Jaký byl rok 2016?

Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.

Dráha sondy Juno s vyznačením siločar magnetického pole planety

Dráha sondy Juno s vyznačením siločar magnetického pole planety
Zdroj: spaceflight101.com

O titul největší události roku se přetahovalo hned několik momentů. Třeba úspěšné usazení sondy Juno na oběžné dráze Jupitera. Největší planeta naší soustavy se po mnoha letech opět dočkala průzkumníka, který pomůže pochopit její chování. Velkou pozornost si právem zasloužila i Evropa s Ruskem, jejichž mise ExoMars 2016 nejprve v březnu odstartovala k Marsu, v říjnu se sonda TGO usadila na oběžné dráze kolem Rudé planety a pouzdro EDM při pokusu o přistání havarovalo, ale stačilo odeslat důležité údaje. Mezi nesporné vrcholy roku patřil i starty sondy OSIRIS-REx, která v dalších letech prozkoumá asteroid Bennu a dopraví na Zemi jeho vzorky.

Philae na jádru komety

Philae na jádru komety
Zdroj: http://www.esa.int/

O svou pozornost se ale nehlásily jen sondy vypuštěné v letošním roce, ale i mise, které již fungují mnoho let. Sonda Rosetta poslední den v září ukončila svou unikátní etapu přistáním na jádru komety 67P. Ještě předtím ale stačila objevit ztracený modul Philae, takže vědci budou moci nasbírané údaje zasadit do širšího kontextu. Jako vždy se snažila i sonda Cassini, která v letošním roce začala měnit svou dráhu tak, aby mohla lépe prozkoumat saturnovy prstence. Otevřely se tak nové možnosti pozorování.

Činilo se i vozítko Curiosity, které stoupá po úpatí hory Mount Sharp na Marsu a prozkoumává chemické složení zdejších hornin. Sonda Dawn zase zjistila, že se na trpasličí planetě Ceres nachází led na mnohem větším území, než se očekávalo. Sonda MAVEN podnikla hned několik ponorů do horních vrstev atmosféry Marsu, aby provedla chemickou analýzu. Tento rekapitulační článek samozřejmě není nekonečný a proto se nemůžeme zmínit o všech sondách, které krouží kolem všech možných těles ve sluneční soustavě – o družicích u Země ani nemluvě.

První start z nového kosmodromu Vostočnyj, zdroj:kremlin.ru, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=48413309

První start z nového kosmodromu Vostočnyj
zdroj: kremlin.ru

Důležitých momentů ale bylo samozřejmě více – už dlouho se třeba nestalo, že by se v jeden rok otevřely hned dva poměrně významné kosmodromy. Jednak šlo o ruský Vostočnyj na Dálném Východě, ale premiéru si odbyl i jeho čínský kolega – kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan v Jihočínském moři. Zatímco ruský kosmodrom letos zaznamenal jediný start, Číňané svou novou střelnici využili hned dvakrát. V obou případech šlo o mimořádnou událost, protože se jednalo o dva premiérové starty nových raket. V červnu to byla středně silná raketa Dlouhý pochod 7 a v listopadu přišla na řadu i těžkotonážní Dlouhý pochod 5.

V hale VAB už zbývá nainstalovat jen dvě poloviny nejvyššího patra přístupových plošin.

V hale VAB už zbývá nainstalovat jen dvě poloviny nejvyššího patra přístupových plošin.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

NASA pokračovala v přípravě na svou novou éru – v prvních lednových dnech Vám opět přineseme tradiční čtvrtletní shrnutí od Jiřího Hoška, takže se máte na co těšit. Pokračovala výroba letových i testovacích exemplářů rakety SLS, výroba letového exempláře návratové kabiny i servisního modulu lodi Orion, které v roce 2018 vyrazí k Měsíci jsou již v plném proudu. V hale VAB jsou na svých místech již téměř všechna patra přístupových plošin a úpravami prošel i transportní člun Pegasus.

O rozvíření stojatých vod se postarala i SpaceX, která ústy Elona Muska představila velmi smělý plán na kolonizaci Marsu. Ostatně právě SpaceX zažívala v loňském roce – hlavně v jeho první polovině – velmi úspěšné období. Nejprve se v dubnu podařilo první přistání prvního stupně na plovoucí plošinu a pak přišla další úspěšná přistání včetně jednoho na pevninu. SpaceX tak letos dosáhla úspěšnosti přistání 62,5%, což je velmi blízko sedmdesáti procentům, které na začátku roku sliboval Elon Musk.

ISS v našich každoročních souhrnech používáme jako dělící prvek mezi pilotovanou a nepilotovanou kosmonautikou. Stanice se v roce 2016 dočkala hned několika důležitých vylepšení. V květnu se zde nafouknul experimentální modul BEAM, na kterém se bude dva roky studovat, jak nafukovací konstrukce odolává kosmickému prostředí. Druhým důležitým prvkem, který letos rozšířil stanici je adaptér IDA-2. Na tento prstenec se budou v příštích letech připojovat soukromé pilotované lodě od firem SpaceX a Boeing.

