Našli jsme Philae!

Je to historka, kterou zná asi každý fanoušek kosmonautiky. Evropský modul Philae jako první lidský výtvor v historii přistál 12. listopadu 2014 na jádru komety. Kvůli poruše na kotvícím mechanismu se odrazil neznámo kam, kde měl jen málo světla a proto fungoval jen z baterií a pak hibernoval. V loňském roce se na krátko ohlásil, ale nikdo pořád nevěděl, kde se přesně nachází. Před několika týdny byly ukončeny pokusy o jeho kontaktování, protože na jádro dopadá moc málo světla. A teď se příběh dočkal zlatého vrcholu. Sonda Rosetta totiž objevila ztracený modul. Rosetta se v posledních dnech pustila do mimořádně blízkých průletů nad povrchem jádra – její dráha vede často jen 2,7 kilometru nad úrovní terénu. Tyto fotky tak mají dechberoucí rozlišení 7 cm na obrazový bod. Průlet z druhého září přinesl toužebně očekávaný objev – modul Philae.

Snímek povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s modulem Philae - hledejte úplně vpravo cca uprostřed.

Snímek povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s modulem Philae – hledejte úplně vpravo cca uprostřed.
Zdroj: http://www.esa.int/

Návod, jak najít modul Philae

Návod, jak najít modul Philae
Zdroj: http://www.esa.int/

Detailní pohled na Philae ve výřezu i s popisem vědeckých přístrojů.

Detailní pohled na Philae ve výřezu i s popisem vědeckých přístrojů.
Zdroj: http://www.esa.int/

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/2016/09/philae_close-up/16114880-1-eng-GB/Philae_close-up.png
http://www.esa.int/…/OSIRIS_narrow-angle_camera_image_with_Philae_2_September.png
http://www.esa.int/…/2016/09/philae_found/16114811-1-eng-GB/Philae_found.jpg
http://www.esa.int/…/philae_close-up_labelled/16114914-1-eng-GB/Philae_close-up_labelled.jpg

Našli jsme Philae!, 2.5 out of 5 based on 55 ratings
Pin It
(Visited 6 029 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (55 votes cast)
(Visited 6 029 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


90 komentářů ke článku “Našli jsme Philae!”

  1. JP napsal:

    2 dva metry dál a světla by bylo dost njn aspoň, že se našla a ty měření co se povedly budou dávat větší smysl.

    • android napsal:

      To ano, ale zase o dva metry kousek jinam a bylo by to o dost horší. Buďme rádi, že Philae udělal práci jakou udělal a víme kde je. Takže jak říkáte data z Philae budou dávat větší smysl!

  2. Martin napsal:

    Super! Budou operátoři plánovat nějaké další focení s velmi vysokým rozlišením? např. před i během přistání Rossety?

  3. Radim napsal:

    Všichni jsme věřili-tušili-doufali, že tam je. Teď je to doslova černé na bílém. Zprávička, která rozhodně potěší… 😉

  4. Franta napsal:

    Tyjo tak to je fakt smula, takovej kousek…

  5. Martin Gembec napsal:

    Osvětlení se mění a podle jedné fotky nelze soudit, že by stačily dva metry, ale dobře vidíme, že uvízl pod velkým útesem a ještě mezi menšími výčnělky. To, že je někde poblíž nějaký velký útes, co mu hodně stíní, bylo ale jasné, ovšem mít přímou fotku je neskutečná paráda. Věřím, že upraví dráhu Rosetty aby se na něj mrkla z ještě větší blízkosti.

  6. android napsal:

    Je šance na nějakou komunikaci RossetaPhilae při těsném průletu? Je na Philae nějaký sleep mód s obousměrnou komunikací, kterému stačí jen malé zlomky energie z panelů?

  7. Kája napsal:

    No to je paráda 🙂 Zrovna včera jsem uvažoval nad tou fotografií ve velikém rozlišení, jak jsme se bavili o tom měřítku… že bych ji doplnil textem parafrázující okřídlené „Where’s Wally?“ (Philae?) A hleďme na to… 0:-)

  8. slappy napsal:

    Paráda že se Philík našel : ) to mi zvedlo náladu

  9. Kami napsal:

    od čtvrtečního výbuchu mám depréééési, ale tohle mi zvedlo náladu

  10. Spytihněv napsal:

    Teda. To je pecka. Rozlišení fotek bylo už opravdu tak dobré, že bychom měli spíš velkou smůlu, kdyby se nezadařilo. Moc jsem doufal a vyšlo to! 🙂

    Jinak-průchod z Týna do Malé Štupartské ulice. Úkryt před deštěm. To bylo to místo, kde jsem najel na blog a tam jedna krátká, ale úžasná věta: „Našli jsme Philae!“ 🙂

    • Vojta napsal:

