SpaceX to s revolucí v komunikaci myslí (asi) vážně

Jedna z možností, jak by mohla flotila malých satelitů kroužit kolem Země - realita ale může být ve výsledku jiná.

Od chvíle, kdy jsme Vás informovali o tom,že by společnost SpaceX ráda vstoupila na trh provozovatelů komunikačních družic uplynul už nějaký ten pátek a leckdo by si mohl myslet, že tato idea vyšuměla. Události z posledních dní ale ukazují, že myšlenka ohromného hejna satelitů, které by z nízké oběžné dráhy šířily po celé planetě vysokorychlostní internet stále žije. Na konci letošního července jsme Vás informovali o prvních krocích vpřed. SpaceX totiž 22. července obdržela od Federálního komunikačního úřadu povolení pro komunikaci mezi testovacími družicemi (MicroSat-1a a MicroSat-1b) a pozemními stanicemi. Tyto testovací satelity vážící 58 kg neměly nést žádné pohonné systémy ani tlakové nádoby. Další technické detaily těchto demonstrátorů najdete ve výše zmíněném článku.

Technické údaje satelitů od SpaceX, které by měly šířit internet.

Technické údaje satelitů od SpaceX, které by měly šířit internet.
Zdroj: http://i.imgur.com/

Nyní SpaceX pokročila o úroveň výše a na již zmíněný komunikační úřad FCC podala oficiální žádost, která se týkala samotného zprovoznění sítě komunikačních družic. Těch má být celkem 4425 a kolem Země by měly obíhat po 83 rovinách. SpaceX přitom počítá s umístěním této letky na dráhu ve výšce 1110 – 1325 kilometrů. Běžně se sice telekomunikační družice umísťují na dráhu geostacionární ve výšce 36 000 kilometrů, ale tato ohromná vzdálenost komplikuje jejich využití pro šíření internetu, jelikož narůstá latence, tedy zpožďování obousměrné komunikace.

Systém od SpaceX by měl zajišťovat latenci v rozmezí jen 25 – 35 ms! Tento údaj je srovnatelný s běžně využívanými bezdrátovými datovými přenosy )které ovšem nevyužívají družic). Klíčovým prvkem projektu je to, že satelity budou komunikovat i mezi sebou a takto si budou předávat data. Pro komunikaci mezi družicemi by měly být použity optické systémy, které jsou schopné přenášet velké objemy dat. Antény na satelitech (vysílací) využijí elektronicky vychylovaných paprsků, přičemž by měly zvládat dynamicky měnit a znovupoužívat různé frekvence. Tak bude zajištěno optimální využívání přenosové kapacity podle aktuální potřeby. Antény koncových uživatelů mají být ploché a měly by jít snadno nainstalovat na zeď nebo na střechu.

Podle údajů v žádosti by měla každá družice vážit 386 kilogramů. Při počtu 4425 kusů tedy ve výsledku jde o 1708 tun nákladu, které by bylo potřeba dopravit na oběžnou dráhu. SpaceX ale moc dobře ví, o jak velký projekt se jedná. Proto chce budování systému rozdělit do několika etap. V té první počítá s vypuštěním 1600 družic. Zákazníkům by přitom mohly satelity začít sloužit už ve chvíli, kdy jich bude na oběžné dráze 800. Ve druhé vlně by mělo být na oběžnou dráhu dopraveno zbývajících 2 825 exemplářů.

Plán na rozmístění družic na oběžné dráze

Plán na rozmístění družic na oběžné dráze
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Asi každého v této souvislosti napadne, že tolik družic znamená velké nebezpečí z hlediska kosmického odpadu. Tady se sluší poznamenat, že momentálně krouží kolem Země okolo 2 000 družic (ať již funkčních, nebo ne). SpaceX se proto už v této úvodní žádosti zavázala, že všechny satelity budou po ukončení jejich životnosti, která se odhaduje na 5 – 7 let, staženy z oběžné dráhy a shoří v atmosféře.

Vizualizace satelitní sítě SpaceX

Vizualizace satelitní sítě SpaceX
Zdroj: http://3.bp.blogspot.com/

Satelity by se měly vyrábět na lince, což má zajistit rychlou a hlavně levnou sériovou produkci. SpaceX přitom nenavrhne a nevyvine jen samotné satelity, ale počítá i s vývojem dodatečného zázemí jako jsou pozemní stanice, nebo samotné uživatelské terminály. Tady se dostáváme k dalším fascinujícím číslům, která se téměř vymykají současným standardům. Každý satelit by měl zvládat agregovanou downlink (tedy stahovací) kapacitu 17 – 23 Gb/s. Rozmezí není přesně určeno, protože bude záviset na zisku uživatelských terminálů.

Pokud budeme počítat průměrnou přenosovou kapacitu 20 Gb/s, tak by úvodní várka 1600 družic dosáhla celkové agregované přenosové kapacity stěží pochopitelných 32 Tb/s. O distribuci se bude starat širokopásmový systém a každý koncový uživatel by tak měl dosáhnout na bezdrátové připojení k internetu rychlostí až 1 GB/s. Je jasné, že této maximální rychlosti bude zřejmě nemožné dosáhnout, ale i tak to hodně vypovídá o neskutečném potenciálu, který se v tomto projektu ukrývá.

