Známe externí náklady jedenácti dalších Dragonů

z2afsfsss

Firma SpaceX pomalu dokončuje vyšetřovací proces havárie rakety Falcon 9 s družicí Amos 6 a chystá se na návrat do služby. Je proto čas přemýšlet o plánech na další měsíce a roky. To se týká i vztahů vůči NASA, pro kterou SpaceX zajišťuje zásobování ISS pomocí lodí Dragon. Nejbližší zásobovací let nás čeká v lednu, ale tím to ani zdaleka neskončí. Ve spolupráci se zástupci týmů zodpovídajících za provoz stanice byl nyní představen plán zásobování na příštích jedenáct letů, které proběhnou v následujících třech letech.

Evropský modul Columbus

Evropský modul Columbus
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Mise SpX-10, 11, -12 a -13 by měly proběhnout v roce 2017 se starty v lednu, březnu, červnu a září. V roce 2018 by měly přijít SpX-14, -15, -16, -17 a -18, se kterými se počítá na únor, duben, srpen, říjen a prosinec. Na rok 2019 jsou naplánovány jen dva starty SpX-19 na květen a SpX-20, která zatím nemá přesně určený termín. Velká část těchto misí by měla podle plánu vynést zásoby pro Evropskou kosmickou agenturu ESA a japonskou JAXA. K tomu se použije hlavně externí nákladový prostor – trunk – lodi Dragon. Náklad se pak umístí na japonskou vnější experimentální plošinu JEM-EF, nebo na evropský modul Columbus. Evropský Columbus se stal součástí ISS 7. února 2008, když jej sem dopravil raketoplán Atlantis v rámci mise STS-122, externí plošina japonského modulu přiletěla o rok a půl později v červenci 2009 na palubě raketoplánu Endeavour při misi STS-127.

K dalším zásobovacím letům budou Falcony s Dragony startovat z rampy 39-A, pro kterou půjde o první využití od 8. července 2011. Prvním z těchto zásobovacích letů bude SpX-10. U ní se má k ISS vydal hned trojice přístrojů v externím nákladovém prostoru. Prvním z nich je Space Technology Program H5 (STP-H5) s lidarem Raven, druhým je přístroj Stratospheric Aerosol and Gas Experiment (SAGE-IP) určený k monitorování aerosolů ve stratosféře. Třetím přístrojem je SAGE Nadir Viewing Platform (SAGE-NVP).

Zatímco STP-H5 bude umístěn na vnější plošinu ELC-1 (ExPRESS Logistic Carrier-1), přístroje SAGE-IP a SAGE-NVP budou pracovat na plošině ELC-4. Plošinu ELC-1 dovezl na ISS v listopadu 2009 raketoplán Atlantis při misi STS-129 a ELC-4 následovala v únoru 2011 při misi STS-133 v podání raketoplánu Discovery.

Náklad v trunku mise SpX-11

Náklad v trunku mise SpX-11
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

O dva měsíce později by měla přijít na řadu mise SpX-11. Ta sem dopraví inovativní kus solárního panelu ROSA (Roll-Out Solar Array), experiment NICER (Neutron star Interior Composition ExploreR) určený ke zkoumání neutronových hvězd a také přístroj MUSES (Multi-User System for Earth Sensing) pro snímkování Země. ROSA se umístí na ELC-1, NICER na ELC-3 a MUSES na ELC-4. Plošiny číslo 1 a 4 jsme si již představili, zbývá tedy dodat, že ELC-3 byla na ISS dopravena v květnu roku 2011 na palubě raketoplánu Endeavour na jeho závěrečné misi STS-134.

Vykládka nákladu z trunku lodi Dragon pomocí staniční robotické paže

Vykládka nákladu z trunku lodi Dragon pomocí staniční robotické paže
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

V červnu přijde řada na SpX-12, jejímž externím nákladem bude CREAM (Cosmic Ray Energetics And Mass) určený k výzkumu kosmického záření. Tento přístroj bude umístěn na externí japonskou plošinu JEM-EF. Mise SpX-13 potěší hlavně Evropu, protože vynese experiment ASIM (Atmospheric Space Interactions Monitoring) zaměřený na výzkum interakce atmosféry a kosmu. Tento přístroj bude umístěn na evropském modulu Columbus.

