Po zvolení Trumpa zůstává NASA „otevřena všem možnostem“

Změna prezidenta znamená pro agenturu NASA vždy velké změny. Mnozí z nás si pamatují, že když v roce 2009 nastoupil Barack Obama, následovalo velmi bolestné zrušení programu Constellation, který vyhlásil prezident Bush. Ze zrušeného programu však časem povstala obnovená a téměř identická loď Orion a raketa SLS. Cíl se přesunul z Měsíce na Mars a vyhlásila se větší podpora soukromníkům.  Nicméně všichni cítíme, že měnit tak velkolepé projekty v době jejich tvoření není zrovna konstruktivní a nakonec ani levné. NASA se proto tentokrát snaží na nového prezidenta lépe připravit a zůstává „otevřená všem možnostem“.

Ohledně směřování NASA, nebo obecně kolem vědy, se během amerických voleb vůbec nemluvilo. Zdá se, že skutečně vůbec žádná otázka během kandidátských střetnutí a předvolební kampaně nepadla na vrub vědy, natož na směřování NASA. Naštěstí se však některé specializované portály doptaly alespoň poradců obou kandidátů a dnes jsou známé velmi hrubé obrysy toho, jak si NASA má vést podle Donalda Trumpa. NASA mezitím zastavila některá důležitá rozhodnutí a vyčkává, jak se situace vyvine. Nechce totiž být nepřipravená a chce zabránit tomu, aby případné vážné zásahy stály až příliš peněz.

Výroba lodi Orion pro misi EM-1

Výroba lodi Orion pro misi EM-1
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Mezi aktuální rozhodnutí, která se řešila, patří další osud lodi Orion. Loď vyrábí Lockheed Martin a smlouva mezi NASA zahrnuje vývoj a stavbu celkem tří exemplářů. Jeden už letěl v roce 2014 na vrcholu rakety Delta IV Heavy, podnikl krátký oběh Země a návrat z vyšší orbity. Druhý je určen pro misi EM-1, která by v roce 2018 měla nepilotovanou loď Orion dopravit k obletu Měsíce a po přibližně 25 dní trvající misi se vrátit zpět na Zemi. Tehdy by poprvé měla vzlétnout raketa SLS. Třetí exemplář je chystán pro misi EM-2. Během ní by měla loď poprvé vést posádku a ta by měla doletět k Měsíci. Start této mise by dle optimistických odhadů měl proběhnout v srpnu 2021, ale může sklouznout i na duben 2023. Dokonce někteří v NASA považují rok 2021 za přílišný hazard s financemi NASA.

Až doběhne smlouva na tři exempláře Orionu od Lockheed Martin, která byla podepsána v roce 2006, chtěla by NASA docílit zásadního zlevnění výroby jednotlivých kusů lodi. Proto již v září vydala takzvané RFI směrem k firmě. RFI je souhrn otázek, které mají zjistit, kde jsou možnosti zefektivnění a zlevnění výroby.  Cílem je zlevnění nákladů na výrobu jednoho kusu Orionu až o 50%. NASA své další RFI (to pro Lockheed Martin odeslala v září) poslala i firmám Boeing a SpaceX, aby rozšířila své možnosti výběru v případě změn.

Orion na vizualizaci při misi EM-1

Orion na vizualizaci při misi EM-1
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

SpaceX a Boeing v současnosti s NASA spolupracují a vyvíjí lodě CST-100 Starliner (Boeing) a Crew Dragon (SpaceX). Tyto lodě jsou však určeny pouze pro lety k Mezinárodní kosmické stanici a na nízkou orbitu Země. Jejich případná úprava pro lety dále od Země by vyžadovala dodatečné úpravy. RFI má zjistit, jak náročné by takové úpravy byly. Nicméně NASA nevylučuje ani možnost, že hlavním dodavatelem pro její budoucí program letů k asteroidům a k Marsu zůstane i nadále Lockheed Martin. Představitelé této společnosti již dříve prohlásili, že požadavek na snížení nákladů na výrobu lodi o 50% není nereálný a že je možné jít s cenou ještě níže.

Stejný problém se řeší i s raketou SLS, která je nyní navržena tak, aby po zaběhnutí v druhé polovině dvacátých let startovala alespoň jednou do roka s náklady 1,5 miliardy dolarů na start. Přičemž miliarda půjde na raketu a 500 milionů na Orion. Při současné úrovni rozpočtu by takováto finanční bilance umožnila během letů SLS dále připravovat pokročilé technologie pro dlouhodobé kosmické pobyty a letu na orbitu Marsu tak, aby potřebné prostředky byly připraveny na začátku třicátých let a první let na orbitu Rudé planety se mohl uskutečnit v roce 2033.

