TOP5: Hudba a kosmonautika

Po desetiměsíční pauze jsou tu opět dva letní měsíce prázdnin a s nimi se vrací i náš letní seriál TOP 5. Doufáme, že letošní témata Vás zaujmou stejně, jako ta loňská. Pro začátek se podíváme na spojení kosmonautiky a hudby. Na první pohled spolu tyto dva obory nesouvisí – kosmonautika je špičkový technický obor a hudba je umění. Přesto si ukážeme, že se oba směry dokáží protnout a posluchačům dokáží zprostředkovat nečekaný zážitek. V dnešním díle nebudou zástupci řazeni podle kvality, vždyť každému se líbí něco jiného – žebříček sestavíme podle roku vydání.

Gustav Brom

Gustav Brom
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

5) Gustav Brom – Pozdrav kosmonautovi
Začít nemůžeme ničím jiným, než jediným zástupcem českých luhů a hájů. Skladba je známá též pod názvem Pocta astronautovi, ale nejvíce lidí ji bude znát podle prvních slov „Dobrý den, majore Gagarine“. Její vznik byl doslova živelný – autor hudby Jaromír Hnilička a autor textu Pavel Pácl dokázali toto dílo vytvořit během dvou hodin ještě 12. dubna roku 1961, kdy se uskutečnila historická mise Vostoku 1. Prvním zpěvákem této skladby byl Gustav Brom, kterého doprovázel orchestr, jehož členem byl i trumpetista Jaromír Hnilička. A kdo může vznik písně popsat lépe, než sám Gustav Brom. Zde je jeho popis, který zachytil blog Jaroslaw.

… Ve středu 12. dubna dopoledne točíme v ostravském rozhlase a najednou přiletí Vlastík Pacl s novinou, že první kosmonaut prý právě lítá kolem zeměkoule! Natáčení se samozřejmě přerušilo a začala vzrušená debata, protože událost to přece jenom byla veliká, i když tím prvním byl Rus. No a do těch řečí se ozve režisér Przebinda: „A co tak místo kecání napsat o tom, páni muzikanti, písničku?“ Hodil rukavici a já ji hned zvedl: „Dones text a uvidíš!“ „Fajn, tak já jdu psát,“ kontroval Vlasta Pacl.

Než jsme se rozešli na oběd povídám: „Kluci, je dvanáct. Do dvou máme frekvenci. V jednu se sem vrátíme, a kdyby Vlasta ten text opravdu přinesl, něco s tím provedem.“ Jen co jsme odešli, Pacl se objevil ve studiu i s textem. Zastihl tam ještě Jardu Hniličku, který tím pádem už na oběd vůbec nešel, a než jsme se vrátili, měl melodii na papíře. Rozdal jsem klukům pár základních notiček a řekl jsem jim: „Pánové, jsme jazzmani, takže žádný velký štráchy. Dáme si to jako dixík, ten mají lidi nejradši.“ Kluci zaimprovizovali prvních šestnáct taktů a Jarka Veselá začala zpívat. Ale nebylo to ono, text ani melodie jí neseděly.

Zkusil to Jirka Vašíček, ale ten byl zase moc patetický. „Hergot, zpívejte to, jako že chceme lidem něco povědět … radostnou událost, nedramatizujte to!“ sprdnul jsem je. Przebinda s Paclem mě znovu z režie podšprajcli: „Ty jsi přece, Gustave, taky kdysi zpíval, tak jim ukaž, jak to má vypadat!“ „No prosím …, když myslíš!“ flekoval jsem. Šéf kapely se nesmí nikdy nechat zahnat do kouta! „Zahrajte chorus, já potom zazpívám celý refrén, vy přidáte šestnáct taktů jam, a já to od prostředka dozpívám do konce.“ Jednou jsme to přejeli a z režie se ozvalo: „Gusto, ohromný, to je ono! Ale prosím tě, musíme znovu! Ty tam totiž pořád zpíváš „Gagaríne“, to je skoro jako „margaríne“, to by byl průšvih! On se jmenuje GAGARIN!“ Tak jsme to sjeli repete – a za pět minut byli ze studia venku.

