TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

Bohužel náš seriál má pevně daný formát a musíme se vejít do pěti kategorií. Nemohlo se tedy dostat na všechny projekty, které ESA připravuje – ať už sama, nebo s mezinárodními partnery. Nedostalo se třeba na Dalekohled Jamese Webba, BepiColombo, Plato, nebo Cheops, Biomass, nebo Flex. I tak nás ale čeká zajímavá pětice projektů, které jsme seřadili chronologicky podle plánovaného termínu startu.

Vizualizace sondy Solar Orbiter

Vizualizace sondy Solar Orbiter
Zdroj: http://www.esa.int/

5) Solar Orbiter
Sonda, která prozkoumá Slunce opravdu hodně zblízka, tak můžeme ve stručnosti představit sondu Solar Orbiter. Sonda bude totiž obíhat od Slunce jen v pětinové vzdálenosti, kde obíhá Země. Bude tak muset čelit 13× intenzivnějšímu slunečnímu záření. Využije proto technologií, které vznikly pro evropsko-japonskou misi BepiColombo, která se vydá k Merkuru. jde především o solární panely a antény schopné pracovat ve spalujícím žáru.

Sonda Solar Orbiter by měla poskytnout informace o Slunci s vysokým rozlišením. Očekává se zaměření především na vnitřní heliosféru, která je zatím opředena mnoha otázkami. Díky informacím z této sondy bychom mohli vnitřní heliosféru lépe pochopit a možná se i naučit předvídat její další vývoj. Mohli bychom tak lépe předvídat jevy, které mohou ovlivňovat i náš život.

Zkoušky tepelného štítu sondy Solar Orbiter ve středisku ESTEC

Zkoušky tepelného štítu sondy Solar Orbiter ve středisku ESTEC
Zdroj: http://sci.esa.int/

Solar Orbiter bude i první sondou, která poskytne detailní pohledy na polární oblasti Slunce, které prakticky nemůžeme pozorovat ze Země. Sonda samotná by měla přinést odpovědi na základní otázku: „Jak Slunce vytváří a řídí stav heliosféry?“. Tohle základní téma můžeme dále rozvětvit do čtyř základních směrů.

  • Co pohání částice slunečního větru a odkud pochází koronární magnetické pole?
  • Jak solární transienty ovlivňují variabilitu heliosféry?
  • Jak produkují solární erupce nabité částice, které vyplňují heliosféru?
  • Jak pracuje sluneční dynamo a jak propojuje Slunce a heliosféru?
Solar orbiter bude muset čelit vysokým teplotám

Solar orbiter bude muset čelit vysokým teplotám
Zdroj: http://www.enbio.eu/

Na projektu se podílí především ESA, ale najdeme zde i podíl od NASA. Ta třeba zajistí nosnou raketu Atlas V, nebo některé přístroje na palubě. Výzkum Slunce, který poskytne Solar Orbiter totiž zapadá do amerického programu Living with star. Stejně tak se plánuje, že bude evropská sonda spolupracovat s americkou kolegyní Solar Probe +, která má startovat v témže roce a která se se Sluncem seznámí ještě blíže.

Na projektu se už pracovalo delší dobu, ale v únoru 2010 byl projekt zařazen mezi tři kandidáty na první dvě středně velké výzkumné mise. V říjnu téhož roku byl Solar Orbiter vybrán společně s projektem Euclid (viz dále v článku)

Aktuální podoba vozítka pro misi ExoMars

Aktuální podoba vozítka pro misi ExoMars
Zdroj: http://exploration.esa.int/

4) ExoMars 2020
Projekt, který má za sebou mnoho kotrmelců, několikrát jeho realizace visela na vlásku, ale nakonec se jej ve všech případech podařilo uhájit. Jedná se o druhou fázi evropsko ruského programu, jehož první část odstartovala letos v březnu a momentálně letí k Marsu.

V roce 2020 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Proton, která k Marsu dopraví přistávací plošinu ruské výroby a evropské vozítko. Právě na něj se soustředí všechna pozornost. Díky dosavadnímu výzkumu Marsu už víme, že tato planeta měla kdysi podmínky vhodné pro vznik života – hustou atmosféru, jezera, řeky a oceány kapalné vody.

