OBRAZEM: Sedmiletá mise OSIRIS-REx začala

Start sondy OSIRIS-REx můžeme právem zařadit mezi nejdůležitější okamžiky letošního roku, vždyť se jedná o první americkou sondu, která má za úkol odebrat vzorky z asteroidu a dopravit je na Zemi. Zatím se to povedlo jen japonské sondě Hayabusa, která ale dovezla jen pár zrnek. OSIRIS-REx by měl být v tomto směru úspěšnější dokonce o několik řádů. Sedmiletá mise, která vyvrcholí přistáním návratového pouzdra začala v pátek v 1:05 našeho času úspěšným startem. Pojďme si jej nyní připomenout ve formě povedených fotografií, které zachycují vzlet rakety Atlas V z floridského kosmodromu.

58 metrů vysoká raketa Atlas V se tyčí do noci a silné reflektory osvětlují její povrch.

58 metrů vysoká raketa Atlas V se tyčí do noci a silné reflektory osvětlují její povrch.
Zdroj: spaceflight101.com

Do startu zbývají jen hodiny, probíhají poslední přípravy

Do startu zbývají jen hodiny, probíhají poslední přípravy
Zdroj: spaceflight101.com

Jedna z nejpovedenějších fotek startu Atlasu V se sondou OSIRIS-REx se právem stala Snímkem dne na webu NASA.

Jedna z nejpovedenějších fotek startu Atlasu V se sondou OSIRIS-REx se právem stala Snímkem dne na webu NASA.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Snímek startu z větší vzdálenosti poskytuje celkový pohled

Snímek startu z větší vzdálenosti poskytuje celkový pohled
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Ke startu došlo 9. září v 1:05 středoevropského letního času

Ke startu došlo 9. září v 1:05 středoevropského letního času
Zdroj: spaceflight101.com

Startovalo se bez jediného odkladu hned v prvním možném termínu

Startovalo se bez jediného odkladu hned v prvním možném termínu
Zdroj: spaceflight101.com

Majestátní Atlas V ve verzi 411 startuje z floridské rampy číslo 41

Majestátní Atlas V ve verzi 411 startuje z floridské rampy číslo 41
Zdroj: spaceflight101.com

Atlas V se sondou OSIRIS-REx

Atlas V se sondou OSIRIS-REx
Zdroj: spaceflight101.com

Malá tématická odbočka - povšimněte si, že vedle rampy stojí přístupová rampa pro budoucí přístup astronautů do lodi Starliner

Malá tématická odbočka – povšimněte si, že vedle rampy stojí přístupová rampa pro budoucí přístup astronautů do lodi Starliner
Zdroj: spaceflight101.com

Konfigurace 411 znamená, že raketa používá 4metrový aerodynamický kryt, 1 urychlovací blok na tuhé palivo a jednomotorový horní stupeň Centaur.

Konfigurace 411 znamená, že raketa používá 4metrový aerodynamický kryt, 1 urychlovací blok na tuhé palivo a jednomotorový horní stupeň Centaur.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Už před startem bylo jasné, že bude krásné počasí. Původní předpověď slibovala 80% pravděpodobnost vhodného počasí a krátce před startem se zlepšila na 90%.

Už před startem bylo jasné, že bude krásné počasí. Původní předpověď slibovala 80% pravděpodobnost vhodného počasí a krátce před startem se zlepšila na 90%.
Zdroj: spaceflight101.com

Start rakety jako obvykle vyplašil ptáky hnízdící v okolí rampy

Start rakety jako obvykle vyplašil ptáky hnízdící v okolí rampy
Zdroj: spaceflight101.com

První stupeň pohání ruský motor RD-180 s uzavřeným cyklem na kapalný kyslík a letecký petrolej.

První stupeň pohání ruský motor RD-180 s uzavřeným cyklem na kapalný kyslíkletecký petrolej.
Zdroj: spaceflight101.com

O dodatečný tah se staral jeden urychlovací blok na tuhé palivo.

O dodatečný tah se staral jeden urychlovací blok na tuhé palivo.
Zdroj: spaceflight101.com

Startující Atlas V v záři zapadajícího slunce

Startující Atlas V v záři zapadajícího slunce
Zdroj: spaceflight101.com

Sedmiletá mise OSIRIS-REx začíná

Sedmiletá mise OSIRIS-REx začíná
Zdroj: spaceflight101.com/

Za zmínku stojí, že ačkoliv urychlovací motor na tuhá paliva vyhořel podle plánu už po 93 sekundách letu, k jeho odhození došlo až 139 sekund po startu. Čekalo se, až dostatečně poklesne hustota okolní atmosféry a tím pádem i dokud aerodynamický tlak neklesne na bezpečnou úroveň

Za zmínku stojí, že ačkoliv urychlovací motor na tuhá paliva vyhořel podle plánu už po 93 sekundách letu, k jeho odhození došlo až 139 sekund po startu. Čekalo se, až dostatečně poklesne hustota okolní atmosféry a tím pádem i dokud aerodynamický tlak neklesne na bezpečnou úroveň
Zdroj: spaceflight101.com

Raketa na sloupu dýmu stoupá k obloze

Raketa na sloupu dýmu stoupá k obloze
Zdroj: spaceflight101.com

Atraktivní start si nenechaly ujít stovky lidí.

