Kdy byla naposledy na Marsu jezera?

O existenci tekuté vody na historickém Marsu dnes již nikdo nepochybuje. Pozůstatky vodních toků, jezer a usazené jíly dávají na tuto otázku vcelku jasnou odpověď. Ostatně vozítko Curiosity dokonce našlo důkazy o tom, že na povrchu Marsu byly podmínky vhodné pro vznik života. Otázkou zůstává, kdy voda definitivně zmizela? Obecně se soudilo, že před více jak třemi miliardami let došlo k definitivnímu vyschnutí vodních zdrojů. Nyní se však zdá, že v minulosti planeta minimálně ještě jednou roztála.

Díky datům ze sond MRO, Mars Global Surveyor a Mars Expres vytvořila inženýrka Sarah Wilson a její tým studii, kde porovnává důkazy o tom, že tekutá voda, jezera a dokonce záplavy probíhaly na Marsu možná ještě miliardu let poté, co se obecně soudilo, že voda z Marsu zmizela, nebo zmrzla. K tomuto zjištění jí dopomohlo odhadování stáří některých kráterů, znalosti ledovcových tání a zejména snímky oblastí Marsu, které dodnes zachovávají důkazy o dávných vodních procesech na planetě.

Mnohem mladší údolí, než jsou ty známé starověké, jsou patrné v blízkosti neformálně pojmenovaného jezera Haert Lake. Tato mapa ukazuje topografickou mapu oblasti, kde nižší polohy jsou označeny bíle a fialově, zatímco výšinné oblasti jsou žlutě.

Mnohem mladší údolí, než jsou ty známé starověké, jsou patrné v blízkosti neformálně pojmenovaného jezera Haert Lake. Tato mapa ukazuje topografickou mapu oblasti, kde nižší polohy jsou označeny bíle a fialově, zatímco výšinné oblasti jsou žlutě.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Wilson a její tým analyzovali snímky ze severní oblasti Arabia Terra, kde nalezli přesvědčivé důkazy o existenci jezer, která vyplňovala zdejší krátery. Jedno z jezer o objemu 45 kilometrů krychlových dodnes zachovává reliéfy v krajině, které umožnily na jeho jižním okraji odhalit přítok do jezera, zatímco na jeho severním okraji byly dokonce nalezeny uchované reliéfy, které naznačují, že došlo k přetékání jezera a rozsáhlým záplavám pod ním. Voda z těchto záplav pak přetekla do rozsáhlé pánve, kterou vědci nazvali Heart Lake.

Heart Lake vlastně napájel systém menších jezer a údolí, který má na průměr asi 150 kilometrů a samotné Heart Lake mohlo mít objem až 2 790 kilometrů krychlových. Pokud byste takové jezero chtěli přirovnat k nějakému pozemskému, tak svým objemem bylo podobné jednomu z pěti velkých severoamerických jezer, konkrétně tomu, které nese jméno Ontario.

Zajímavé je také sledovat hloubku a rozsah údolí, které napájí jednotlivá jezera. Údolí a rokle jsou totiž mělké a široké, což by mohlo svědčit o tom, že průtok jimi byl sezónním jevem. Navíc se hloubka a pravděpodobná rychlost, při které voda tekla údolími, podobá řekám, které vytékají z ledovců. Byla proto položena myšlenka, že jezera v kráterech byla většinou zmrzlá, ale sezónně výrazně tála a vytékaly z nich řeky plné kusů ledů, které tekly poměrně pomalu. Ostatně údolí takto vzniklá jsou rozdílná od starších říčních koryt na Marsu, která byla hluboká, a vzhledem k tomuto faktu je tvořila dravější voda s trvalým průtokem.

Tato mapa ukazuje studií prověřenou oblast Arabia Tetrra a zjednodušenou mapu jezer (černá barva) a údolí sezónních toků (modrá). Toky mají přehnanou šířku, aby byly lépe patrné.

Tato mapa ukazuje studií prověřenou oblast Arabia Terra a zjednodušenou mapu jezer (černá barva) a údolí sezónních toků (modrá). Toky mají přehnanou šířku, aby byly lépe patrné.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Tím se dostáváme k odhadu doby, ve které k těmto událostem došlo. Vědci se pokusili odhadnout věk 22 impaktních kráterů v okolí i vně Arabia Terra. Krátery pak posuzovali dle toho, zda dopadly do již vyschlého jezera a tudíž překrývají svými troskami výše popsané procesy, anebo zda jsou starší a samy jejich krátery byly ovlivněny protékající vodou. Díky tomuto porovnání došli k závěru, že doba, při které docházelo k popsaným dějům, nastala před dvěma až třemi miliardami let. To je o stovky milionů let později, než se obecně soudilo, že veškerá voda na Marsu vyschla, zmrzla a vysublimovala. To se mělo stát asi miliardu let po vzniku Marsu, tedy tři až tři a půl miliardy let před současností. Nově objevené vodní procesy pak probíhaly před dvěma až třemi miliardami let.

