Curiosity našla kovový meteorit

Už když pozemní operátoři viděli první fotky, bylo jim jasné, že si tenhle„kámen“ o velikosti golfového míčku zaslouží speciální pozornost. Rover Curiosity objekt prozkoumal pomocí své bezkontaktní spektroskopické kamery ChemCam a výsledky jen potvrdily, to, co se čekalo už od začátku – jde o meteorit ze železa a niklu, který kdysi dávno spadl z marsovského nebe. Takovéto kovové meteority nacházíme na Zemi relativně běžně, dokonce i na Marsu jsme je už objevili zásluhou Curiosity i roverů MER, ale teprve až tento, pojmenovaný Egg Rock, je prvním marsovským kovovým meteoritem, který jsme mohli prozkoumat laserovým spektrometrem.

„Tmavý, hladký a třpytivý povrch tohoto objektu a jeho jakoby kulovitý tvar přitáhl pozornost většiny vědců“, vzpomíná Pierre-Yves Meslin z IRAP (Research Institute in Astrophysics and Planetology), který je členem týmu kolem přístroje ChemCam na 27. října, kdy pozemní týmy poprvé spatřily fotky z kamer MastCam z nové lokality, na kterých byl vidět i tento meteorit.

Snímek z kamery MastCam, který odborníky zaujal. Meteorit Egg Rock je vidět v pravém horním rohu.

Snímek z kamery MastCam, který odborníky zaujal. Meteorit Egg Rock je vidět v pravém horním rohu.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Bezkontaktní analýza přístrojem ChemCam odhalila především přítomnost železa, niklu a fosforu. Kromě těchto prvků byly ve vzorku objeveny i další stopy, které se ale budou muset teprve analyzovat. ChemCam vypálil desítky laserových pulsů na devět míst na povrchu meteoritu. Pozemní týmy nyní budou prohledávat světelná spektra těchto snímků, aby v nich našly stopy dalších prvků. Fakt, že je meteorit obohacen niklem a fosforem by mohl naznačovat přítomnost fosfidu niklu, který je na železo-niklových meteoritech skutečnou raritou.

Kovové meteority většinou vznikají jako materiál z jádra asteroidů. V dávné historii se asteroid roztavil a umožnil těžším prvkům, což zpravidla bývají kovy, klesnout do středu a vytvořit jeho jádro. „Železné meteority nám nabízejí dávné záznamy o mnoha různých asteroidech, když úlomky jejich jader dopadnou na Zemi nebo na Mars. Je možné, že Mars díky své oběžné dráze nasbírá vzorky z jiné populace asteroidů, než Země,“ spekuluje Horton Newsom z University of New Mexico v americkém městě Albuquerque, stát Nové Mexiko, který je také členem týmu kolem přístroje ChemCam.

Meteorit Egg Rock v detailnějším pohledu

Meteorit Egg Rock v detailnějším pohledu
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Výzkum železných meteoritů na Marsu ale nabízí i další možnosti zkoumání. Můžeme díky tomu zjistit, jak byly tyto objekty ovlivněny dlouhodobým vystavením marsovským podmínkám – pak stačí tyto informace porovnat se zkušenostmi ze Země. Zatím to vypadá, že Egg Rock dopadl na Mars před několika miliony let, odborníci se proto těší hlavně na to, až porovnají světelné spektrum z prvních „laserových střel“, které dopadly na povrch meteoritu se spektry z pozdějších zásahů, které mířily na stejné místo. Každý puls totiž odpaří malou vrstvičku materiálu a díky tomu je možné porovnat složení na povrchu a kousek pod ním.

Meteorit Egg Rock byl objeven prakticky náhodou – ležel podél cesty, po které rover Curiosity pomalu stoupá k prvním vrstevnatým strukturám hory Mount Sharp. Tady, v lokalitě Murray formation, se nachází sedimentární skály, které v sobě nesou záznamy dávného prostředí jezera. Hlavní vědecký úkol roveru Curiosity pro druhé prodloužení jeho mise, které začalo minulý měsíc, je prozkoumat, jak se dávné podmínky změnily do dnešních dní. Rover během minulých let už prokázal, že tato oblast kdysi dávno nabízela podmínky vhodné pro vznik mikrobiálního života.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.dailymail.co.uk/
http://vesmir.stoplusjednicka.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21133.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/…/mcam/1503ML0076250000603994E01_DXXX.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21134.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

23 komentářů ke článku “Curiosity našla kovový meteorit”

  1. Jiří napsal:

    Škoda. Pro fandu kolonizace je to po dostupnosti vody další důležitý údaj.

  2. Jiří napsal:

    Chci se zeptat jesli někdo odhadl kolik je na povrchu takto lehce dosažitelného kovu.