Satelit od SpaceX by mohl porýt signálem oblast o průměru 1060 km

Satelit od SpaceX by mohl porýt signálem oblast o průměru 1060 km
Zdroj: http://static4.uk.businessinsider.com/

Za zmínku stojí i představené termíny – první operační družice by prý měly startovat v roce 2019 a systém by měl být kompletní v roce 2025. Za šest let by mělo být na oběžnou dráhu vyneseno 1708 tun nákladu, tedy více než trojnásobek hmotnosti ISS. Je samozřejmě potřeba vzít v úvahu známý Muskův koeficient, ale i tak stojíme před otázkou, jak za takto krátký čas vynést na oběžnou dráhu tisíce družic. Rakety Falcon mají sice velkou nosnost, ale jejich nákladový prostor není nafukovací – to samé platí i pro Falcon Heavy, který nebude mít o mnoho větší aerodynamický kryt.

Komunikační okruhy jednotlivých satelitů by se měly překrývat a zajistit tak neustálou konektivitu

Komunikační okruhy jednotlivých satelitů by se měly překrývat a zajistit tak neustálou konektivitu
Zdroj: http://spacenews.com/

Družice by měly mít rozměry 4,0 × 1,2 × 1,8 m (d × v × š) a jejich skládací solární panely mají mít na délku 6 metrů a šířku 2 metry, přičemž každá družice bude mít tyto panely dva. Je jisté, že Falcony do svého aerodynamického krytu dostanou jen pár družic a i při znovupoužitelnosti by bylo vybudování tohoto systému hodně náročné. Nabízí se sice možnost sáhnout po systému ITS, který byl v září představen pro kolonizaci Marsu. Tato raketa by si dokázala najednou poradit s mnohem větším počtem družic než Falcony, ale tady zase narážíme na otázku, zda bude tento nosič připraven v požadovaném termínu. Podle plánů, které Elon Musk představil na své prezentaci by se to stíhat mělo, ale uvidíme, jaká bude realita.

Z oblak zpět na pevnou zem – Už dávno víme, že si SpaceX nedává malé úkoly a projekt sítě družic šířící internet to jen potvrzuje. I zde si proto dovolím poznamenat, že avizované termíny se podle mého názoru nepodaří dodržet, ale je důležité, že se těmito myšlenkami někdo zabývá. Projekt by měl široký dopad na celosvětovou populaci a mohl by změnit svět, ve kterém žijeme. Je jasné, že vybudování takového projektu bude neskutečně složité, drahé a komplikované, ale SpaceX zatím splnila vše, co slíbila. Pokud tedy odhlédneme od představených termínů, můžeme se těšit i na uskutečnění tohoto plánu – jde jen o to kdy to bude.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://licensing.fcc.gov/
http://licensing.fcc.gov/

Zdroje obrázků:
http://spacefinland.fi/wp-content/uploads/2014/11/teledesic-288-screen.png
http://i.imgur.com/rs7u3ej.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CxY-O_KW8AEZz55.jpg
http://3.bp.blogspot.com/…/NtyMJrz6q3Y/s1600/satellitenetwork.png
http://static4.uk.businessinsider.com/…/spacex-internet-satellite-details.png
http://spacenews.com/…/TeledesicConstellation_SaViSoftwareModel.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


76 komentářů ke článku “SpaceX to s revolucí v komunikaci myslí (asi) vážně”

  1. Petr K. napsal:

    32Tbps (ne TBps) sice zní úžasně, ale není. Třeba si uvědomit že drtivá většina bude v kterýkoliv okamžik nad neobydlenou nebo minimálně obydlenou částí planety(odhadem alespoň 4 z 5), na jeden přenos se bude muset podílet více satelitů a každé sdílené medium je vždy využito neefektivně. V důsledku může být efektivní propustnost jen na úrovni jednotek Tbps a to ještě neoptimálně rozloženou (nekopíruje lidské osídlení).
    Pro srovnání na nixu se dnes pohybujeme v řádu stovek Gbps. Za deset let by celá propustnost nejspíš nestačila ani uživatelské základně jakou máme v naší malé zemičce (tzn pár milionům uživatelům).

    • Dušan Majer napsal:

      TB/s: Díky za upozornění, opraveno.

      Jak jsme už psal v komentářích jinému uživateli – je těžké přemýšlet nad tímto systémem současnou optikou. V době jeho realizace bude mnoho věcí jinak. Nemůžeme čekat, že by veškerou světovou komunikaci zajišťovaly satelity. Plán SpaceX má být spíše doplňkovým řešením, které se uplatní především v málo obydlených oblastech, kde je jiné připojení k internetu složité.

