Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

4500

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.

Sonda TGO v rámci zkoušek palubních systémů otestovala i sadu vědeckých přístrojů a pozemní týmy jsou zatím nadšené z toho, jak všechno funguje. Přístroje pode slov odborníků naznačují velký potenciál pro budoucí pozorování. Sonda, která je společným dílem Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu 19. října a momentálně je na dráze, která má nejnižší bod 230 – 310 kilometrů nad terénem a nejvyšší bod pak leží celých 98 000 kilometrů daleko. Jeden oběh kolem planety tak trvá 4,2 dne.

První výsledky z přístroje NOMAD

První výsledky z přístroje NOMAD
Zdroj: http://www.esa.int

Během dvou oběhů mezi 20. a 28. listopadem sonda provedla testy jejích čtyř vědeckých přístrojů. Šlo o první zkoušky těchto zařízení od vstupu na oběžnou dráhu a série testů byla důležitá i pro kvalitní kalibraci senzorů. Údaje z prvního oběhu máme nyní k dispozici v tomto souhrnu a dá se z nich vyčíst, co můžeme očekávat, až se TGO dostane na konci příštího roku na téměř kruhovou dráhu ve výšce 400 kilometrů.

Hlavním úkolem této sondy je provést detailní měření řídce zastoupených plynů, které tvoří méně než 1% celkového objemu atmosféry Marsu. Kromě nejznámějšího metanu jde o vodní páru, oxid dusičitý, nebo acetylen. Zájem o metan je pochopitelný – na Zemi je tento plyn produkován především biologickými procesy a menší část pochází z procesů geologických (např. hydrotermální reakce a podobně).

Hned dva přístroje na palubě TGO jsou spojené s tímto úkolem a nyní nám ukázaly, že dokáží pořizovat velmi citlivá spektra atmosféry. Během testovacích pozorování minulý týden se přístroj ACS (Atmospheric Chemistry Suite) zaměřil na hledání oxidu uhličitého, který je v atmosféře Marsu zastoupen ve velkém množství. Naopak přístroj NOMAD (Nadir and Occultation for Mars Discovery) zkoušel pátrat po stopách vody.

První výsledky z přístroje ACS ukazují měření rozložení oxidu uhličitého

První výsledky z přístroje ACS ukazují měření rozložení oxidu uhličitého
Zdroj: http://www.esa.int

Na testovací měření nebyla sonda TGO sama, ale pomáhala jí její starší sestřička, Mars Express a americká kolegyně Mars Reconnaissance Orbiter – ostatně spolupráce těchto strojů se plánuje i do budoucnosti. Doplňková měření neutronovým detektorem FREND mají vyhodnocovat tok neutronů u povrchu planety a pomoci identifikovat rozdíl mezi jednotlivými oblastmi. Tyto neutrony vznikají dopadem kosmického záření a liší se například rychlostí šíření. Tento přístroj by tak měl prozkoumat složení povrchových vrstev s důrazem na vodu a led, které je schopen objevit i v malé hloubce pod povrchem.

První výsledky z přístroje FREND

První výsledky z přístroje FREND
Zdroj: http://www.esa.int

FREND byl aktivován již několikrát během přeletové fáze a i při aktuální fázi mise může objevit rozdíly mezi vysokým a nízkých tokem neutronů. Jeho měření ale budou potřebovat několik měsíců, než začnou poskytovat statisticky významné výsledky. Už nyní ale vidíme, že přístroj zaznamenává vyšší množství neutronů, když je sonda blíže k povrchu, ve srovnání se stavem při větší vzdálenosti.

Činila se i kamera CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) – jediný přístroj na palubě, který bude poskytovat fotky. Při testovací fázi vzniklo 11 snímků, které kamera pořídila 22. listopadu během blízkého průletu. V nejnižším bodě se sonda pohybovala 235 kilometrů nad oblastí Hebes Chasma, která leží na sever od kaňonového systému Valles Marineris. Jsou to jedny z nejpodrobnějších fotek, jaké tato sonda při své službě pořídí, protože její operační oběžná dráha bude ležet 400 kilometrů nad povrchem.

25 kilometrů široký pruh složených snímků z kamery CaSSIS zachycuje oblast Arsia Chasmata.

