Putování po nebeských palácích I. díl

Čínská kosmonautika zažívá v posledních letech těžko srovnatelný rozvoj, který tuto zemi regulérně zařadil vedle matadorů světové kosmonautiky, jakými jsou USA, stále ještě je Rusko a ESA. Nyní se na orbitální dráze nachází dvě čínské stanice. Ta první bohužel již nekontrolovatelně padá a ta druhá čeká na první posádku. Vzhledem k tomu, jak málo informací Čína o stanicích i jejich programu uvolňuje, je obtížné k ní říci něco podrobného. To nám však nezabrání, abychom v souvislosti s první vypuštěnou pilotovanou lodí ke stanici Tiangong-2 nepředstavili třídílný seriál o této stanici. A nakonec dojde snad i na ty podrobné technické údaje.

První díl z našeho třídílného průvodce po čínských orbitálních stanicích budeme hlavně rekapitulovat. Kde vlastně začala cesta Číny ke kosmickým stanicím? Mnozí si vzpomenou na rok 2003, kdy se do vesmíru podíval první čínský občan na palubě čínské lodi. Nicméně základy čínského pilotovaného programu spadají až do padesátých let 20. století. O této historii se však nebudeme zmiňovat více, můžete si o ní přečíst zde.

Současný pilotovaný program začal letem lodi Shen Zhou 5 v roce 2003, během kterého se Yang Liwei stal prvním čínským taikonautem, tedy astronautem, či chcete-li kosmonautem, který se čínskou lodí dostal do vesmíru. (Doufám, že v dohledné době dojde ke sjednocení pojmu astronaut, nebo kosmonaut. Začíná to být nepřehledné). Již v té době se začaly objevovat zprávy, že Čína půjde stejnými kroky, které kdysi činil Sovětský svaz. Dalším krokem proto měly být lety s vícečlennou posádkou, výstup do volného prostoru a konečně také stanice. Ostatně v sovětských technologiích si zpočátku svého kosmickému programu brali Číňané příklad často. Nápadná podobnost lodí Shen Zhou s ruským Sojuzem je neoddiskutovatelná. Ale tyto doby jsou už z větší části dnes pryč.

Posuňme se však přímo k programu orbitálních stanic. V září roku 2011 se na orbitu vydala první čínská orbitální stanice Tiangong 1. Tato jednomodulová stanice s pouze jediným dokovacím portem měla Číně poskytnout první zkušenosti s dlouhodobějšími pobyty na orbitální dráze. Dále šlo o zkoušku řízení velkých objektů, dokování dvou těles na orbitě, vědeckého využití stavu beztíže a dalších cenných poznatků, které mají vést k vybudování čínské stálé orbitální stanice. Ke stanici TG-1 cestovaly celkem tři lodě. První byla Shen Zhou 8, která startovala 31. října 2011. Loď nebyla ještě pilotovaná a šlo především o ověření postupů při dokování lodi a stanice. Loď provedla automatické dokování, což předtím zvládly jen lodě ruské, japonské a evropské.

Setkání stanice Tiangong a lodě Shen Zhou

Setkání stanice Tiangong a lodě Shen Zhou
Zdroj: http://www.space.com/

První pilotovanou výpravou k TG-1 byla mise lodi Shen Zhou 9, při které ke stanici letěli tři čínští zástupci včetně první čínské ženy Liu Yang, která se dostala do vesmíru. Velitelem posádky byl Jing Haipeng, který se stal prvním Číňanem, který letěl do vesmíru dvakrát (poprvé se do vesmíru podíval na lodi Shen Zhou 7 v roce 2008). Loď startovala 16. června 2012 a po dvoudenním letu se úspěšně spojila s první čínskou orbitální stanicí. Při tomto dokování byl proces spojení řízen ze Země, ale po šesti dnech na stanici došlo k odpojení a opětovnému spojení lodi a stanice pouze za pomoci posádky lodě. Bylo to vůbec poprvé, co došlo během čínského pilotovaného programu k ručnímu dokování. Po třinácti dnech ve vesmíru, z toho deseti na TG-1 se loď úspěšně vrátila na Zemi. Stanice měla omezené zdroje vnitřních provozních látek a proto stejně jako rané sovětské stanice Saljut byla velmi omezena délka pobytu posádek. V podstatě by na ní tříčlenná posádka mohla pobývat jen maximálně 30 dní, přičemž dvě připravené mise si čas musely logicky rozdělit.