      • Petr napsal:

        Mnoho věcí bude jinak, ale jen těžko můžeme očekávat pokles nároků na propustnost. Tedy limit v počtu uživatelů který jsem nastínil (pár milionů) se tím nemění (leda směrem dolů). To že je to nepoužitelné jako náhrada klasického mobilního internetu je jasné – 20GBps na plochu 10x větší než ČR nestačilo ani před deseti roky (a ne za deset let).
        Takže to nutně musí hledat jiné zákazníky – náhrada klasických satelitích komunikačních systémů může být, internet uprostřed pouště jasně, ale na uživení takového množství družic potřebují řádově více zákazníků (uvedené bójky apod. jsou reálné i se současným satelitním připojením, nedělají se).
        Co chci říct – jeho business plan stojí na stejném základě jako u existujích satelitních spojení (které taky by rostly, pokud by byl zájem) a přitom očekává o několik řádů větší základnu uživatelů … možné to je, ale hodně těžké.

        • Dušan Majer napsal:

          Uvidíme, osobně si myslím, že Musk ví co dělá a že si neklade za cíl dominovat poskytování internetu. chce jen vytvořit zajímavou alternativu pro určité skupiny lidí. Nedá se očekávat, že by přes tyto družice proudila veškerá data.

  2. Cx napsal:

    Vzhledem k tomu, že to je v teoretické rovině a kromě těch pár náznaků víme kulový, tak bych se vůbec nezabýval tím, zda to bude za 10 let stačit nebo ne. Nicméně jsem si téměř jistý, že internet, jak ho známe teď, bude v té době úplně někde jinde. Podle mě jde trend tím směrem, že každé zařízení bude mít svoji SIM kartu a bude používat mobilní připojení. Už LTE se dá používat v pohodě doma jako jediné připojení a sítě páté generace podle mě zruší nějaké WiFi a lokální poskytovatele úplně. Nicméně tohle Muskovo dílo by mohlo zrušit sítě páté generace a internet by se mohl stát vyloženě globální z pohledu hardwaru.

    Taková síť by totiž mohla mít vliv na spousty věcí. Už by se nevyplatilo mít servery v datacentrech jen ve velkých městech, ale bylo by výhodné je mít rozházené po světě a to i tam, kde v současné době žádné silné připojení není, třeba v horách. V takovéhle síti by se mohlo hrát hodně na peer-to-peer komunikaci, která dnes kvůli starému protokolu IPv4 není úplně jednoduchá a podle mě to i trochu zdeformovalo vývoj internetu. Možná bych se nebál i napsat, že výpadky různých částí internetu, tak jak je známe dnes, by byly minulostí. Je taky klidně možné, že celý ten kolos může být navržen tak, aby nešel cenzurovat, což by bylo důležité pro obyvatele států, kde je cenzura denním chlebem. Jsem na to fakt zvědavý.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Muskova idea a plán je ambiciózny a smely, ale reálny. A nebude treba ani SIM kartu pre každé zariadenie IoT. Štandardizovaný protokol NB-IoT bude vyžadovať pre každé zariadenie malý hw modul v cene asi 5 USD, pričom SIM bude hw na cpu. Predpokladám využitie muskovej siete aj v tomto smere.

      • Cx napsal:

        Však jsem nepsal, že bude potřeba SIM karta pro Muskovu síť, mluvil jsem o mobilních sítích páté generace. A úplně si nedokážu představit, že by se satelitem 1000 km nad našimi hlavami komunikovalo něco bez stabilní antény na střeše, takže na využití v IoT to moc nevidím.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Stačí ak bude cez muskovu sieť komunikovať každá bunka LTE a cez túto vrstvu pôjde NB-IoT protokol.
        Okrem toho muskova sieť môže byť ďalšia chrbtica svetového internetu. Bude umiestnená kompletne mimo Zeme a odolná napríklad voči EMI.

    • tyčka napsal:

      „zruší nějaké WiFi a lokální poskytovatele úplně.“
      To je velmi nereálné – už jen kvůli omezené kapacitě připojení k síti vlastních vysílačů mobilní sítě – do mnoha firem dnes vede optika a rezerva zde není vyčerpaná.

    • tyčka napsal:

      U těch států to bude velice jednoduché – jakékoliv poskytování služeb na jejich území bude zcela zakázáno a za nelegální použití bude hrozit vězení. Toto prostě není řešení – zařízení jako aktivní(obsahuje vlastní vysílač) lze dobře zaměřit a tak lokalizovat. Například z letadla či helikoptéry.

      A ty data-centra v horách se dají velmi snadno odříznout – malým vysílačem lze zcela odrušit komunikaci s družicemi – třeba kvůli vydírání majitele daného data-centra.

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Takové množství družic by dokonale zaneřádilo prostor. Pochybuji, že by někde v půli Tichého oceánu, nebo na Saharaře, Sibiři, či Antarktidě toužilo takové množství zákazníků po internetu, že by toto megalomanství bylo opodstatněné. Souš představuje 1/3 povrchu Země a lidé obývají zhruba polovinu souše je tedy holý nesmysl pokrývat internetem celý povrch Země a kvůli jedincům někde v pustině zaneřádit kosmos.

    • Kenny007 napsal:

      Ono je to nutné z toho důvodu, že satelity nebudou na geostacionární dráze. Tedy pokud nebude pokrytí stoprocentní, bude docházet k výpadkům i v civilizaci.