25 kilometrů široký pruh složených snímků z kamery CaSSIS zachycuje oblast Arsia Chasmata.
Zdroj: http://www.esa.int

Týmy, které zodpovídají za tuto kameru také ukázaly, že zvládnou i trojrozměrnou rekonstrukci terénu. Jako krátkou ukázku svých schopností si zvolili region Noctis Labyrinthus a k vytvoření trojrozměrného modelu použili jen jeden pár stereosnímků. Už tyto první fotky jsou na první pohled velmi ostré, ale i přesto chtějí řídící týmy těchto snímků využít ke kalibraci palubního softwaru, ale i k vylepšení kvality příštích zpracovaných snímků.

Sonda TGO ale nebude sloužit jen ke sběru vědeckých dat. Na oběžné dráze bude plnit i roli retranslační družice. Má tedy přijímat signály z roverů na povrchu, posílat je na Zemi a zároveň zajišťovat i komunikaci opačným směrem. Momentálně je tento systém využitelný pro dvě americká vozítka – Opportunity a Curiosity, ale v příštích letech má být využit i pro evropský rover v rámci mise ExoMars 2020.

Minulý týden si sonda TGO naostro vyzkoušela komunikaci s oběma americkými rovery a tento testovací přenos dopadl úspěšně. Přenos z obou roverů zachytila jedna aparatura zdvojeného systému Electra 22. listopadu a tato úspěšná zkouška posílila započatou mezinárodní spolupráci. Sonda TGO následně nasbíraná data z přístroje Electra poslala na Zemi. Šlo jen o zkoušku celého systému, který se má využívat až bude TGO na své operační oběžné dráze. Do té doby se budou údaje z povrchu odesílat jako doposud – přes americké sonda MRO a Mars Odyssey. Až bude TGO v plném provozu, bude její přenosová kapacita tvořit příjemný bonus, který umožní posílat z povrchu Marsu větší objemy dat.

První trojrozměrná rekonstrukce terénu ze snímků kamery CaSSIS

První trojrozměrná rekonstrukce terénu ze snímků kamery CaSSIS
Zdroj: http://www.esa.int

Samotný systém Electra vyvinula kalifornská JPL a obsahuje speciální prvky, které zajišťují přenos dat z roveru ve chvíli, kdy se orbiter objeví nad obzorem. Čím výše je retranslační družice nad horizontem, tím rychlejší komunikace je k dispozici. Když rovery na povrchu posílají naměřené údaje a fotky přes sondy na oběžné dráze, je možné přenést více dat, než kdyby komunikovaly se Zemí přímo. Roverům stačí menší antény, které pro přenos spotřebují méně energie.

Ukázka komunikace sondy TGO s roverem Opportunity

Ukázka komunikace sondy TGO s roverem Opportunity
Zdroj: http://www.esa.int

„Máme už třináctileté zkušenosti s evropskou sondou Mars Express, která slouží jako záloha pro přenos dat z aktivních roverů na Marsu. Sonda TGO významně zvýší tuto rutinní kapacitu přenosů vědeckých dat,“ vysvětluje Michel Denis, letový ředitel sondy TGO, který pracuje v německém Darmstadtu a dodává: „V roce 2020 sonda TGO ještě rozšíří tyto možnosti tím,že bude umožňovat komunikaci s roverem ExoMars i s ruskou přistávací plošinou, což společně se sběrem vědeckých dat zlepší mezinárodní výzkumnou síť u Marsu.“

Systém Electra už funguje na roveru Curiosity a na sondě MRO. Americká sonda MAVEN je tímto systémem vybavena také, ale je zde spíše jako záloha. Electra na TGO ale díky technologickému pokroku dosahují nižších úrovní rušení a ve srovnání se starší verzí tohoto systému na sondě MRO poskytuje až dvojnásobný výkon. Hlavní komunikační anténa sondy TGO měří v průměru 2,2 metru a zajišťuje komunikaci se Zemí – je schopná posílat data na americké, evropské i ruské přijímací stanice.

