SpaceShipTwo Unity poprvé ve vzduchu

31. října 2014 přišla ze Spojených států smutná zpráva – při testovacím letu došlo k havárii pilotované lodi SpaceShipTwo Enterprise, při které zahynul pilot a jeho kolega se zachránil na padáku, byť se zraněními. Firma Virgin Galactic, která by v těchto lodích chtěla vozit platící turisty do výšky 100 kilometrů tak dostala velmi tvrdou ránu. V době havárie už vznikal další exemplář pojmenovaný Unity. Ten byl v listopadu 2014 hotový ze zhruba 65%, letos v únoru byla loď předvedena novinářům a v tomto týdnu se poprvé dostala do vzduchu.

Po každé havárii se musí začít s opatrným testováním, proto i během aktuálního letu byla loď neustále připojena ke svému mateřskému nosiči, dvoutrupému letounu WhiteKnightTwo. Testování separačního mechanismu a hlavně ostré letové zkoušky zapáleného motoru by měly přijít v dalších fázích. Aktuální let ale ukazuje, že havárie firmě nezlomila vaz, jak se někteří na konci roku 2014 domnívali. Stále má na svém pořadníku nemálo zájemců, kteří by se za čtvrt milionu dolarů rádi podívali na vlastní oči na zakřivení Zeměkoule a tmavé nebe nad sebou. Jejich sen se sice stále oddaluje, ale první let letounu Unity jim dává přecijen naději. Neoficiální závod kosmických turistických firem mezi Virgin Galactic a Blue Origin tak může pokračovat.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/VMS_Eve__VSS_Unity_Captive_Carry.jpg

SpaceShipTwo Unity poprvé ve vzduchu, 2.5 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 2 657 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (27 votes cast)
(Visited 2 657 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


30 komentářů ke článku “SpaceShipTwo Unity poprvé ve vzduchu”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Nádherná kára. Really exciting. Asi to nikoho nepřekvapí, ale s tímhle se nesvezu. 🙂

  2. Jaroslav Alois napsal:

    Kombinace rakety a letadla působí nebezpečně. Aerodynamické síly při návratu z výšky 100 km jsou drastické. Hustá atmosféra je tak ve dvaceti km, 80 km se letoun pohybuje prakticky ve vzduchoprázdnu. Systém klasické kabiny a padáků působí v současné technologii mnohem bezpečněji.
    Já bych do toho také nevlezl.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Ani kdybyste dostal poukaz k narozeninám a nešlo to vyměnit za předměty denní nadspotřeby? 🙂 Na tomhle už létali Němci proti spojeneckým bombardérům, žádná neověřená technologie. 🙂

      • Vojta napsal:

        Mně se jako větší šílenost zdá mateřský letoun White Knight než vlastní loď.

      • gg napsal:

        „Na tomhle už létali Němci proti spojeneckým bombardérům“

        Myslíte něco jako Me 163? Na tom se taky spousta lidí pozabíjela.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Nemyslel jsem to příliš vážně. Vážná byla doba těch „experimentů“. Navíc ty letouny nelze jednoduše srovnávat.

      • Racek napsal:

        Jeden můj kamarád dostal k narozeninám let balonem. No, bylo to prý hezké. Dokud nezafoukal vítr, zanesl balon k paneláku a koš narazil cca ve výši 4 patra o dům. Koš se naklonil a balon sklouzl po zdi domu na zem. Naštěstí se všichni udrželi, takže nikdo nevypadl, jen nějaký zlomeniny byly.
        Tohle fakt nevypadá na dostatečně bezpečný let. Poměrně složitý způsob startu a přistání, závislost na pilotech a jejich neomylnosti, přistání bez motorů, nouzové přerušení letu vypadá dost nebezpečně .. prostě trochu předčasná zábava.
        Projekt Shepard vypadá mnohem jednodušeji, k dispozici jsou záchranné možnosti v každé fázi letu a přistání je jištěno několika padáky. Ale taky bych tam nevlezl…

        • Rudolf Šíma napsal:

          Co na to říct? Snad, že létání není sbírání bylin. Rozumím Vašim argumentům, cítil bych se provinile, ale letěl bych rád. Jenže je to „já bych kdybych“. Na tenhle vejlet doma v hrnečku tolary nenajdu. 🙂 Přeji jim úspěch, jako ostatně každému nadšenci.

  3. Radim napsal:

    Jsou zpět! Krásný závěr týdne.

  4. Malky napsal:

    Taky bych dal prednost BO, ale kdyby mi nekdo nabidl jizdenku zdarma, kdyz umrit, tak stylove. Sice si myslim ze tuhle spolecnost moc uspechu neceka, ale i tak jim drzim palce!

  5. dolph1888 napsal:

    Těžko hodnotitelný projekt. V tomto případě přeji úspěch, zájemcům i podívanou, jen mi dávno před havárií (i jinými problémy co jsem sledoval) při pohledu na sestavu vrtala (a stále vrtá) hlavou myšlenka, jak to říci, prostě nerobustnost, neodolnost, uspěchanost především té lodi. Jak však říkám, když to bude chodit, bude řekněme 1 havárie při 999 úspěšných startech (100% hodnotu nečekám) povedlo se a já měl zbytečné obavy.

