Kosmotýdeník 204 (8.8. – 14.8.)

Další kosmickými událostmi nabitý týden je za námi, a protože nadchází nedělní poledne, je ten správný čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. Dnes se podíváme, jak krušné měsíce nyní čekají posádky na Mezinárodní kosmické stanici. Vzhledem k dnešnímu úspěšnému startu a přistání rakety Falcon 9 od SpaceX, nemůžeme vynechat ani tuto událost. Podíváme se však také na zajímavý plán společnosti Deep Space Industries, která hodlá vyslat prospektorský satelit. Přeji vám příjemné čtení a fajn neděli.

Zpoždění zásobovacích lodí míchá výstupy ze stanice

Zpoždění v kosmonautice nejsou ani dnes ničím výjimečná. Stále se jedná o velmi náročný a speciální podnik, který je náchylný na jakékoli drobné nepředvídatelné situace. Mezinárodní kosmickou stanici nyní čeká několik velmi rušných měsíců, které zahrnují tři výstupy do prostoru, přílet dvou zásobovacích lodí a odlet staré posádky a nahrazení posádkou novou. Pojďme se na to podívat blíže.

Japonská zásobovací automatická loď HTV (Counotori)

Japonská zásobovací automatická loď HTV (Counotori)
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Náznak prvních problémů s časovým harmonogramem přišel tentokrát z Japonska, kde se k letu chystá japonská zásobovací automatická loď HTV-6. Start původně naplánovaný na 30. září se zřejmě nestihne, protože při kontrole těsnosti byl nalezen drobný únik. Únik se nachází v motorové sekci lodi a jeho oprava by mohla zabrat více času. Zatím však zprávy neříkají, že by odklad měl být výrazný a pro zatím se počítá se startem v průběhu října. HTV doveze na stanici baterie, které mají být nainstalovány na nosník stanice a sloužit pro nabíjení ze solárních panelů.

Blíže než start HTV je start soukromé zásobovací automatické lodě Cygnus, která měla podle původních plánů startovat 22. srpna. Let Cygnus OA-5 by měl být první, při kterém bude použita vylepšená raketa Antares s motory RD-181. Při posledním dlouhém zážehu se však dle zatím nepotvrzených zpráv objevily nepředvídané vibrace a situaci je nutné ještě řešit. Start lodi se proto velmi pravděpodobně odsune na září.

Soukromá zásobovací loď Cygnus

Soukromá zásobovací loď Cygnus
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Díky tomuto odkladu má posádka na stanici trochu více času na přípravu a provedení první ze tří kosmických vycházek EVA. Ta první, která je naplánována na 19. srpna a bude provedena dvojicí Jeffery Williams a Kathleen Rubins, má za úkol vyzvednutí a instalaci dokovacího adaptéru IDA-2, který na stanici ve svém nehermetizovaném prostoru doručila loď Dragon. Adaptér umožní připojování soukromých pilotovaných lodí. Odlet Dragonu je naplánován na 26. srpna a do té doby musí být adaptér nainstalovaný. Odlet Dragonu je limitovaný životností laboratorních vzorků s exspirací, která hraničí s datem odletu.

Nicméně už nyní se plánuje, že díky zpoždění lodi Cygnus, budou opět  Jeffery Williams a Kathleen Rubins schopni stihnout další EVA. Ta by měla proběhnout 1. září a dvojici čeká náročný úkol úpravy náhradního chladícího okruhu, který nouzově přemostěný slouží od havárie v roce 2012. Dále je čeká kontrola jednoho z kloubů, které zajišťují otáčení solárních panelů stanice. U tohoto kloubu se totiž v poslední době objevují vibrace. Následně by ještě měli nainstalovat HD kameru.

Již pět dní po výstupu, tedy 6. září by se Jeffery Williams, Alexej Ovčinin a Oleg Skripočka měli vydat se svým Sojuzem TMA-20M zpět na Zemi. Posádka zůstane ve složení Anatolij Ivanišin, Takuja Óniši a Kathleen Rubins. Tuto trojici by na plný počet měla doplnit posádka lodi Sojuz MS-02 ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Přílet jejich lodi je naplánovaný na 25. září.

