Kdo osedlá příští Nebeskou loď?

Kosmická stanice Tiangong-2 (Nebeský palác-2) se 16. září usadila na parkovací dráze 197 × 373 kilometrů a v dalších dnech pak vlastními motory vytáhla dráhu na parametry 369 × 378 kilometrů. Vše je tedy připraveno ke startu pilotované lodi, která by měla k Nebeskému paláci vyrazit ještě v tomto měsíci. Zatím ale nevíme, kdo přesně usedne do anatomických křesel kosmické lodi Šen-čou-11 (Nebeská loď-11). V dnešním článku se pokusíme zhodnotit celou situaci a zároveň zkusíme odhadnout, kdo by mohl tvořit posádku. Čína totiž složení posádky zatím neoznámila a tak si můžeme zkusit zahrát malou detektivku.

Zatímco neobydlená stanice krouží kolem Země, na kosmodromu Ťiou-čchüan už přípravy kosmické lodi i rakety na start vstoupily do závěrečné fáze. Díly nosiče Dlouhý pochod -2F/G opustily 3. srpna výrobní halu v Pekingu a vlakem se vydaly na kosmodrom, kam dorazily o tři dny později. Kosmická loď cestovala letadlem a na kosmodrom dorazila 13. srpna.

Tiangong-2 - cíl cesty lodi Šen-čou-11

Tiangong-2 – cíl cesty lodi Šen-čou-11
Zdroj: tps://www.nasaspaceflight.com

V dalších dnech pak technici vybalili díly rakety i lodi a začali s jejich kontrolou a celkovou přípravou na start. Drobnou otázkou bylo, kdy vlastně dojde k vypuštění. Na konci dubna se ze dvou snímků startovních simulací Šen-čou 11 usuzovalo, že ke startu dojde 17. října. Další odhady pak spekulovaly o vypuštění na základě švýcarského experimentu na palubě stanice Tiangong, který měl být vypnut 28. den po startu stanice a následně měl být zapnut během 60. dne, což by odpovídalo 32 denní misi.

Spekulovalo se tak o tom, že když od startu do zadokování Šen-čou uplynou dva dny, a pokud by se tedy mělo dokovat 13. října, muselo by se startovat 11. října. S tímto termínem by pak souviselo i datum návratu, tedy 13. listopad. V současné době je 11. říjen považován za nejdůvěryhodnější termín startu, přičemž konkrétní čas zatím neznáme. Přesto uvažujeme o tom, že bychom Vám tento start zprostředkovali v rámci našich přímých, česky komentovaných videopřenosů.

Tajkonauti před misí Šen-čou-10

Tajkonauti před misí Šen-čou-10
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Zbývá ale ještě vyřešit, kdo vlastně jako první a jediný poletí ke stanici Tiangong-2. Odhadování složení čínských posádek není vůbec jednoduché, vždy se jedná o nejistý výsledek. Pohled do historie nám ukazuje, že Číňané nemají při výběru posádek žádný vzorec, ze kterého by se dalo cokoliv vyvozovat. Dokonce ani to, že jsou tajkonauti nominováni do záložní posádky jim nezaručuje, že budou v letové posádce mise další. Jedinou výjimkou byla Šen-čou-10, kam letěla záložní posádka Šen-čou-9.

Tehdy šlo ale o výjimečný případ – obě posádky měly téměř stejné úkoly a v rámci čínských letů do vesmíru se mise uskutečnily relativně krátce od sebe – dělil je pouhý rok. Jediné, co zatím víme od čínských představitelů je to, že na Šen-čou-11 poletí dva muži. Toto prohlášení nejprve způsobilo údiv, ale zdá se, že Číňané obětovali jednoho člena posádky na úkor delšího (střednědobého) pobytu na stanici.

Návrat posádky z mise Šen-čou-9

Návrat posádky z mise Šen-čou-9
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Před misí Šen-čou-9 řídící pracovníci oznámili, že v dalších misích bude na palubě vždy jeden veterán se zkušenostmi z kosmického letu. Zdá se pravděpodobné, že toto pravidlo nebude ani tentokrát porušeno. Nejpravděpodobnějšími kandidáty na toto místo jsou Liou Po-ming, který letěl na misi Šen-čou-7 a na misi Šen-čou-10 byl velitelem záložní posádky, Liou Wang a Čang Siao-kuang, kteří debutovali v letech 2012 a 2013 na misích Šen-čou-9, potažmo Šen-čou-10.

Liou Wang

Liou Wang
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Poslední dva jmenovaní už navíc mají zkušenosti s dokováním ke stanici a strávili čas na Tiangong-1. Zdá se tedy, že jsou nejvhodnějšími kandidáty, ale samozřejmě neznáme další důležité faktory nominace jako je jejich zdravotní stav a podobně. Jisté ale je, že z veteránů můžeme vyloučit třeba Janga Li-weje (Šen-čou 5) a Nie Chaj-šenga (Šen-čou 6 a 10).

