Atlas ještě jednou pomůže lodi Cygnus

Když se firma Orbital ATK rozhodla dát sbohem motorům AJ-26 (předělané staré motory NK-33 ještě ze Sovětského svazu) a předělat svou raketu Antares na nové motory RD-181, věděla, že to nebude rychlý proces. Aby splnila své závazky vůči NASA, objednala si od firmy United Launch Alliance dvě rakety Atlas V, které vloni v prosinci a letos v březnu. Atlasy úspěšně dopravily obě lodě Cygnus na dráhu vstříc ISS a když se v říjnu do služby vrátila raketa Antares vybavená novými motory, zdálo se, že už se vše vrátí do starých kolejí a lodě Cygnus budou létat jen na raketách Antares. Ale chyba lávky!

Atlas V se k tomuto účelu využije ještě jednou – Orbtal ATK opět spojí své síly s United Launch Alliance za jediným účelem – poslat astronautům na začátku příštího roku velkou dávku zásob. Půjde zároveň o první start Atlasu v rámci kontraktní služby RapidLaunch, se kterou přišla právě ULA. Tento systém má výrazně zkrátit dobu mezi podpisem smlouvy o vynesení a startem samotným. Běžně tato jednání trvají více než rok, ale nyní zbývají do startu jen asi čtyři měsíce.

Cygnus u ISS

Cygnus u ISS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Ke startu by mělo dojít v březnu 2017 a Cygnus bude mít označení OA-7. Jinými slovy půjde hned o příští Cygnus, který poletí do vesmíru. A proč vlastně dochází k přesunu lodi na jinou raketu? Oficiálním důvodem má být SpaceX, která má kvůli nehodě Falconu z 1. září dočasně uzemněné nosiče. Elon Musk sice oznámil návrat do služby v polovině prosince, ale je jasné, že původně na listopad plánovaný let Dragonu se nestihne. Americký segment stanice je tak v otázce dopravy jídla, oblečení, náhradních dílů a experimentů závislý na společnosti Orbital ATK, ruských Progressech a japonských Kounotori.

To ale primárně nevysvětluje proč se použije Atlas a nikoliv Antares. Důvod musíme hledat někde jinde – jednak je Atlas ozkoušený a spolehlivý nosič, u kterého je riziko selhání jen malé a navíc jde o výrazně silnější nosič. Loď Cygnus, která se k ISS vydala minulý měsíc, ukrývala ve svých útrobách dvě a čtvrt tuny nákladu. Oproti tomu Atlas si poradí i s lodí Cygnus, která ponese o více než 1200 kilogramů zásob více! A to už je znatelný rozdíl.

Ukládání lodi Cygnus do aerodynamického krytu rakety Atlas V.

Ukládání lodi Cygnus do aerodynamického krytu rakety Atlas V.
Zdroj: spaceflight101.com

Otázkou ale je, jak bude v rámci této zakázky zajištěno financování. Jinými slovy – zaplatí dodatečné náklady spojené se zajištěním startu na Atlasu NASA, nebo Orbital ATK? Atlasy jsou totiž ve srovnání s Antaresy nejen spolehlivější a silnější, ale také dražší. Jelikož NASA zaplatila Orbital ATK za dopravu nákladu a nyní sama mění podmínky a rozhoduje o změně rakety, není úplně jasné, jak to celé dopadne po finanční stránce.

Atlas V má za sebou momentálně 65 startů, přičemž jeho premiéra přišla v roce 2002. Od té doby raketa vykonala 25 startů pro ministerstvo obrany, 14 pro komerční zákazníky, 13 pro národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office) a 13 pro NASA. Ve všech případech byly starty úspěšné a pouze jednou došlo k částečnému selhání.

Orbital ATK byla na základě smlouvy s NASA zavázána dopravit při deseti misích do roku 2018 na ISS celkem 28,5 tuny nákladu. V rámci dalšího kontraktu má firma do roku 2024 realizovat minimálně šest dalších startů.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015/08/2015-08-07-122716-350×210.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/11/29912429773_d9c98a526f_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/55/2015/12/22852213830_97c2eb4a27_k2.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

17 komentářů ke článku “Atlas ještě jednou pomůže lodi Cygnus”

  1. Peter P napsal:

    Dovod preco sa vyuzije Atlas 5 moze byt aj fakt, ze posledny start s motormi RD-181 nemusel prebiehat uplne podla planu. Staci, ze sa tam objavili nejake anomalie, ktore je nutne este skumat. Takze celkom rozumny krok. Znizenie rizika, zvysenie hmotnosti nakladu a cas na dalsie testovanie a pripravu. Pokial viem Orbital dostal od NASA daleko viac penazi nez SpaceX cize tieto extra naklady zvladnu.