Před výpravou k Marsu by NASA chtěla po misi EM-2 sestavit výzkumný scénář pro další lety SLS a Orionu a každý rok připravit zmiňovaný start tak, aby cena za start SLS byla stabilizovaná a výrobní linky mohly pracovat. Nemusí přitom jít pouze o mise s lidskou posádkou. Součástí těchto letů má být samozřejmě mise ARM, která doveze asteroid na oběžnou dráhu Měsíce, nebo mise do cislunárního prostoru, ale také vědecké mise. Mnoho vědců i politiků upozorňuje na potenciál SLS v rámci nepilotovaných misí. Díky její síle by mohly být uskutečněny mise, které by buď dokázaly dosáhnout svého cíle dříve, nebo by naopak mohly být robustnější a čtenáři Kosmonautixu si jistě pamatují na možnost využít SLS pro misi s přistáním na měsíci Europa. Po objevu gejzírů stoupajících z pólů tohoto měsíce, které zaznamenal stařičký HST, se taková mise stává ještě reálnější.

Vizualizace prvního startu SLS

Vizualizace prvního startu SLS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Raketa SLS má také silnou podporu ze strany republikánů. Známý je postoj senátora Richarda Shelbyho, který má ve svém domovském státě Alabama Marhallovo středisko, kde dochází k vývoji SLS a rád by, aby její další vývoj a stavba zůstaly zachovány.

Bill Gerstenmaier, přidružený ředitel letů s lidskou posádkou NASA nyní také prohlásil, že není podstatné, zda se na Mars vydat, to považuje za již jisté, ale je relativní, jak tam poletíme. Byla to reakce na zářijové představení plánů Elona Muska na jeho transportní systém ITS. Dále také pověděl, že nejdůležitější je spolupráce a nesmí dojít k tomu, že v USA poběží souběžně dva programy letu lidí k Marsu, protože i projekt Elona Muska nakonec počítá s příspěvkem ze státního rozpočtu, což by mohlo ohrozit plány NASA. Podstatné je, aby oba projekty šly ruku v ruce. Gerstenmaier dokonce řekl, že mu nepřijde špatné, kdyby se let k Marsu uskutečnil jinou raketou než SLS. Je prý jisté, že i tak by NASA hrála významnou roli a mohla poskytnout stejně nákladné a stejné důležité podpůrné technologie, ať už jde o zázemí při startu, nepilotovanou dodávku potřebného materiálu k Marsu pomocí nepilotovaného startu SLS, nebo dalších administrativních a kooperačních činností.

Tím se dostáváme zpět k Donaldu Trumpovi. Sám nový prezident se zatím nevyjádřil, ale jeho poradce pro tyto otázky, Robert Walker, už dříve naznačil, že bude podporováno hlavně to, aby NASA obrátila svoji pozornost k průzkumu vzdálenějšího vesmíru. Chtěl by také, aby kvůli tomu agentura přestala sledovat Zemi a její životní prostředí a ušetřit tím finance. Součástí průzkumu vzdáleného vesmíru mají být mise s lidskou posádkou a mezi nimi i návrat Američanů k Měsíci a jako hlavní cíl nadále zůstane Mars. Zaznělo také: „Cílem NASA do konce tohoto století by měly být výpravy s lidskou posádkou po celé sluneční soustavě.“

Loď Orion se úspěšně vrátila z mise EFT-1

Loď Orion se úspěšně vrátila z mise EFT-1
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Není bez zajímavosti, že spolupracovníkem Roberta Walkera je Mark Albrecht, který byl původně poradcem prezidenta Bushe v těchto otázkách a je to také bývalý ředitel ILS (společnost zajišťující zahraniční zakázky pro ruské nosiče) a v současné době je to ředitel Space LLC. Právě on byl jedním z tvůrcům původně vyhlášeného návratu na Měsíc. Někteří věří, že jejich podpora pilotovaných misí by mohla souhlasit se současným projektem SLS a Orion, kteréžto technologie by pro návrat k Měsíci byly naprosto vhodné.

Dále jsme se dozvěděli, že Trumpova administrativa by měla i nadále podporovat ISS, která má dle jejich slov důležitý vědecký potenciál, který je nutné využít i vzhledem k tomu, jaké zpoždění její stavba nabrala. Byli by však rádi, kdyby se do projektu ISS zapojili další mezinárodní partneři a další firmy, aby se část nákladů dala tímto způsobem ušetřit a stanice ještě více otevřít komerčním aktivitám.