Zajímavé také je, že oblast Arabia Terra není ojedinělá. Podobné památky na popsané procesy se vyskytují po celém Marsu mezi asi 35 a 42 stupni zeměpisné šířky na sever i na jih od rovníku. To znamená, že tyto sezónně tající ledovcová jezera a občasné toky se tvořily v globálním měřítku.

Tyto výzkumy tedy dokazují, že v dějinách Marsu došlo minimálně ke dvěma epizodám v jeho dějinách, kdy se na povrchu vyskytovala tekutá voda a procesy, které by za dalších vhodných podmínek umožňovaly existenci života. Navíc tyto procesy zmíněný výzkum posouvá více k přítomnosti a prodlužuje tak čas, při kterém by teoreticky na Marsu mohly podmínky vhodné pro život přetrvávat.

Další studie se nyní zaměří na zjištění, jak mohlo dojít k dočasnému oteplení planety a tání ledovcových jezer, které navíc tály v dostatečně dlouhé době a dlouhodobě vytvářely sezónní toky. Jednou ze zatím nepotvrzených teorií je, že došlo k razantní změně sklonu osy planety a tím k natočení jejich pólů více ke Slunci, což vedlo k oteplení v globálním měřítku, tání ledových čepiček a k opětovnému dočasnému nastartování cirkulace vody na planetě.

Nově objevené říční údolí jsou op stovky milionů let mladší, než ty, které známe z většiny Marsu. Oproti těm starším jsou tyto údolí širší a mělčí a ukazují na sezónnost toků.

Nově objevená říční údolí jsou o stovky milionů let mladší, než ta, která známe z většiny Marsu. Oproti těm starším jsou tato údolí širší a mělčí a ukazují na sezónnost toků.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20838_main_pressimage2_mola_and_themis_export.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20839_pressimage3_filledbasins.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20837_pressimage1_valley.jpg
http://www.universetoday.com/wp-content/uploads/2014/12/watery_gale_-_maya_-_3b_720.png

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


20 komentářů ke článku “Kdy byla naposledy na Marsu jezera?”

  1. gg napsal:

    Proč letos nezkusit dovolenou na Marsu? Navštívit krásná jezera… 😀

  2. Spytihněv napsal:

    Pěknou cestou prošly naše představy o Marsu. Od úžasně optimistických zavlažovacích umělých „canalli“, přes zklamání po prvních průletových fotkách, až po současný návrat k představě zavodněného Marsu, který sice opravdu neskrývá ony „canalli“ tak, jak byly chápány, ale myslím, že málokdo si troufne rezolutně odmítnout existenci života v minulosti a podivíny dnes už nejsou ani ti, kteří připouští teoretickou možnost něčeho pod povrchem.

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Voda je jen jedním z potřebných elementů pro vznik života. Ve vodním prostředí je potřeba i vhodná teplota v řádu desítek stupňů Celzia a to dlouhodobě v řádu stovek milionů let aby koacerváty organických sloučenin měly čas se vyvíjet. Pochybuji , že by se tento proces mohl odehrát v sezónně roztávající a opět zamrzající vodě jejíž teplota se pohybovala kolem bodu mrazu.

    • Lukáš Houška napsal:

      To máte pravdu. Proto se často za větou, že díky vodě by někde mohl být život, uvádí to nicneříkající a „za splnění dalších vhodných podmínek.“ Nicméně problémem zůstává, že jediný návod na to, jak uvařit život je ten, který jsme poznali na Zemi. S takovou výbavou znalostí o vzniku života by lidstvo neuspělo ani v pomyslných jesličkách. O tom, co je ve skutečnosti potřebné pro vznik života toho moc nevíme a naše představy se stále mění. Samozřejmě, máme nějaké představy o tom, jak by měl ideálně vznikat život pozemského typu. Ty představy se mění tím, jak nacházíme důkazy o tom, že první známky života se na zemi objevovali stále ve vzdálenější minulosti a na stále podivnějších místech. A také tím, jak zjišťujeme, jak až moc je život schopný se přizpůsobit nevlídným podmínkám (Třeba globální době ledové a zmrznutí všech oceánů v trvání několika milionů let)

      Tak či tak, je současná polemika hlavně myšlenkovou hrou a je problém ji nazývat vědou, protože co je to věda, když známe jen jeden příklad.

