Kosmotýdeník 206 (22.8. – 28.8.)

Máme tu konec týdne, nedělní poledne a to je ten nejlepší okamžik se ohlédnout, co všechno nám tento týden přinesl v kosmonautice. Dnes se proto podíváme, jak se vrátil a co přivezl automatický nákladní Dragon z mise CRS-9, při které zásoboval Mezinárodní kosmickou stanici. Vypravíme se do Ruska, kde se objevily plány na novou nákladní loď, nevynecháme floridský kosmodrom, kde se nejen přesouvá další stupeň Falconu 9, který úspěšně přistál, ale hlavně finišují přípravy na očekávanou misi OSIRIS-REx. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Dragon se vrátil na Zemi:

Mise lodi Dragon CRS-9 byla 26. srpna úspěšně zakončena přistáním do vln Tichého oceánu. Skončila tak výprava, při které se naplnilo mnoho očekávaných i uznání hodných cílů. Předně díky ní byl k Mezinárodní vesmírné stanici dovezen dokovací adaptér IDA-2, který umožní přistávání soukromým pilotovaným lodím. Ten byl z trunku lodi Dragon vytažen robotickou paží a 19. srpna úspěšně připojen k adaptéru na stanici. Co však Dragon vezl zpátky?

Soukromá nákladní loď Dragon společnosti SpaceX je v současnosti jedinou nákladní lodí, která je schopná dovézt náklad zpět na Zemi. Ruský Progress, japonská loď HTV i soukromý Cygnus při návratu shoří v atmosféře. Tím se ale starají o velmi důležitou likvidaci odpadků ze stanice. Výjimečnost lodi Dragon je tak nepřehlédnutelná. Pokud vynecháme několik kilogramů nákladu, který je schopna vrátit na Zemi pilotovaná loď Sojuz, je v současnosti role Dragona velmi důležitá. Jen při této misi přistávalo s lodí 1 361 kilogramů materiálu, jehož největší část tvořily výsledky vědeckých experimentů. Například dvanáct myší.

Dragon CRS-9 úspěšně přistává do vln Tichého oceánu

Dragon CRS-9 úspěšně přistává do vln Tichého oceánu
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Velká část vědeckých výsledků se zabývá medicínou a genetikou. Kate Rubins, která je v současnosti jednou z členek posádky stanice se na Zemi zabývá výzkumem infekčních chorob. Část experimentů prováděla právě ona a snažila se například zjistit, jaký vliv má vesmírný pobyt na změny v DNA. Díky tomu byl na stanici doručen i analyzér DNA, s kterým se dá DNA extrahovat přímo na palubě. Probíhal také podobný výzkum kmenových buněk, který má odpovědět na otázku, zda postupy tvorby a implementace kmenových buněk jsou stejné ve vesmíru jako na Zemi. Pochopení rozdílů a fungování těchto oblastí může pomoci zlepšit řešení infekcí a nemocí přímo ve vesmíru, což bude nutné například při delších cestách dále od Země.

Zmíněné myši přiletěly na stanici s tímto Dragonem a po třiceti sedmi dnech ve vesmíru se zase vrací zpět do Japonska, kde jim bude odebráno sperma a pokusí se jím oplodnit embrya myší ze Země. Záměrem je najít změny, které na spermiích myší zanechal dlouhodobý pobyt ve stavu mikrogravitace. Dále se na palubě Dragonu nachází i chladnička, která skrývala vzorky krve a moči posádky, což jsou další velmi důležité vzorky, které pomohou lépe pochopit fyziologii člověka ve vesmíru a změny, kterými vesmír na člověka působí.