    • Wrunx napsal:

      Mě zaujalo to, že jejich životnost bude cca 5-7 let, a k naplnění plánované sítě bude – jak čtu – potřeba nejméně 6 let. Tedy ročně 737 družic – v průměru dvě denně? Bude-li to reálné, tak to je zjevně nádherná vstupenka do nikdy nekončícího kolotoče byznysu výroba/šup s tím honem nahoru/odpad.
      Též by mě zajímala analýza, jak moc dokáží ty družice udržet svou relativní polohu v plánované síti. Ono tisíc km není zas tak moc, aby se neprojevovaly různé odchylky v rychlostech, a i když to nejspíš budou korigovat, rozhodí se to dříve či později do totálního chaosu. Kam do toho chaosu pak budou umísťovat nové satelity místo těch spadlých? Nebude to ve výsledku model ála silnice v Čechách, kde se asfaltem záplatuje kde to zrovna hoří, ale stejně plno děr zůstává? Anebo sázejí na to, že ta odchylka během plánované životnosti nestihne narůst do významných hodnot?

      • Dušan Majer napsal:

        Těžko hádat. Ale myslím, že se časem odpovědí dočkáme. 😉

      • gg napsal:

        Na dráze kolem 1100 km bude výrazně nižší vliv „gravitačních nerovností“ Země a nulový vliv atmosféry, takže udržování polohy elektrickým pohonem by neměl být problém.

        Jinak i pokud započtu řekněme 25% rezervu na nějaký ten adaptér nákladu, tak by i obyčejný F9 měl být schopný vynést třicet družic najednou, takže to by byl jeden start za čtrnáct dní, šestadvacet za rok. Hodně peněz, ale na údržbu masivních zisků se to snese. A až začne létat něco založeného na Raptoru, tak už to bude úplně jedno.

        • Dušan Majer napsal:

          30 družic najednou je nereálný počet – i se složenými panely půjde o kvádr s rozměry 4,0 × 1,2 × 1,8 m. Limitujícím faktorem nebude hmotnost nákladu, ale objem nákladového prostoru.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Takový kvádr by se pod aerodynamický kryt přece vešel. Řekněme, že to nebude 30, ale třeba 24 – je to přece jen trochu výš.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Prepáčte, ale keby každý bol taký pesimista, tak ešte dnes ťaháme ženy za vlasy do jaskyne.

    • Dušan Majer napsal:

      Nepřemýšlejte nad tím takto – uzavřeně. Otevřete mysl a představte si, co všechno může tento systém umožnit – třeba automatické bóje v oceánu, které na internet odesílají různé údaje o stavu mořské vody a podobně.

      Ale proč to vůbec píšu – už dříve jste ukázal, že jste pesimista, který na všechno nahlíží negativně.

      • tyčka napsal:

        Na to – ty bóje – stačí již dnes funkční internet přes GEO družice.

        Krom toho jistě na velkém počtu státu nebude moct vysílat – lépe tedy řečeno – nebude moct nabízet svoje služby – prostě nedostane příslušné povolení – ať už z politických důvodů – či jen z důvodu ochrany domácích drahých poskytovatelů internetu.

        • Dušan Majer napsal:

          Ano, dnes to stačí, ale tohle měl být jen příklad. Za deset let můžeme mít úplně jiné potřeby, detailnější senzory,které budou potřebovat větší přenosovou kapacitu.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Současné družice jsou na GEO. Koncové zařízení na zemi musí být mnohem složitější, než když je ta družice na LEO. Sníží se tedy nejen latence přenosu, ale i cena koncových zařízení. Tím se otevře cesta k masivnímu rozšíření a zlevnění celé technologie.

  4. martin napsal:

    ???????????????? tak tomu se říká rozežranost!!!!!!!! a určitě s tím možná všichni souhlasí… já teda ne…. přijde mi to zbytečné…. jenže hold kdo má prachy může si dělat co chce…. už si představuji…jak to lidem lítá za krásné noční noci po obloze…. jo těm ve městě to může být možná jedno…jelikož světelný smog… dělá své… a moc se toho na obloze vidět nedá…..

    • Dušan Majer napsal:

      V první řadě bych ubral na expresivních výrazech a otaznících či vykřičnících. To, co Vy nazýváte rozjedeností můžeme nazvat technologickým pokrokem. Solární panely nebudou zase tak velké, aby odrážely velké množství světla. Takže rušivý efekt během „noční noci“ by neměl být výrazný.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Viete, práve pozerám Interstellar film. Pozrite si to tiež a skúste sa zamyslieť aj sám nad sebou. Ten film je pre mňa hlavne o ľudoch, ktorí majú otvorené myslenie. Myslím si, že to tu zopár jedincom chýba.

      • vedator napsal:

        Suhlas, ale pozor. Otvorene myslenie nie je synonymom pokroku. Kazde otvorene myslenie, teoriu, novinky, treba podrobit kritike zo vsetkych stran, zhodnotit kladne a zaporne stranky a vyhodnotit spravnost.

    • Radim napsal:

      Možná by nebylo od věci místo expresivních výrazů, epidemie interpunkce a nemístné ironie trochu namáhat závity.