Bill Gerstenmaier

Bill Gerstenmaier
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Bill Gerstenmaier dále dodává, že je dobré, že NASA v současnosti přistupuje ke svému rozpočtu flexibilně a je schopna se přizpůsobovat dílčím změnám. Padla už i bilance toho, jak by se mohl rozpočet NASA měnit, aby zůstaly zachovány současné plány. Dle všeho by Trump prosazoval snížení rozpočtu, což by mohlo být způsobeno ukončením průzkumu Země, kde se dle optimistických odhadů dá ušetřit až čtvrtina rozpočtu. Nicméně taková změna nebude proveditelná hned a proto ji neberme za bernou minci. NASA může plnit své plány, pokud dojde k mírnému snížení rozpočtu a seškrtání některých dílčích programů. Lepší by ale bylo rozpočet mírně navýšit, aby bylo možné dále pracovat na pokročilých programech pro budoucí lety dále od Země.

Gerstenmaier dále řekl, že problémem by mohlo být opětovné vyhlášení nějakého jiného velkého cíle a kompletní reorientace práce na jiný cíl. To samozřejmě agentuře může vážně uškodit, ale pokud se NASA podaří být rozpočtově otevřená dílčím změnám, které bude nová administrativa požadovat, dá se postupovat chronologicky dále a nemusí dojít k žádným bolestivým škrtům a změnám. Podstatná je zkrátka otevřenost a flexibilita. Důležité je, aby se neopakoval scénář zrušení programu Constellation a kompletní přeměna plánů. To je příliš finančně a časově náročný špás.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.space.com/
http://www.theverge.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/orion_moon.png
https://thegreystew.files.wordpress.com/2015/08/nasa.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/21770525843_2b0be55089_k.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/7644979622_b312ff802f_k.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/Orion-EM-1_Birdcage_CO-1024×920.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/1208JBP55694.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “Po zvolení Trumpa zůstává NASA „otevřena všem možnostem“”

  1. Marek33 napsal:

    Dle dosavadních vyjádření obou kandidátů mám pocit, že Trump je pro kosmonautiku ta lepší volba. Doufejme, že se nemýlím…

  2. Jaroslav Alois napsal:

    Ve smyslu šance na návrat Američanů na Měsíc zcela jistě. Obamovi se podařilo zdržet návrat na Měsíc o min. 10 – 15 let. Jeho motivace je nejasná. Faktem ale je, že “ ostatní svět “ této darované šance nijak nevyužil a není pro případný “ stříbrný “ pilotovaný let na Měsíc o nic blíže než byl před Obamou.
    Kdyby vyhrála Clintnová, tak by americká kosmonautika měla Měsíc TABU a zabývala by nadále se nesmyslným Obamovým šutrem a chimérou letu na Mars.

    • gg napsal:

      „Obamovi se podařilo zdržet návrat na Měsíc o min. 10 – 15 let.“

      Cože? :-p Myslíte oproti těm projekcím z roku 2008, že i po zvýšení rozpočtu a zrušení ISS se návrat na Měsíc uskuteční nejdříve ve druhé polovině 20. let? Takže podle vás Obama nějak magicky přesunul návrat na Měsíc do první poloviny 40. let? Jak, proboha?

      Tyhle věci si cucáte z prstu.

    • Peter P napsal:

      Podla mna zrusenie Constellation a posun ku skutocnemu partnerstvu so sukromnych sektorom, kde NASA diktuje len zakladne parametre ako v pripade programu COTS a Commercial Crew Program bola dobra cesta. Za zlomok ceny bude existovat velmi efektivny spocob cesty na LEO. Politicky tlak nakoniec zachranil Orion a SLS, ale ich starty a udrzanie infrastruktury rozpocet NASA i tak vysavaju a to doslova astronomicky. Dnes uz dokazeme budovat medziplanetarne satelity za zlomok ceny. NASA by bola schopna tieto sondy posielat mnohonasobne rychlejsie a lacnejsie. Start SLS + Orionu bude stat 1.5 miliardy dolarov to je cena skutocne sofistikovanej sondy napriklad k mesiacom Jupiteru, alebo Saturnu. Dufam, ze nova administrativa sa bude sustredit na vedu a menej na vyvoj niecoho co dokaze niekto iny za zlomok penazi.