Infografika zobrazující aktivitu jednotlivých přístrojů během testovací fáze

Infografika zobrazující aktivitu jednotlivých přístrojů během testovací fáze
Zdroj: http://www.esa.int

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://www.unibe.ch/
http://aeronomie.be/
http://exomars.cosmos.ru/

Zdroje obrázků:
https://i.guim.co.uk/…/0_471_4500_2699/master/4500.jpg
http://www.esa.int/…/First_look_at_the_atmosphere.jpg
http://www.esa.int/…/First_detection_of_atmospheric_carbon_dioxide.jpg
http://www.esa.int/…/First_neutron_flux_measurements.jpg
http://www.esa.int/…/2016/11/arsia_chasmata/16539872-1-eng-GB/Arsia_Chasmata.jpg
http://www.esa.int/…/First_ExoMars_stereo_reconstruction.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA21139_hires.jpg
http://www.esa.int/…/16540510-1-eng-GB/ExoMars_science_orbit_1.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči”

  1. Spytihněv napsal:

    Na výsledky FRENDu jsem moc zvědav. Nedávno objevená zásoba ledu na Utopia Planitia určitě není ojedinělá ani v těchto šířkách, takže by mohl mít o zábavu postaráno 🙂

  2. Jaroslav Alois napsal:

    Zásadní význam bude mít vrt do hloubky 2m a následný biologický průzkum. Je to poslední naděje na E.T na Marsu. To ale podmiňuje naprostý úspěch pokusu v roce 2020 a to bude nervák.
    Ve hře budou ale i Američané a Číňané jsem zvědav kdo stěžejní objev, nebo neobjev stihne první.

    • ventYl napsal:

      Mna uz objav mimozemskeho zivota nevzrusuje. Ked si to tak vezmem, mame tolko nepriamych dokazov a indicii o tom, ze zivot, resp. ziva hmota je tak extremne odolna, ze by som sa vylozene divil, keby sme skor, ci neskor niekde nejaku nam podobnu formu zivota inde vo vesmire neobjavili.

      Je to aj zdaleka jednoduchsie, nez povedat, ze tam zivot nie je. Pretoze my mame v podstate velmi mizernu predstavu o tom, co to ziva hmota vlastne je. Mame jedinu vzorku z nasej planety, ktora sa nejako chova a ked najdeme nieco, co sa bude chovat podobne a bude podobne vyzerat, tak mozeme prehlasit, ze sme ho nasli. Ale to, ze take nieco nenajdeme neznamena ani to, ze tam nie je (mozno sme hladali na zlom mieste) ani to, ze sme ho nevideli (mohli sme sa pozerat na nieco uplne ine a zivot v jeho tamojsej podobe proste prehliadnut).

  3. Ten_z_Bíliny napsal:

    Jedna věc by mě zajímala. Jak to bude s kolonizací Marsu? Jde mi o otázku teritoriální. Ten kdo jako první kolonizuje novou planetu, tak bude jeho nebo se bude území nějak dělit? Bude vůbec někomu patřit?

    • Racek napsal:

      Vzorem může být smlouva o Antarktidě, ale to víte, smlouvy platí dotud, dokud se to silnější straně hodí. Takže asi tomu, kdo bude první a bude mít dostatečnou sílu to ubránit.

    • Spytihněv napsal:

      Moje představa je asi taková. Někdo postaví obyvatelnou stanici na Marsu, kolem rozestaví vědecké přístroje a vznikne jeho neoficiální území, kam sice nebude zákaz vstupu, ale kdo přijde, bude jen návštěva. S přibývajícími expedicemi se bude Mars rozparcelovávat, až bude potřeba tomu dát nějaký právní rámec a vzniknou oficiální oblasti pod správou toho nebo onoho. Poté očekávám (doufejme jen diplomatické) třenice třeba o zdroje vody.

      Mimochodem. V souvislosti s GLXP se před časem ozvali Američané, aby se soutěžící laskavě vyhnuli místům přistání Apolla 11 a 17.

  4. Geo napsal:

    Ve třetím díle vědecko-dokumentární sci-fi Mars na National Geografic je krásně popsán start i obavy Dr.Nicolase Thomase , Principal investigator projektu ExoMars kde celý tým sleduje start sondy TGO na Bajkonuru.
    Hovoří o tom jaké to je ztratit sondu , což se mu stalo dvakrát. Na projektu ExoMars pracuje šestnáct let. A při povedeném startu říká doslova : “ A když jste třeba neměli dost času to otestovat , tak si říkáte , No nazdar snad to nedopadne zase špatně “
    Takže tohle se, nejen jemu , povedlo na jedničku ! Díky za ty dary 😀

  5. Geo napsal:

    Financování pro ExoMars 2020 zajištěno !
    https://twitter.com/ExoMarsPanCam/status/804722263778066432

  6. Pajuc napsal:

    MAVEN je americka sonda?

  7. Geo napsal:

    TGO pracuje na jedničku a již i objevuje ! 🙂
    https://twitter.com/ExoMars_NOMAD/status/805794313745629184

Zanechte komentář