Vůbec jsme netušili, co bude následovat. Jaký šlágr jsme právě pustili do éteru! Tentýž večer jsme hráli k tanci na Černé louce. Najednou se tam objevily televizní auta a s nima režisér Havlíček s příkazem z Prahy: Okamžitě natočit s celým orchestrem! „Ty ses zbláznil!“ říkám mu. „Vždyť já ten text neumím zpaměti, nechte to na ráno!“ „To je vyloučeno, mám befél, že to musí být hotové ještě dnes. Tady za rohem je škola, přineseme sem tabuli, text na ní napíšem a postavíme ti ji za kameru.“ Tak se i stalo. Dnes je to běžná věc, ale tehdy to snad byl první případ použití primitivního čtecího zařízení v Československé televizi. Aspoň v té ostravské určitě …

O tři dny později vyšla skladba i na gramofonové desce a začala se šířit nejen po Československu, ale hrála se i v Sovětském svazu. Svým způsobem můžeme tuto skladbu považovat za průlomovou v oblasti vnímání tehdy novátorského jazzu v celém Východním bloku. Skladba v dalších letech žila vlastním životem a sám Pavel Pácl se po srpnové okupaci Československa zřekl autorských práv, protože se mu nelíbila politizace jeho díla, ale to už je jiná historie.

4) The Tornadoes – Telstar
Přesunujeme se do roku následujícího – 1962. Tehdy vydala britská kapela The Tornadoes instrumentální skladbu pojmenovanou Telstar. Název nebyl zvolen náhodně – Telstar označuje celou řadu telekomunikačních družic, ale právě první z nich, vypuštěný 10. července roku 1962 stál u zrodu této skladby, jejímž autorem je Joe Meek.

The Tornadoes

The Tornadoes
Zdroj: http://www.waybackattack.com/

Skladba měla vyjadřovat naději, kterou jí přináší komunikační družice. V dnešní době, kdy do vesmíru vysíláme i několik komunikačních satelitů za měsíc nám to už skoro vůbec nepřijde divné, ale před půl stoletím to bylo jinak. Celý svět byl najednou mnohem blíže, lidé prožívali technologický pokrok a cítili, že jeho prostřednictvím přijde lepší budoucnost. Hudební specialisté řadí skladbu Telstar do kolonky instrumentálního rocku, nebo též do kategorie space rock. Pro mnohé čtenáře bude překvapivé, že skladba stará více než 50 let dokáže znít přiměřeně moderně a svěže i dnes.

Po celém světě se prodalo na pět milionů kopií této skladby. Telstar byl v prosinci 1962 jedničkou americké hitparády Billboard Hot 100 a kraloval i v britském žebříčku UK Singles Chart. Skladba se v dalších letech dočkala mnoha předělávek – Sám Meek vydal ještě v roce 1962 vokální verzi pojmenovanou Magic Star (Kouzelná hvězda). Hravá melodie protkaná sci-fi nádechem nekonečnosti vesmíru inspirovala i další umělce. V roce 1963 jej v němčině pod názvem Irgendwann Erwacht Ein Neuer Tag (Někdy se zrodí nový den) nazpíval Camillo Felgen z Lucemburska.

V roce 1975 se ke skladbě Telstar vrátila samotná skupina The Tornadoes v původním složení, ve stejném roce se skladba dočkala i italské verze L’ingegner Giovanni e famiglia (Inženýr Giovanni a rodina). Činili se i Španělé – Alberto Cortez vydal verzi Magica Estrella (Kouzelná hvězda), verzí bylo samozřejmě ještě více, my náš výčet zakončíme francouzskou verzí Telstar – Une Étoile en Plein Jour.

