence.

Cassini se nachází zhruba v polovině své předposlední vědecké mise, která obnáší průzkum vnějšího okraje prstencového systému. Tato poslední fáze začala už vloni v listopadu a má probíhat do konce dubna, kdy sondě začne velké finále. Během závěrečných 22 oběhů se bude prosmýkat mezerou mezi prstenci a Saturnem. První takový průlet je naplánován na 26. dubna.

Saturnův prstenec B je nasnímán 2× podrobněji, než kdy dříve.

Saturnův prstenec B je nasnímán 2× podrobněji, než kdy dříve.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu

Podrobnější snímky prstence B umožňují prozkoumat jeho jemnou strukturu
Zdroj: https://www.nasa.gov

Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky - jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip.

Nejen na snímku prstence A jsou vidět bílé tečky – jde o důsledek nabitých částic, které zasáhly snímací čip.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://a.abcnews.com/images/Technology/HT-Cassini-Proximal-1-MEM-161130_12x5_1600.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21060_figa_1041_new.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21057_figa.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21058.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21059_figa.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

30 komentářů ke článku “Cassini se otírá o prstence”

  1. Jakup napsal:

    Je to škoda že už končí, ale nedá se nic dělat byla tam opravdu dlouho. Jen mě mrzí že v dohledné době nebude nástupce a na Uran a Neptun se taky zapomělo. Juno může být už za rok v atmosféře Jupitera a my nebudeme mít nic ve vzdálenějším vesmíru. (Snad kromě New Horizons ale ta už toho moc nevyzkoumá). Můj sen je u každé planety alespoň jedna stálá družice ale toho se nedožiju. Aspoň pár cubesatů na prulet bych tam poslal.

  2. Racek napsal:

    Klobouk dolů před touhle misí a před konstruktéry sond. Možná nejúspěšnější průzkumník v dějinách. Úžasné objevy. A co teprve by dokázal s dnešními možnostmi. Škoda že zatím nevidíme pokračování. Ono kolem Saturnu je toho proklatě moc zajímavého.
    Moc jsem byl potěšen. Díky.

  3. Spytihněv napsal:

    Pokud jsem to dobře dohledal, tak vzdálenost vnitřního okraje vnitřního prstence D od oblaků Saturna by měla být asi 70 000 km. V jaké vzdálenosti od oblaků Saturna bude Cassini v další fázi prolétat? Nejméně by to snad zatím mělo být asi 20 000 km od oblaků. To se odehrálo 1.7.2004 při brzdném manévru.

  4. Václav Fanta napsal:

    Dobrý den,
    mám hloupou otázku – proč vlastně mise sondy Cassini končí?
    Děkuji,
    V. Fanta

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Dobrý den, neexistují hloupé otázky, jen hloupé odpovědi, proto se nikdy nebojte ptát. 😉
      Cassini skončí především proto, že už jí dochází palivo. Nádrže jsou již téměř prázdné a navíc už je u Saturnu hodně dlouho, prozkoumala ho , jak jen jí kvalita přístrojů umožňovala a delší průzkum by už s největší pravděpodobností nepřinesl nic nového. Naopak při jejím zániku můžeme zjistit mnoho zajímavých informací o horních vrstvách atmosféry Saturnu.

      • ventYl napsal:

        To bude taka mala (dobre no, velka!) repriza pristatia Rosetty na komete.

      • Spytihněv napsal:

        No nevím, co by na přirovnání ke kremaci, co čeká Cassini, řekla Rosetta, která teď v klidu leží (asi i vcelku kromě panelů) někde poblíž turistické destinace Sais a užívá si zaslouženého důchodu 🙂

      • Pája napsal:

        spíš Galileo – Jupiter repriza

      • Václav Fanta napsal:

        Děkuji za odpověď.

  5. maro napsal:

    Tak tohle je fakt sci-fi! Neskutečné záběry. Ale už se asi dostáváme do fáze, kdy se každý přežitý den počítá, ne? Vždyť stačí jeden šutr z blízkosti toho pásu a je konec.

  6. E-Mi napsal:

    Aké je tam žiarenie? Myslím koľko milisievertov alebo niečo podobné…

  7. Daniel Bozner napsal:

    Úžasné fotky, to je nádhera. Doufejme že se bude vše dařit až do konce mise.

  8. slappy Redakce napsal:

    Co by na TOHLE asi řekl Galileo Galilei, když pozoroval Saturn ‚s ušima‘ jako domnělou trojitou planetu…?!

  9. Vaca1 napsal:

    Ohromující!
    Už jako dítě jsem si představoval jak to asi vypadá přímo uvnitř prstence.

    To zrnění je předpokládám vlivem radiace planety.

  10. Rudolf Šíma napsal:

    Nádhera. Díky. „…se bude prosmýkat mezerou mezi prstenci a Saturnem.“ To budí dojem, že tam je málo místa a sonda bude muset zatáhnout břicho. 🙂

  11. RiMr napsal:

    Úžasné!
    Zajímalo by mě, za jakých podmínek by se daly ty částice tvořící prstence vyfotit tak, aby byly rozeznatelné.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Určitě by musela být menší rychlost, protože na blízko je potřeba mnohem kratší závěrka. Ale konkrétní čísla vypočítat nedovedu.

    • Vojta napsal:

      Ideálně zaparkovat těsně vedle prstence nebo dokonce do něj 😉 V zásadě by to mělo jít, ale Cassini je na dráze k prstencům skoro kolmé a na takový manévr rozhodně nemá palivo. Jinak by to bylo úžasné zakončení mise, stát se součástí prstence.
      Aby nějaké větší částice prstenců (řekněme 5 metrů) zabraly celý pixel, musela by se sonda přiblížit asi na 800 km a zároveň srovnat svou vlastní rotaci se svým relativním pohybem vzhledem k částicím prstence. A taky fotit s co nejkratší závěrkou (což je u kamery s clonovým číslem 10,5 při ne úplně ideálním osvětlení docela problém). Navíc ne všechny prstence jsou složeny z tak velkých kusů. V současné konstelaci to moc slibně nevypadá, ale i tak jsou to úžasné záběry.

      • Spytihněv napsal:

        No jo. Pokud by se podařilo Cassini zakomponovat do prstenců, bylo by to opravdu parádní zakončení celé skvělé mise. Ale i kdyby to teoreticky šlo, tak by nám to planetární ochránci pořádně vytmavili. Nechceme přece ohrožovat potenciální život v soustavě Saturna, že ano…. 🙂

      • Vojta napsal:

        V prstencích snad život nepředpokládá nikdo a z principu je to velmi stabilní dráha. Že by odtud něco vykoplo zrovna sondu až na dráhu Titanu, je skoro nemožné. Kdyby měla palivo a vhodnější dráhu, tak o tom možná uvažují. Za prozkoumání prstence z kontaktní vzdálenosti by to stálo.

      • pbpitko napsal:

        Tie prstence na fotkách síce vizerajú stabilné, no v skutočnosti sa to tam melie a sonda priamo v prstenci by bola zakrátko zomletá, sotva by tam prežile pár dní. Jednotlivé šutry, kamienka a prach si vzájomne vymieňajú dráhy a rýchlosti, takže všetko je tam v neustálom pohybe. Buďme radi že sa sonda pohybuje v úctivel vzdialenosti od tej mlynice.

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.