  2. Petr Kasan napsal:

    Jestli jsem četl správně na SpaceNews, mělo by jít o 300kg navíc oproti původnímu plánu.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Na spaceflightnow píší, že minulý Cygnus měl 5000 lb (+/-2250 kg) a na Atlasu to může být až 7700 lb (+/-3500 kg). Možná jde ale jen o rozdílnou interpretaci základních údajů. Zatímco SFN vychází z porovnání s posledním letem Antaresu, SN bere jako základ to, co měl původně Antares vynést na OA-7.

      • Petr Kasan napsal:

        Jj, můj příspěvek byl míněn jako doplnění informací. Díky za upřesnění.

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Američané pro vývojové zkoušky svých kosmických lodí používali před 50ti léty “ skládačky“ z malých vojenských raket. Zprvu na THP a v případě Apolla též na KPH.
    Ušetřili tím vlastní nosiče, peníze a zejména čas, neboť v době zkoušek a vývoje kabin nebyl vývoj nosičů ukončen a program by nabral obrovské zpoždění.
    První stupeň Saturnu 1 byl složen z nádrže a osmi motorů vojenské rakety Jupiter a tuším osmi nádrží rakety Redstone. Testoval se současně svazek velkých motorů na KPH, s tahy po 90 tunách a ve finální verzi / 1B/ i třetí kyslíko-vodíkový stupeň Saturnu 5.
    V této konfiguraci vynesl na LEO 5x pilotovaný CM+SM Apolla a 1x nepilotovaný LM Apolla, což představovalo pokaždé náklad přes 20 tun.
    Cena nehrála roli, neb byl součástí závodu na Měsíc, ale ekonomický nosič to z dnešního hlediska rozhodně nebyl.

    • Martin Gembec Administrátor napsal:

      Navíc si lze asi představit, za jakou cenu se nakupovaly motory od Rusů. Prostě proč to dělat dráž, když to jde levněji? Podle všeho by klidně nakupovali v Číně, nebýt v tom taky ta strategická nutnost mít vlastní rakety pro tajné náklady.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Nakupovanie motorov od rusov bol ekonomicky veľmi rozumný krok. Američania ušetrili a rusi si pomohli. Zo strategického hľadiska však tento stav trval príliš dlho a to stálo američanov dočasnú stratu schopnosti vlastnej dopravy astronautov na orbit. Súčasná situácia smeruje k ráznej zmene, ktorá určite nepoteší rusov.

  4. Jiný Honza napsal:

    Američani měli od roku 1966 raketu Saturn 1B s obdobnými parametry a na stejné palivo jako má dnešní Atlas 5 nebo „budoucí“ Antares. A měla 100% spolehlivost a nepotřebovala k tomu 30-50 let staré ruské motory.

    Něco je opravdu hodně špatně…

    • maro napsal:

      Tak ještě nahoďte cenu a přesnou nosnost na oběžnou dráhu ve výšce 400 km a bude to hned jasnější, ne? „Obdobné parametry“ je příliš široký pojem.

      • Vojta napsal:

        Asi tak. Možná právě kvůli příšerně vysokým cenám raket z rodiny Saturn Američané v podstatě rezignovali na vývoj keroloxových motorů (což se z dnešního pohledu zdá jako velká chyba) a soustředili se na hydroloxové motory a boostery na tuhé pohonné hmoty. Ve výsledku na tom asi spíš tratili. Uvidíme, jak si povede další generace s motory na metan.

    • Honza napsal:

      Jen tak pro zajímavost, jste nějaký třetí Honza, nebo jste se jen rozhodl změnit jméno? Já o tom dlouho uvažoval a pak jsem usoudil, že mě to vlastně baví, nicméně pokud Vám to není po chuti, klidně budu Jiný Honza já, mám pocit, že jste tu déle, než já.

      • Jiný Honza napsal:

        Změnil jsem jméno, když jsem odpovídal přímo Vám.
        Hezkej den.

Napište komentář k Petr Kasan

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.