Kosmotýdeník 223 (19.12. – 25.12.)

Kosmotýdeník 223 (19.12. – 25.12.)

25. prosince 2016

Ani ve sváteční čas nebudete ochuzeni o souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník tentokrát v hlavním tématu nabídne bližší pohled na vynesený čínský satelit TanSat, který si má ohlídat hromadění skleníkových plynů v atmosféře Země. Podíváme se však také na to, jak slaví Vánoce na ISS, nebo se podíváme na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám pěkný první svátek vánoční a příjemné čtení.

Čína bude hlídat oxid uhličitý v atmosféře

Satelit TanSat
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Z kosmodromu Jiuquan v Číně odstartovala 22. prosince raketa CZ-2D, která na oběžnou dráhu vynesla čínský satelit TanSat. Ten si bere za úkol sledovat nejen obsah oxidu uhličitého v atmosféře, ale také hlídat jeho vypouštění jednotlivými zeměmi a sledovat, jak tyto země dodržují pařížské úmluvy o změně klimatu.

Pro mnohé možná nečekaná oblast zájmu, kterou bude zkoumat tento čínský satelit. Čína se vypuštěním této družice nicméně zařadí mezi USA a Japonsko, které dnes jako jediné sledují svými satelity takto podrobně koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Satelit má být schopen zaznamenat zmíněný plyn v koncentraci pouhé čtyři molekuly oxidu uhličitého na milion molekul jiných.

TanSat
Zdroj: http://spaceflight101.com/

TanSat váží 620 kilogramů, z čehož 10 kilogramů tvoří pohonné hmoty. Byl vyvinut v Čínské akademii věd. Jeho rozměry jsou přibližně 150 x 180 x 185 centimetrů. Jedná se o tříose stabilizovanou družici se solárními panely o ploše 10 metrů čtverečních pro výrobu elektrické energie, které jsou schopné dodat až 1 790 wattů. Hostí celkem čtyři vědecké přístroje, které jsou všechny zaměřeny na sledování CO2. Satelit se začal realizovat v lednu 2011 a byl navržen jako příspěvek pro zmíněné pařížské dohody o změně klimatu. Je osazen čtyřmi hlavními přístroji. Jednak spektrometrem schopným rozlišovat oxid uhličitý se zmíněnou přesností 4/1 000 000 na molekulu. Dále satelit nese přístroj CAPI, který slouží pro kompenzaci chybovosti prvního přístroje a zaměřuje se na měření oxidu uhličitého v mracích a aerosolu. Další přístroj tvoří dva nástroje, které zpřesňují dvě předchozí měření a posledním je přístroj, který dokáže měřit koncentrace CO2 ve sloupci suchého vzduchu a sbírá i data o pozemním výskytu oxidu uhličitého.

Dráha satelitu je určena tak, aby každých 16 dní nasbíral data z celého povrchu planety. Zmíněných každých 16 dní pak bude vydávána globální mapa koncentrací CO2 v atmosféře. Přičemž ale je satelit schopen poskytovat informace i z malých regionů, například z měst a to opět minimálně jednou za 16 dní. Životnost satelitu má být nejméně tři roky.

Důvody, proč Čína vyslala takto zaměřený satelit, shrnul vedoucí projektu tak, že v současnosti má přehled o koncentracích CO2 a jeho vypouštění jednotlivými zeměmi jen USA a Japonsko a Čína tak chtěla mít svůj vlastní zdroj informací. Navíc, pokud se mají dodržovat závazky z Paříže, je nutné mít přehled o tom, jak na tom jednotlivé země jsou a zda nevypouští více, než bylo dojednáno.

Kosmický přehled týdne:

Ariane 5 si 21. prosince odbyla svoji derniéru v roce 2016. Během svého posledního letošního startu vynesla dvojici satelitů Star One D1 a JCSat 15. Více jsme o nich psali zde. Dnes se můžete podívat na povedené záběry z tohoto startu.