Nafukování modulu BEAM

Nafukování modulu BEAM
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Z vědeckého hlediska je možná nejvýznamnější událostí první úspěšné čtení DNA ve stavu beztíže, které provedla Američanka Kathleen Rubins. Do dalších let se tak bez přehánění otevírají brány nových možností. Zapomenout nemůžeme ani na ukončení téměř ročního pobytu Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka, na kterých se studoval dlouhodobý vliv stavu beztíže.

Ukázka modernizovaných systémů na verzi Sojuz MS

Ukázka modernizovaných systémů na verzi Sojuz MS
Zdroj: http://pop.h-cdn.co/

V letošním roce se na ISS dostaly čtyři pilotované lodě Sojuz – každá s plně využitou kapacitou tří osob. Na ISS tak v roce 2016 zamířilo šest Rusů – Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka, Anatolij Ivanišin, Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Oleg Novickij, čtyři Američané – Jeffrey Williams, Kathleen Rubins, Robert Kimbrough a Peggy Whitson, jeden Japonec – Takuja Óniši a jeden Francouz – Thomas Pesquet. Lodě Sojuz letos také prošly modernizací – místo verze Sojuz TMA- M přišel modernější typ Sojuz MS, který přináší výrazná vylepšení především v oblasti komunikačních a navigačních systémů, které jsou přesnější, menší a méně energeticky náročné.

Na ISS zamířilo i několik zásobovacích lodí – dva Progressy (březen a červen), dva Dragony (duben a červen), dvě lodě Cygnus (březen a říjen) a jedna loď HTV (prosinec). Jednu loď Cygnus přitom ještě vynesla raketa Atlas V a druhou už vylepšená raketa Antares s novými motory RD-181. Progressy měly být původně tři, ale prosincový MS-04 bohužel nedosáhl oběžné dráhy a jeho mise skončila havárií.

Tim Peake při své kosmické vycházce

Tim Peake při své kosmické vycházce
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Z paluby stanice proběhly čtyři výstupy do volného prostoru – jeden ruský s délkou 4 hodiny a 45 minut a zbylé tři byly americké. Tedy abychom byli přesní, jeden byl americko-britský. Celková délka letošních kosmických procházek byla  22 hodin a 14 minut. Dva výstupy si připsali Jeffrey Williams a Kathleen Rubins, všichni ostatní, tedy Tim Peake, Tim Kopra, Jurij Malenčenko a Sergej Volkov měli po jedné kosmické procházce. A když už byla řeč o Williamsovi, musíme zmínit, že se při své misi stal rekordmanem mezi Američany v kumulativní délce kosmického pobytu.

ISS ale letos nebyla jedinou obydlenou stanicí – Čína v září vypustila na oběžnou dráhu svou orbitální laboratoř Tiangong-2, ke které hned v dalším měsíci zamířila pilotovaná loď Šenčou-11. Dva tajkonauti (Ťin Chaj-pcheng a Čen Dong) strávili na palubě Tiangong-2 celý měsíc, čímž stanovili nový čínský rekord – dosavadní čínské mise trvaly sotva poloviční dobu.

Obydlená laboratoř Tiangong 2

Obydlená laboratoř Tiangong 2
Zdroj: http://images.en.yibada.com/

Na oběžné dráze došlo v letošním roce ke dvěma významným událostem, které navýšily počet kosmického smetí. V březnu se vlivem chyby v softwaru neřízeně roztočil japonský teleskop Hitomi a výsledkem bylo deset sledovaných úlomků. Více než dvojnásobný počet trosek (jen těch, o kterých víme) přinesla červnová exploze malé nádrže z horního stupně rakety Proton vypuštěné už v roce 2008

Počty startů raket v roce 2016 podle států

Počty startů raket v roce 2016 podle států
Zdroj: https://en.wikipedia.org

Jako vždy k rekapitulačnímu článku připojíme i tradiční statistiky. Celkem došlo na celém světě v roce 2016 k 85 pokusům o start nosných raket. To je srovnatelné s rokem 2015, který měl jen o dva starty více. Vítězem pomyslného závodu o nejaktivnější kosmickou zemi se staly Spojené státy, které odpálily 22 raket, z nichž ani jedna neselhala. Jen je problém s raketou Falcon 9 – ta explodovala s družicí Amos-6 několik dní před startem. Záleží tedy na úhlu pohledu, zda budeme start považovat za neúspěšný, když ke startu de facto ani nedošlo. Druhé místo v žebříčku drží Čína, která má také 22 startů a jeden neúspěšný. Až na třetí místo se propadli Rusové, kteří drželi prvenství tradičně již od roku 2004. Letos ale měli jen 17 startů z toho 1 neúspěšný.

Tady opět záleží, jak se budeme dívat na statistiky – my například dvě ruské rakety Sojuz, které startovaly z Kourou řadíme do kolonky evropských raket. Wikipedie je řadí k Rusku. Evropa tak podle našich statistik měla 11 startů, Indie 7, Japonsko 4, Izrael a Severní Korea po jednom a všechny tyto agentury nezaznamenaly havárii.

