ŽIVĚ: New Shepard vyzkouší záchranný systém

Soukromá firma Blue Origin se dnes chystá na test záchraného systému kabiny New Shepard. Ten proběhne za letu, asi 45 sekund po startu rakety, kdy nastává nejvyšší odpor atmosféry. Motor na tuhé pohonné látky s tahem až 300 kN se zapálí na dvě sekundy, čímž odnese kabinu do bezpečné vzdálenosti od nosiče. Kabina pak přistane normálně na padácích. Hůře ale dopadne samotný nosič, který bude pravděpodobně při tomto testu zničen. Nikdy totiž nebyl navržen, aby dokázal vydržet nápor raketového motoru kabiny. Pokud by ale přeci jen nosič tento test vydržel, Blue Origin se pokusí o standardní motorické přistání, již páté v řadě pro ten samý nosič.

Simulace ukazují, že opravdu existuje malá šance na úspěšné přistání. Pokud k němu dojde, uspořádá firma Blue Origin rozlučkový večírek a pošle tento nosič na zasloužilý odpočinek do muzea. Pokud ale nastane ta pravděpodobnější varianta, můžeme se těšit na pěkný ohňostroj v přímém přenosu, protože na palubě nosiče bude stále velké množství paliva. Test záchranného systému měl proběhnout už včera, ale špatné počasí způsobilo posun o 24 hodin. Přímý přenos by tedy měl začít dnes v 16:45, pokud nenastanou nějaké komplikace.

Přenos můžete sledovat také na stránkách Blue Origin.

Pro představu, takto vypadal test záchraného systému na startovní rampě, který proběhl před třemi lety:

Zdroje informací:
https://www.blueorigin.com/

Zdroje obrázků:
http://www.parabolicarc.com/wp-content/uploads/2012/10/blue_origin_pusher1.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


73 komentářů ke článku “ŽIVĚ: New Shepard vyzkouší záchranný systém”

  1. RiMr napsal:

    Ta kapsle nedělá žádný zážeh před dosednutím na zem? To musí být docela prda…
    Jaká tam bude vertikální rychlost?

    • Dušan Majer napsal:

      Těsně před dosednutím se zapalují brzdící trysky podobně jako u Sojuzu.

    • Dan napsal:

      Co si pamatuju poslední pokus, tak kapsle byla klasicky zbržděna motory na TPH. Těsně před aktivací retroboostu měla rychlost cca 30 km/h (ale také testovali selhání jednoho padáku), při dosednutí (podle komentátorky) to byly jednotky km/h.

    • RiMr napsal:

      Díky za odpověď.
      Tak snad jim ten test vyjde, ať máme na co koukat, než se Falcony zase postaví na nohy 🙂

    • Radim napsal:

      Spíš než o kapsli se jedná o kabinu, případně kosmickou loď.

      Kapsle sice obecně znamená schránku, ale v češtině se používá pro malé schránky – tobolky.
      Nemůžu si pomoct, ale v téhle kombinaci mi to strašně tahá za uši. Nikdy jsem nečetl, že by kapsle Apolla přistávala na moři nebo že kosmonauti přestoupili do kapsle Sojuzu.

      • RiMr napsal:

        …nemůžu si pomoct, ale myslím že je jasné o čem píšu. Když už tedy pominu to, tuto KAPSLI pro zatím pouze skoky na hranici vesmíru nazývat kosmickou lodí a srovnávat ji s přistávacím modulem Apola.

        • Radim napsal:

          Moje poznámka se netýkala obsahu (ten je za mě za 5 hvězd), ale formy.
          Takže ano, vím o čem je článek. A samozřejmě nesrovnávám NS s kosmickými loděmi, jen říkám, že pojem „kapsle“ není v češtině totéž co „kabina“. A že to tedy zní divně.

          Možná ještě jeden příklad, snad „přirozenější“ a tématu bližší. Letěl Alan Shepard v kabině nebo kapsli Mercury?

        • RiMr napsal:

          Ano, souhlasím.
          Hlavně, aby jim to vyšlo.

