„Děs“ v hledáčku evropské sondy

Družice TGO se k Marsu vydá už v lednu roku 2016

Tím Děsem z nadpisu pochopitelně není nic jiného, než marsovský měsíc Phobos, jehož jméno pochází z řečtiny, kde má právě tento nelichotivý význam. Ostatně ani druhý přirozený satelit Marsu, měsíc Deimos na tom není lépe – jeho jméno znamená Hrůza. Snímkování Phobosu bylo součástí druhého kola testování přístrojového vybavení evropsko-ruské sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která k Rudé planetě dorazila ve druhé polovině října. Celá zkušební etapa proběhla v rámci dvou oběhů sondy kolem Marsu mezi 20. a 28. listopadem.

Při prvním oběhu zaměřila TGO své citlivé senzory na Mars samotný – o výsledcích vědeckých měření určených především ke kalibraci jsme psali v tomto článku. Při druhém oběhu přístroje vykonaly přesná měření měsíce Phobos. Tento nepravidelný objekt není příliš velký – jeho rozměry jsou jen 27 × 22 × 18 kilometrů a kolem Marsu obíhá ve vzdálenosti pouze 6 000 kilometrů.

První snímek měsíce Phobos pořízený sondou TGO

První snímek měsíce Phobos pořízený sondou TGO
Zdroj: http://www.esa.int/

Jediný snímkovací přístroj na palubě sondy TGO, kamera CaSSIS pořídila snímky tohoto měsíčku 26. listopadu ze vzdálenosti 7 700 kilometrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze jejíž nejnižší bod leží 230 – 310 kilometrů nad povrchem a nejvyšší naopak 98 000 kilometrů daleko. Jeden oběh tedy trvá 4,2 dne a ke snímkování Phobosu došlo během maximálního přiblížení sondy k měsíci.

Snímek, kterým se můžete kochat ale nevznikal lehce. Kamery většiny kosmických sond pracují jinak, než ty, které používáme na Zemi. Vědci totiž k výzkumu nutně nepotřebují fotky v reálných barvách. Mnohem důležitější pro ně je, jak snímaná oblast vypadá při pohledu přes různé filtry. To odborníjkům pomůže odhalit zajímavé detaily týkající se především mineralogie. Pokud tedy chceme pořídit barevný snímek, který ukazuje skutečné barvy, musíme jej složit v počítači z několika fotek, které byly pořízeny přes různé filtry.

3D snímek Phobosu ze sondy TGO

3D snímek Phobosu ze sondy TGO
Zdroj: http://www.esa.int/

Specialisté ale nezůstali jen u obyčejného složení snímků z různých filtrů, ale vzali dvě série snímků z různých míst, takže získali velmi oblíbený 3D snímek,který si můžete prohlédnout s využitím tradičních červeno-modrých brýlí. „Je pravda, že z jiných misí jsme už získali kvalitnější a detailnější snímky Phobosu – třeba od naší Mars Express, nebo americké MRO, ale tohle je spíše ukázka toho, co všechno dokážeme udělat s nasbíranými údaji během krátkého času,“ vysvětluje Nick Thomas z Bernské univerzity, vedoucí výzkumník stojící v čele týmu kamery CaSSIS a dodává: „Tyhle snímky nám pomohly především v otázce barevné kalibrace kamery a jejího snímkovacího časovače.“

Snímky z kamery CaSSIS to mají relativně jednoduché – vypadají hezky a veřejnost má ráda krásné obrázky. Ostatní přístroje to mají s popularizací své činnosti těžší, ale nemělo by se na ně zapomínat. Vždyť ani při druhém testovacím oběhu nezahálely a sbíraly údaje, které poslouží pozemním týmům k potřebným kalibracím. ESA ale zatím neuvolnila bližší informace o výsledcích jejich měření, což ale ani není potřeba – celý projekt je stále v přípravné fázi.

Aktivita jednotlivých přístrojů během testovací fáze při prvním oběhu

Aktivita jednotlivých přístrojů během testovací fáze při prvním oběhu
Zdroj: http://www.esa.int

Hlavní pozornost se nyní zaměřuje na přípravy k zahájení aerobrakingové fáze, která v průběhu několika měsíců dostane sondu na téměř kruhovou dráhu. Evropská kosmická agentura již slibuje, že bližší detaily ohledně této atraktivní fáze by mohly přijít již brzy. Hlavním vědeckým cílem sondy TGO je vytvoření detailní mapy rozložení vzácných plynů, které tvoří méně než 1% atmosféry Marsu. Jde především o metan, vodní páru, acetylen, nebo oxid dusičitý.

Největší pozornost se zaměřuje na metan, který je na Zemi vytvářený především biologickými procesy a pouze menší část vzniká v rámci geologických pochodů – například při hydrotermálních procesech. Sonda bude hledat i vodní a ledová ložiska nacházející se v mělké hloubce pod terénem. Jak jsme viděli v tomto článku, chybět nebudou ani barevné, nebo stereo-snímky povrchových útvarů. Detailní fotky jsou nezbytné při hledání zdrojů, ze kterých by se mohly tyto málo zastoupené plyny uvolňovat. Vědecká fáze na finální oběžné dráze bude zahájena na konci roku 2017.

Posledním a neméně důležitým úkolem bude podpora datových přenosů mezi Zemí a současnými i budoucími landery a rovery na povrchu Marsu. Do toho patří i chystaná mise ExoMars 2020, která obsahuje pojízdný rover i přistávací plošinu s několika vědeckými přístroji (mezi kterými bude i český přístroj WAM).