Počty startů raket v roce 2016 podle rodin raket

Počty startů raket v roce 2016 podle rodin raket
Zdroj: https://en.wikipedia.org

Pokud bychom hodnotili frekvenci startů raket podle jejich rodin, pak na celé čáře vítězí čínské rakety Dlouhý pochod s 22 starty a jedinou havárií. Druhé místo obsadí nosiče odvozené z rakety R-7 se 14 starty, třetí místo patří Falconu 9 a Atlasu V s 8 starty, Ariane a SLV se 7 starty, UR s 5 starty, Delta se čtyřmi, H-II se třemi, Vega se dvěma, Antares, Epsilon, Pegasus, Šavit a Unha s jedním startem.

Nejvíce živo ze všech kosmodromů bylo na Mysu Canaveral, odkud startovalo 18 raket. O druhé místo se dělí Bajkonur s Kourou – oba měly letos 11 startů. Ťiou-čchüan měl 9 startů, Šríhatikota a Si-čchang po sedmi, Pleseck měl pět startů, Tchaj-jüan měl čtyři starty, Tanegašina a Vandenberg po třech startech, Wenčang hostil dva starty a MARS, Palmachim, Sohae, Učinoura a Vostočnyj pak obsloužily start jediný.

Počty startů raket v roce 2016 podle kosmodromů

Počty startů raket v roce 2016 podle kosmodromů
Zdroj: https://en.wikipedia.org

Nejvíce startů mířilo na nízkou oběžnou dráhu – celkem 42. O něco méně – dvaatřicet raket vynášelo náklad buďto přímo na geostacionární dráhu, nebo na dráhu k ní přechodovou. Osm misí mělo za cíl střední oběžnou dráhu, dvě mířily na heliocentrickou dráhu.

Počty startů raket v roce 2016 podle cílové dráhy

Počty startů raket v roce 2016 podle cílové dráhy
Zdroj: https://en.wikipedia.org

O všech těchto událostech a i o mnoha dalších, na které tu už opravdu nebylo místo, jsme Vás rádi informovali v průběhu celého roku 2016. Dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce poděkoval za věrnost, kterou našemu portálu projevujete. Velmi nás těší, že se najde tolik lidí, kteří mají zájem o informace z kosmonautiky. Protože zájem veřejnosti o techniku a pokrok je prvním předpokladem toho, aby vývoj pokračoval a nikdy se nezastavil.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
http://www.foxnews.com/

Zdroje obrázků:
http://www.kiplinger.com/…S003-26-best-stocks-for-2016/images/intro.jpg
http://spaceflight101.com/juno/wp-content/uploads/sites/22/2016/07/juno-joi-7.jpg
http://www.esa.int/…/2016/09/philae_close-up/16114880-1-eng-GB/Philae_close-up.png
https://upload.wikimedia.org/…Soyuz-2.1a_from_Vostochny_2016-04-28_011.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/751/31769363975_0cf532bc02_b_d.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/beam-expansion-time-lapse-fast.gif
http://pop.h-cdn.co/assets/16/27/1467744438-soyuz-ms-infograph.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/94/ISS-46_EVA-1_(c)_Timothy_Peake.jpg
http://images.en.yibada.com/…tiangong-2-space-lab.jpg?w=650&l=50&t=40

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “Jaký byl rok 2016?”

  1. Kamil napsal:

    Pořád bych tu novou éru kosmonautiky nepovažoval za zahájenou. Pořád mi chybí nějaká přelomová událost. Takže bych rok 2016 řadil stále do toho přechodného období.

  2. marian Redakce napsal:

    Pekné „ohlednutí“ 🙂 Ale rakety Dlhý pochod by som nehádzal do jedného vreca… Predsalen, takmer jediné čo majú spoločné nové rakety CZ-5, 7 a 11 s pôvodnými CZ-2, 3 a 4 je len ich označenie CZ 😉

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Lahůdka pro milovníky statistik, perfektní práce. Čína obdivuhodně nastupuje, řešeno sportovní technologií a je jasně druhá, což bych nečekal.
    Přeji všem hodně zdraví do Nového roku.

  4. Petr napsal:

    Děkuji Vám za tento úžasný portál, kde se mohu, opravdu každý den, dozvědět něco nového o aktuálním úsilí lidstva o pochopení vesmíru.
    Jste skvělí a věřte mi, že přečíst si každý Váš zveřejněný článek má rozhodně smysl.
    Všem z redakce přeji pevné zdraví, úspešný profesní, portálový i soukromý rok 2017
    Petr Klement

  5. rado napsal:

    My ďakujeme, že ste a že to pre nás robíte. A robíte to úplne perfektne. Klobúk dole pred Vami. Držím palce nech sa Vám darí držať takéto tempo aj naďalej. Všetko dobré Vám prajem. Rado

Napište komentář k ptpc

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.