        • Dan napsal:

          A ve videu se ozývá „crew capsule“ a nikoli ship nebo vessel.

        • Radim napsal:

          „crew capsule“ je anglický výraz. Já píšu o českém slovíčku „kapsle“. Pro překlad a význam odkazuji na slovníky – anglicko-český a následně český významový

      • Daniel Heřt napsal:

        Máte pravdu, kabina je lepší termín než kapsle, v článku jsem to změnil. Jsem asi moc zdegenrovaný anglickými texty.

      • Dan napsal:

        Několikrát jsem četl o návratové kapsli Sojuzu. Souhlasím, že to může evokovat představu návratového pouzdra, které si skutečně představuju malé.
        Více se asi používá pojem „návratová kabina/sekce“ ale podle mě je možné termín „kapsle“ použít i pro tyto objekty. Z dotazu bylo jasné, o jakou kapsli RiMrovi jde 🙂

      • maro napsal:

        O kapsli Sojuzu se píše zcela běžně. V anglických článcích je to „capsule“. Novináři to rádi používají, aby vypíchli ten velice omezený prostor pro přistávající posádku, kdy už nemá k dispozici orbitální modul.

  2. ahoj napsal:

    můžu se zeptat kolik paliva spálí motor rajmet kdyby urchlil 1kg těžkou raketu na 1km/h ? Děkuju za odpověď.

  3. RiMr napsal:

    Mám to v práci jen na půl ucha – to je plánovaný Hold?

  4. dolph1888 napsal:

    Měli počkat, Elon bude navrhovat záchranný systém pro stovky pasažérů, takže by bylo možné pouze „koupit“ licenci.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Od technicky erudovaného a predpokladám dospelého človeka je to maximálne trápna poznámka.

      • dolph1888 napsal:

        Jakpak to, naprosto dokonalé plány pana Muska nemají žádné zabezpečení při letu stovek lidí? Snad nejsi jeden z těch, který si jako on myslí, že v roce 2060 bude na Marsu mega lidí? Jinak, jak prosím tě, jak chceš na nehostinné a prázdné planetě bez infrastruktury a průmyslu něco takového zajistit – kouzelným proutkem?

        • maro napsal:

          Tak on i Airbus a Boeing mají dokonalé plány na letadla. Přesto ty občasné pády se stovkami mrtvých neřeší jinak než jen zvyšováním spolehlivosti celých letadel.

    • maro napsal:

      Asi stejná licence jako u raketoplánu, tedy žádný záchranný systém. Lidi si zvykli tam. Zvyknou si i tady. A když to spadne, bude to jako když dnes spadne letadlo. Ti cestující taky nemají padáky.

      • Vojta napsal:

        Asi bude možné havarijně odpojit vlastní loď. Silná by na to měla být dost a přistát umí. Akorát je sama o sobě dost velkou raketou a když nastane selhání i ní, tak šmitec.
        U New Sheparda by možná nemusely být od věci ještě osobní padáky, jako další úroveň zabezpečení v případě selhání padákového systému lodi. Ale možná si řeknou, že už je to bezpečné dost.

        • Vít Výmola napsal:

          Jestli se ještě pořád bavíte o Muskově MCT, tak ten má v návrhu oddělitelnou přední část vybavenou záchrannými motory. Tato část obsahuje prostor se sesadly pro start a přistání.

  5. Samo napsal:

    Máme ďalší múzejný kúsok na Zemi! 🙂 Myslím že tam bola vyššia šanca ako tvrdili 😀

  6. Dan napsal:

    V nejkritičtějším okamžiku jen tak odstřelí na boosterech kapsli, která slušně olízne nosič a oni s obojím přistanou. Skvělá práce, BO!

  7. RiMr napsal:

    Tak to se jim povedlo, tahleta půdička!!!

  8. Jaroslav Alois napsal:

    Kabina Sojuzu je opravdu mrňavá, odpovídá tak pro jednoho astronauta. Existují ale “ odborníci“ kteří připočítávají tzv. orbitální úsek a tvrdí, že Sojuz je srovnatelný s Apollem.