  6. Jaroslav Alois napsal:

    Problém křídlatých kosmických lodí je v tom, že křídla slouží až v závěrečné fázi přistání. Rychlost musí klesnout z 27.000 na cca 1000 km/hod. Při skocích do kosmu pak z 5000 km/hod.
    To znamená, že kosmická loď celou cestu nahoru a 90 % cesty dolu vůbec křídla nepotřebuje a jsou jen zátěží.
    Z hlediska váhy nemohou být robustní a proto jsou náchylná k destrukci.
    V tomto případě jejich část působí jako aerodynamická brzda která musí snížit rychlost stroje tak, aby poté zcela rozložené křídlo vykázalo vztlak. To je velice nebezpečná kombinace a případná další havárie vůbec nemusí čekat na lidskou chybu jako tomu bylo v případě prvé havárie.

    • Vojta napsal:

      Já bych křídlaté lodě neodepisoval. Je fakt, že křídla jsou ve vesmíru k ničemu, ale možnost manévrovat v atmosféře a přistát na dráze není k zahození. Křídla navíc při návratu do atmosféry rozkládají tepelné zatížení letounu a snižují přetížení.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Hlavní je, že se tím někdo vůbec zabývá. Byla by škoda jednu koncepci úplně opustit jen proto, že se jednou ukázala problematická. Nechci nábožně vzhlížet jen k motorickým přistáním. X-37 zřejmě slouží dobře.

        • Vojta napsal:

          Dokonce se tím zabývá víc společností než motorickým přistáním. Na to vsadily jen SpaceX a Blue Origin. Kosmické kluzáky jsou jen v USA vyvíjené tři a další v režii ESA a Indie. Ostatní jsou zatím spokojeni s neřízeným dopadem na padácích.

  7. ahoj napsal:

    můžu se zeptat: jakou rychlost je potřeba vyvinout abychom družici ve výšce 300km vznesli na translunární dráhu?

  8. Petr Scheirich napsal:

    Zajímavý dokument (z pohledu lidí z Virgin Galactic) o SpaceShip Two je na youtube:
    http://www.youtube.com/watch?v=rtBiaI5GB2w

    Dost zajímavý je tam především popis toho, jak strašně náročné je ovládání letounu, protože letoun létá (alespoň jeho předchozí verze, tato už tam popisovaná není) v podstatě bez počítače a vše je v rukou pilota.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Pokud je letoun konstruován jako autostabilní, není počítač nutný. Nestabilní konstrukce se používají u vojenských bojových letounů kvůli zvýšení jejich obratnosti.

      • dolph1888 napsal:

        Nebo také pro znesnadnění radarové detekce (stealth).

        • Rudolf Šíma napsal:

          Myslím, že radarová neviditelnost je dosahována rozptylem mikrovln do různých směrů plus pohlcování energie (nátěry).

        • Dan napsal:

          Kdysi jsem viděl dokument o F-117 (a možná obecně o stealth letounech) a tam říkali, že napřed postavili letoun tak, aby měl co nejmenší radarový odraz (a tehdy neměli takový hardware, aby navrhli designově úžasnou B-2, takže F-117 vypadá tak, jak vypadá) a pak ho teprve učili lítat. Stabilita ustoupila neviditelnosti.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Aha, teď jsem to teprve „pobral“. Jo, takhle myšleno je to samozřejmě pravda. Ta F-117ka dokonce letěla s nějakým poškozením draku a piloti si toho nevšimli, protože počítač si s tím poradil a na pilotáži to nebylo znát. Omlouvám se, včera jsem měl fofr a reagoval jsem v rychlosti bez velkého přemýšlení.

      • Petr Scheirich napsal:

        To je jasné; padákový kluzák se také obejde bez počítače :-). Neměl jsem na mysli klouzavý let v atmosféře při závěrečném sestupu. Pilot ale řídí i aktivní část vertikálního vzestupu, kdy se letoun chová v podstatě jako raketa.

        • Rudolf Šíma napsal:

          🙂 Ano, padákový kluzák je autostabilní. To mi ale připomíná, že jsem se vyjádřil blbě. Jde o to, aby výslednice aerodynamických sil při řízení letounu byla za těžištěm letounu, potom není počítač potřeba. Když je to obráceně, je potřeba „rychlejší pilot“. A je jedno, jestli jde o klouzavý let nebo strmé stoupání na raketový pohon. Video jsem ještě neviděl, podívám se večer.

  9. maro napsal:

    Na tohle téma je hezká jedna úloha: „Když vyhodíte z ISS dozadu papírovou vlaštovku, shoří v atmosféře, nebo dopadne na Zem jako kluzák?“.
    Japonci na tom pracovali:
    https://en.wikipedia.org/wiki/Paper_plane_launched_from_space
    Mimochodem z balónu, z 30 kilometrové výšky to funguje:
    https://en.wikipedia.org/wiki/Paper_Aircraft_Released_Into_Space

Zanechte komentář