      Nevím, jak velkou část povrchu Rosetta v tomto rozlišení snímá, ale podle mě to moc nebude. Bylo by to ohromné kvantum dat k přenášení a není to zrovna za rohem. Určitě se ale (kromě vědeckých důvodů) zaměřovali na místa, kde by Philae být mohl, takže jsem tomu dával tak 50:50. Vzhledem k tomu, že je na úplném okraji snímku a kdo ví, jestli se dělal i hned následující snímek vpravo, bych se možná k tomu štěstí i přikláněl.
      V každém případě je to skvělé. Jak už psali kolegové, zpřesní to vědecké údaje, které Philae nasbíral a je to i morální povzbuzení jak pro nás fandy tak jistě i pro celý tým kolem mise Rosetta.

      • Dušan Majer napsal:

        Snímky s tímhle rozlišením mívají na šířku +/- okolo 140 metrů.

      • Spytihněv napsal:

        Myslím, že oblast, kde se na základě známých faktů o odrazech a také podle následujícího spojení mohl Philae nacházet, byla odhadnuta na docela malou plochu. Samotné jádro má 4 km a ten výsek, který byl na něm zakreslen, byl opravdu vzhledem k velikosti jádra malý. Podle mého názoru nešlo o náhodu, ale o výsledek systematického hledání. Možná i očekávatelný.

      • Petr Scheirich napsal:

        V jednom z drivejsich prispevku na blogu Rosetta jsou snimky vytipovanych oblasti, kde Philae mohl skoncit, i s vyznacenymi objekty, ktere vypadaly nadejne. Toto misto bylo dokonce oznaceno za nejzhavejsiho kandidata, jen rozliseni drivejsich snimku jeste neumoznovalo to rict s jistotou. Takze to rozhodne nebylo patrani naslepo.

  11. David Literák napsal:

    Jakou rychlostí prolétá Rosetta kolem? Jen taková sci(fi?) teorie o směrování světla odrazem od Rosetty … otázkou je, co by tomu vše bránilo 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Rosetta se pohybuje velmi pomalu. Někde jsem to počítal, ale je to sotva rychlost pomalé chůze.

    • Dan napsal:

      Sice by asi bylo možné házet Rosettou prasátka, ale také by to bylo zbytečné. Vyjdu z předpokladu, že chcete použít ty veliké solární panely. Odražené spektrum bude ochuzené o frekvence pohlcené panelem na Rosettě, takže na Philae by dopadaly frekvence pro solární baterii podružné.

  12. Vladimír Podivínský napsal:

    Škoda že sebou sonda Rosetta nemá zrcátko, mohla by pouzdro Philae dobýt 🙂

    • Rudolf Šíma napsal:

      Na dobytí se používá kanón. Zrcátko je na dobíjení. Doufám, že nebudu ocejchován jako grammar nazi. 🙂 Sdílím radost z nálezu. 🙂

      • Dan napsal:

        Jakmile dojde na naprostý posun významu, tak i grammar nazis se hodí 🙂 Představa zabarikádovaného modulu, odrážejícího pokusy sondy o průlom obranných pozic je taková dosti surrealistická. 🙂

        • Rudolf Šíma napsal:

          Pratelske upozorneni nemuze skodit, chybka se zakerne vloudi obcas kazdemu. Znate to, kdo nic nedela………..

  13. Spytihněv napsal:

    Oblast dosednutí Rosetty už je sice vybrána, ale proč ji nepozměnit a nepokusit se zamířit k Philae a zkusit pořídit co nejlepší foto? Vzájemná rychlost jádra a Rosetty je minimální, takže by to snad šlo zkoordinovat.

    • Miro Macko napsal:

      istotne by to bolo romanticke, keby mali spolocne miesto posledneho odpocinku, ale aky by to malo vedecky prinos robit detailne zabery Philae? V poslednych chvilach pred dopadom bude istotne robit detailne zabery a odosielat maximum co sa da a na toto uz urcite nasli atraktivnejsie miesto ako to kde lezi Philae.

      • Spytihněv napsal:

        Možná vědět co nejpřesněji, v jakém prostředi Philae konal výzkum? Ale i kdyby nic, tak detailní záběry modulu na povrchu komety by jistě ocenil každý příznivec tohoto hrdiny 🙂

  14. Jaroslav Alois napsal:

    ESA zatím každé přistání nějak zpackala, snad se to po čtvrté povede na Marsu.

    • Dušan Majer napsal:

      No to je hodně odvážné tvrzení. Tohle kdyby si přečetl někdo neznalý tématu, tak by mohl usoudit, že ESA nezvládla žádné přistání a vše skončilo havárií. To by ale bylo hodně daleko od skutečnosti.