3) Jean-Michel Jarre – Fourth Rendez-Vous
Přesouváme se v čase do roku 1986, kdy francouzský hudebník Jean-Michel Jarre vydává album Rendez-Vous ve stylu elektronické hudby, synthpopu a space music, které je silně inspirováno kosmonautikou. V případě tohoto interpreta bylo velmi složité rozhodnout, kterou konkrétní skladbu z tohoto alba do našeho výčtu zařadit.

Jean Michel Jarre

Jean Michel Jarre
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Hodně nadějně vypadala poslední píseň na albu – Latest Rendez-Vous (Ron’s Piece), jejíž část měl natočit astronaut Ron McNair na oběžné dráze. Na palubě raketoplánu Challenger byl i saxofon, jehož prostřednictvím měl vzniknout první klip ve stavu beztíže. Mise STS-51L se ovšem na oběžnou dráhu nikdy nedostala.

Nakonec jsem ale do našeho seriálu zařadil čtvrtou skladbu z alba nazvanou Fourth Rendez-Vous. Částečně je to proto, že má asi nejvýraznější hudební motiv ze všech a lidé ji podvědomě znají. Poslední kapkou, která převážila na stranu této skladby byl videoklip, který šikovně využívá pohledů na velké okamžiky kosmonautiky. Všechno začíná Kennedyho projevem o cestě člověka na Měsíc a pohled na startující Saturn V za úžasného hudebního doprovodu vyvolává nepopsatelné pocity. V samotném závěru se obrazem vracíme k nešťastnému startu Challengeru, který vzal život sedmi astronautům. I proto považuji tento klip za mimořádně povedený – je to jakási óda na kosmonautiku. Ukazuje její krásy, hrdost z objevování a posouvání hranic, ale zároveň je i citlivou pietou na památku padlých hrdinů.

2) Vangelis – Mythodea
A tady už se dostáváme téměř do moderní doby. Celý název této skladby, nebo spíše chorální symfonie je totiž Mythodea — Music for the NASA Mission: 2001 Mars Odyssey. Hudební mág řeckého původu se do paměti veřejnosti zapsal zejména nosným motivem z Dobytí ráje, nebo skladbou Chariots of Fire, ale na jeho kontě je i tato velmi povedená symfonie. Zajímavé je, že premiéru si (ještě jako Mythodia) odbyla již v roce 1993 v Athénách a dalších osm let se nikde nehrála. Sám Vangelis přiznává, že celou rozsáhlou symfonii dokázal vytvořit za zhruba hodinu.

Mythodea - strana B

Mythodea – strana B
Zdroj: http://www.vangelismovements.com/

V roce 2001 se ale Vangelis rozhodl, že koncert zopakuje na počest americké sondy Mars Odyssey, která byla v té době na cestě k Marsu. Koncert se uskutečnil v Aténách 28. června 2001, Vangelis obstarával syntetizéry a klávesy, o hudební podkres se staral Londýnský metropolitní orchestr, zpěv zajistily sopranistky Kathleen Battle a Jessye Norman, sbor pocházel z Řecké národní opery. Záznam z tohoto koncertu byl zveřejněn 23. října téhož roku, což bylo pouhý den před vstupem sondy Mars Odyssey na oběžnou dráhu Marsu.

Album se stalo jedničkou v Řecku, kde získalo dokonce platinovou desku. V roce 2002 byla Mythodea nominována v kategorii nejlepší instrumentální skladba v řeckých hudebních oceněních. Album bodovalo i v Portugalsku, kde se dostalo na druhé místo v prodejích, což stačilo na stříbrnou desku. O úspěchu můžeme hovořit i v Německu (76.) a Švýcarsku (75. nejprodávanější) a v obou zemích se Mythodea udržela v žebříčcích po dobu několika týdnů. Na níže přiloženém záznamu si můžete celou více než hodinovou symfonii přehrát a zároveň se kochat i vloženými materiály, které souvisí s průzkumem Marsu a sondou Mars Odyssey.