Posádka lodi Shen Zhou 9 a první čínská taikonoutka

Posádka lodi Shen Zhou 9 a první čínská taikonoutka
Zdroj: http://www.space.com/

Druhá pilotovaná výprava k TG-1 na sebe dala čekat celý jeden rok. Mise Shen Zhou 10 odstartovala 11. června 2013. Na palubě byla opět jedna žena a dva muži. Tato posádka byla původně záložní pro předchozí misi. Tato mise se ke stanici opět připojila po dvou dnech letu a posádka setrvala na palubě třináct dní a vytvořila tak rekord v pobytu čínských taikonautů ve vesmíru. Během tohoto letu došlo k většímu počtu vědeckých experimentů, během kterých byla na programu i přednáška pro studenty školy v Pekingu, kdy členka posádky Wang Yaping pomocí videokonference přednášela žákům základní fyzikální poznatky s praktickými ukázkami.

Při odletu provedla loď SZ-10 ještě několik testů dokování v automatickém i řízeném režimu a po patnácti dnech ve vesmíru se loď vrátila zpět na Zem. Tiangong 1 zůstal od té doby bez posádky. Původní plán počítal s tím, že po odletu poslední mise dojde k řízenému vstupu do atmosféry a zániku stanice. Program stanice byl však prodloužen o dva roky a její pozorovací a vědecká zařízení se měla nadále používat pro testy a výzkum. Avšak na konci roku 2015 došlo ke ztrátě komunikace a stanice se stala neovladatelnou a padá. Vesmír je však specifické místo, a když se o něčem na oběžné dráze řekne, že to padá, bude to velmi pravděpodobně padat poměrně dlouho. Čínské pokusy o obnovu spojení nakonec selhaly a stanici čeká přibližně dvouletý pád do atmosféry. TG-1 obíhá ve výšce pod 300 kilometrů a zde je atmosféra ještě hodně řídká a tření proto způsobuje jen pozvolné snižování dráhy. Místo, kam dopadne, není díky tomuto stavu možné přesně určit.

Posádka lodi Shen Zhou 10

Posádka lodi Shen Zhou 10
Zdroj: http://i.dailymail.co.uk/

Mezitím začala příprava druhé orbitální stanice. Již během programu TG-1 bylo prohlášeno, že po této stanici bude následovat ještě jedna stanice tvořená jen jedním modulem, která však již bude vybavena dvěma dokovacími porty, díky čemuž bude možné vyzkoušet čínské automatické nepilotované zásobovací lodě, které budou potřebné pro plánovanou vícemodulovou stanici. Ta má přijít po splnění úkolů Tiangong-2. TG-2 měl být také o několik metrů delší, než jeho předchůdce. V mezidobí mezi TG-1 a TG-2 už nebyla uskutečněna žádná pilotovaná mise.

Během času se však vzhled a vybavení stanice TG-2 měnil. Došlo v podstatě k postavení podobného exempláře, kterým byl TG-1 a nebyl přidán druhý dokovací port. Přesto však bylo jasné, že bude třeba vyzkoušet i automatické zásobovací lodě. Řešení se našlo, ale o tom si řekneme v příštím díle. Stanice byla nakonec připravena k vynesení, ke kterému došlo 15. září 2016. Čína tak měla na orbitě najednou dvě stanice. Nutno však brát v potaz, že v té době byl TG-1 již neovladatelný a tak se tento stav dá těžko počítat někam mezi čínské rekordy.

Nyní se ke stanici chystá posádka lodi Shen Zhou 11. Zajímavé je, že i když ke startu mělo dojít již 11. října a raketa je již skutečně vyvezena na rampu kosmodromu, svět nemá ani tušení, kdy ke startu opravdu dojde (Článek byl psán 12. října v poledne). Dokonce není známo ani složení posádky. Víme pouze, že posádka by měla být dvoučlenná, aby mohlo dojít k navýšení času, po který je s omezenými prostředky stanice schopná držet osazenstvo při životě.

Stejně jako jsou skoupé informace o první pilotované výpravě k TG-2, je velmi málo známo i o technických detailech stanice samotné. Přesto však za dobu jejího zrodu bylo publikováno několik velmi zajímavých technických detailů, na které se podíváme v následujících dvou dílech seriálu. Podíváme se zejména na technické a vědecké vybavení stanice. Blíže prozkoumáme robotické rameno, které si svoji pozornost zaslouží a zaměříme se i na způsob zásobování. Pevně věřím, že vám tento rekapitulační úvod nevadil a u příštího dílu se snad sejdeme v situaci, kdy již na stanici bude pobývat posádka a při troše štěstí budeme možná znát i jména jejích prvních obyvatel.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/tiangong-2/
http://spaceflight101.com/tiangong-2/
https://en.wikipedia.org/wiki/Tiangong-1
http://www.space.com/21507-shenzhou-10-china-mission-infographic.html