    • Spytihněv napsal:

      No to snad ne. Beagle 2-sice asi šlo jen o to, že po přistání zůstala zakrytá anténa, ale prosím. Výsledek nula. Philae-neaktivovala se přítlačná tryska, nicméně i tak se výsledky dostavily. A Huygens? To byl velký úspěch a o nějakém „zpackání“ nemůže být ani řeči.

      • kolemjdoucí napsal:

        Beagle … v podstatě se nedorozložily solární panely, k čemuž přispěla nezcela vhodná celková konstrukce
        Philae … už před opuštěním Rosetty bylo známo, že přítlačná tryska není funkční, a v podstatě se spoléhalo na kotvy v nohou …a ty nic (komentář byl, že podklad byl moc tvrdý…); nyní nastává další komplikace zdůvodňování, neboť bylo prý splněno 90% náplně vědecké myse modulu, ale z fota je jasné, že všechny výsledky související s vrtáním nemohou být relevantní …tedy klasická manažersko-vědecká blamáž

      • Jaroslav Alois napsal:

        Z landeru na Titanu se díky konstrukční chybě ztratila polovina dat což znamená, že se přistávací operace zdařily jen na 50%. Cílem každé sondy je splnit vědecký úkol a podle toho je správné ji hodnotit. Pokud tedy nedokáže předat naměřená data, tak byla někde chyba – něco bylo zpackáno.

        • To jste mě po ránu lehce namíchl. Motáte více věcí dohromady. Přistání je proces zajištující bezpečné dopravení modulu na povrch. To v případě sondy Huygens bylo splněno na 100 %. Vlivem softwarové chyby byl využit pouze jeden kanál pro přenos dat a jejich množství bylo sníženo na polovinu, to je fakt, ale nemůžete tvrdit, že přistání nebylo úspěšné. Získání dat není vědeckým cílem mise, to je opět technický proces. Věda se dělá až na těchto datech. Sám píšete, že se má hodnotit vědecký přínos mise. V případě Huygens ani žádné jiné mise není možné tvrdit, že když získám polovinu dat, tak vědecký přínos je poloviční. Např. vámi zmíněný přenos 350 snímků místo 700. Třeba by se za pomoci těch ztracených 350 nepřišlo na nic nového. Takže vaše tvrzení je velmi odvážné, ale bohužel nepravdivé. I samotná vědecká část mise se velmi těžko hodnotí. Samozřejmě by měly být nalezeny odpovědi na všechny otázky, které si mise stanovila, to je ale spíše obhajoba pro veřejnost.

    • Jaro Pudelka napsal:

      P. Alois, a vy spackáte takmer každý váš príspevok.

      • Jaroslav Alois napsal:

        Jen se na věci dívám pragmaticky. Philae na kometě nepřistál, ale neřízeně dopadl a to hned několikrát a prakticky do dneška ESA ani nevěděla kde. Kdyby se náhodou nezaklínil v té průrvě, tak by zřejmě pokračoval v dopadech nejen zcela mimo cílovou oblast, ale pravděpodobně i mimo hlavu komety. Uvízl v naprosto nevhodné poloze nejen pro další činnost, ale i pro výzkum. Díky tomu nemohl plnit předem dané úkoly, které byly zejména v současném měření s vlastní sondou. Přistání se tedy nezdařilo, pouze náhodou přežil dopad. To že splnil svůj úkol na 90% je též nesmysl, vznikl zřejmě záměnou za skutečnost, že odeslal 90% naměřených dat během 60ti hodinového jakž takž aktivního života na kometě.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Buďte vděčný za diskuzi! 🙂

    • Vojta napsal:

      ESA si volí velmi různorodé a obtížné cíle a bohužel nemá prostředky věnovat se jednomu důkladně. Proto to nedopadá úplně nejlépe. Měkké přistání na kometě je dost obtížný úkol sám o sobě, protože nevěděli předem, co mohou čekat. Selhání plomby dusíkové nádrže je sice školácká chyba, ale jinak to bylo vymyšlené dobře. Ostatně ani kdyby na Philae dali manévrovací trysky, nedopadlo by to lépe, protože by stejně byly napájené dusíkem, který by se k nim nedostal z toho samého důvodu, z jakého se nedostal k přítlačné trysce.

      • Spytihněv napsal:

        Ono šlo spíš o selhání materiálu, který měl vybouchnout a tím donutit jehlu, aby odstranila zátku z potrubì. Údajně šlo o něco jako střelnou bavlnu, která ale měla dlouhým pobytem ve vesmíru svou vlastnost ztratit, což všechny překvapilo.

        • Vojta napsal:

          No jo, vlastně, už jsem zapomněl. Nejdřív se mluvilo o tom, že plomba ve vesmírném prostředí ztvrdla a pak vyšlo najevo, že selhala pyrotechnika. Díky za připomenutí.