A nyní zpět k HTV, která má přivést nové baterie. Jejich instalaci cvičil Kimbrough a Óniši. Pokud by se však nestihl start HTV do 30. října, kdy by se Óniši měl vrátit na Zemi na palubě Sojuzu MS-01, bude EVA pověřena Peggy Whitson, která na stanici přiletí 15. listopadu v Sojuzu MS-03. Celá vycházka by se tak výrazně posunula až do druhé poloviny listopadu, nebo na začátek prosince. Pokud bude problém s HTV opravdu vážný, přesune se celá instalace na zcela jinou posádku. Držme proto japonským inženýrům palce, ať se jim únik podaří opravit rychle.

Kosmický přehled týdne:

Dnes ráno v 7:26 SELČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Byl to letošní osmý start a jeho nákladem byl komunikační satelit JCSAT-16, který raketa vynášela na dráhu přechodnou ke geostacionární. Součástí i tohoto startu bylo přistání prvního stupně na plovoucí plošině OCISLY. Falcon 9 skutečně úspěšně odstartoval a jeho první stupeň i přes velmi nepříznivý poměr zbylého paliva úspěšně přistál takřka na přesném středu přistávací plošiny. SpaceX má nyní k dispozici 6 prvních stupňů, které se vrátily zpět na Zemi. Jeden z nich bude brzy vztyčen před centrálou společnosti v Hawthorne, kde jsou pro historicky první úspěšně přistátý stupeň budovány základy. Dnešní start jsme pro vás Živě a česky komentovali. Mimochodem, ze SpaceX se ozvalo, že pomalu přechází z procesu „jak přistávat“ na proces „jak znovu vzlétnout“. Poslední dvě přistání totiž proběhly naprosto dle plánů bez jediného zádrhele. Přesto je i nadále technologie přistání prvního stupně experimentální a dá se očekávat, že některé stupně návrat nepřežijí. Překvapivě je však úspěšnost přistání vyšší, než byla ve SpaceX odhadována.

Falcon 9 v1.2 startuje

Falcon 9 v1.2 startuje
Zdroj: Online přenos SpaceX

Práce motorů prvního stupně při startu

Práce motorů prvního stupně při startu
Zdroj: Online přenos SpaceX

Druhý stupeň se úspěšně podruhé zažehl

Druhý stupeň se úspěšně podruhé zažehl
Zdroj: Online přenos SpaceX

První stupeň bezpečně zpět na Zemi na přistávací plošině OCISLY

První stupeň bezpečně zpět na Zemi na přistávací plošině OCISLY
Zdroj: Online přenos SpaceX

Povedený časosběrný snímek z dnešního úspěšného startu Falconu 9 v1.2

Povedený časosběrný snímek z dnešního úspěšného startu Falconu 9 v1.2
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Michal Václavík z České kosmické kanceláře nám poskytl zajímavý obrázek toho, jak by teoreticky měla probíhat výstavba mezinárodní stanice na orbitě Měsíce. Tato stanice by měla být pokračovatelem Mezinárodní kosmické stanice, která doslouží v roce 2024, nebo 2028. Stanice u Měsíce by měla být vhodným odrazovým můstkem pro budoucí mise do vzdálenějších částí sluneční soustavy. Astronauti zde budou trávit mnohem delší čas v mnohem těžších podmínkách poměrně daleko od Země. V budoucnosti by z této stanice měly být prováděny také výsadky na povrch našeho nejbližšího přirozeného kosmického souputníka.

Možný budoucí vývoj stanice u Měsíce

Možný budoucí vývoj stanice u Měsíce
Zdroj: Michal Václavík CSO

Jedna ze dvou společností, které se chystají provádět těžbu na asteroidech Deep Space Industries plánuje vypuštění prvního prospektorského satelitu Prospector-1, který se má zaměřit na asteroidy bohaté na vodu. Asi 50 kilogramů vážící satelit najde asteroid bohatý na vodu, která by mohla být těžena a použita jako palivo pro jiné mise. Náklady na misi by měly být celkem nízké a pomohou nám rozšířit naše dost chabé znalosti o složení planetek (pojem planetka je také používán místo asteroidů). Zatím není známé datum, kdy by tato mise měla odstartovat, ale dle prohlášení společnosti mají vybraný cíl, který otevírá startovací okno každý rok. Předběžně počítají se startem v období někdy mezi roky 2019 – 2022. Před touto misí by však už v roce 2017 měl být vyslán malý satelit Prospector-X, který bude sloužit jako technologický demonstrátor. Oba satelity by měly startovat jako sekundární náklad některé větší mise.