Testovací exemplář vrtáku pro rover ExoMars 2020

Testovací exemplář vrtáku pro rover ExoMars 2020
Zdroj: http://exploration.esa.int/

Nikdo však zatím nedokáže rozseknout odvěkou debatu, zda na Marsu život vzniknul nebo ne. Dnes už víme, že pátrat po těchto důkazech na povrchu je zbytečné. Radiace, která spaluje Mars, by všechny případné stopy dokázala spolehlivě zlikvidovat. Pokud chceme vědět, zda na Marsu byl život, musíme hledat pod povrchem.

Matematické modely ukazují, že v hloubce jeden a půl metru už je radiace dostatečně oslabena, aby se zde mohly zachovat stopy z dob, kdy na Marsu mohl být život. Rover proto bude vybaven dvoumetrovým vrtákem, který se bude skládat ze čtyř půlmetrových nástavců. Tento vrták nejenže odebere vzorky hornin z dvoumetrové hloubky, ale navíc bude sám disponovat malým infračerveným spektrometrem.

Odebraný materiál se bude analyzovat běžnými metodami a zároveň se jeho vzorky uloží do kalíšků na palubě roveru. Vědci budou stát před nelehkým úkolem – pouze u jediného vzorku budou moci provést královskou zkoušku celé mise. Experiment, který ověří existenci stop života se bude moci vykonat pouze jednou, pak se celá aparatura znehodnotí.

Vizualizace teleskopu Euclid

Vizualizace teleskopu Euclid
Zdroj: http://sci.esa.int/

3) Euclid
Psali jsme to už u článků o misi LISA – sondy, které dělají základní vědecký výzkum to mají těžké. na cestě za poznáním se bez nich neobejdeme, protože nám poskytují znalosti, na kterých můžeme dál stavět. na druhou stranu se ale jejich přínos veřejnosti vysvětluje jen velmi složitě. Stejné to bude i v případě sondy Euclid, která má startovat z kosmodromu v Kourou v prosinci 2020 na raketě Sojuz. Jejím oborem je totiž temná energie a temná hmota – záhadné složky, které tvoří většinu vesmíru. Nevíme o nich téměř nic, ale víme jistě, že tam jsou – vnímáme totiž jejich gravitaci a temná energie má prsty i v rozpínání vesmíru.

Návrh vnější podoby srdce teleskopu Euclid

Návrh vnější podoby srdce teleskopu Euclid
Zdroj: http://sci.esa.int/

Euclid by měla po dobu šesti let měřit trojrozměrné rozložení hmoty ve dvou miliardách galaxií, přičemž by se měla studovat i temná hmota spojená s těmito galaxiemi, stejně jako vliv temné energie formou slabého čočkování, nebo akustických baryonových oscilací. Sonda bude umístěna v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země a jejím srdcem bude zrcadlo o průměru 120 centimetrů. Z paprsků, které zrcadlo odrazí budou čerpat informace dva hlavní vědecké přístroje – kamera ve viditelném spektru a kamera/spektrometr v infračervené oblasti.

O realizaci sondy se rozhodlo v říjnu 2011, přičemž Euclid bude spadat do kategorie středních vědeckých misí. Hlavním výrobcem sondy je společnost Thales Alenia Space, přičemž o výrobu modulu s přístroji se postará Airbus Defence & Space. Na misi se podílí více než 1 000 vědců z více než stovky institucí. Konsorcium zastupuje odborníky ze 14 států – Rakouska, Belgie, Dánska, Francie, Finska, Německa, Itálie, Norska, Portugalska, Rumunska, Španělska, Švýcarska a Velké Británie. Do programu jsou zapojeni i vědci z USA, přičemž 40 z nich do programu poslala přímo NASA.