      Pokud to dobře počítám, pak by v té výšce připadl jeden satelit na plochu 160tis km2, tedy na čtverec o straně 400km. Vzhledem k jeho velikosti a výšce jeho oběžné dráhy bude ze Země „neviditelný“.

      Naopak mě zase napadá, jestli je nutné tento web plevelit takovými vzteklými výlevy namísto inteligentní diskuze.

  5. Milos napsal:

    Len kratka otazka. Data smerom ku mne cez antenu na stene. Ale ako pojdu data odo mna?

  6. maiden napsal:

    Je to hovadina – na jedny strane studie o tom, ze je obezna draha zasvinena uz ted a na druhy strane naprosto megalomansky plan, ktery ma dorucit reklamu i krovakum v Africe. V dobe, kdy se da posilat signal i na 70km daleko.

    Je to stejny jako s nezranitelosti internetu – tak decentralizovanej, az staci poradnej DOSS utok a internet najednou stoji. A z vyhody je razem nevyhoda, protoze vsechny pocitace najednou nezastavite.

    Az za 15 let bude polovina lidi zavisla na internetu z druzic, tak staci jedna poradna slunecni boure a jsme zpatky v jeskynich.

    PS: bude nekde centralni tlacitko, ktery vsechny ty druzice vypne? a jestli jo, kdo ho bude mit na starost?

    • Dušan Majer napsal:

      Prosím trochu slušnější výrazy, děkuji!
      V článku se jasně píše, že vysloužilé družice budou stahovány z oběžné dráhy. Nehledejte v uživatelích jen „křiváky v Africe“ – otevřete svou mysl a jistě vás napadne mnoho dalších využití – od cestovatelů, přes vědce, záchranáře až po automatické hlásky, které budou sbírat různé údaje a online je posílat na internet. Využití je široké.

      • maiden napsal:

        Rozdil mezi „krovakem“ a „krivakem“ je docela markantni, tudiz bych byl rad, kdybyste mi nic nepodsouval.
        Jinak si troufam tvrdit, ze vedci maji uz nyni vice nez robustni komunikacni zakladnu. A pochybuju, ze u Muskovi firmy stoji fronta nobelistu a prosi ho, aby poslal na obeznou drahu dalsich 1000 druzic kvuli tomu, ze porno jede uz v 8K.

        V pripade prirodnich katastrof dokazete operativne pokryt oblast signalem i jinymi prostredky.

        • Dušan Majer napsal:

          Křivák × křovák: Moje chyba, šlo o překlep, za který se omlouvám. I a O bohužel leží na klávesnici blízko sebe a protože slovník zná oba výrazy, slovo nepodtrhnul a já si toho nevšiml. Moje chyba.

          K těm vědcům – díváte se na všechno současným pohledem, ale zkuste si představit, co všechno by bylo možné, pokud by nebyli vědci (a nejen oni) svazování špatnou konektivitou. Myslím, že o porno v tomhle případě vůbec nejde. Vezměte si, jak se za poslední roky změnil svět a tyto změny budou pokračovat ve všech oborech. Je proto potřeba být na tyto změny připraveni i co se infrastruktury týče.

      • tyčka napsal:

        GEO družice poskytující internetové připojení dnes dávno existují.
        A můžete si přenosové zařízení koupit i pro připojení karavanu – takže to není nic zas tak nákladného.
        Vědci mají tedy všude možnost (snad s vy-jímkou polárních oblastí) připojení na internet.
        A dovoluji si tvrdit, že co se týče stability tak mnohem spolehlivější – neboť družice je pevně na jednom místě a pokud je anténa zafixována tak prostě poskytuje spojení.
        Nemusí se riskovat – že další družice systému nízko nad zemí nebude vidět kvůli horám na obzoru a spojení se tedy – alespoň na nějakou dobu přeruší.
        Iridium na to též dojelo – díky horám nebyl signál prostě vždy a všude.

        GEO družice vám za obzor (hory v dálce) prostě nezapadne !!!!
        A pokud máte zvýšené nároky dá se pronajmout i kanál vyhrazený jen pro vás – stejně jako reportéři při spojení přes družici až do studia – i po ČR se mají TV reportéři používat spojení přes GEO družici.

        • Dušan Majer napsal:

          Jenže tenhle systém by měl zajistit nízkou latenci a také vlekou přenosovou kapacitu pro mnoho uživatelů. to by otevřelo možností realizace mnoha projektů.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Trošku nerozumiem, prečo tento projekt hodnotíte podľa súčasných požiadaviek. Muskova internetová sieť je predsa projekt strategického charakteru. Veď len v oblasti IoT sa predpokladá cca 20 miliárd pripojených hw zariadení do roku 2020. Ja mám prax v IT 35 rokov, z toho cca 33 rokov storage, mainframe a cloud. Posledné ani nie dva roky sa venujem IoT a ten rast v tejto oblasti je bezprecedentný.

    • Cx napsal:

      Internet se pod DDOS útoky nesloží. V současné době mají páteřní linky takovou kapacitu, že ji ani ty největší útoky nenaplní. Navíc DDOS útok je distribuovaný a největší dopad tak má až u svého cíle. Maximálně tedy dojde k odříznutí pár serverů.