Aktivitu jednotlivých přístrojů během testovací fáze při druhém oběhu

Aktivitu jednotlivých přístrojů během testovací fáze při druhém oběhu
Zdroj: http://www.esa.int

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/trace_gas_orbiter/12570980-1-eng-GB/Trace_Gas_Orbiter.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_first_colour_image_of_Phobos.jpg
http://www.esa.int/…/phobos_in_3d/16558760-1-eng-GB/Phobos_in_3D.jpg
http://www.esa.int/…/16540510-1-eng-GB/ExoMars_science_orbit_1.jpg
http://www.esa.int/…/16558796-1-eng-GB/ExoMars_science_orbit_2.jpg

„Děs“ v hledáčku evropské sondy, 2.4 out of 5 based on 33 ratings
Pin It
(Visited 2 130 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (33 votes cast)
(Visited 2 130 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “„Děs“ v hledáčku evropské sondy”

  1. Jaroslav Alois napsal:

    Planetární sondy jsou nejen na samém vrcholu kosmonautiky, a mediálně jsou též exkluzivní. Proto jsem se pokusilo přehled činných, či “ na cestě “ k cílovému objektu. Pro úplnost jsem zařadil i činné sondy na hranicích Sluneční soustavy.
    MARS : USA 3 orbitery, 2 rovery.
    ESA 2 orbitery.
    Indie 1 orbiter.
    VENUŠE : Japonsko 1 orbiter.
    Jupiter : USA 1 orbiter.
    Saturn : USA 1 orbiter
    asteroidy : Japonsko 1 na cestě
    USA 1 na cestě
    KBO : USA 1 na cestě
    Interstellar : USA 2 “ na cestě“.

    Celkem je, pokud se nemýlím, činných 16 sond z toho 11 amerických / 70%/, po dvou evropských a japonských / 12+12%/ a jedna indická / 6%/.

    Zejména bych vyzdvihl účast Indie v tomto exluzivním klubu, zejména když velmoci jako Rusko a Čína vycházejí naprázdno.

    • Spytihněv napsal:

      Provedl jsem oponenturu 🙂 Měsíc jste tedy neuvažoval, v pořádku. Ale započítal jste asteroidy a tudíž je nutno započítat také Dawn u trpasličí planety Ceres, kterou jste vynechal. Jinak plný souhlas.

      • Jaroslav Alois napsal:

        Sorry, na Dawn jsem úplně zapomněl. Měsíc je sice “ za humny“, ale souhlasím, měl by tam být.

    • vedator napsal:

      Este pridam Mesiac
      USA – 3 orbiter
      Cina – 1 lander/rover, 1 flyby

      vychadzal som z https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_current_and_future_lunar_missions

      • Spytihněv napsal:

        Čína by měla mít stále ještě družici Měsíce, což je servisní modul návratového pouzdra Chang’e 5 T1, který se od pouzdra před jeho vstupem do atmosféry Země odpojil a dostal se na oběžnou dráhu Měsíce. Nemám zprávy, že by dopadl na povrch nebo někam odletěl.

        Pokud jde o to 1 flyby, tak to se mezi aktivní sondy počítat nedá. Je tím myšlen právě průlet celé sestavy Chang’e 5 T1 kolem Měsíce, poté pouzdro přistálo na Zemi a servisní modul se dostal na oběžnou dráhu Měsíce jako jeho družice, jak uvádím výše.

    • Peter P napsal:

      Mozno na tu obhajovu Ruska, tak samozrejme technologicky nemaju na to aby vysielali kvalitne sondy do hlbokeho vesmiru, ale aktivne sa zucastnuju na spolocnych projektoch napriklad ESA. I tento orbiter vznikol v spolupraci s Roskosmos jak vedeckej tak i financnej.

    • maro napsal:

      Budete se divit, ale dokonce i na Curiosity pracuje jeden ruský přístroj, kompletně z Ruska dodaný i zaplacený.
      „Dynamic Albedo of Neutrons (DAN) instrument“
      https://en.wikipedia.org/wiki/Dynamic_Albedo_of_Neutrons
      Detekuje obsah vodíku, vody, ledu v minerálech.

    • Jaroslav Alois napsal:

      Dík, je to skutečně pěkný přehled. Pioneery ale už nepracují min. 10 let.
      V připravovaných letech jsem našel sondu k Marsu na rok 2018 MarCO , nevím o co jde.

      • Spytihněv napsal:

        MarCO jsou dva cubesaty, které by měly být vyneseny spolu s InSight, proletět kolem Marsu a zprostředkovat data z přistávacího manévru.

  2. Spytihněv napsal:

    Pokud jde o náš přístroj WAM, tak by bylo super přilepit na něj českou vlaječku a donutit rover, aby tím směrem zaměřil kameru. Což by bylo hodně dobré 🙂

  3. Firzen napsal:

    Všiml jste si někdo znatelné pixelizace u (2D) snímku Phobosu blízko středu obrázku? Obrázek jsem stáhl, trochu si s ním v editoru pohrál a prozkoumal, a podle mě je pixelizace blízko středu znatelně vyšší (pixely jsou větší), než ve zbytku obrazu. Už pár let se zabývám fotografií, a přijde mi to jako cílená manipulace. Je zde nějaké vysvětlení? Nechci znít jako konspirátor, jen mě to docela upoutalo. Konspiračních teorií jsem četl spousty, ale vždy mi údajné důkazní materiály přišly nesmyslné či falešné. Tohle je poprvé, kdy skutečně váhám. Budu moc rád za odpověď. 🙂

  4. milantoš napsal:

    Ten výsledný obrázek je seskládám z mnoha snímků- před čipem je maska se svislými barevnými filtry, oddělenými černou svislou maskou
    http://www.cassis.unibe.ch/instrument/experiment_overview#pane403582
    takže výsledný obraz je seskládán z mnoha monochomatických pásků, a to za pohybu sondy.

Zanechte komentář