Zdroje obrázků:
http://www.space.com/images/i/000/018/544/original/shenzhou-9-mission-patch.jpg?interpolation=lanczos-none&downsize=660:*
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2013/06/11/article-2339641-1A40D59B000005DC-482_634x423.jpg
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2015/10/shenzhou10_astronauts_return.jpg
https://sinodefence.files.wordpress.com/2013/12/20111108111957430.jpg
http://www.space.com/images/i/000/009/466/original/china-space-station-docking.jpg?interpolation=lanczos-none&fit=inside%7C660:*

 

Putování po nebeských palácích I. díl, 2.4 out of 5 based on 38 ratings
Pin It
(Visited 2 371 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (38 votes cast)
(Visited 2 371 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


39 komentářů ke článku “Putování po nebeských palácích I. díl”

  1. Andrej napsal:

    V záujme zachovania úrovne tohto webu, ktorú si počas svojej existencie vybudoval celkom vysoko, by som dal do pozornosti zopár drobných nedostatkov tohto článku, ktoré mu síce neuberajú na hodnote, ale niekoľko vecí myslím, že treba dať na správnu mieru. Loď Šen-čou 9 štartovala 16. júna 2012 (nie 29. júna, vtedy pristála); rovnaký preklep je aj u Šen-čou 10, ktorý vyštartoval 11. júna 2013 (nie 26. júna). A k štartu Šen-čou 11 nemalo dôjsť 11. září, ale října 😉 Vďaka za inak spoľahlivú rekapituláciu doterajších krokov čínskej kozmonautiky a úsilie podať čo najspoľahlivejšie informácie napriek akémusi informačnému embargu z čínskej strany 🙂

    • Martin Gembec napsal:

      Díky za upozornění. Všechny zmíněné nedostatky byly opraveny.

    • Lukáš Houška napsal:

      Dobrý den,

      díky za upozornění a děkuji kolegům za opravu. Zřejmě jsem někde v poznámkách četl jinou kolonku, za to se omlouvám. A doufám, že úroveň webu zase trochu dorovnám příštími díly 🙂

      • Andrej napsal:

        To je v poriadku 🙂 podobne verím, že v nasledujúcej časti seriálu už budeme o niečo bohatší na informácie zo zákulisia 🙂

    • Kami napsal:

      tvrdí se, že TG-1 měl obyvatelnost 60 osobodní, čili tříčlenná posádka by na ní mohla pobývat jen 20 dní, ne 30 jak se uvádí v článku

  2. Rudolf Šíma napsal:

    Díky za článek a odkaz na dřívější dílo Tomáše Kohouta. Informace o čínském programu ze sedmdesátých let byly pro mne zcela nové. Mám zásadní mezery ve vědomostech, budete se mnou mít ještě dost práce. 🙂

  3. Spytihněv napsal:

    No tak osoba Hsue-Shen Tsiena unikala mé pozornosti dokonale 🙂

    • gg napsal:

      Tady někdo nečte A. C. Clarka? 😀

      • Holubin napsal:

        Tsien byla čínská loď, která přistála na Europě, že? Musim si vsechny Odyssey a Ramy zase precist!

      • Spytihněv napsal:

        To je trapas. Jasně, že sci-fi čte. A to tak, že velmi. Ale konkrétně toto už je nějaký ten pátek. Dobrá motivace ke sjetí Clarkova díla opět znovu 🙂

        • Racek napsal:

          Dokonce byl na YT film s anglickými titulky o jeho životě. Bohužel, nedávno zmizel. Dalo se na to i koukat a byla tam řada originálních záběrů.

  4. maro napsal:

    Číňané jdou ve svém učení se kosmonautice docela přesně v tom, čím si prošli Rusové. Jenže několikanásobně rychleji. Mají kam koukat. Cesta je prošláplá a je třeba získat ty důležité zkušenosti co nejrychleji. Takže nejen ta Schnen-zou jako Sojuz. Stejně tak TG jako Saljut. Saljutů bylo celkem 7, takže i těch TG můžeme určitě ještě pár očekávat.

    • jos napsal:

      Orbitální stanice je pro delší pobyt ve vesmíru nutnosti. Použivané i budoucí vesmírné lodě jsou pro delší pobyt ve vesmíru nepoužitelně, důvodu malého prostoru pro kosmonauty a nutných zásob pro přežiti.