Návrh vnitřní konstrukce přístrojového modulu teleskopu Euclid

Návrh vnitřní konstrukce přístrojového modulu teleskopu Euclid
Zdroj: http://sci.esa.int/

2) JUICE
Zkratka znamenající „JUpiter ICy moons Explorer“ vypovídá sama za sebe. Sonda, která se na cestu vesmírem vydá v roce 2022, dorazí o osm let později k Jupiteru. Jejím hlavním úkolem bude zkoumání nejen planety samotné, ale především jejích měsíců s důrazem na Europu, Ganymed a Callisto. Základní mise by měla trvat tři a půl roku, což je vzhledem k silné radiaci, která u Jupitera panuje opravdu slušný výkon. JUICE bude u planety zkoumat turbulentní atmosféru, gigantickou magnetosféru, nebo téměř neviditelné prstence.

Umělecká představa sondy JUICE

Umělecká představa sondy JUICE
Zdroj: http://sci.esa.int/

Ještě větší očekávání jsou ale okolo zkoumání tří ledových měsíců. Každý z nich má velikost srovnatelnou s nejmenšími planetami a hlavně se na nich očekává existence podpovrchových oceánů kapalné vody, které se ukrývají pod ledovou krustou. Ne náhodou se jména těchto měsíců skloňují v souvislosti s teoretickou možností existence života.

Projekt počítá s tím, že sonda využije gravitačních praků u Callisto a Ganymedu pro úpravy oběžné dráhy. měli bychom se dočkat i dvou cílených průletů kolem Europy, kdy bude sonda studovat složení materiálu na povrchu s důrazem na „neledové“ sloučeniny. Stejně tak se můžeme těšit i na dálkový podpovrchový průzkum tohoto měsíce.

Průlety kolem Callisto navíc změní sklon oběžné dráhy o zhruba 30°, takže JUICE bude moci nahlédnout i na planetární póly. Právě kolem měsíce Callisto by sonda měla prolétávat nejčastěji a můžeme tak očekávat důkladné zmapování jak samotného měsíce, tak i podmínek v jeho okolí. Je to logické – Callisto obíhá ze všech tří měsíců nejdále a v jeho okolí je nejslabší radiace. Celá mise by měla být zakončena vstupem na oběžnou dráhu měsíce Ganymed. Zdejší vědecká fáze by mohla trvat osm měsíců a bude to vůbec poprvé, kdy se „nezemský“ měsíc dočká lidmi vyrobené oběžnice. Během této fáze bude JUICE zkoumat nejen samotný měsíc, ale i jeho interakci s prostředím.

O realizaci tohoto projektu bylo rozhodnuto v květnu roku 2012, když se JUICE stala historicky první evropskou misí, která bude v rámci programu Cosmic Vision 2015 – 2025 zařazena mezi velké vědecké mise, které si zaslouží označení „vlajková loď“. Na palubě sondy najdeme deset unikátních vědeckých přístrojů včetně kamer, spektrometrů, radaru, který dokáže prohlédnout skrz ledovou krustu, výškoměru, radiových experimentů a senzorů, které změří magnetické pole a nabité částice. Na projektu se podílí 16 evropských států, ale i USA, nebo Japonsko.

Možná budoucí podoba rentgenové observatoře ATHENA.

Možná budoucí podoba rentgenové observatoře ATHENA.
Zdroj: http://i.space.com/

1) ATHENA
Start této mimořádně zajímavé mise je zatím plánován na rok 2028. Teleskop bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země, kde by měl fungovat minimálně pět let, ale jeho provoz by mohl být o dalších pět let prodloužen. Název pochází z „Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics“ a vysvětluje vše podstatné. ATHENA bude teleskop v rentgenovém spektru, který bude cílit na horký vesmír a vysoce energetické jevy v něm.

Teleskop by měl odpovědět na základní otázky vesmíru: „Jak se hmota skládala do velkoformátových struktur, které pozorujeme dnes?“ nebo „Jak černé díry rostou a jak ovlivňují vesmír?“ Pro odpověď na první otázku ATHENA zmapuje struktury tvořené horkým plynem, především plyny v kupách galaxií a v mezigalaktickém prostoru, určí jejich fyzikální vlastnosti a pokusí se vystopovat jejich evoluci v průběhu času.