    • maro napsal:

      Jste, jak je pro vás typické, zase hodně mimo. Přistání na malém tělese není žádná sranda. Umí snad Američani něco podobného? Nic moc v tomhle směru neukázali. A mluvíte i u toho Skylabu, Hublu, mechanismech raketoplánů o zpackaných projektech? Podle vaší definice totiž zpackané byly a pak se za ohromných nákladů opravovaly.

      • Jaroslav Alois napsal:

        Američané hladce přistáli na Erosu, tuším před 20 lety a to jejich sonda nebyla vůbec pro přistání vybavena. Také Japonci přistáli na asteroidu a navíc ještě odstartovali a vrátili se na Zemi.

        • maro napsal:

          Však ta Rosetta taky přistane, to se nebojte. A na ten Eros se podívejte pořádně. To je zatraceně jiný terén oproti tomu šílenému velkými balvany posetému buráku, kam míří Rosetta.
          A mimochodem i při tom americkém přiblížení k Erosu ten první pokus pěkně (vašimi slovy) zpackali a museli si počkat po opravě software a korekčním zážehu víc než rok na druhý pokus.
          http://astro.sci.muni.cz/pub/info2001/cnn1202.html

        • Petr Scheirich napsal:

          Hezky mícháte jabka se švestkama. Sonda NEAR, která přistála na Erosu (byť to nebylo v původním plánu mise), právě naopak byla pro přistání vybavena mnohem lépe, než Philae. Šlo o velkou sondu (v porovnání s Philae), která díky tomu měla možnosti, jaké Philae rozhodně mít nemohlo: tříosou stabilizaci, laserový altimeter a raketový motor. V případě NEARu šlo tedy o ŘÍZENÝ sestup a přistání. Philae naproti tomu klesal zcela neřízeně – šlo o novou metodu, kterou do té doby nikdo úspěšně nezvládl.

          Ty Japonce jste taky dobře popletl. Sonda Hayabusa se totiž pokusila o to samé – vyslat na povrch asteroidu lander MINERVA pomocí neřízeného sestupu. Tento pokus zcela selhal – lander se vůbec nedostal na povrch a odlétl pryč. Asi jste měl na mysli samotný odběr vzorků sondou Hayabusa, ovšem tam také nešlo o přistání, ale pouze o velice těsné přiblížení s dotykem „trychtýře“ pro odběr a okamžitý odlet. A opět se všemi výhodami velké sondy – stabilizací, altimetrem a motorem.

        • Petr Scheirich napsal:

          (moje rekace byla na p. Aloise, snad to z toho je zřejmé).

        • Spytihněv napsal:

          S Hayabusou to bylo trochu jinak. První pokus by se dal přistáním i nazvat. Kontakt trval asi pul hodiny. Odběr se nepodařil. Za sedm dni druhý pokus, kdy byl kontakt jen několikavteřinový a teprve tam se podařilo drobný vzorek odebrat.

        • Petr Scheirich napsal:

          Spytihněv: Jj máte pravdu. Bylo to přistání, které se ale uskutečnilo spíš omylem než plánovaně. Mělo jít o manévr touch and go, ale sensory a řídící systém sondy rozhodly jinak :-).

        • Spytihněv napsal:

          Podruhé už touch and go vyšel bez zbytečných prostojů. Zkrátka méně je někdy více 🙂

      • Rudolf Šíma napsal:

        „Umí snad Američani něco podobného?“ Tak tato argumentace mi připomněla jednu frázi, populární v ruské diaspoře v USA: „Jak se mohla taková čistá, bohatá a udržovaná země jako je Amerika dostat do rukou Američanům?“ 🙂

        • maro napsal:

          To víte, Američani jsou pro Aloise bohové. Takže ti tam museli být.
          Ale jinak věta „Tahle země je nádherná, jen kdyby tady nebyli ti domorodci (Indové, Američani, Chorvati, Egypťani, Němci, Češi, Poláci, Rusové, Italové … dosaďte si jak je libo podle cílové země)“ je tou nejklasičtější větou kdejakého turisty, který se vydal do světa.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Jo, vnímám preference pana Aloise, stejně tak Vaše. Jeho příspěvky mne baví, protože rád čtu i fundované reakce na jeho lehce provokativní vyjádření. 🙂 A k druhé části odpovědi jen to, že jsem mluvil o emigrantech, ne o turistech (u těch to člověku nemusí přijít divné).

  15. JAZNA napsal:

    No to je nádhera, s tím snad již nikdo nepočítal, toto jsou zázraky současné vědy.

  16. Racek napsal:

    No, když vidím ten povrch, je přímo zázrak, že Philae dokázala ještě docela rozumně přistát. Velmi vzrušující!