Připomeňme jen, že Dragon na stanici vyvezl 2 257 kilogramu nákladu a startoval 20. července. Byla to již devátá zásobovací mise SpaceX ke stanici a osmá úspěšně dokončená. SpaceX má v současnosti nasmlouváno ještě 16 dalších letů k ISS. Kapsle Dragonu nyní poputuje do kontrolního zařízení v Texasu, kde bude prohlédnuta a analyzován její stav. SpaceX by ráda létala s Dragony i vícekrát než jen jednou. S NASA se proto dohodli, že v průběhu roku 2017 bude u některého z dalších Dragonů použita například už jednou letěná kabina. Zatím si NASA objednává vždy nový exemplář lodě pro každou misi.

Dragon CRS-9 odlétá od Mezinárodní vesmírné stanice

Dragon CRS-9 odlétá od Mezinárodní vesmírné stanice
Zdroj: http://www.astronautinews.it/

Kosmický přehled týdne:

Teoretická podoba nové ruské nákladní lodě

Teoretická podoba nové ruské nákladní lodě
Zdroj: http://pop.h-cdn.co/

Rusko uvažuje o nové generaci nákladních automatických lodí. Tyto lodě by měly být schopny vynést větší množství nákladu, než v současnosti užívané lodě Progress. Oproti Progressům, ze kterých si berou část technologií, bude nová loď disponovat nádržemi, které budou sloužit jak pro pohon samotné lodi, tak i pro zásobování stanice. Progress má tyto nádrže oddělené a nový přístup by ušetřil zajímavou část váhy lodi. Díky větší nosnosti, by měla nová loď snížit počet zásobovacích letů k ISS a tím ušetřit finance, které se ruskému kosmickému programu nedostávají. Je to i reakce na zásobování stanice soukromými dopravci. Poprvé vzlétnout by nová loď mohla v roce 2020.

Za méně jak dva týdny by měla odstartovat očekávaná mise OSIRIS-REx, která si bere za cíl dorazit k asteroidu Bennu, odebrat vzorky a doručit je na Zemi. Nosičem této mise bude Atlas 5 s horním stupněm Centaur. Raketa v minulých dnech prošla plným natankováním paliva a testem, při kterém se provádí všechny úkony, jako by mělo dojít ke startu, akorát nedojde k samotnému startu. Během testu byla raketa bez nákladu a tak se naskytl poměrně originální pohled na tuto sestavu.

Atlas 5 při zkoušce před startem

Atlas 5 při zkoušce před startem
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Můžete se podívat na zrychlený záznam přesunu prvního stupně Falconu 9 v1.2, který 14. Srpna úspěšně přistál na plovoucí plošině OCISLY. Na kolovém přepravníku, který původně sloužil pro převoz amerických raketoplánů, se přesunul do hangáru SpaceX.

Pokud si chcete poslechnout něco o kosmonautice, nabízíme vám záznam vysílání Českého rozhlasu, kde opět vystoupil zakladatel Kosmonautixu Dušan Majer a promluvil třeba o misi OSIRIS-REx, ExoMarsu, nebo IDA-2. Rozhovor začíná v čase 15:25.

Přehled z Kosmonautixu:

