Pluto září v rentgenovém spektru

Chandra pozoruje Pluto zdroj: nasa.gov

Když se sonda New Horizons blížila k Plutu, když prolétala okolo, i když už letěla vstříc planetce 2014 MU69 v Kuiperově pásu, mířili vědci rentgenovou observatoří Chandra směrem k trpasličí planetě a jejím měsícům, aby provedla měření, jež by se následně porovnala s tím, jak zaznamenala tento zvláštní svět při průletu sonda New Horizons ve viditelném spektru.

Chandra, která se jinak zaměřuje na pozorování velkých objektů ve vzdáleném vesmíru, provedla první detekci rentgenových paprsků Pluta. Celkem to byla čtyři měření od února 2014 do srpna 2015, načasovaná podle různých fází klíčové části mise New Horizons. Při všech bylo detekováno nízkoenergetické rentgenové záření.

Pluto ve viditelném a rentgenovém spektru zdroj: nasa.gov

Pluto vlevo ve viditelném a vpravo v rentgenovém spektru (oba obrázky nejsou ve stejném měřítku)
zdroj: nasa.gov

Debata okolo využití Chandry pro pozorování Pluta byla dost vzrušená a objevovaly se skeptické hlasy, má-li smysl využít rentgenový teleskop k tomuto účelu. Ovšem předchozí zkušenosti ukázaly, že některé malé objekty, například komety, září slabým rentgenovým světlem, které vzniká při interakci tělesa se slunečním větrem.

Vědcům se nakonec použití Chandry vyplatilo. Nejen, že zaznamenala rentgenové záření Pluta, ale dokonce intenzivnější, než se původně u takto malého tělesa předpokládalo. Pluto překvapilo vlastnostmi své atmosféry, která je poměrně stabilní vzhledem k možnostem Pluta, přesto uvolňuje dostatečné množství plynu. Tady však nastává zádrhel, neboť aby Pluto zářilo v rentgenovém spektru s takovou intenzitou, musel by být sluneční vítr podstatně hustější, než v těchto vzdálených končinách sluneční soustavy je. O množství částic slunečního větru měli vědci docela dobrou představu, neboť ho monitoroval přístroj SWAP na sondě New Horizons. Ten také poměrně přesně zmapoval interakci Pluta se slunečním větrem  (psali jsme o tom zde ). Vědcům se tak rozcházejí výsledky z obou měření a musejí hledat možnou příčinu.  Jednou z nich by mohl být širší a delší plynný ocas, než se podařilo přístroji SWAP zmapovat. Meziplanetární magnetické pole by například mohlo do oblasti Pluta směřovat více částic, než by mělo v těchto místech být při rovnoměrném rozptýlení nebo by naopak nízká hustota částic mohla umožnit vznik jakéhosi toroidu z neutrálního plynu, soustředěného okolo Pluta.

Ať už to bude tak či tak, vědci budou mít při takto unikátních událostech jako byl průlet New Horizons okolo Pluta do budoucna argument ospravedlňující využítí co nejvíce dostupné techniky, protože tak dostanou mnohem komplexnější obrázek.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/mission_pages/chandra/x-ray-detection-sheds-new-light-on-pluto.html

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pluto_chandra.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/94/Pluto-transparent.png
http://imagine.gsfc.nasa.gov/Images/news/chandra_big.gif

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “Pluto září v rentgenovém spektru”

  1. Tomas Kohout Redakce napsal:

    Děkuji za upozornění na otočené strany, z mobilní aplikace se mi nedaří opravit popisek obrázku, tak až zítra doma na PC.

  2. Karel Hälbig napsal:

    Dobrý den, fajn článek! Pluto stále překvapuje 🙂 (pozn.: popisek toho obrázku Pluta má prohozené strany)

  3. Michal Bursík napsal:

    Chtěl jsem článek ohodnotit 5*, ale asi jsem se uklikl a dal 4*. To jen aby bylo jasné, že nejsem nespokojen 🙂
    A jedna věcná poznámka. V popisku obrázku jsou prohozeny strany vlevo/vpravo 😉

  4. Svihak Lazensky napsal:

    Neni ta Chandra na te fotce obracene?

Napište komentář k Svihak Lazensky

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.