Atraktivní start si nenechaly ujít stovky lidí.
Zdroj: spaceflight101.com

Diváky bychom našli všude, odkud bylo vidět na startovní rampu.

Diváky bychom našli všude, odkud bylo vidět na startovní rampu.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://www.nasa.gov/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/09/av_orex_l1992016123035AM63.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/av_orex_n998201631705AM63.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/av_orex_n298201631309AM63.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/28929096574_85a647dc8e_o.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/liftoff_3.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/av_orex_l3992016122911AM63.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/av_orex_l4992016122706AM63.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/av_orex_l5992016122829AM63.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/av_orex_l6992016122757AM63.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/29519462096_d77843368e_k.jpg
http://www.nasa.gov/sites/…/28928192294_39afbc0b8f_o.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/29553459035_a19564c219_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/29472982681_be99e15185_k.jpg 10
http://spaceflight101.com/…/09/29472764241_af743dedf4_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/29443777682_0aebfd47d2_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/29443554572_40844109ed_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/28930068393_c1e1b859b4_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/29472492821_6312b58a01_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/28930066693_9d53bee514_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/29472490711_3851bb0f3f_k.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lift_off-2.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

28 komentářů ke článku “OBRAZEM: Sedmiletá mise OSIRIS-REx začala”

  1. tonda napsal:

    Tak jsem zkusil restart PC,otevřít v Exploreru,skoro všechny dobrý,ale zase obr.č5 jen napůl,po kliknutí na něj se v novém okně zobrazí celý.tak jsem článek otevřel znovu v chromu a situace se opakuje s obr.č9,jen napůl,po kliku celý v novém okně.Ten č.13 už byl v obou dobrý.Mám Windousy 7

    • dolph1888 napsal:

      Zkus vyčistit cache prohlížečů (lze i manuálně, najdeš pod User), vč. vymazání sušenek. Dále můžeš zkusit nový profil v prohlížeči. Sám víš, jestli se ti to děje pouze zde nebo i na jiných webech, jak často. Restart PC určitě nevyřeší daný problém, nesouvisí s ním.

      • Samo napsal:

        Mám podobný problém skúšal som asi všetko od mazania cookies cez obnovu Firefoxu po reinštaláciu prehliadača nič nabralo proste to je chyba prehliadača (možno na to existuje nejaký zásuvný modul) Chrome mi to nerobí ale podobné zverstvá stvára Microsoft Edge ale tomu sa nečudujem 😀

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Nejdivnější je, že někdo nemá problémy vůbec a ti, kdo problémy mají, tak je mají u různých obrázků. Je to divné. Možná se na serveru děje něco, co neovlivníme.

      • Peter napsal:

        Závisí to asi od rozlíšenia, v ktorom to kto prezerá, napríklad „wget http://i0.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/av_orex_l5992016122829AM63.jpg?resize=768%2C960“ vráti neúplný obrázok, ale to isté bez „?resize=768%2C960“ dá úplný. Aby to bolo zložitejšie, tak s „?resize=768,960“ je to opäť v poriadku.

  2. dolph1888 napsal:

    Snad vše dopadne dobře, podobné mise náročné na to „aby vše klaplo“ někdy nemají 100% úspěšnost splněných úkolů. Byl by solidní „zásah“ získat především ty vzorky. Stále mě ovšem mrzí, že při osazení výkonnějšími panely a chlazením mohl být právě v podobné misi otestován VASIMR (či motor podobného principu). Snad se pohne alespoň ta zkouška (plus zvyšování orbity) na ISS. Hlavní totiž není správnost konstrukce, ale spolehlivost (odladění) a především chlazení. Bez testů budeme pro blízké mise odkázání stále na hydrazin (či ekvivalent) a vzdálenější průzkum bude znamenat pouhé průlety, u těch je třeba navrhnout, vyrobit, vynést a vyzkoušet plnohodnotný jaderný reaktor na jedno použití, s max. snížením hmotnosti, zabezpečením proti pádu sestavy a opět propracovaným chlazením. Oproti iontovému má magneto-plazmový motor nejen vyšší tah, ale i rozsah tahu buď vyšší tah (nižší spec. impuls nebo naopak), pak bude možné nejen prolétávat, ale i roky zkoumat více velmi vzdálených objektů.