Ani tento týden jsme vás neochudili o pravidelnou dávku dvou článků denně, které se věnují kosmonautice. Pojďme si je shrnout. Ještě minulou neděli jsme se pomocí fotografií podívali na vystavený první stupeň Falconu 9, který jako první úspěšně přistál po své misi. Vladimír Wagner u nás premiérově vydal článek, který se zabýval vývojem a užitím solárních panelů při misích, které směřují dále od Slunce. Objevily se zprávy, že Roscosmos by rád vystavěl super těžkou raketu s nosností přes 100 tun, která by měla využívat již vyráběné technologie a proto být rychle a levně k dispozici. Již sedmý díl seriálu o největší jedno modulové stanici Skylab nás poslal na další z dobrodružství, které se na této stanici odehrály. Chcete se podívat do střediska, kde se rodí nápady i reálné stroje Evropské kosmické agentury? Něco bychom pro vás měli. Velmi pozitivní zpráva pro české vědce přišla z Roscosmosu. Jejich přístroje poletí na velmi zajímavou misi BIOM-M2. Ve čtvrtek těsně po půlnoci odstartovala raketa Ariane 5, která vynesla dvojici satelitů Eutelsat. Start jste mohli sledovat živě. Nečekaně pozitivní zpráva k nám dorazila z velké vzdálenosti. Skoro dva roky ztracená sonda STEREO-B se ozvala! Na Mezinárodní vesmírné stanici se tento týden přepisovaly americké rekordy v pobytu ve vesmíru. Letní seriál TOP 5 se ve svém posledním dílu podíval na zoubek nejnebezpečnějším palivům pro rakety, které kdy vznikly. Loď Dragon se úspěšně oddělila od Mezinárodní vesmírné stanice a přistála ve vlnách tichého oceánu a tím ukončila úspěchem misi CRS-9. V sobotu čekal sondu Juno těsný průlet kolem Jupiteru, čímž dokončila svůj první oběh kolem planety. Na floridský kosmodrom dorazil tepelný šít pro loď Orion, který se v bezpilotním režimu společně s lodí vydá v rámci mise EM-1 k obletu Měsíce.

Snímek týdne:

V Brémách probíhá stavba letového exempláře servisního modulu pro misi lodi Orion, která v roce 2018 zamíří na bezpilotní misi, při které oblétne Měsíc a poprvé otestuje novou americkou těžkotonážní raketu SLS. Evropský servisní modul vychází ze konstrukce automatických zásobovacích lodí ATV, která celkem pětkrát vyvezla zásoby na ISS. Tento kus hardwaru, který v Evropě vzniká tak pomůže uskutečnit americký návrat k letům dál od Země.

Servisní modul pro Orion

Servisní modul pro Orion
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Dnes si přidáme ještě jeden snímek týdne. Dříve, než stačil vyjít Kosmotýdeník se totiž objevila první fotografie z aktuálního průletu sondy Juno kolem Jupiteru. Juno dokončila svůj první oběh a velkou rychlostí se přiblížila nad pólovou oblast největší planety sluneční soustavy. Mnozí z nás čekali poněkud lepší kvalitu snímku, nicméně je jistým úspěchem, že v nevlídných podmínkách extrémní radiace kolem Jupiteru kamera stále ještě funguje. A snad se brzy dočkáme lépe zpracovaných snímků.

Jupiter z JunoCam

Jupiter z JunoCam
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Mise ExoMars 2016 se úspěšně blíží ke čtvrté planetě sluneční soustavy. Krom orbitální sondy sebou sonda nese i přistávací pouzdro Schiaparelli, které konečně dostalo konkrétnější oblasti, kde by na Marsu mělo přistát. A protože zde jsou obrázky skutečně lepší než slova, podívejte se na sice tiché, ale o to informačně cennější video, kde na Marsu pouzdro přistane.

Zdroje informací:
http://www.popularmechanics.com/space/a22477/russia-new-cargo-space-ship/
http://spaceflightnow.com/2016/08/26/dragon-spacecraft-splashes-down-with-station-research-specimens/
http://spaceflightnow.com/2016/08/25/atlas-5-rocket-rehearses-countdown-for-upcoming-launch-to-asteroid-bennu/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/a5WDRorex.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/14125757_10153779473720667_2401675900644501196_o.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2016/08/Z2FSG-1-630×251.jpg
http://www.astronautinews.it/wp-content/uploads/2016/08/Cqvj8TeUEAA2X8Q-720×340.jpg
http://67.media.tumblr.com/1fdebf460ac15e76466a3bcd999694d8/tumblr_ocj4o39mf71v5tntz_og_1280.jpg
http://pop.h-cdn.co/assets/16/34/768×384/landscape-1471875549-01-tgk-orbit-iss.jpg

Kosmotýdeník 206 (22.8. – 28.8.), 2.5 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 2 017 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (23 votes cast)
(Visited 2 017 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 206 (22.8. – 28.8.)”