    • maro napsal:

      Ano, je to tak, Aloisi. Sojuz je uvnitř dokonce větší než vnitřek krabice Apolla. Na orbitě, kde tráví svůj pracovní čas si ten obývák s chutí užijí. To je jiná paráda než být furt uvězněnej v jedné bedně bez kouska soukromí a se záchodem jako hadicí hned vedle spolucestujících. A až práce skončí, hupnou do sedaček a za hodinku jsou dole. Obýváku na to hopsnutí dolů netřeba.

    • zvejkal napsal:

      No, tak stal som teraz vedla apolla a sojuzu a nakukal dnu – uprimne povedane, ze kabina apolla mi pripadala o hodne stiesnenejsia. (Bolo to na vystave cosmos od discovery).

  9. Branislav Pecho napsal:

    Nuž, „Congrat“ BO, parádne predstavenie. Mám jednu otázočku. V prenose tetuška povedali že to bol „Exactly the same Booster“. Zaujímalo by ma, či sa už po piaty krát použil aj tem istý motor, alebo len nosič?

    • Samo napsal:

      Celý aj s motorom takmer s istotou 🙂

      • Dušan Majer napsal:

        Přesně tak, jde o komplet celý znovupoužitelný nosič, který se dočkal již pátého přistání.

        • Branislav Pecho napsal:

          Vďaka za odpoveď. Vcelku by ma ale zaujímalo, ako vypadá poletová kontrola motoru. Kompletné rozobratie? Alebo len defektoskopia, prípadne podrobná kontrola, či výmena najviac namáhaných častí motoru. Aká je plánovaná životnosť?

  10. Radim napsal:

    Ten start je dost svižný. Nevíte někdo kolik g-éček je na palubě?
    Možná mě mate, že ten systém je menší než nosiče, které lítají do kosmu.

    To salto po vyhoření boostru byla taky pěkná divočina. Ale je pravda, že pokud by to bylo nedejbože naostro, tak by to přebila radost z přežití 😉

    • Vojta napsal:

      Zkusil jsem to odhadnout z údajů na videu a vychází mi to relativně málo. Těsně po startu 0,42g a před odpálením kabiny 0,67g. Možná jsem ale někde udělal chybu. V kabině po odpálení bude samozřejmě vyšší přetížení, ale podle mě nejvyšší bude tak jako tak těsně před dopadem při zážehu brzdících trysek.

  11. ahoj napsal:

    můžu se zeptat jak dlouho by byl kosmonaut ve stavu bez tíže kdy by raketa letěla rychlostí 18000km/h? děkuji za odpověď.

  12. ahoj napsal:

    Jestli to víte tak prosím u čeho to bude nejdelší.Hodně děkuji za odpověd.

  13. KarelTv napsal:

    Paráda, nečekal jsem že to nosič přežije, ale povedlo se ! Jsem zvědav kdy začnou dělat pilotované testy.

  14. asdf napsal:

    PO tomhle testu si myslím jakékoliv pochybnosti o tom, že BO bude vbrzku vozit pasažéry na hranici vesmíru, padly.

  15. Daniel Bozner napsal:

    Tak to se povedlo, gratuluji BO.

  16. Vojta napsal:

    Paráda! Nevíte někdo, jaký je rozdíl ve startovní hmotnosti New Shepharda a hmotnosti přistávajícího boosteru? Zdá se mi až neuvěřitelné, jak dokáží ten jediný motor přiškrtit a jemně řídit během přistávání.
    Startovní hmotnost tipuji vzhledem k tahu motoru na 25 tun a i kdyby booster vážil 10 tun (spíš má ještě méně), bude motor pracovat jen na nějakých 20% tahu.

  17. maro napsal:

    Hezký. Akorát ten pád na padácích bude pro turisty docela rychlej, ne? Na těch hlavních padácích se to ustálilo na rychlosti 16 mph. To je úplně stejná rychlost klesání jako u Sojuzu, tedy 7 m/s. Sojuz pak na posledním metru zbrzdí pyropatrony na nějakých 1,5 m/s. Shepard už to moc jinak dělat nebude.
    Přesto kosmonauti píšou o přistání Sojuzu jako o docela velkém bouchnutí. To by se ale asi turistům v Shepardovi moc nelíbilo. A nebo to má být naopak součást atrakce, užít si přistání „jako v Sojuzu“?