      • Vojta napsal:

        Taková ITS by byla pro rozumně velkou posádku (kolem pěti lidí) prostorná dost. Jak Musk plánuje dostat do toho stohlavé stádo na delší dobu, je mi celkem záhadou. Sice jsem po chvíli přemýšlení přišel na pár způsobů, jak ušetřit spoustu místa, ale i tak by to bylo jako několik měsíců v linkovém letadle.

    • Dušan Majer napsal:

      Nikoliv, po TG-2 by už měla nastoupit vícemodulární stanice, jejíž stavba začne v roce 2018.

    • Kami napsal:

      tak Rusové se k třicetidennímu letu dopracovali po deseti letech, Ćíňané se na něj chystají po třinácti. Neřekl bych, že jdou rychle

  5. Honza napsal:

    Co takhle udělat některou z příštích anket na téma pojmenovávání kosmonautů/astronautů/taikonautů, popř. dalších budoucích nautů? V poslední době se to tu celkem často řeší.

    • Dušan Majer napsal:

      To by možná šlo, ale v tomhle případě nejde jen o náš web, ale o celospolečenskou lingvistickou záležitost.

      • Honza napsal:

        To je nepochybně pravda, ale myslím, že tady je poměrně hezky sdružená komunita lidí, co aspoň tuší, že takový problém existuje. Těžko hledat kosmonautixu konkurenci v oboru. Umím si představit, že když se tady nějak dohodneme a budeme to dodržovat, mohlo by se to pomalu rozšířit všude jinde. Napíšu na Ústav pro jazyk český a určitě Vám dám vědět, co se dozvím.

        • Dušan Majer napsal:

          Děkuji za pochvalu. Rozhodně to ale nebude nic lehkého. Jsem zvědavý, co Vám odepíší.

        • Honza napsal:

          Aha, tak nikam nenapíšu. Emailová poradna byla zrušena, dá se jen volat a psát dopisy, což se mi úplně nehodí, neb nežiju v Čechách…

        • Dušan Majer napsal:

          To je opravdu zajímavé. Trochu tento krok nechápu, ale co se dá dělat.

        • maro napsal:

          Mno. On je ten e-mail až příliš snadná a příliš anonymní cesta komunikace s tím úřadem, takže asi byli zavaleni žádostmi, připomínkami a otázkami. Možná si je i někdo zaměňoval s Googlem jako online odpovídače o českém jazyku a oni na to už neměli lidské kapacity.

    • maro napsal:

      To je bez šance. Povolání „plavců ve vesmíru“ je totiž snad jediné povolání na světě, kde máte v jazyku definováno několik synonym (jejichž počet se bude bohužel stále rozrůstat) a vybíráte si právě to jedno podle toho, které národnosti ten „plavec ve vesmíru“ je. Je to praštěné na hlavu – jako kdyby bylo několik synonym pro spisovatele a vybíralo by se to správné podle národnosti píšícího člověka.
      A je to jednoduchá historie. Rusové poslali Gagarina do vesmíru a pojmenovali ho kosmonautem. Celý svět psal o prvním člověku ve vesmíru a jeho pojmenování „kosmonaut“ (docela racionální: vesmíroplavec, podle řečtiny cosmo=vesmír). Jenže hned vzápětí letěli do vesmíru i Američané se svými „astronauty“ (poetické: hvězdoplavec). Kosmonaut ještě nebyl zabydlený ve slovnících a astronaut znělo taky dobře. Všechny ostatní země pořád necítily nutnost zavézt si pro to povolání jednotné slovo, protože se takoví lidé v jejich zemích vůbec nevyskytovali.
      Samozřejmě jsem zastáncem slova kosmonaut pro všechny. Je tam ta řečtina a univerzálnost. Jenže pro mnohé má právě toto slovo příchuť Ruska, které s tím přišlo a proto jim nejde pod nos. Takže nějaká jednoduchá cesta ven prostě není.

      • Spytihněv napsal:

        Pokud si řeknu sovětský nebo ruský, tak mi na jazyk leze kosmonaut, ale ani ten astronaut není nic proti ničemu. V případě amerických je to obdobné, jen opačné. To je v té všeobecné rovině. Ale už třeba do raketoplánu bych nedokázal posadit kosmonauty a Gagarin nebo Remek jsou jako astronauti také nepředstavitelní. Oba pojmy jsou pevně vžité (taikonaut už vlastně také), vyjadřují stejnou skutečnost a při paralelním používání nehrozí záměna nebo nedorozumnění. Ale určitě bych se přimlouval za to, aby se v rámci jednoho textu nevyskytovali třeba američtí astronauti i kosmonauti, což se také stává. Autor by si měl vybrat to a nebo ono.