      70 km, haha, v rozumné rychlosti (alespoň 1 Gbps) možná s přímou viditelností. Dokážete takto vůbec překročit tuhle republiku?

      Kvůli potenciální možnosti o nějakou technologii přijít se do ní raději ani nebudeme pouštět? Vždyť kontinenty jsou propojeny kabely položenými na dnech oceánů. Některé ostrovy dokonce jen jedním takovým. To ten hejno satelitů bude se spolehlivostí o řád výše.

      Tak si běžte zalézt do jeskyně a nechte technologie lidem, co mají znalosti a koule 🙂

      • tyčka napsal:

        Těch optických kabelů na dně moří mezi kontinenty je dost a tedy tvoří vzájemně zálohu spojení.
        Ten ostrov může mít jako zálohu spojení přes GEO družici – o době prodlevy samozřejmě vím.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Dajte nejaký dátum, kedy bol internet odstavený? A neponúkajte tu niekoľko posledných DDoS útokov z kamier, ktoré odstavili nejaký Twitter a spol.
      Konkrétne v čom je internet totálne decentralizovaný? Alebo chcete mať dva-tri uzly ktoré stačí dať dole a všetko mlčí?

  7. Karel napsal:

    Životnost 5-7 let?

    4425 družic? – To si z nás dělá Elon srandu?
    Má to skutečně opodstatnění, anebo je to další z projektů na umělou výrobu, hlavně aby se točily suroviny, peníze a lidi měli co dělat….?

    Až vymyslí systém s 30ti družicemi, neřeknu ani slovo, takhle je to jen „zaprasení“ oblohy nad námi.

    • Dušan Majer napsal:

      Zkuste se zamyslet nad tím, co jste napsal. Pokud byste na nízkou oběžnou dráhu vypustil 30 družic, tak nikdy nedosáhnete globálního pokrytí. Nevím, proč všichni tak řeší Vámi zmiňované „zaprasení“ oblohy. Vždyť se v článku jasně píše, že se satelity budou po skončení služby stahovat z oběžné dráhy. Právě kvůli takovýmto argumentům jsem to v článku schválně zdůraznil, ale je vidět, že to bylo zbytečné.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Aké „zaprasenie“ oblohy. A keď štartujú vojenské družice, je jedno na akej strane a nikto nevie čo to je a čo sa s nimi stane. Proti tomu neprotestujete/me?

      Naozaj neviem pochopiť niektorých ľudí. Vynaložia nesmiernu energiu na vysvetľovanie a zdôvodňovanie prečo to nejde, aká je to somarina, na čo je to dobré, niekto chce len zarobiť, bla,bla,bla!

      • Karel napsal:

        Neřeknu ani slovo když to tam bude 50-100 let.

        Ale 5-7 ? Really??
        Určitě dokážete obhájit výměnu mobilů co rok. Dokážete obhájit i výměnu automobilů co jeden měsíc? Kam půjdeme dále? Výměna planety co 14 dní? Technologicky to určitě dokážeme, …

        • Dušan Majer napsal:

          50 – 100 let? To zase přeháníte Vy. To je mimořádně nereálné pro podmínky na oběžné dráze. Běžně družice vydrží max 15 let. Navíc při této rotaci budeme moci lépe celý systém aktualizovat a vylepšovat.

        • Jaro Pudelka napsal:

          U mňa ste zle trafili. Mobil mám ešte Nokiu s hw klávesnicou/ mám aj smartphone ale o jeho „inteligencii“ mám vážne pochybnosti. Auto nemám, ale mám aparatúru Technics starú ako môj syn – 24 rokov.
          Nepredpokladám, že každých 5-7 rokov stiahnu dole všetky družice a vynesú nové. Očakávam skôr klasický hw lifecycle.

  8. vedator napsal:

    Asi pred mesiacom, ci dvoma som cital vyhlasenie Shotwell, ze to mracno satelitikov sa odklada kvoli problemom ziskat licencie na prenosove pasmo a kvoli pociatocnej financnej, planovacej a ludskej narocnosti. Pohli sa lady, alebo su informacie z tohto clanku este z obdobia planovania?

    Klobuk dole pred muskovymi planmi a este vacsia poklona za to, co uz dokazal. No toto sa mi zda pekne ustrelene. Nepochybujem o technickych prinosoch ale nemyslim, ze by prenos internetu musel byt rieseny takymito prostriedkami. Vyrabat na pase satelity, ktore vyzaduju kazdy mesiac nejaku zmenu v technologii (kvoli konkurencii tu na zemi)…. to nebude lacne.

  9. maiden napsal:

    Musk by mel dostat nobelovku za to, ze dokazal udelat levnou navratovou raketu. O tom zadna. Ale jinak je to typicky priklad manazera, kterymu se zadarilo a ted vymysli kraviny. Uspesni lide maji obcas nepeknou vlastnost, ze se montujov do vseho.

    Spocital uz nekdo, kolik bude na obezne draze dalsich neovladatelnych druzic, kdyz bude navratovy system fungovat na velice peknych 95%?