Základní vědecké úkoly mise můžeme shrnout do těchto oblastí:

  • Vznik a evoluce skupin a kup galaxií
  • Chemická evoluce horkých baryonů
  • Vzájemná vazba mezi aktivními jádry galaxií v jejich svazcích
  • Vznik a úvodní fáze růstu černých děr
  • Akrece supermasivních černých děr v kosmických měřítkách času
  • Odezva na úrovni galaxií způsobená aktivními jádry galaxií a vznikem hvězd
  • Fyzikální principy akrece supermasivních černých děr, pohonu aktivních galaktických jader
Umělecká představa aktivní galaxie s masivní černou dírou

Umělecká představa aktivní galaxie s masivní černou dírou
Zdroj: http://www.redorbit.com/

ATHENA bude zkoumat nejen klasické černé díry, ale i jejich supermasivní sourozence. tento teleskop by měl poskytnout nejdetailnější pochopení tajemných principů, které stále obklopují tyto nejšílenější objekty ve vesmíru. Pochopením černých děr můžeme zlepšit naše chápání vývoje vesmíru již od jeho raných fází. O tom, že se mise ATHENA uskuteční, bylo rozhodnuto 27. července 2014, čímž se tento teleskop stal druhým zástupcem velkých vědeckých sond (první bude v článku zmíněná JUICE).

Jak jsme psal již v úvodu, na všechny očekávané evropské mise se nedostalo, ale věřím, že tato pětice tvoří dostatečně reprezentativní výběr, který ukazuje, že se ESA rozhodně neřekla ve výzkumu vesmíru poslední slovo a že se rozhodně máme v jejím podání na co těšit. Budeme rádi, pokud svůj názor na kvalitu tohoto článku projevíte v hvězdičkovém hodnocení (pět hvězdiček znamená, že se Vám článek líbil, jedna hvězdička značí opak). Stejně tak nás potěší, pokud využijete našich komentářů a napíšete nám, které plánované evropské projekty byste do výčtu zařadili právě Vy, nebo které byste naopak z našeho výčtu vyřadili.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://exploration.esa.int/
http://exploration.esa.int/
http://sci.esa.int/
http://sci.esa.int/
http://sci.esa.int/
http://sci.esa.int/
http://sci.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/images/2012/11/esa_flag/12165344-1-eng-GB/ESA_Flag.jpg
http://www.esa.int/…/Solar_Orbiter_exploring_the_Sun_s_realm.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/1f/Solar_Orbiter_sunshield_lowered_into_LSS.jpg
http://www.enbio.eu/portals/0/Casestudies/solar-orbiter-thermal-ESA.gif
http://exploration.esa.int/science-e-media/img/96/Exomars_Rover_201403_orig.jpg
http://exploration.esa.int/science-e-media/img/1b/DSC03668.JPG
http://sci.esa.int/science-e-media/img/bf/Euclid_spacecraft_illustration_1.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/d0/Euclid_PLM_drawing_625w.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/d1/Euclid_PLM_interior_drawing_625w.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/9b/JUICE_artist-impression.jpg
http://www.space.com/images/i/000/034/034/iFF/athena-satellite-illustration.jpg?1383341459
http://www.redorbit.com/media/uploads/2014/06/Artist_s_impression_of_an_active_galaxy.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

19 komentářů ke článku “TOP5: Nejočekávanější evropské projekty”

  1. Petr Kasan napsal:

    TOP 5 je můj oblíbený seriál, díky za tento informacemi našlapaný díl!

  2. ptpc Redakce napsal:

    Pri misii Euclid nemá byť vo vete …stejně jako vliv temné energie formou slabého čočkování, … namiesto výrazu „energie“ výraz „hmoty“?

  3. Radoslav Packa napsal:

    ExoMars 2020 je obdivuhodná práca, práve pre ten 2m vrták. Informácia:“…se bude moci vykonat pouze jednou…“ je pre mňa obrovským prekvapením, skôr sklamaním. Nevedel som si dobre predstaviť ako to technici vymysleli a obdivoval som ich vynaliezavosť, škoda že sa to takto zjednodušilo.