  17. Jaroslav Alois napsal:

    Nechápu proč tvrdohlavě trváte na tom, že Philae na kometě přistál. Skutečnost je taková, že na kometu dopadl aniž energii dopadu nějak reguloval. Zákonitě se odrazil a znovu dopadl, atd. Navíc zcela minul určenou oblast, která byla tak pečlivě vybrána, zejména proto, že byla bez balvanů a povrch byl hladký, že skončil v drsném terénu, nohama vzhůru a ve stínu je důsledkem neřízeného dopadu, nikoli přistání. Důvodem nezdaru byla nejen nefunkční tryska, ale předpoklad, že terén bude měkký a pórovitý, to ovšem nebyl , byl naopak tvrdší než skála. To znamená, že by stejně harpuny do povrchu nevnikly a vrtání by bylo prakticky vyloučeno. Je ovšem pravděpodobné, že by sonda, byť nepřichycena setrvala prakticky na místě dotyku a osvětlena sluncem splnila většinu programu.
    Skutečností tedy je, že se přistání nezdařilo, ale sonda několik tvrdých dopadů přežila, minula určenou oblast a uvízla v nevhodném terénu, v trvalém stínu a v nevhodné poloze. Udržela spojení, provedla část měření a do vyčerpání baterií udržela spojení s Rosettou.
    Samozřejmě i tak je to celkově obrovský úspěch, byla dopravena na kometu funkční aparatura, na orbitě pracovala excelentně sama sonda, proto není potřeba si něco nalhávat a snažit se maskovat i nezdařené sekvence mise.

    • Edemski napsal:

      „Tvrdé přistání“ bych moc neříkal, když Philae váží v gr. poli 67/P jen 1 gram 😉

      • Dan napsal:

        Váha 1 gram (na Zemi 100kg), ano, ale u kolizí je váha podružná, důležitá je hybnost a ta souvisí kromě (zde velmi malé) rychlosti s hmotností (zde 100kg, a 100kg úplně všude při rychlostech nesouměrných s rychlostí světla, ale to bychom zabředli jinam), nikoli s váhou v nějakém gravitačním poli. Prosím neplést tyto dva různé pojmy – pak bychom každou kolizi stometrových asteroidů mohli chápat jako „měkkou“, protože každý v tíhovém poli toho druhého bude vážit docela málo (klidně i v řádu desítek/stovek kg) 🙂 Ale pravdou je, že tvrdé přistání si představuji také poněkud dramatičtěji, než to, co předvedl Philae.

    • Vojta napsal:

      S tryskou by se přichycení mohlo povést. Šrouby na nohou by dostaly víc času na zavrtání se do podkladu a třeba by se chytly. Přece jen to byla varianta pro tvrdé podloží, takže tam asi neposlali nejlevnější sadu vidiáků z OBI. Přesnou tvrdost materiálu v místě prvního dopadu neznáme, kontakt byl příliš krátký. Víme jen, že netlumil dopad.

    • Adam Trhoň napsal:

      „Nechápu proč tvrdohlavě trváte na tom, že Philae na kometě přistál.“

      Zaprvé protože se na kometu dostal bez poškození, něco naměřil a odeslal výsledky.

      Zadruhé protože jsme tady banda nadšenců, kteří sebemenší úspěch slaví jak Apollo.

      To musí být jasné každému, otázkou tedy je, o co jde Vám. Aby se svět vzpamatoval a začal psát „nouzově přistál“? 🙂

      • Rudolf Šíma napsal:

        🙂 Tady se clovek fakt nenudi. Diky. 🙂

        • Jaroslav Alois napsal:

          Jde mi o to, že přistání bylo přesně naplánováno a mělo jednotlivé kroky, které měly zabezpečit stabilní polohu modulu na povrchu v pečlivě vybrané lokalitě osvětlované sluncem. Žádný z kroků se nezdařil, krom oddělení od mateřské sondy a navedení na kolizní dráhu. Místo toho modul na kometu několikrát dopadl a skončil v trvale zastíněné rozsedlině s nožkami do prostoru.
          Tak si přistání nepřestavuji a jistě si je tak neplánovali ani nepředstavovali tvůrci a operátoři projektu.
          Že dopady přežil je věcí náhody, kdyby se nezaklínil v rozsedlině mohl minout hranu hlavy komety a inkasovat další nárazy, pohybuji o tom že při dopadech byl a případě dalších by byl v ideální poloze.
          Nadšení by nemělo deformovat objektivitu a nepojaté pojmenování skutečností. Dopad a přistání jsou dva odlišné technické pojmy proč je v popisu skutečností, které objektivně nastaly nepoužít, nejsme v Severní Koreji, kde je povinné jásání nad každým nesmyslem.