  18. Racek napsal:

    No, dost přesvědčivá zkouška. Tohle přece jen působí bezpečněji než konkurence Space Ship. Alespoň takový je můj dojem.
    Takže turistika může brzo začít. No, pro mě už bohužel pozdě 🙁

  19. kopapaka napsal:

    A málem bych zapomněl – už téměř klasické „simulační“ videjko…
    KNews 58, tentokrát se spoustou vysvětlování k abort testu

  20. zvejkal napsal:

    No teda – uspech, urobili to na jednotku.

  21. Karl napsal:

    Úžasný výsledek s 200% úspěšností.

    Mám ale jednu otázečku, před startem budou turisty do sedaček usazovat technici a na všechno bude spousta času. Ale co se bude dít tam na hoře. Podle informací budou mít jen několik málo minut a už budou muset zase zpátky do sedaček. Co když se jim něco stane (turista může být klidně blinkající, hysterický, vystresovaný) a co s ním budou dělat. Napasovat ho zpátky do sedačky dá hodně práce a bude to chtít čas. Nebo jsem to celé popletl a pasažéři budou celou dobu přikurtovaní v sedačkách? To si ale ten stav beztíže moc neužijí.

    • Dušan Majer napsal:

      Na animacích je vidět, že budou plout v kabině a pásy by měly být relativně jednoduché – asi jako pětibodové v autech. Se vším kdyžtak pomůže člen posádky.

    • maro napsal:

      Asi to bude podobné jako to dnes bývá v těch letadlech, co létají nahoru a dolů v parabolách, aby lidem, třeba trénujícím kosmonautům, uvnitř nasimulovali aspoň na půl minuty stav beztíže. Jsou tam asistenti, kteří vědí, kdy mají plachtící turisty přitáhnout zpět k podlaze, protože bude následovat spodní parabola letu, kdy musí přečkat přetížení před dalším volným půlminutovým plachtěním v prostoru kabiny.

      • Racek napsal:

        No, myslím že dostat zpět pasažéry před přistáním na sedadla bude dost velký problém, přece jen počet asistentů bude nutně omezen, asi tak na jednoho :-). Takže předpokládám že odpoutání bude v nabídce letu až po získání zkušeností a rozhodně ne zpočátku, nebo omezeně. Přece jen bezpečné přistání bude možné, vzhledem ke zvolené technice, jen v odpružené sedačce a v podmínkách beztíží návrat na sedačky pro nevycvičené pasažery si nedovedu představit.

        • maro napsal:

          Souhlasím. Toho času na zábavu a pak zpětné upnutí do sedaček, tam fakt moc nemají. Přitom díky tomu, že nemusí řešit ohnivý průlet atmosférou, mohla mít klidně celá kabina pořádně odpružené přistávací nohy, stejně jako to má booster.

        • Malky napsal:

          Nebylo by mozne pripoutat se behem sestupu na padacich? Tam by bylo casu dost. Nebo je potreba by pripoutan po celou dobu sestupu? V pripade orbitapnich lodi je to jasne, ale predstavuji si ze u NS by reentry a sestup mohly byt docela klidne. Ale nikdy jsem nesedl v kosmicke lodi padajici dolu atmosferou, tak vubec netusim 🙂

        • Racek napsal:

          Při sestupu tam bude dost slušné přetížení a nepřipoutání se by znamenalo nebezpečí vážného zranění, a to skoro jistě.

  22. maro napsal:

    Úplně vidím tu osádku kabiny, jako ve filmu „Zítra vstanu a opařím se čajem“ 🙂
    „Shirley, kde vězíš“?
    „Patriku, chceš mě znervóznit“?

    P.S. Ta letová melodie z toho filmu je ten nejlepší kousek, který skladatel Karel Svoboda, kdy napsal.

Zanechte komentář