Prospector-1

Prospector-1
Zdroj: http://www.space.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě již tradičně shrnujeme všechny články, které během týdne na Kosmonautixu shrnovaly aktuální i zajímavé dění v kosmonautice. Nejinak tomu bude dnes. Hned v pondělí jsme se podívali na Vandenbergovu základnu, kam dorazily první z Iridií, které má v září vynést Falcon 9. ESA vydala velmi pěkné video, ve kterém můžete shlédnout dvouleté kroužení Rosetty kolem komety 67P. Pátý díl seriálu o největší jedno modulové stanici Skylab nám popsal těžkou situaci, ve které se stanice nacházela po svém vynesení. NASA ukázala video, na kterém je ve zpomaleném záběru vidět, jak proudí spaliny z pěti segmentového motoru SRB. Co bude po Mezinárodní vesmírné stanici? Zřejmě stanice u Měsíce a její plány se už pomalu rodí. Podruhé tento rok a podruhé v celé historii se Mezinárodní vesmírná stanice spojila s Českou republikou. Po pár týdnech klidných vod vtrhla do éteru SpaceX s přívalem velmi zajímavých novinek. Dalekohled Jamese Webba má již nějakou dobu hotové primární zrcadlo. To však nepoletí do vesmíru vcelku, ale bude složené. Jeho složení proběhlo tento týden. Letní seriál TOP 5 nás tentokrát vzal mezi soukromníky na poli kosmických aktivit. ExoMars 2016 úspěšně míří k Rudé planetě. V těchto dnech ESA vydala animaci zobrazující místo přistání přistávacího pouzdra. Vrcholem týdne se měl stát start Falconu 9 v1.2 s JCSAT-16. O těžkém nákladu jsme psali v tomto článku. Start Falconu naplánovaný na tuto neděli v 7:26 jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít a připravili jsme jej pro vás Živě a česky.

Snímek týdne:

Mise OSIRIS-REx je velmi očekávanou americkou misí, která v polovině letošního září pošle sondu k asteroidu Benu. Na kosmodromu probíhají poslední přípravy, byla například vztyčena raketa Atlas V, která sondu vynese. Snímek týdne je však z dekontaminační kontroly satelitu.

OSIRIS-REx

OSIRIS-REx
Zdroj: https://lh4.googleusercontent.com/

Video týdne:

Tento týden bylo jedno z nejzajímavějších videí to, které připravila společnost SpaceX a ve zpomalených záběrech na něm můžeme vidět některé ze startů rakety Falcon 9 a jednotlivých fází letu. Prohlídneme si v něm start velmi zblízka. A dokonce je v rozlišení 4K.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.space.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/2016/08/9500640455_8a8bca9b2f_k.jpg
http://spaceflightnow.com/…/2016/08/25634985304_93bfa3c79c_k.jpg
Online přenos SpaceX
https://pbs.twimg.com/media/CpzMlrSUIAAcj7y.jpg:large
Michal Václavík, CSO
http://www.space.com/…interpolation=lanczos-none&downsize=*:1400
https://lh4.googleusercontent.com/…/w1053-h702-no/OSRXcontamTm.jpg

Kosmotýdeník 204 (8.8. – 14.8.), 2.5 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 1 595 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (23 votes cast)
(Visited 1 595 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


10 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 204 (8.8. – 14.8.)”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Diky za pravidelne cteni po nedelnim obede. Zda se, ze na ISS trochu prituhuje, zde na parkovisti nad Bedrichovem je zatim pohoda, signal dostatecny. Z Bedrichovskeho sedla pro Kosmonautix Vas vasnivy fanousek. 🙂

  2. Spytihněv napsal:

    V článku je uvedeno, že „Pojem planetka je nově používán místo asteroidů.“

    To mi připadá trochu zavádějící. Pokud vím, tak asteroid i planetka se v českých textech používají desítky let paralelně podle vkusu autora (osobně dávám přednost planetce), nejedná se o žádnou novinku.

    • Lukáš Houška napsal:

      Přiznám se, že v tomto případě jsme dal na časté připomínky kolegů astronomů z planetária. Když jsme se teď porozhlédl po internetu, tak jsem zatím našel jen zmínku na české wiki o tom, že nově jsou asteroidy nazývány planetkami. Porozhlédnu se ještě po světovém internetu. Nicméně pokud se má používat nějaký termín bude vhodné používat jeden. Mít dvě pojmenování pro jednu věc mi nepřijde správné. Ale o tom, který používat se i s kolegy z redakce domluvíme, až bude jasněji, jak to s tímto termínem je. 🙂 Jsem proto, aby jsme na webu používali nějakou jednotnou terminologii.
      Každopádně díky za upozornění. Ta věta se teď dá brát jako oznámení veřejnosti, že asteroidy jsou zároveň i planetky.