Start Ariane 5
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Velitel aktuální expedice na ISS Shane Kimbrough, astronautka Peggy Whitson a Thomas Pesquet nám v níže přiloženém videu ukáží, jak se chystají oslavit Vánoce na palubě stanice. Řeč bude mimo jiné i o slavnostním jídlu, které mají na stanici připravené.

V továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans probíhá speciální práce na sváru pro nádrž na kapalný vodík pro raketu SLS. Žlutý robot na níže přiložené fotografii využívá techniku friction plug welding, kterou představili technici z Marshallova střediska. Technika má za cíl vyplnit díry, které zůstaly po svařování na velké svářečce.

Vodíková nádrž pro SLS
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Díky informaci dodané jedním z našich čtenářů dodáváme ještě, že se posouvá termín pro zveřejnění výsledků šetření havárie Progresu MS 04 z 20. prosince na ne dříve než 28. prosince. Aktuálně řeší nehodu dvě komise, kde jedna se zabývá druhým stupněm a jiná možnými problémy zásobovací lodi. S tímto také Roskosmos ohlásil odložení startu EchoStar 21, který měl startovat na Protonu M s druhým stupněm Briz M na neurčito z důvodu dodatečných prověrek. Původně byl start naplánován na 28. prosince.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou sváteční týden, který většina z vás strávila naháněním posledních dárků a mícháním salátů a lovením kostí z krku. V kosmonautice se však neustalo s prací a i tento týden přinesl spoustu zajímavých okamžiků. Dočkali jsme se hned tří startů a dalších drobností. Pojďme se podívat, jak jsme vám v průběhu týdne tyto události přinášeli. Ještě v neděli jsme si užili start rakety Atlas 5, která vynášela vysokorychlostní komunikační satelit. Ani čtvrté pondělí jsme nevynechali příděl fotografií, které na Mezinárodní kosmické stanici fotografuje evropský astronaut Thomas Pesquet. Do Evropy dorazil motor ze systému OMS, který používaly raketoplány a který nyní poslouží pro evropský servisní modul americké lodě Orion, která se vydá k Měsíci. Vozítko Curiosity v posledních dnech řeší problém se svojí vrtací soupravou a zastavilo vědeckou činnost. Blíží se konec roku a to je čas na nejrůznější přehledy a ohlédnutí zpět. Můžete se tak podívat na to nejlepší z ISS za rok 2016. K Měsíci se po velmi dlouhé době vydá loď určená pro lidskou posádku. Jak to bude vypadat? Na závěr původních sedmi dní s Johnem Glennem jsme pro vás připravili ještě soutěž. Symbolický osmý den. Raketa Ariane 5 letos naposledy startovala a hned s dvojicí satelitů. Start jste mohli sledovat živě a nyní si jej můžete pustit ze záznamu. Japonská raketa Epsilon vynesla průzkumníka radiačních pásů. Podívejte se na podrobné informace o tomto zajímavém satelitu. Dalekohled Jamese Webba prochází podrobným testováním a při jednom z nich se zachoval nestandardně. Co za tím vězí? O globální síti Iridium jste již určitě slyšeli. Podíváme se na její historii i výjimečnost. Jaký byl rok 2016 z pohledu vývoje lodi Orion? Na Štědrý den jsem si pro vás připravil malé retrospektivní povídání o tom, jak se asi změnila kosmonautika za poslední roky. A na závěr týdne jsme pro vás připravili i vyhlášení soutěže s Johnem Glennem.

Snímek týdne:

V tomto týdnu ze vzdálenosti 40 500 kilometrů pořídila americká sonda Cassini snímek měsíce Pandora se zatím nejvyšším rozlišením. Tento měsíček, který obíhá blízko úzkého prstence F, míjela sonda 19. prosince. Rozlišení povrchu je 240 metrů na pixel.

Měsíc Pandora
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/

Video týdne:

Před rokem 21. prosince se SpaceX vydařil pěkný kousek. Falcon 9 se vracel po minulé havárii do služby, a aby toho nebylo málo, tak si k úspěšnému startu připsal i historicky první úspěšné přistání poté, co vynesl 11 satelitů Orbcomm. Video níže ukazuje tyto okamžiky s retrospektivou.