        • maro napsal:

          Mně tedy nedělá problém kosmonaut ani v tom raketoplánu. Však i raketoplán je druh ‚kosmické lodě‘, která letí do ‚kosmu‘, o které si tu čteme na serveru ‚kosmonautix.cz‘. Američani zase mají svou kosmonautickou encyklopedii ‚Encyclopedia Astronautica‘ na serveru ‚astronautix.com‘.

    • Vladimír Podivínský napsal:

      Nesmíme zapomenout na Muskonauta 🙂

    • vedator napsal:

      Opat sa tu vytvara problem, ktory neexistuje. Komunita ludi na kosmonautixe chape vsetky tri pomenovania pre ‚plavcov‘ a kto nechape, nech sa kludne pyta, je tu dostatok ludi ochotnych odpovedat. Umelo presviedcat cloveka, ze jedno alebo druhe pomenovanie je lepsie, je kontraproduktivne. Nech si len kazda krajina zvoli pomenovanie pre svojho …nauta.

      Kym to nebude ako so Sojuzmi, tak je to v poriadku 🙂

      • maro napsal:

        Tak s těmi dvěma synonymi asi problém není. Už jsou vžitá. Problém je spíš to, že se v jejich používání a výběru, které vytáhnout, snaží hledat a používat nějaké logika, která nás pak nutí vyrábět další nesmyslná synonyma pro další národnosti kosmonautů.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Pozor na ten plurál v 7. p. u slova „synonymum“. Jo, i mistr tesař ……. 🙂

        • maro napsal:

          Tak to je ono. Furt jsem na to slovo koukal, jak divně se skloňuje a že je tam něco divně. Ale že je tam blbě měkké i, to vidím, až jste mi to teď napsal.

      • Honza napsal:

        Já s tím tedy problém mám. Dokud byli jen kosmonauti a astronauti, bylo mi to jedno. Ale vzhledem k tomu, že doufám, že se postupem času jistě objeví další státy či jiné entity vysílající lidi do vesmíru, hrozí nám vznik naprosto hloupé džungle názvů. Jakkoliv se mi pojem muskonaut líbí, tenhle směr je padlý na hlavu. Jak se třeba pojmenovávají příslušníci jiných národností, je nějaký rozumný klíč? Záleží, na čem letí? To by všichni aktuální plavci byli kosmonauti. Nebo snad kdo cestu platí? A neměli by tedy být i euronauti a japanauti? A co chudáci turisti?
        Já to cítím tak, že kosmonaut je termín zastřešující všechny. A některé státy tedy mají ještě své vlastní názvy, které se jistě mohou používat, ale kosmonaut je pro mě taky správně. Tak se nechává možnost vlastní zvláštní identity, přičemž se dá mluvit jedním slovem i globálně o všech národnostech naráz. Jediný závažný problém takového přístupu je, že Rusko pak nemá vlastní název a bije se to s cítěním kosmonauta jako Rusa, které tu nepochybně z dobrých důvodů je.
        Nejlepší by bylo vymyslet zcela nové slovo. Ovšem to by mělo problém se chytit. Po lehkém hledání nadhodím cenonauty, plavce vakuem. (Ano, jsem si vědom, že návrh je to dost marný.)

        • Rudolf Šíma napsal:

          Univerzální by mohl být Spaceman. A do ruštiny by se to překládalo jako čelavjék prastránstva. 🙂 Do čínštiny a japonštiny to zkoušet nebudu.

        • Honza napsal:

          A co do češtiny? Vesmířan má dost punc starších sci-fi.

    • josr napsal:

      Jestli kosmonaut nebo astronaut se řešilo už za Gagarina.
      http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=4851
      I v angličtině, napriklad na spaceflightnow je rus kosmonaut a američan, brit nebo japonec astronaut.
      Pravděpodobně se nedohodli na názvu ani kosmonauty s astronauty. Ani se nedivim 🙂

  6. ptpc napsal:

    Vynikajúci článok!
    Len by som doplnil že nosná raketa CZ-2F s kozmickou loďou SZ-11 má štartovacie okno od 23:25 do 23:50 hod. UT 16.10.2016.

  7. Rudolf Šíma napsal:

    Jak dlouho asi taikonauti z lodi Shen Zhou 10 nacvičovali to mávání davům? Pevně připažená levá ruka svědčí o skutečné kázni. No, snad mají i prostor pro improvizaci, nepůjde jim vždy vše podle plánu. 🙂

Zanechte komentář