V první řadě se musím omluvit za drobnou mystifikaci, které jsme se na Vás předevčírem (v úterý) nevědomky dopustili. Avizovali jsme totiž, že se v úterý uskuteční druhý pokus o start rakety Pegasus-XL s družicemi CYGNSS. V době vydání článku však již tato informace nebyla pravdivá – zlobivý hydraulický systém, který má za úkol uvolnit raketu z podvěsu pod letadlem se totiž musel vyměnit za náhradní kus, který bylo potřeba dopravit z Kalifornie. Už včera ráno tak byla venku informace, že se start odkládá až na středu. Za chybu se samozřejmě omlouváme a je pro nás poučením do budoucna, abychom si více kontrolovali aktuálnost informací. Dnes je ale vše připraveno ke startu a také k našemu česky komentovanému přenosu.
Ke startu by mělo dojít dnes, tedy ve čtvrtek 15. prosince ve 14:26 středoevropského času, náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 14:10 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. V případě, že z nějakého důvodu nemůžete sledovat náš videopřenos, kolega Martin Gembec se pro vás pokusí zprostředkovat psaný online přenos.
EDIT: Máme drobný odklad startu – momentálně to vypadá na shoz rakety ve 14:35 našeho času. Náš přenos tedy začne ve 14:20.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://blogs.nasa.gov/…/sites/268/2016/11/VAFB-20161028-PH_RNB01_0132.jpg
Predpokladám, že vypustenie rakety z podvisu spod lietadla znižuje nároky na 1. stupeň rakety a tak aj na celkovú cenu rakety. Ako sa na cene podieľajú náklady na vynesenie rakety pod lietadlom (palivo, adaptér pre uchytenie a uvoľnenie rakety atď)? Je to v sumáre lacnejšie, ako výkonnejší 1. stupeň pre porovnateľnú užitočnú záťaž?
Pegasus je poměrně drahá raketa, což už zaznělo i tady v diskusi pod článkem. Úspora je tedy diskutabilní.
Proudové motory mají mnohem vyšší specifický impuls, než motory raketové. Kdyby ty proudové motory s sebou nevláčely celé dopravní letadlo, ale jen jeho nezbytnou část, bylo by to jistě ekonomicky výhodné.
V dnešní době bych však raději přilepil k 1. stupni několik boosterů, které by sice spotřebovaly více paliva než letadlo, ale celkově by to mohlo vyjít levněji. Zejména pokud by se ty boostery recyklovaly.
Super přenos, nicméně už kdysi mě u vypouštění satelitů (asi Orbcom)napadla otázka která je zde ještě více důležitá. Jak bylo uvedeno, tak družice poletí ve formaci za sebou v rozestupu cca 5000km. Jak se tam probůh ty družice bez reaktivního pohonu dosatnou, když jsou vypouštěny kousek po sobě?
Hezký den, v první řadě moc díky za pochvalu přenosu. Moc nás to těší.
A k dotazu – asi jsem to při přenosu málo zdůraznil. Jde o to, že díky gyroskopům bude možné změnit orientaci družic v prostoru – slabá aerodynamika pak družici může zpomalit, nebo trochu urychlit. Změnou rychlosti se mění i oběžná dráha tělesa – nejvyšší a nejnižší body dráhy i oběžná doba. Díky těmto změnám je možné satelity postupně rozložit do formace, která připomíná již zmíněné korálky na šňůrce. Není to snadné a nejde to rychle. Ale dá se to a u nepilotovaných, lehkých sond, kde nás netlačí čas, se to hodí, protože se ušetří značná hmotnost na nádržích a tryskách.
Vztlak, zpomalení to chápu, ale to zrychlení nějak nechápu. Myslel jsem, že když se něco někde tře, tak se to vždy zpomaluje. Pak by i vztlakem vynesení na vyšší oběžnou dráhu a vrácení se zpět by mělo způsobit pokles dopředné rychlosti. Joo, leda že by letěli v řadě za sebou, ale ne ve stejný výšce. Nebo je to jinak?
Ta změna rychlosti je vždy relativní. Hlavně tam jde o pohyb nahoru a dolů, jak píšete. To vede k změně parametrů orbitální dráhy – především doby oběhu.
Díky za objasnění.
Rádo se stalo.
Raketa Pegasus XL stojí cca 56 mil.$ a na LEO dopraví cca 443 kg. Hm, hm, dost drahý kg na oběžnou dráhu.
Drzime palce. Dnes by to mohlo byt uspesne.