      • ventYl napsal:

        Jedine pozitivne na zmene nasich predstav, co vidim je to, ze zistujeme, ze zivot je podstatne odolnejsi ako sme na zaciatku studii predpokladali a zaroven to vyzera tak, ze sposobov na jeho vznik je viac (myslene do roznych konecnych foriem) + nie su zdaleka tak narocne na splnenie pociatocnych podmienok.

    • Milan Štrup napsal:

      Lukáš mi mluví z duše. Jen je IMHO vhodné zdůraznit, že článek nemluví o vzniku života během oné sezónně proměnlivé éry, ale ještě před ní v době kdy vody na povrchu bylo dostatek. Pominu, že koacerváty jsou dnes překonaná teorie, už ale nepominu (ačkoli ono to souvisí), že aktuální teorie potřebují pro vznik něčeho živého mnohem méně času, ba dokonce se nezřídka připouští možnost opakované sterilizace povrchu rané Země.

      Dále se mění i naše představy o tom co je vlastně život, i tom kde všude by se mohl vyskytovat, včetně těch ostatních podmínek.

      Něco málo ke čtení:

      https://goo.gl/r2Xtwc

      https://goo.gl/uelH2Z

      https://goo.gl/wXNyN8

      https://goo.gl/juQEpI

    • Kami napsal:

      teorie teplých klidných jezírek jako míst vzniku života je už dávno pasé, teď letí spíš černí kuřáci na dnech moří a dokonce se spekuluje, že život vnikl pod zemí

  4. skeble napsal:

    Pokud tam byla povrchová voda, tak hádám, že tam byla i podzemní voda. Co se stalo s tou podzemní vodou? Povrchová díky slabému tlaku vysublimovala, to je jasné, ale co se stalo s tou podzemní vodou?

    • Petr Scheirich napsal:

      Ta tam stale je. Zamrzla v podobe permafrostu temer pod celym povrchem Marsu, nejvic pak ve vyssich sirkach.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Tak to by měla být ve velkých hloubkách i tekutá. Ale asi v ní nebudou ryby a raci, co?!

      • skeble napsal:

        Mars má tekuté jádro, takže hádám, že se zvětšující se hloubkou je tepleji. Takže by tam mohly být i podzemní prostory s tekutou vodou? Nedá se náhodou toto zkoumat pomocí družice a nějakých vhodných ultrazvukových vln?

  5. JardaP napsal:

    Teoreticky by tam mohla být v podzemí jezera podobně, jako jsou pod ledem v Antarktidě.

  6. dolph1888 napsal:

    Studie určitě nutné pro poznání minulosti planety, a tím nejen této. Já sám, ale nejsem příznivcem terraformace Marsu (jak mnozí sní) ani jiné planety, zastávám názor naučit se budovat kolonie na téměř jakékoliv planetě. Zanášet atmosféru Marsu skleníkovými plyny (případně jedy), stále dodávat, získat kapalnou (olej připomínající – gravitace), ale chemicky závadnou vodu, zapříčinit vymílání a sesuvy hornin (Mars nemá hustotu jako Země) a nakonec doufat, že po dodání kyslíku mi tam poroste geneticky upravená flóra je podle mě špatná cesta. Každá planeta od horké po ledovou, od suché po vlhkou by měla zůstat taková jaká je. A lidé by se měli naučit osídlit jich tolik, kolik jim technologie dovolí.

    • maro napsal:

      Lidé si k obrazu svému formují planetu Zemi. A ta je daleko důležitější než nějaký Mars. V době kdy k Zemi už nepřistupujeme jako ke svaté věci, nemůže očekávat, že tak budeme přistupovat k málo pohostinnému Marsu.

      • dolph1888 napsal:

        To ano, jenže na Zemi jsme se vyvinuli a to je trochu rozdíl. Sice ji formujeme, ale rozhodně nejsme na zemi páni, pouze nájemníci. A jelikož neznáme zcela pochody ani na Zemi, neměli bychom šťourat do jiných, na oko pustých planet.

  7. Jaroslav Alois napsal:

    Daleko výhodnější podmínky pro vznik života musely být na Venuši, prakticky dvojníku Země, před tím než ji sterilizoval skleníkový efekt.

Zanechte komentář