        • Spytihněv napsal:

          Rád bych připomněl, že selhala jedna jediná věc, od níž se to celé poté odvíjelo. A tou byla pyrotechnika, která se ukázala být dlouhým pobytem ve vesmíru najednou neschopná výbuchu. Mám pocit, že se to ani nikomu nepodařilo logicky vysvětlit. Já vím, je to kdyby, ale kdyby k explozi došlo, celý řetězec naplánovaných akcí mohl proběhnout podle plánu. Jasně, třeba by nevyšlo něco jiného, ale o tom je zbytečné diskutovat. Pro mě byl problém jediný – a to nefunkční pyrotechnika. Což za příliš velké selhání nepovažuji.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Verte mi, ze rozumim obema stranam „konfliktu“. Nemam nic proti Vasim argumentum. Jen jsem halt naturou na strane dobrovolnych „jasacu“ a odpoved mi prisla proste vtipna. 🙂 Vas kriticky pohled neodsuzuji, vitam jej hlavne u novinaru. A nakonec i zde u Vas.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Podľa definícia p. Aloisa potom spackali aj pristátie Apollo 11, Armstrong musel pristat rucne a takmer minul palivo. To nebolo urcite v plane.

  18. Jaroslav Alois napsal:

    Já též jásače chápu a proto je nijak nenapadám a snažím se argumentovat věcně, či trochu kriticky. Diskuze je proto diskuzí aby prostor dostaly různé, i nepohodlné názory a je proto zbytečné brát věc osobně a kohokoli za jeho názor napadat. Je samozřejmé, že někdy člověk píchne do vos aniž by chtěl. Na druhou stranu české přísloví praví “ trefená husa nejvíc křičí „.

    • Dušan Majer napsal:

      Nejde diskusi, či o nepohodlné názory. Jde o to přistupovat k tématu realisticky, bez emocí a nesnažit se o překrucování reality, nebo o účelovou interpretaci.

      • kolemjdoucí napsal:

        Nerad bych sahal někomu do svědomí (což je dnes často považováno až za trestuhodné), ale občas se to stává i Vám (byť třeba nevědomky nebo přirozené snaze o pozitivní přístup, či zjednodušení).
        Jiný pohled na věc by měl primárně všechny zúčastněné motivovat k tomu, aby se na danou problematiku podívali podrobněji (organizačně, technicky i historicky), a případně ji zkonzultovali s dalšími (nejlépe specialisty na danou oblast).
        Hodně je to ale o ochotě akceptovat názory jiných, byť to nemusí být zrovna příjemné.
        Stále více se nějak zapomíná, že kritika (především ta konstruktivní) je jedním z významných motorů pokroku.

        • Dušan Majer napsal:

          Kritika ano, s tím souhlasím, ale ne rýpání, což si myslím, že zrovna tady je. Z původní zprávy, na kterou jsem reagoval to vypadalo jako kdyby lander při dosednutí havaroval a už se neozval. Díky Philae jsme ale dostali vědecká data z povrchu komety. Ano, přistálo se jinde a jinak, než se čekalo, ale nedá se říct, že to bylo neúspěšné.

        • kolemjdoucí napsal:

          …ale současně se nedá říci, že bylo v souladu s plánem, tedy míra úspěšnosti je subjektivní.
          Pokud se pak podíváme na finální zjištění, úspěšnost nebyla opravdu velká a některá naměřená data nebudou rozhodně relevantní (to jak se to prezentuje není podstatné…).

          PS: Je to třeba jako prezentace spadnutí palivové tyče při přenosu po hale – „Z důvodu technické závady na jeřábu došlo k pádu palivové tyče. Nyní je již vše v pořádku“, ale realita je ta, že tyč se při pádu rozlomila a vypadly z ní pelety paliva, které se zametaly po celé hale, a od té doby se tam musí všichni pohybovat jen v maskách (příklad ze života).

        • Dušan Majer napsal:

          Cílem bylo získat data z povrchu komety a to se podařilo. Tím pádem byl splněn úkol mise a tak ji nemůžeme považovat za neúspěšnou.

        • kolemjdoucí napsal:

          …to je zjednodušené konstatování (viz příklad ze života výše), neboť to, že získáme nějaká data nestačí. Ta data musí odrážet co nejlépe realitu, což důvod, proč to vlastně děláme (tedy alespoň tak by to mělo být).

          Tedy jen získání dat nestačí, resp. stačí pro PR, a možná některé vědce s „životně“ důležitým publikováním, ale přínos k poznání může být téměř nula nebo dokonce záporný (to už jsme ale v obecnější rovině).

        • Dušan Majer napsal:

          Tady asi diskuse ztrácí smysl. Pokud někdo nedokáže uznat důležitost dat získaných přímo z jádra komety, tak je asi další odepisování zbytečné. Ta data samozřejmě odráží realitu, která na kometě panuje. To, že pochází z jiné, než původně plánované oblasti není až takový problém.