    4452×0.05=222 druzic. 222 dalsiho bordelu na obezne draze. A to je spodni hranice odhadu. Takze at pan Musk ve sve genialite laskave predstavi zpusob, jak dostane dolu vsechny druzice, ktere budou mit poruchu navratoveho mechanismu.

    PS: omluvu I a O prijimam.;-)

    • Dušan Majer napsal:

      Musk je v první řadě vizionář. Věřil platbám na internetu v době, kdy se světová síť teprve vyvíjela, věřil elektromobilům v době, kdy měly nevalnou pověst, věřil, že soukromá firma může létat s raketami do vesmíru, konkurovat zavedeným agenturám a dokonce přistávat s prvními stupni. jeho plány se logicky musí posouvat dál, když už splnil vlekou část z toho, co si naplánoval. Ano, jeho plány mohou vypadat směle, ale tak vypadaly v době představení i ty, které se již podařilo uskutečnit.

      • vedator napsal:

        Musk takisto veri, ze zijeme v matrixe a ze hyperloop je technologia urcena dnesnym dnom. Dovolim si zdoraznit slovo ‚veri‘ :-).

        Minule uspechy vsak nie su v ziadnom pripade zarukou buduceho uspechu a vieme ako to bolo s X.com a PayPal-om. Musk pretlacal svoje riesenie a nakoniec z toho bol PayPal. Osobne som rad, ze sa tu nachadzaju ludia (a maju moznost sa tu vyjadrit), ktori su z jeho planov nadseni a naopak, ktori sa opatrne stavaju k jeho planom. Obe strany su podstatne.

  10. kopapaka napsal:

    Ty rozměry nikomu nepřijdou divné? Kdyby to totiž byl opravdu takový hranol, tak má obsah osm a půl kubíku při necelych čtyřista kilogramech… Mám z toho pocit, že ty čtyři metry délky ve skutečnosti budou na jednu stranu trčící panely a antény nebo tak něco… SpaceX přece moc dobře ví, jakou raketou a s jakým krytem budou létat. Družice vyvíjejí od nuly, takže mi neříkejte, že to nemají vyřešené.
    Hádám, že ty družice jsou spočítané, aby do posledního využily jak hmotnostní, tak i objemovou kapacitu F9.

  11. PM napsal:

    Je to opravdu megalomanský projekt a už jenom současné zkušenosti se „stahováním“ družic do atmosféry jsou takové, že vlastně moc účinné (ani levné) nejsou a na řešení vesmírného odpadu zatím nic neexistuje.

    Monitoring oceánů, dostupnost internetu pro vědce, atd., to už umí současné satelní sítě. A pokud chcete celosvětové připojení na M2M (machine to machine), stačí vám i téměř 20 let fungující Iridium, to má jako jediné pokrytí kdekoliv na Zemi a s novou generací satelitů Iridium NEXT, když se to podaří, bude síť použivatelná pro i rychlejší data.

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, stačí to dnes, ale dokážete si představit, jaká může být situace za 20 let? Dříve také stačilo plout do Ameriky z Evropy několik dní. Doba se vyvíjí a infrastruktura na ni musí reagovat – ideálně v předstihu.

    • Cx napsal:

      Existuje, sonda si vezme dost paliva a pak klesne do výšky, kde už ji atmosféra po nějaké době pohltí. U sériově vyráběných sond to ani nemusí být tak nákladné.

  12. Jaroslav Alois napsal:

    Hovoří se o zákaznících, tedy kolik to bude stát a kdo to zaplatí. Návratnost musí být méně než 7 let, což znamená, že Musk musí celý systém do náběhu a minimálně do poloviny provozní doby, tj. 3-4 roky dotovat. Současně chce létat na Mars, tak nevím zda není již “ mimo“.

  13. Spytihněv napsal:

    Ono je to celé již dávno v chodu. Ve SpaceX je 1600 družic pro první etapu už dávno připraveno. Dušan tam tu vyrovnanou legii nedávno viděl, ale teď to samozřejmě popře, protože o tom nesmí mluvit 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      😀 Nic takového jsem tam neviděl a ani to číslo nesouhlasí. 😀

      • Spytihněv napsal:

        Tak a je to venku (no nic, to jen tak pro odlehčení 🙂

        Myslím si, že Elon Musk si sice nakládá opravdu velká sousta s těžko uvěřitelnými termíny, ale je odhodlán svých cílů dosáhnout. A hlavně opravdu něco dělá, nejde jen o krásné prezentace, které může dát dohromady kde kdo. Má už určitý kredit a je brán vážně. A to je velmi důležité. Osobně mu fandím bez ohledu na to, jak jeho plány dopadnou.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Chcel som tu ešte na niekoľko „perál“ reagovať ale vy ste to hutne a stručne vyjadrili. Súhlas a vďaka!

    • Štěpán napsal:

      Smekám před vaší dedukcí a dobrě položeným komentářem. To s Dugim mě opravdu pobavilo 😀

  14. marian napsal:

    Globálny vysokorýchlostný satelitný internet určite bude do niekoľkých rokov skutočnosťou, ale oveľa väčšie šance na realizáciu má podľa mňa konkurenčný (a rozumnejší) projekt OneWeb. Tak ale uvidíme…

  15. Daniel Bozner napsal:

    No tak to jsem zvědavý jak to dopadne. Bohužel mám pocit že z toho nic nebude, to je opravdu hodně velké sousto.