  3. Jiří Hošek napsal:

    Ahoj, především Ti musím sklonit poklonu za vybrané téma, ve kterém zítra nemusí platit to, co dnes.
    Mám jen pár věcí:
    1) B.Obama byl zvolen v roce 2008, ale do úřadu nastoupil v roce 2009
    2) V článku je dvakrát použito slovo Constallation (má být Constellation)
    2) EM-1 má trvat asi 25 dnů (EM-2 asi 10 dnů)
    3) RFI z 6.9.2016 jsem četl, ale není v něm psáno o tom, že by Starliner nebo Crew Dragon mohly převzít úkoly Orionu. Je tam, že vlastníkem technologií výroby Orionu je NASA, a NASA nyní provádí průzkum trhu, aby měla představu o ceně v případě předání výroby CM jinému dodavateli s tím, že SM bude nadále vyráběn v Evropě (je to stejné, jako když po požáru Apolla 1 NASA zvažovala, že vezme jeho výrobu firmě North American Aviation a dá ji jinému dodavateli). Slibné prohlášení společnosti Lockheed Martin o možném 50% snížení nákladů na další kusy Orionu přišlo následně (11.11.2016) – zdá se tedy, že RFI plní svůj účel.

  4. Spytihněv napsal:

    Podpora misí do hlubin Sluneční soustavy spolu s návratem na Měsíc je sama o sobě skvělá a mému sluchu lahodící. Ale jako věc, která by měla rozhodnout o mé volbě prezidenta USA, by na žebříčku hodnot stála hodně dole. Toto bych vůbec v potaz nebral a rozhodoval bych se podle jiných věcí. Vzhledem k tomu, co tahle funkce může ovlivnit, je kosmonautika nepodstatná. Nicméně máme nového prezidenta, tak teď ať se předvede i na poli dobývání vesmíru.

    • vedator napsal:

      Nevedel som, ze Trump je prezidentom Ceska 😀 Jedine, ze zijete v USofA.

      Ako vidim, je to celkom zamotane a co pride, ukazu najblizsie tyzdne, resp. mesiace.

      Z hladiska PR je zvlastne, ze NASAe priskrtia vyskum Zeme, prave NASA a vyssie spicky mozu velmi dobre predat ‚meteo‘ a ‚huricane‘ projekty.

      • Vojta napsal:

        Meteo projekty by měla mít pod palcem NOAA. Sice je to jen jiná kapsa stejného kabátu, ale je to celkem logické. Akorát se trochu obávám, že v rámci ořezání průzkumu Země by mohla přijít zkrátka i ISS.

    • Peter P napsal:

      Pri cene 1,5 miliardy USD za start (1 miliarda za SLS + 500 milionov za Orion) su cesty do hlbin Slnecnej sustavy nerealizovatelne. Je to hlavne o politike nie o zaujme sa skutocne posunut dalej. Buducnost je v spolupraci. Pokial bude Dragon crew uspesne a spolu s moznostou znovupouzit 1 stupen sa naklady dostanu pod 100 milionov dolarov / start, bude asi tazko mozne obhajit 500 milionovy Orion. V tej chvili nejake reci o van allenovy pasch a radiacii a o lepsej ochrane Orionu budu bezpredmetne, pretoze dodatocne vylepsenie Dragonu lebo CST-100 bude len zlomkom ceny Orionu. NASA musi z roznych politickych dovodov pravidelne dotovat zbrojarske spolocnosti podla toho ako znie momentalna objednavka.

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Na “ spolupráci “ jako v případě ISS, kdy USA nesou lví podíl nákladů a nic z toho nemají, určitě pragmatik Trump nekývne.

    • tyčka napsal:

      Mají – předčasným zrušením ISS by utrpěla především prestiž USA ve světě – stejně jako s vyřazením raketoplánu bez vlastní komické lodi.
      Pověst ESA nijak zvlášť neutrpí – není vnímaná jako příliš velký hráč na poli pilotované kosmonautiky (kabinu pro pilotované mise nemá a nikdy neměla).

  6. Vojta4 napsal:

    Myslel jsem, že se orion bude používat vícekrát (po výměně tepelného štítu) a ne jenom vždy na jeden let..? Slaná voda poškodí natolik Orion, že už bude nepoužitelný? Nebudou se recyklovat alespoň nějaké části?

    • Jirka napsal:

      Teoreticky ano. Jenže kus pro EFT-1 je do značné míry prototyp a je moc těžký na to, aby v něm mohli letět lidé. Kusy pro EM-1 a EM-2 už jsou na tom lépe a daly by se použít opakovaně. To ale předpokládá, že budou nějaké další mise 🙂

  7. Michal Bursík napsal:

    Díky moc za tento článek.
    Přesně tyto informace mě zajímali.

Zanechte komentář