  1. dron napsal:

    Ahoj, tipuju, ze „Ruský Sojuz, japonská loď ATV“ co shoří v atmosféře by měli být spíš „Ruský Progress, japonská loď HTV“, ne?

    • Lukáš Houška napsal:

      Máte samozřejmě pravdu. Některé věci člověk píše tolikrát, že pak nedává pozor a věří jen své paměti, což se většinou nevyplácí. Díky za upozornění! 🙂

      • Rudolf Šíma napsal:

        Díky za další přehled událostí týdne. Ještě bych se podíval na slovo „pillotovaná“ v opravovaném souvětí. Pokud nebyli zapřaženi zkoumaní myšáci. 🙂

      • Rudolf Šíma napsal:

        Neni to souveti, ale veta pred opravovanou vetou. A neni to „pillotovana“, ale „pilotovana“. Jak ja mam nekoho upozornit na chybku? 🙂

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Opravdu je Dragon „pilotovaná vesmírná loď“??? Sojuz pilotovaný je ok, ale Dragon???

        • Rudolf Šíma napsal:

          Myslím, že není, proto to píšu. Jenže sám v tom upozornění dělám chyby a teď to bude nekonečné vysvětlování. 🙂

        • Mojmir Byrtus napsal:

          Dušane, drobnou opravu 🙂 Dragon je automatická nákladní loď, ne pilotovaná…

        • Lukáš Houška napsal:

          Ještě jednou vám děkuji za upozornění, nyní už by to mělo být v pořádku. Dnes jsem to celé nějak popletl. 🙂

        • Rudolf Šíma napsal:

          Jo, dnes byl den-blbec. Tohle se mi stane maximálně jednou za deset let. 🙂
          Týden to byl ale skvělý, naprosto mne pohltily minimálně tři články. Tradičně Skylab -laboratoř na nebesích, Sonda Juno napájená solárními panely u Jupitera a TOP5: Děsivá raketová paliva (snad jsem napsal názvy správně). S obdivem hledím i k diskutujícím. Skvělý web.

  2. Spytihněv napsal:

    Je úspěchem, že JunoCam v drsných podmínkách jupiterské radiace stále ještě funguje? Prostředí je tam určitě náročné, ale fotka pochází ze vzdálenosti 700 tisíc km (předpokládám, že cestou k včerejšímu perijovu), takže sonda měla v tu chvíli za sebou jen jeden blízký průlet (v rámci brzdného manévru) a tak na podlehnutí radiaci má ještě dost času a nemá na to žádný nárok 🙂

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Pokud se týče ruských “ plánů“, tak je spolehlivě dodávají již desítky, ale skutek utek.

  4. Cx napsal:

    Netušíte prosím někdo, jak se taková myš dokáže dostat z oběžné dráhy? Dostane malý skafandr a posadí ji do vytvarovaného křesílka? Pokud má přežít, tak ji musí nějak zajistit, aby z ní na konci cesty nezůstala jen kaše. Napadlo mě, že ji asi uspí a dají do nějakého tubusu, kde se nemůže moc hýbat. Jinak moc šancí nemá.

  5. maro napsal:

    Ruský automat Progress má taky možnost dostat nějaký náklad na zem. Jde o padákové pouzdro Raduga, které se používalo, když se ještě létalo k Miru. Dopraví na zem až 150 kg nákladu.
    http://en.wikipedia.org/wiki/VBK-Raduga

    • Rudolf Šíma napsal:

      Ta váha nic moc, ale „popelnice“ má slušné rozměry. Jaká je asi přesnost „bombardování“? Myslím, že to bude horší než návratové kabiny.

      • maro napsal:

        Pohoda, klídekm tabáček. Je to levné, funguje to a 150 kilo je už slušný náklad. Všechny šutry z Měsíce, co dovezlo dohromady šest výprav programu Apollo, by zvládly dvě takové kapsle.

Zanechte komentář