  3. Josef Nežerka napsal:

    Kam zamíří sonda po návratu k zemi a odhození návratového pouzdra? V přímém přenosu bylo řečeno, že zemi mine. To jí nechaj jen tak bezcílně bloudit kosmem při rychlosti 40tmk/hod nebo jí navedou na nějakou destrukční dráhu?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Měla by zůstat na heliocentrické dráze, to znamená, že bude obíhat kolem Slunce.

    • Spytihněv napsal:

      Ono je to ještě hrozně daleko. Pokud se sonda vrátí v pořádku, bude mít palivo a seženou se na ni peníze, tak se nějaké další využití určitě najde. Planetka, kometa, Měsíc…. Byla by škoda ji nevyužít. Příklady podobných prodloužených misí by se našly.

      • dolph1888 napsal:

        Pracuje s hydrazinem a má ho jen něco přes tunu, takže po té době už pojede možná jen na výpary, hodně záleží na tom, kolik manévrů (korekcí) bude třeba. Jiné to bylo (je, bude) u sond s iontovým motorem, které pokud správně fungují sol. panely (výkonnější než zde, přece jen takový motor má větší požadavky) mají pár kg xenonu na roky chodu, ne občasný zážeh.

  4. spaceflight napsal:

    http://spaceflight101.com/legal-disclosure-website-disclaimer/

    2.3 Unless expressly permitted, every form of utilizing, reproducing or processing works subject to copyright protection on our web pages requires the prior consent of the owner of the rights.

  5. tonda napsal:

    Pánové,zobrazuje se vám obr.č.9,věž pro nástup astronautů,mě jen půlka,a č.13 ruský motor RD-180,ten není vůbec!Nevím,ostatní je OK,mám chroma.

  6. Viktor Potůček napsal:

    Nema smysl to porovnavat kdyz cile nejsou stejne..

  7. Jaroslav Alois napsal:

    U cíle letu bude o několik měsíců dříve než Hayabusa 2, která je na cestě již dva roky.

    • Spytihněv napsal:

      Mohu se mýlit, ale podle mých informací H2 k cíli dorazí v červnu 2018 a OSIRIS až pár měsíců po ní. A H2 by měla vzorky na Zemi dopravit téměř o tři roky dříve než OSIRIS. Pokud se tedy podobně jako její předchůdkyně někde cestou nezakecá 🙂

      Jinak H2 je opravdu pestrá mise s hromadou plánovaných úkolú u Ryugu, OSIRIS to má ve srovnání s ní „snadné“. Prosím nechytat za slovo, snadné není nic.

      • Jaroslav Alois napsal:

        Asi jsem se tedy přepočítal. Vycházel jsem z údaje, že cesta O.R. potrvá k asteroidu 505 dní a vyšel mi březen 2018.
        Pokud se týče vzorků z mimozemského tělesa, dopravili Američané před H 1 vzorky prachu z komety a dokonce i prach který může být mezihvězdného původu.
        V každém případě se nebudeme nudit. Za měsíc přistane lander na Marsu a Číńaní zahájí nové operace typu Saljut. V příštím roce budou středem zájmu americké soukromé lodě s posádkou a pak bude rok 2018 s operacemi u asteroidů a na jeho závěr bude NH operovat u KBO.
        Stejně je to ale hlemýždí tempo, podíváme-li se do historie, tak v šedesátých létech m.s. stihli Američané pilotované programy Mercury, Gemini, Armstrong doletěl na Měsíc v Apollu, jejich sondy doletěly k Venuši a Marsu a realizovali prakticky všechny aplikované družice. Přitom jim sekundovalo tehdejší Rusko, které navíc dokázalo některé základní kroky, první sonda na LEO, okolo , na orbitě a na Měsíci, Gagarin byl první na LEO, Leonov první EVA a vícemístná kos. loď.
        To vše se událo prakticky v deseti letech a začínalo se vždy OD NULY.

      • maro napsal:

        Jenže tehdy to byl politický boj, dotovaný obrovským množstvím peněz a lidi na to koukali jako na nový báječný prostor.
        Dnes není ani ten boj, ani ty peníze, ani ten zájem světové veřejnosti. Nový báječný svět našli lidi na Zemi v počítačové „druhé“ realitě a komunikaci. Sci-fi naděje na osídlení planet už tak netáhnou, protože každý vidí jak strašně daleko to vlastně je.

Napište komentář k Viktor Potůček

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.