Součástí zásobovací mise SpX-13, ale budou i dva americké náklady – MISSE-FF (Materials on International Space Station Experiment – Flight Facility), tedy vzorky materiálů, na kterých se bude na plošině ELC-2 studovat vliv kosmického prostředí. Druhým experimentem bude TSIS (Total and Spectral Solar Irradiance Sensor) určený k měření sluneční radiace na plošině ELC-3. Tady se ještě sluší podotknout, že ELC-2 byla k ISS připojena společně s ELC-1 v rámci mise STS-129 na palubě raketoplánu Atlantis.

Dvě možnosti nákladu v trunku lodi Dragon při misi SpX-14

Dvě možnosti nákladu v trunku lodi Dragon při misi SpX-14
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

V případě mise SpX-14 jsou zatím ve hře dvě možnosti – tou první je, že by Dragon v trunku vynesl adaptér IDA-3 pro připojování soukromých pilotovaných lodí Crew Dragon a Starliner. V tom případě by se jednalo o jediný náklad v trunku. Existuje ale i možnost, že adaptér nebude do startu hotový a je proto potřeba zvážit i záložní možnost. Tou je trojice ve složení RRM3 (Robotic Refueling Mission 3), tedy zkouška robotického tankování na oběžné dráze, SDS (Space Debris Sensor – DRAGONS) určený ke sledování mikrometeoritů a kosmického smetí, třetím kusem je PFCS (Pump and Flow Control System), tedy systém tepelné regulace stanice včetně amoniakového čerpadla. Zatímco RRM-3 bude umístěn na ELC-1, SDS a PFCS budou připojeny k japonské externí plošině JEM-EF.

Princip experimentu RRM3

Princip experimentu RRM3
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Pokud by adaptér IDA-3 nebyl připraven ke startu na SpX-14, bude startovat v srpnu 2018 na misi SpX-16. Pokud se naopak SpX-14 stihne, poletí na SpX-16 výše popsaná trojice. Existuje i možnost, že by experiment RRM-3 mohl startovat na misi SpX-15. Stejně tak není jasné, zda se pro evropský experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space), na kterém se podílí i Česká republika využije trnuk mise SpX-15, nebo SpX-16.

U další mise, tedy SpX-17 má být v trunku uložen experiment OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) pro sledování oxidu uhličitého, dále soubor experimentů STP-H6, které budou umístěny na plošinu JEM-HF a ELC-3.

V případě SpX-18 se můžeme těšit na to, že v trunku bude GEDI (Global Ecosystem Dynamics Investigation (Lidar)) pro výzkum klimatu a jeho změn, který bude připojen k japonské plošině JEM-EF. V další misi, tedy SpX-19 bude v trunku opět jen jeden náklad – Bartolomeo – CEPHFISS (Bartolomeo – Commercial External Payload Hosting Facility On ISS), který se umístí na vnější část modulu Columbus. Posledním oznámeným nákladem byl GEROS (GNSS reflectometry, Radio Occultation and Scatterometry), který poletí na SpX-20 a bude sledovat průchod signálů z navigačních družic skrz atmosféru.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/11/Z2AFSFSSS.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/11/2016-11-08-203336-350×253.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/11/2016-11-08-204540-350×205.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/11/2016-11-08-204731-350×243.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/11/2016-11-08-204848-304×350.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2012/03/A83.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Známe externí náklady jedenácti dalších Dragonů”

  1. Štěpán napsal:

    Jen by mě zajímalo-ten solární panel nevypadá, že by se dal složit, ale celý se tam podle mě nevejde. Jak to teda udělají?

  2. Z pohledu Evropy a hlavně České republiky chybí uvedení vypuštění experimentu ACES, pro nějž část ELT vyvinuly česká pracoviště.

  3. Lukas napsal:

    Ja uz netrpezlivo cakam na falcon heavy.tych odkladov uz bolo vela.dufam ze rok 2017 to zmeni.drzim palce

Zanechte komentář