  3. Jiný Honza napsal:

    Kovový meteorit je taky fajn, ale vlastně celkem nuda. Co kus vápence?

  4. Spytihněv napsal:

    Škoda, že Venuše není přívětivá jako Mars a nemůžeme tam provádět podobný průzkum.

    • Jiný Honza napsal:

      Při dnešních technologiích klidně podrobný průzkum Venuše udělat můžeme. Ale nikdo nám na to nedá peníze…

      • Spytihněv napsal:

        No nevím. Už jen samotné dopravení roveru na povrch by bylo mnohem náročnější než v případě Marsu a další otázkou je, jestli by se to vůbec vyplatilo, protože jeho životnost by asi nebyla nic moc. A navíc se dá předpokládat, že by musel být mnohem jednodušší. Takže roky trvající Tour de Venus spolu s neutuchajícím vědeckým průzkumem včetně proudu úžasných záběrů asi opravdu v dohledné době nepřipadá v úvahu.

  5. Dr.QQ napsal:

    Mňa zaujal ten pás piesku na strednej snímke vpravo.
    Je veľmi pravidelný, vyzerá to ako koľaj po kolese.
    Čo by to mohlo byť?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Dobrý postřeh, mohla to být nějaká prohlubeň, kterou postupem času vyplnil písek. A jak mohla taková prohlubeň vzniknout? Těžko říct, možná prouděním vody. Je ale poměrně úzká, takže je to spíše otázka na odborníky z řad geologů a planetologů.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Ta prohlubeň je nejspíš žíla méně odolného materiálu, který zvětral dříve než okolí. Všimněte si, že zmiňovaný snímek je žilami (byť tenčími) protkán a některé z nich jsou vyplněny pískem stejně jako tato široká.
        Žíly samotné pak vznikly v minulosti v době, kdy tento materiál byl ještě v podloží a někde pod ním voda pod tlakem, která vytvářela v materiálu pukliny, ve kterých pak z této vody kondenzovaly rozpuštěné látky.

        V okolí tohoto snímku pořídila Curiosity řadu snímků dalších zajímavých žil, obzvláště tento je opravdu kurizózní a skoro působí dojmem, že toto nemohla vytvořit příroda… 🙂

        http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/01504/mcam/1504MR0076390000404439E01_DXXX.jpg

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To zní logicky, díky!

      • Bambuch napsal:

        Petre, mate vyborne znalosti. Pan Majer by Vam mel nabidnout misto na kosmonautix 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To je věc, o které už delší dobu přemýšlím, protože by bylo super mít takového autora v redakci. Jak jsem psal, už se mi to pár týdnů honilo hlavou, takže Váš komentář padnul na úrodnou půdu a beru jej jako definitivní kapku, která převážila misky vah. 😉

      • Spytihněv napsal:

        Parádní záběr na zhroucenou stěnu zatím neidentifikované stavby. Konečně důkaz 🙂

      • Martin Gembec Administrátor napsal:

        Petr píše opravdu skvěle. Za vše mohu doporučit jeho seriál shrnující poznatky o Ceresu ze sondy DAWN. http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/ceres-po-roce-se-sondou-dawn-1-dil.html

  6. JardaP napsal:

    Divný, že po tak dlouhé době se tam valí bez sebemenších nánosů.

  7. Spytihněv napsal:

    To vyžaduje značnou dávku štěstí, zvolit si trasu, kde se po cestě válí takováto věc. Pokud Curiosity již v minulosti našla kovové meteority, proč teprve tento může prozkoumat laserovým spektrometrem? Co jí v tom dříve bránilo? Vždyť se těžko dalo s jistotou předpokládat, že se taková možnost naskytne někdy znovu.

    • Petr Scheirich Redakce napsal:

      Předchozí železné meteority, které Curiosity míjela (jmenovitě Lebanon a Littleton), byly poměrně daleko od její plánované trasy. Na použití laseru by musel rover přijet mnohem blíž, což by představovalo několikadenní operaci. Na druhou stranu, meteorit Lebanon byl tak velký, že i na tu danou vzdálenost byl větší než celé zorné pole kamery ChemCam. Celé zorné pole kamery bylo tedy „vyplněno“ materiálem (byť pouze povrchovým) meteoritu, signál byl velice silný a kontaminace signálem z okolního povrchu zanedbatelná. I bez laserových pulsů se tedy dalo poměrně dobře odvodit složení tohoto meteoritu jen z pouhého snímkování ChemCam.

      • Spytihněv napsal:

        Díky za vysvětlení. Nález dvoumetrového Lebanonu bych nečekal na povrchu, ale spíš by měl vytvořit po dopadu pořádný kráter a sám se zarýt ještě hlouběji. Což se původně asi i stalo, ale přesuny písku ho postupně pravděpodobně odhalily.

Napište komentář k maro

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.