Li-wej se zúčastnil mezinárodního astronautického kongresu (Association of Space Explorers (ASE) Planetary Congress) ve Vídni, navíc je mu již 51 let a stal se čínskou celebritou, jejíž život se nedá riskovat. Chaj-šeng má zase hodnost generálmajora, přičemž v Číně platí, že generálové nelétají ani na stíhačkách a se dá očekávat, že podobné pravidlo bude platit i pro kosmické mise. Fej Ťün-lung (Šen-čou-6) momentálně pracuje na manažerském postu v centru přípravy astronautů a další členové výběru z roku 1998, ať už letění nebo ne, už překročili padesátku a jejich start není pravděpodobný.

Jestli bylo hledání kandidáta pro první křeslo náročné, pak je druhá pozice ještě složitější. Existuje sice možnost, že by i do druhého křesla usedl veterán, tedy že by se posádka skládala ze dvou tajkonauů, kteří jsou mezi třemi výše jmenovanými. Tato možnost je ale velmi nepravděpodobná. Trochu nadějněji vypadá možnost, že by do druhého křesla usedl ještě „neletěný“ člen výběru tajkonautů z roku 1998, třeba Deng Ťing-ming, nebo Pan Žan-čun. Tito dva byli zvažováni jako členové záložní posádky Šen-čou-11.

Čen Ťuan

Čen Ťuan
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Současná mise může být jejich poslední možností, jak se podívat do vesmíru. Jsou v oddíle už 18 let a v roce 2018, kdy Čína začne stavět modulovou kosmickou stanici CSS (Chinese Space Station) už překročí padesátý rok života. Ostatní členové výběru z roku 1998 jako Čen Ťuan, Wu Jie, kteří byli v záložních posádkách prvních misí, jsou již pravděpodobně vyřazeni ze služby. Za posledních 10 let totiž nebyli nominováni do žádné posádky, ani záložní. Navíc je oběma již přes 50 let.

Asi nejpravděpodobnější možností je, že druhé místo obsadí někdo z sedmičlenného výběru z roku 2010. Ve výběru byly i dvě ženy, ale ty zcela jistě nepoletí. Zbývá tedy pětice mužů. Ti jsou podstatně mladší, než jejich kolegové vybraní v roce 1998 a je velmi pravděpodobné, že právě oni budou tvořit jádro prvních velitelů misí na stanici QSS. Jejich jedinou nevýhodou je, že nikdo z nich ještě neletěl do vesmíru, ale to by se teď dalo napravit.

Pokud do druhého křesla Šen-čou-11 usedne někdo z této pětice, stane se novým veteránem, který bude k dispozici pro lety na QSS. Z těchto pěti kandidátů můžeme škrtnout Je Kuang-fua, který se letos v červenci zúčastnil programu ESA CAVES (analogová studie kosmického letu zaměřená na pobyt v jeskyni). Jeho záložníkem byl Čen Dong, který také vypadává z možností. Zůstala tak tři jména – Cai Su-še, Tang Hong-bo, Lu Čchang.

Je tu i možnost, že by bylo představeno úplně nové jméno. Předloni v září totiž Jang Li-wej na ASE Planetary Congress v Pekingu oznámil, že Čína by mohla v dalších dvou letech vybrat třetí skupinu tajkonautů, ovšem od té doby nebylo nic dalšího oznámeno. Podle loňských slov by tento oddíl měli tvořit inženýři, lékaři a psychologové, kteří se již pohybují v čínském kosmickém průmyslu. Ačkoliv je možné, že tato skupina již byla bez jakékoliv publicity vybrána, tak pravděpodobnost, že by někdo z nich letěl na aktuální misi se téměř limitně blíží nule, zvlášť když se jedná pouze o dvoučlennou posádku.

Abychom tedy celý článek nějak shrnuli. Nejpravděpodobnější složení posádky Šen-čou-11 je Liou Wang nebo Čang Siao-kuang a k nim by měl přisednout Cai Su-še, Tang Hong-bo, nebo Lu Čchang. Ale stále je možné, že nás Číňané v dalších dnech něčím překvapí – tak, jak se jim to již mnohokrát povedlo.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
http://www.spacedaily.com/
http://www.spacedaily.com/
http://www.esa.int/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2016/09/2016-09-22-235702-350×224.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2016/09/2016-09-23-001203-350×236.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2016/09/2016-09-23-000732-350×221.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2016/09/Z2AA-350×139.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0a/LIU_Wang_CUHK_2012.JPG
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Chen_Quan_2010_Somalia_stamp.jpg

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (31 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)
Kdo osedlá příští Nebeskou loď?, 2.5 out of 5 based on 31 ratings
Pin It
(Visited 1 776 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (31 votes cast)
(Visited 1 776 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


20 komentářů ke článku “Kdo osedlá příští Nebeskou loď?”

  1. Smurfiik napsal:

    Dobrý den,

    zaujal mě úvod článku, kde se zmiňuje, cituji „…usadila na parkovací dráze 197 × 373 kilometrů …“. Může mi prosím někdo vysvětlit tento zápis, proč se jednoduše nenapíše, že se usadila ve výšce 73 481 Km (mimo GEO?).´

    Děkuji

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      ono je to totiž celé trochu jinak. Zápis výšky dráhy totiž vůbec neznamená násobení. Znaménko × zde odděluje výšku nejnižšího a nejvyššího bodu dráhy. Zápis 197 × 373 znamená, že dráha má nejnižší bod ve výšce 197 a nejvyšší ve výšce 373 km.