  4. Spytihněv napsal:

    U roveru ExoMars – ten jediný pokus o nalezení stop života je docela nešťastný počet. Představme si, že opravdu najde jasné stopy života. Bude to poprask. Jenže stejně tak se ihned vyrojí hromada pochybností. Škoda, že nebude možno udělat ještě jeden nezávislý test. Aby se vyloučila možnost chyby přístroje (tedy především směrem ke skeptické části odborníků).

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Bohužel, tak je projekt nastaven. Ale opravdu nezávisím specialistům, kteří budou rozhodovat o tom, který vzorek tomuto testu podrobí.

    • Vojta napsal:

      Souhlasím, je to poněkud pochybné ať už něco najde nebo ne. Ideálně by přístroj měl být znovupoužitelný (což je velmi obtížně realizovatelné), v horším případě by jich muselo vozítko nést víc, což je zase náročné na hmotnost a prostor. Tohle by lidská posádka zvládala neporovnatelně lépe, i když náklady a riziko by byly strašně vysoké a problém kontaminace pozemskými mikroorganismy by se nedal dobře řešit. Robotika má pořád velmi výrazná omezení.

      • Kenny007 napsal:

        Chápu, že v případě byť falešného pozitivního výsledku se systém znehodnotí, ale proč nelze po výsledku negativním akci opakovat, to nechápu. Jdu si někam najít podrobnosti o přístrojích.

  5. Štěpán napsal:

    Stejně nás potěší, pokud …? -článek není dokončený
    Trošku mi tam chybí projek Lisa-ale o něm se tady už psalo
    Jinak článek super

  6. Spytihněv napsal:

    Pěkné připomenutí, na co se těšit v dalších letech. Pokud jde o Solar Orbiter a Solar Probe+, tak píšete o startu v jednom roce. Když jsem o nich četl naposledy, tak byl plán startu leden 2017 / červenec 2018. Takže došlo k posunu evropské sondy do dalšího roku? Kapitola sama o sobě je tepelný štít, na jehož výrobu se prý použije popel po spálení kostí…

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Aktuální termíny startů jsou: Solar Probe Plus – 31. července 2018, Solar Orbiter – říjen 2018

      • Spytihněv napsal:

        Díky za upřesnění. Zajímavé (ale pochopitelné) je, že obě startují ve stejném roce, ale Solar Probe+ bude cesta na pracovní dráhu trvat o čtyři roky déle. Sedm průletů kolem Venuše, to už nějaký čas zabere. A ta vzdálenost asi 6 mil. km od Slunce je opravdu extrémní. S tím určitě bude souviset i relativní rychlost pár set km/s. To se počítá vzhledem k Slunci nebo vzhledem k Zemi?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To nevím, ale tipoval bych to vůči Slunci. Ale jistý si nejsem.

      • Spytihněv napsal:

        Je obvyklé setkávat se s rychlostmi kosmických těles, ale málokdy je tam uvedeno, vzhledem z čemu to máme chápat. Mělo by to být standardní. Stejně jako u časů se vždy uvádí třeba UT nebo SELČ, tak i u rychlostí bych to zavedl automaticky. Třeba když sonda letí rychlostí 40 km/s je sice oslňující, ale bez toho dodatku neúplné.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        S tím plně souhlasím, po tomto „doplňujícím údaji“ (záměrně dávám do uvozovek), aby člověk pátral skoro s mikroskopem.

      • Vojta napsal:

        U heliocentrické dráhy nemá smysl uvádět rychlost vůči Zemi, ale jen vůči Slunci. Země sama má orbitální rychlost skoro 30 km/s (logicky vůči Slunci), takže vůči jiným tělesům na heliocentrické má rychlost proměnnou. Takové Voyagery (ty jsou sice na únikové dráze, ale platí pro ně totéž) mají v současné době rychlost vůči Slunci asi poloviční než sama Země, takže se v některých částech roku k Zemi dokonce přibližují (respektive spíš Země k nim).

      • Spytihněv napsal:

        To je jasný. Jde jen o to, aby to bylo přímo uvedeno u té které hodnoty. Aby v tom byl pořádek.

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.