        • Spytihněv napsal:

          kolemjdoucí: Celá Rosetta/Philae se konala za účelem letu k prakticky neznámému tělesu. Mise se vyzbrojila určitými přístroji a nástroji. Nikdo předem nevěděl přesně, co se po příletu dá čekat. Vy se tváříte, jako by bylo předem dáno, co se najde a jak to bude vypadat a jaké množství a druh dat lze považovat za úspěch a co už ne. Takové měřítko neexistuje. Jakákoliv data, která se získají (navíc z neznámého prostředí) jsou úspěch. Stíhání komety, výsadek na ní a jakýkoliv vědecký rozbor na místě se opravdu liší od nedělního výletu do Průhonic.

        • kolemjdoucí napsal:

          Zdá se, že vůbec nechápete o čem výše píši.
          Na oblasti až tak moc skutečně nezáleží, a pokud vím za jakých podmínek byla ona data pořízena, zvyšuje nebo snižuje se jejich hodnota.

          Původně jsme ale hodnotili úspěšnost přistání, kdy jsem se snažil ukázat, že zjednodušování nefunguje, a může vést ke zcela chybným závěrům neodrážejícím realitu.

          Pokud se vrátím z obecnější roviny k Philae, je z její pozice jasné, že žádná naměřená data z vrtání nejsou relevantní (teplota v hloubce, tvrdost, i další). Data o teplotě okolí se musí interpretovat jinak, neboť to nejsou data z volného prostoru. Otázku změny interpretace dalších získaných dat (pokud nejsou chybná, třeba z důvodu poškození čidla při pádu mezi balvany) již nedokáži posoudit, resp. musel bych se na to podívat podrobněji.

  19. Jaroslav Alois napsal:

    Ještě bych si dovolil názor na profesionalitu řízení letu v případě pokusu o přistání. Jestliže nefungovala přítlačná tryska muselo být všem jasné, že po dopadu se sonda s velkou pravděpodobností odrazí zpět do prostoru a zcela jistě též věděli, že úhel dopadu se rovná úhlu odrazu. To že by sondu udržely na povrchu harpuny bylo předem bez přítlačného impulzu velice nejisté, zejména když bylo přistání zřejmě řízeno primitivním systémem automatická pračka, což znamená neuskuteční-li se jeden krok, neuskuteční se ani následující. Nechápu proč tedy trvali bigotně na cílové oblasti, když bylo nejjednodušší zvolit novou cílovou oblast, kde by dráha přilétajícího landeru byla kolmá k povrchu a současně procházela těžištěm komety, pak by sonda skákala kolmo a konečný dopad by byl v blízkosti cíle. Času bylo dost.
    Pokud by se tak stalo, mohl lander být na sluníčku, makat a nemuseli jej hledat a posléze s velkou slávou nalézt v trvalém stínu na periférii hlavy komety.

    • kolemjdoucí napsal:

      Tipl bych si, že tam rozhodovaly spíše mediální zájmy (možná i bez hlubší znalosti problému).
      Primární chybou ale bylo spoléhat na slunce, i když situace s jinými zdroji byla komplikovaná.

      PS: Pokud nebyla pyrotechnika dostatečně těsná, mohlo dojít k sublimaci aktivního materiálu (na jiných sondách ale funguje i dlouhodobě spolehlivě, takže to asi bude opět objevování objeveného).

      • Spytihněv napsal:

        Nevím, jestli bylo chybou spoléhání se na slunce. Počítalo se s přistáním a ukotvením na ideálním místě, kde jsou ideální světelné podmínky a solární panely byly dostatečné. A i kdyby se to nepodařilo, tak pravděpodobnost, že Philae skončí někde ve stínu, byla velmi malá (i když-kdo mohl před startem vědět, jak vypadá povrch jádra komety?). No bohužel se právě to stalo. Modul zahučel pod jakýsi převis.

        Alternativou byl tedy jaderný zdroj (i mně by se líbil), ale pokud vím, vztah ESA k této energii není příliš kladný. A navíc se opravdu dalo počítat s variantou využívání sluneční energie. A nutno uznat, že životnost nabité baterie (64 hodin) vyšla opravdu přesně. Což se ve finále pro výsledek mise ukázalo naprosto klíčové.

        Pokud jde o tu pyrotechniku, samotného by mě zajímalo, jak přesně to bylo a proč tedy selhala.

        • kolemjdoucí napsal:

          Pokud nevím, kam lezu (což je v podstatě tento případ), a chci, aby to dopadlo dobře, snažím se ze všech sil to vymyslet podle nejméně příznivé varianty. Komplikací jsou samozřejmě omezené prostředky, a případně i čas.