      • Spytihněv napsal:

        Pro sjednocení termitů samozřejmě jsem. Jen nějak nedokážu uchopit informaci o „novém používání“. Jako bychom malá tělesa znali doteď jen jako asteroidy. Přitom český pojem planetky je velmi starý a běžně používaný. Dokonce si troufám tvrdit, že je mnohem používanější než asteroid.

        • Lukáš Houška napsal:

          Já to beru trochu podle toho, jak na ty termíny reaguje veřejnost. Poslední dobou se v rámci jednoho komentovaného pořadu v planetáriu takřka každý den ptám, zda někdo ví, co je pojem planetka a asteroid. Asteroidy znají všichni, ale pojem planetka nikomu nic neříká, někdo občas řekne, že je to Pluto. Takže mám pocit, že zatímco veřejnost pojem asteroid dobře zná, pojem planetka je pro ně nový. Každopádně tato diskuze pod článkem aspoň pár lidem ukáže, že je to zajímavá problematika 🙂

        • Lukáš Houška napsal:

          Ale máte pravdu, že v tom případě je pojem Nově používán poněkud zavádějící, formulaci jsem upravil. 🙂

        • Spytihněv napsal:

          No tak pokud máte reálným pozorováním zjištěno, že pojem planetka širší veřejnosti nic neříká, tak na to už snad raději neříkám nic já 🙂 Hádal bych, že do planetária chodí zájemci o astronomii a že toto znát budou. Mně to připadá jako samozřejmost, ale podle toho je vidět, že popularizace asi není tak jednoduchá. Já sám se snažím při psaní i v mluvě používat výhradně česky planetku, ale na druhou stranu dávám zase přednost třeba nečeskému roveru. Nebo Philae nepřistál na kometě, ale na jádru komety. No každopádně jsem vnitřně sjednocen 🙂

        • Lukáš Houška napsal:

          Nutno podotknout, že plzeňské 3D Planetárium není obyčejné planetárium a protože je v názvu kouzelné slůvko 3D chodí k nám opravdu ta nejširší veřejnost a zase takřka nikdo, kdo by tam cíleně přišel za svým zájmem. Dneska skoro každá instituce musí být trochu zábavní park, aby měla nějakou šanci na přežití. Zase ale ten vzorek veřejnosti je velký a popularizuje se tak ve větších kvantech. I když uvízneme jen na tom, co je to planetka a že na Marsu skutečně ještě není žádná základna, tak je fajn, že se takhle na veřejnost dostává alespoň část těchto základů. 🙂
          Jinak to mám s pojmy podobně jako vy. 🙂

    • slappy napsal:

      Pojmenování „asteroid“ (tedy ‚podobný hvězdám‘) navrhl William Herschel po objevu druhého objektu mezi Marsem a Jupiterem – Pallas.

      Později se této rostoucí skupině poutníků mezi hvězdami začalo říkat v angličtině ‚minor planets‘ tedy ‚malé planety‘, což někdo krásně česky zkrátil na planetky.

      Označení ‚minor planets‘ dodnes oficiálně užívá IAU. Zajímavé tak je, že máme vlastně čtyři kategorie planet – malé, trpasličí, kamenné a plynné.

      Nikdy jsem neviděl užít slovo ‚asteroid‘ pro trans-neptunická tělesa.. Je Pluto asteroid? … ehmmm nevim nevim. Ale rozhodně je v katalogu planetek jako (134340) Pluto.

      ‚Asteroid‘ se dnes používá hlavně pro blízkozemní planetky a pro tělesa Hlavního pásu asteroidů (neasi :))) Asteroid je vlastně jedna z podkategorií planetek:
      meteoroidy (=kamení a drobení)
      asteroidy (=blízkozemní/Hlavní pás)
      trojani (=koorbitální)
      kentauři (=křížiči)
      plutina (=rezonující 2:3 Neptunem)

      objekty Kuiperova pásu .. hmmm kuiperoidy? :ĐĐĐ
      objekty rozptýleného disku
      a samozřejmě trpasličí planety, ale u těch stále hoří debata, jestli jsou zvláštní kategorií planet nebo ‚jen‘ planetek.

Zanechte komentář