      • Smurfiik napsal:

        Proto jsem tam napsal „mimo GEO?“ tušil jsem, že na to jdu asi špatně 🙂
        Ještě jednou děkuji za odpověď a držím palce kosmonautix.cz i Dobývání vesmíru!

    • maro napsal:

      Tak tohle bylo hodně hezký 🙂
      Dvakrát tak daleko jako GEO. To by bylo dobrý snad jen k tomu, aby mohli „skoro“ stát na místě a koukat dolů, jak se pod nima protáčí v dálce Země.

  2. ptpc napsal:

    Tak toto bolo ozaj dobré!

  3. Tomáš Vodička napsal:

    Díky za pěkný článek.
    Jen nadhodím, zda by nestálo za úvahu používat jednotnou transkripci čínských výrazů.
    Jestliže se v převážné většině textu používá český transkripční systém (Šen-čou, Ťiou-čchüan, atd.), proč ne také Tchien-kung namísto Tiangong?
    A, s patvarem „taikonaut“ se asi nikdy nedokážu smířit…
    Ale nic ve zlém, tohle jsou jen detaily, podstatný je obsah.

    • Dušan Majer napsal:

      Máte pravdu, bylo by to správně, ale Tiangong už v českém prostředí tak nějak zakořenil (ačkoliv uznávám, že je to biologicky řečeno nepůvodní druh 🙂 ). Přijde mi, že tento název zná více lidí, než česky správný pojem Tchien-kung. Rozdíl v transkripcích je v tomto případě poměrně výrazný a mnoho čtenářů by bylo zmatených. Přesto díky za postřeh. Jsem rád, že se Vám článek líbil a těší mne, že se k nám rád vracíte. 😉

  4. ptpc napsal:

    Keď som si článok prečítal ešte raz tak som si všimol vetu …jako první a jediní poletí ke stanici Tiangong-2…
    Prečo jediní?
    K stanici TG-2 je ešte plánovaná misia SZ-12…

    • Dušan Majer napsal:

      Dneska jsem se o tom bavil s Tomášem Přibylem a ten mi oznámil, že se SZ-12 se k TG-2 počítalo jen dříve, nyní to již neplatí.

      • ptpc napsal:

        Fúha! Tak to som nečakal…

      • Jiří Hošek napsal:

        Mám podobnou indicii.
        http://www.chinaspaceflight.com/manned-spacecraft/SZ-12.html
        „Ke stanici Tiangong-2 se připojí jen jedna pilotovaná loď Shenzhou. To znamená, že Shenzhou-12 se připojí v roce 2018 k hlavnímu modulu vesmírné stanice.“

        • TP napsal:

          Informace, že k TG-2 poletí dvě pilotované lodě, je staršího data – a má kořeny snad u čínských filatelistů (kteří jsou obvykle velmi dobře informováni a kteří často zveřejněním svých plánů „prozradí“ i něco ze zákulisí čínské kosmonautiky). Taky jsem to tak všude uváděl.

          Ale asi bude všechno jinak: v úterý jsem měl možnost bavit se osobně s Jangem Li-wejem a říkal, že na TG-2 poletí jen jedna posádka. Jména prozradit odmítl…

        • Honza napsal:

          Tedy nechci Vás tahat za slovíčko, ale skutečně jste chtěl napsat „filatelistů“? Pokud ano, nemohl byste nějak přiblížit, jak souvisí sbírání známek se zákulisními informacemi z čínské kosmonautiky? A pokud ne, koho jste měl na mysli? Nechci vylučovat žádnou variantu, občas se věci sejdou všelijak 🙂

        • maro napsal:

          Honza: No ono je to docela logické. U příležitosti takových význačných akcí se vydávají známky. Jenže taková známka se musí nejdřív umělecky navrhnout, pak vyrýt štočky a nakonec vytisknout. To je proces na dlouhou dobu. Takže pokud chcete mít známku v obchodech hned po té události, musíte už tomu rytci poskytnout údaje o tom co plánujete a co chcete na známce zobrazit, hodně dlouho dopředu. A filatelisti jsou lidé, kteří se o minulé i ty budoucí známky velmi zajímají, takže mají nějaké kanály i k autorům známek, které se teprve budou tisknout.

        • Honza napsal:

          Páni, tak to je souvislost, která mně skutečně nenapadla. Moc se mi to líbí, díky za odpověď 🙂

  5. Luděk napsal:

    Prosím o drobné korekce v článku: první 2 pilotované lety Číny nesly ozn. Šen-čou-5 (posádka Jang Li-wej, nešlo tedy o Šen-čou-1, ten byl bezpilotní a uskutečnil se v r. 1999) a Šen-čou-6 (v posádce mj. Fej Ťün-lung, nikoli v Šen-čou-5).

Zanechte komentář