          PS: Slunce jako zdroj energie je docela nespolehlivé, neboť může docházet k zastínění, či degradaci vlivem nepříznivých podmínek okolí, nebo řešení je značně rozměrné (hlavně v oblastech dále od slunce), což zvyšuje pravděpodobnost poškození.
          Jaderné zdroje jsou spolehlivější, a svým způsobem i efektivnější, (produkované teplo se využije k ohřevu systémů, hlavně médií a baterií), jen přeměna jejich energie na elektrickou je stále velmi nízká.

        • Dušan Majer napsal:

          jenže pak by byl modul mnohem těžší než současných 100 kg, což s sebou nese další problémy, navíc ESA si s tímto typem energie zatím příliš netyká.

    • Edemski napsal:

      S prominutím jste srandista. Všichni se zde (krom Vás samozřejmě) radují, že je Philae napezen, ale Vy hledáte chyby, jako by jste celou akci sponzoroval. Myslíte, že konstruktéři a tým pro přistání jsou zklamáni „jako“ Vy? IMHO ne, naopak si myslím, že se jim slza v oku blýskla, když své konstrukční ditko ještě viděli.

      Mimochodem, s tím úhlem odrazu, to je dobrý úlet…

      • kolemjdoucí napsal:

        „jako by jste celou akci sponzoroval“ …sponzorovali jsme ji všichni, tedy i Vy

        Spousta úspěchu v tom určitě je (sonda doletěla kam měla, a přinesla spousty nových dat z orbitu), ale i část neúspěchu (povrchový modul není tam, kde to bylo naplánováno, a těchto důvodů došlo i nesplnění některých cílů s tím spojených). Míra hodnocení je pak individuální.

        PS: Tým Philae byl zklamaný hned několikrát – když se zjistilo, že nebude fungovat přítlačná tryska, když došlo k odskoku, a když nebyla sonda k nalezení 😉

        • Spytihněv napsal:

          Samozřejmě, že každý, kdo sledoval odpoutání od Rosetty a sestup, měl před očima ideální představu pevně ukotveného Philae, který poskytuje úžasné záběry bizarní krajiny z výše lidských očí. Poté se dostavilo zklamání asi u každého. To je normální. Ať už je to řídící tým nebo veřejnost. Ale postupem času to však i odborníci začali vidět trochu jinak.

        • kolemjdoucí napsal:

          Míra radosti, či zklamání je dosti individuální (jak jsem již naznačoval jinde), takže jedni slaví (všichni odpovědní, ale hlavně ti, kteří by mohli mít „máslo na hlavě“ nebo potřebují plusové body do životopisu), druzí (hlavně ti, co marně čekají na specializovaná data) chmuří…

          PS: Nechci Vám brát iluze, ale většinou ta „změna“ pohledu je motivována právě potřebou kladného ohlasu bez ohledu na realitu …letitá praxe.

        • Spytihněv napsal:

          Ano, míra radosti či zklamání je individuální. A to tak, že velmi. Tato diskuse je toho důkazem 🙂 Nevím, co cítí odborníci v ESA, ale vím přesně, co cítím já. A o tom to je.

    • Petr Scheirich napsal:

      Jaroslav Alois: naštěstí v týmu jsou skuteční profesionálové, kteří dlouho zvažují všechna pro a proti, než učiní nějaké rozhodnutí. Takže jim např. neunikne taková trapná chyba, jako že jádro komety také rotuje. Obvodová rychlost rotace v místech, kde je povrch kolmý k tížnici, tj. na koncích obou laloků jádra, je téměř polovina dopadové rychlosti landeru, takže po odrazu musí nutně lander letět jinam, než nahoru. Směrem k rotačním „pólům“ obvodová rychlost klesá, ale tyto póly jsou pro změnu poblíž „krku“ mezi laloky, kde pro změnu povrch rozhodně není kolmý k tížnici. Na celém povrchu jádra zkrátka nenajdete místo, které by vyhovovalo vaší představě.

      • Petr Scheirich napsal:

        PS: zde se můžete dočíst, které všechny okolnosti musely být vzaty v úvahu při volbě místa, kam Philae dosedne:
        http://sci.esa.int/rosetta/54468-selecting-a-landing-site-for-rosettas-lander-philae/

        – čas (vzdálenost komety od Slunce) a s ním související aktivita jádra.
        – rychlost dopadu a sklon terénu
        – přítomnost balvanů a trhlin
        – vztah místa dopadu k bezprostředně následující oběžné dráze Rosetty (kvůli komunikaci)
        – osvětlení místa dopadu Sluncem (které ale nesmělo být nepřetržité, protože v tom případě hrozilo přehřátí landeru)

        Před dalšími narážkami na (ne)profesionalitu a bigotnost kohokoliv bych vám doporučil alespoň základní rešerši ;-).

  20. Spytihněv napsal:

    Dá se někde najít shrnutí délky a výšky letu Philae mezi jednotlivými kontakty s povrchem? Časy jsou jasné, ale tohle je snad ještě zajímavější údaj.

Zanechte komentář