Vzpomínky na sondu Rosseta

Obal alba Rosetta

Nestává se často, aby vesmírná mise pronikla hluboko do kultury a inspirovala doslova miliony lidí po celém světě. Evropské sondě Rosetta se to povedlo doslova na výbornou. Její veleúspěšné počínání u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je však téměř u konce. Pokud půjde vše podle plánu, měla by sonda 30. září tohoto roku dosednout na povrch komety a tím uzavřít další kapitolu kometárního průzkumu naší Sluneční soustavy. Než se tak stane, na pultech prodejen s  hudebními nosiči se objeví album inspirované „dobrodružstvím“ sondy výstižně nazvané Rosetta. Stojí za ním třiasedmdesátiletý skladatel elektronické hudby Vangelis a světlo světa by mělo spatřit již 23. září 2016. Jelikož nejde jen o hudební událost, myslím, že stojí za to albu věnovat alespoň krátký článek.

Řecký hudebník Vangelis byl misí sondy Rosetta uchvácen již od úplného počátku a bedlivě sledoval její průběh. Rozhodnutí spolupracovat s ESA (Evropskou kosmickou agenturou) na hudbě k misi však učinil až poté, co se s ním prostřednictvím video hovoru spojil astronaut André Kuipers z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). André je totiž jeho velkým fanouškem. Rozhovor ovlivnil Vangelise natolik, že se rozhodl napsat hudbu k přistání pouzdra Philae na kometě v roce 2014. Od té doby rozšiřoval tyto skladby až do plnohodnotného alba, které bude vyprávět příběh sondy Rosetta od začátku do konce. Tomu také zhruba odpovídá datum vydání celého alba. Není to však poprvé, kdy hudba tohoto slavného skladatele doprovází vesmírnou misi. Fantastická chorální symfonie Mythodea, kterou věnoval kdysi NASA podpořila americkou kosmickou sondu Mars Odyssey na cestě ke čtvrté planetě Sluneční soustavy. Sám Vangelis přiznává, že mytologie, věda a výzkum vesmíru jsou aspekty, které ho fascinují už od útlého věku a nějakým způsobem byly vždy spojeny s hudbou, kterou dělal. Jeho kompozice bychom dokonce našli v úspěšném dokumentárním seriálu Carla Sagana – Kosmos.

Vangelis při práci na albu Rosetta

Vangelis při práci na albu Rosetta Zdroj: http://i2.wp.com/

V průběhu natáčení novinky dokonce skladatele u něho doma navštívil Jean-François Clervoy astronaut Evropské kosmické agentury a neubránil se nadšení. To co spatřil, totiž předčilo jeho očekávání. Vstoupil do místnosti, která byla zcela zaplněna instrumenty. Podobu těchto nástrojů poté popsal jako kokpit vesmírného raketoplánu. Poslechl si některé kompozice a prý dobře vystihují „ducha“ celé mise Rosetta. Prostřednictvím hudby tak máme jedinečnou možnost sdílet trvalou vzpomínku na průzkumnou cestu sondy Rosetta s malým „pasažérem“ Philae na palubě.

Legendární řecký skladatel a hudebník Vangelis má stále co nabídnout a rozhodně ještě nepatří do „starého železa“, jak dokazují již uveřejněné nové písně. Nepochybně půjde o nevšední hudební zážitek.

Na novém koncepčním albu Rosetta najdeme celkem 13 skladeb v tomto pořadí: Origins (Arrival), Starstuff, Infinitude, Exo Genesis, Celestial Whispers, Albedo 0.06, Sunlight, Rosetta, Philae’s Descent, Mission Accomplie (Rosetta’s Waltz), Perihelion, Elegy, Return To The Void. Album vyjde u lebelu Decca a bude k mání na CD, LP, ale i v digitální podobě. Sám autor k tomu dodává: „Rosetta je věnována všem, kteří se podíleli na tom, aby byla tato mise realizována.“  Nám nezbývá než se těšit.

Obal alba Rosetta

Obal alba Rosetta
Zdroj: http://elsew.com/

A sonda Rosetta? Ta nám má stále ještě co nabídnout. Zatímco loni touto dobou byla kometa krátce po průletu přísluním, nyní už směřuje k bodu Slunci nejvzdálenějšímu u dráhy Jupiteru. Pro Rosettu to znamená konec mise, který nastane za 14 dní, ale díky snížené aktivitě jádra si právě nyní můžeme vychutnávat ty nejdetailnější záběry povrchu komety. Budeme tak moci nejen porovnávat, jak se povrch komety změnil od srpna 2014, kdy se Rosetta dostala ke kometě, ale taky máme k dispozici detailní 3D model. Sonda nám při svém sestupu na povrch komety ještě přinese poslední várku úžasných fotografií, ale my už nyní víme, že až se tak stane, budou moci vědci ještě mnoho let přinášet nové poznatky o této kometě. A my budeme mít ještě mnoho let možnost relaxovat při čtení těchto výsledků u hudby nesmrtelného Vangelise.

Zdroje informací:
http://elsew.com/
http://blogs.esa.int/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
http://elsew.com/data/rosetta1280.jpg
http://i2.wp.com/www.synthtopia.com/…/vangelis-studio.png?resize=640%2C339

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “Vzpomínky na sondu Rosseta”

  1. kastelán napsal:

    Ano rosetta měla opravdu povedené PR, i lidé co je vůbec NIC z vesmíru nezajímá, vědí, že támhle někde daleko na kometě spinká malé philae… Jen tak dál ESA…

    • maro napsal:

      Bude tam spinkat i samotná Roseta. A možná je na ní koutový odražeč kvůli laserovému zaměření. I když možná je nemožné ho zaměřit. Ta vzdálenost bude úplně jinde, než jak je to třeba u Měsíce.

      • Martin Gembec Administrátor napsal:

        Odražeč nemá, ale myslím, že na aktivním tělese v tak velké dálce by to bylo i nereálné.

      • Spytihněv napsal:

        Koutový odražeč asi ne. Před startem se ještě pořádně nevědělo, jaký bude konečný osud Rosetty, navíc se nebude jednat o klasické přistání, kdy by byl pěkně umístěn, ale o řízený dopad a v jaké poloze sonda zůstane na povrchu, to se dá těžko přesně určit… Navíc přesnou dráhu 67P nepotřebujeme znát nijak akutně. Pokud bych viděl něco v tomto smyslu užitečného, tak by to byl radiomaják na nějaké planetce ze skupiny Aten. Napájení ideálně jaderným článkem.

    • Karel Zvoník Redakce napsal:

      Myslím, že nejenom PR bylo povedené, ale i výsledky sondy stojí za to.Tu pozornost si jistě zaslouží 😉

  2. ahoj napsal:

    můžu se zeptat kolik vodíku je potřeba abychom za 1s urychlili těleso o hmotnosti 1kg na 1km/h (pomocí motoru scramjetu )?Děkuju za odpověď.

Napište komentář k Daniel Heřt

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.