  16. Havi napsal:

    Ja si tu tiez poviem svoje… 🙂 Podľa mna to ma niečo do seba a zapada to do oboch cieľov ktore musk ma (zelena zem a zeleny mars) a pri tom mnozstve druzic co sa bude vyrabat sa casom mozno zdokonalia alebo sa nane prida nejaky gps modul a navigacia bude presna na milimetre ked ich bude tolko na oblohe.

    • MartinH napsal:

      Současná přesnost satelitní navigace dosahuje milimetrů již dnes, ale musíte chvilku observovat. Chcete-li navigaci v reálném čase musíte se spokojit s cm. Má to ale své nevýhody, například potřebujete mít příjem korekcí z referenčních GPS stanic a ne všude je mobilní internet. Musíte mýt volný výhled na většinu oblohy (tady pomůže částečně větší počet družic), atd.
      Naopak při využití referenční GPS vám nevadí když vojáci zapnou kódování, protože v principu to je jen umělá chyba času a ta se vám odečte v korekcích.

  17. maro napsal:

    Mno, taky bych řekl, že mu to moc zákazníků nezaplatí. Velké aglomerace s mnoha zákazníky jsou pokryty stávajícími technologiemi, navíc se pracuje na bezpilotních solárnách letadlech, stoupajícími přes den vzhůru a nabíjející baterie a klesající v noci s tím, že budou nepřetržitě ve vzduchu a poskytovat internet velké oblasti pod nimi.
    Jinak 4400 satelitů není tak velké množství. Je to jako kdyby každý byl ve čtverci o rozměrech 340 krát 340 kilometrů. Letí na velmi nízké oběžné dráze, takže poletí ve „vláčcích“, kdy se budou nad jedním místě nad zemí relativně ryhle střídat. Prakticky každých 45 sekund se bude muset spojení přepnout na následující družici, protože ta aktuální odletí pryč.

    • Cx napsal:

      Pokud Elon plánuje pokrýt celou planetu, kde když to osloví třeba 250 000 000 uživatelů (což není vůbec nereálné) a každý zaplatí 15 dolarů, tak každý rok jeden satelit obrátí $850 000 a to je částka, za kterou se dá dělat ledasco. Za celou životnost satelitu to je krásných šest mega a vzhledem k tomu, že chce posílat lidi na Mars za $200 000, je krabice pár kilometrů nad zemí neporovnatelně jednodušší.

  18. Rudolf Šíma napsal:

    Ať to hlavně stihne do konce platnosti mého řidičáku. (Jak já se na svých cestách vztekám kvůli mobilnímu internetu.) Byla by to nádhera. Díky panu Dušanovi za nové informace a díky Muskovým rodičům za toho úžasnýho chlápka. 🙂

  19. MartinH napsal:

    K rozměru aerodynamického krytu a počtu satelitů pod ním, pokud se tam nebudou moci vejít a nosnost rakety by zůstávala z větší části nevyužitá tak je podle mě celkem reálné vyvinout větší kryt (třeba dvakrát tak delší). Na ten počet startů se to už vyplatí, hlavně pokud bude třeba pravidelně vyměňovat satelity.

    Nosit satelity na ITS také není zrovna dobrý nápad když je potřebujete dostat na různé dráhy. Všechny satelity na jeden start je třeba dát na stejnou dráhu.

    Deorbit se může provádět motorem na tuhé pohonné látky a odpadne tak skladování hydrazinu. Nepotřebujete totiž dráhu změnit nějak extra přesně, stačí když v nejnižším bodě bude pod 100 km.

    • Dušan Majer napsal:

      Na našem fóru se už obě věci řešily. Uvedené rozměry podle všeho nereprezentují velikost při startu. Ve skutečnosti se týkají výpočtu sestupné dráhy po ukončení životnosti a zahrnuje výklopné části jako reflektory, antény a další části platformy, vyjma solárních panelů. Velikost při startu tedy bude menší. Delší aerodynamický kryt není jen tak, protože se tím výrazně změní parametry rakety, především její těžiště. Ve výsledku pak připravujete úplně novou raketu.
      A s deorbitem to bude prý takto.

      Po ukončení mise bude satelit přesunut na kruhovou dráhu v 1075 km své orbitální roviny a poté bude postupně snižovat perigeum ke 300km až do vyčerpání pohonných látek. Poté se reorientuje svou největší plochou, která by měla být stabilní ve směru aerodynamického odporu. Následně provede patřičnou pasivaci zastavením setrvačníků, vybitím baterií na bezpečnou úroveň a celkovým vypnutím. Po několik dalších měsíců budou horní vrstvy atmosféry snižovat dráhu satelitu až k jeho zániku.

  20. Filip Váňa napsal:

    4425 družic je celkem hodně, nedokážu si představit že by byl takový projekt rentabilní a obzvláště když mají družice životnost do 7 let…

Zanechte komentář