1) Chris Hadfield – Space Oddity
Na tohle si určitě pamatuje velká část našich čtenářů. Kanadský astronaut Chris Hadfield pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici na přelomu let 2012 a 2013, přičemž ve druhé polovině své mise dokonce velel 35. dlouhodobé expedici. Byl to právě on, kdo opravdu ve velkém začal využívat neskutečného potenciálu ISS a sociálních sítí pro popularizaci kosmonautiky. Během své kosmické mise se stal hvězdou internetu, protože dokázal lidem na zemi srozumitelně vysvětlit nejrůznější aspekty života ve vesmíru.

Chris Hadfield ukazuje chování vody ve stavu beztíže

Chris Hadfield ukazuje chování vody ve stavu beztíže
Zdroj: http://www.playrific.com/Chris Hadfield ukazuje chování vody ve stavu beztíže
Zdroj: http://www.playrific.com/

Svůj mistrovský kousek si ale nechal až na konec své mise. Na palubě ISS totiž natočil první vesmírný videoklip. Využil k tomu legendární skladbu Space Oddity od anglického hudebníka Davida Bowieho. Původní skladba vznikla již v roce 1969 a odrážela tehdejší atmosféru prosycenou probíhajícím programem Apollo a zároveň i filmem 2001: Vesmírná Odysea. Podle hudebních expertů leží Space Oddity na pomezí hned několika žánrů. Mísí se v ní Space rock, psychedelický folk a jsou v ní i znaky progresivního rocku.

Jisté ale je, že skladba o fiktivním astronautu „Major Tom“ kromě tisíců lidí zaujala i Chrise Hadfielda, který ji v roce 2013 zahrál na palubě ISS a oživil tak její slávu. Hadfield oproti originálu změnil několik slov, aby jeho verze více odpovídala aktuální situaci – objevuje se zde například využívání ruské lodi Sojuz a podobně. Když pak specialisté na Zemi do klipu doplnili působivé záběry z interiéru stanice, ale i úžasné pohledy na ubíhající Zemi, bylo jisté, že se zrodil fenomenální úspěch. Ostatně záběr na kytaru, která volně letí prázdným modulem je velmi působivý zážitek.

Náš první letošní díl seriálu TOP 5 je u konce a doufám, že se Vám alespoň trochu líbil. Budeme rádi, pokud svůj názor na kvalitu tohoto článku projevíte v hvězdičkovém hodnocení (pět hvězdiček znamená, že se Vám článek líbil, jedna hvězdička značí opak). Stejně tak budeme rádi, pokud nám napíšete své názory na tento díl do komentářů. Vynechali jsme nějakou Vaši oblíbenou skladbu, která souvisí s kosmonautikou? Napište nám o tom – zpětná vazba je pro nás velmi důležitá. V dalších dílech se už budeme kosmonautiky držet o poznání pevněji – namátkou pro Vás chystáme díly o speciálních palivech,  nejočekávanějších projektech dalších let, nebo o malých kosmických agenturách. Další díl TOP 5 vyjde na našem blogu opět v pátek.

Zdroje informací:
http://jaroslaw.blog.cz/
http://jaroslaw.blog.cz/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
http://www.csfd.cz/
https://en.wikipedia.org/
http://www.theverge.com/
http://www.techinsider.io/

Zdroje obrázků:
http://www.albanydailystar.com/…/listen-albert-einstein-s-space-gravitational-wave-music.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Gustav_brom.jpg
http://www.waybackattack.com/images/photo-tornadoes.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Jean-Michel_Jarre_Cannes_2016.jpg
http://www.vangelismovements.com/MythodeaFrontB.jpg
http://www.playrific.com/images/media/ytmisc24watercloth.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

50 komentářů ke článku “TOP5: Hudba a kosmonautika”

  1. Grejty napsal:

    Jediná vec, ktorej je mi ľúto v prvej spomínanej skladbe, že namiesto bieleho je spomínané červené víno. Biele by malo symboliku mieru a posolstva celého ľudstva. Samozrejme sa to ľahko konštatuje v roku 2016 od počítača. Skladba je to veľmi pekná.
    Ešte som si spomenul na jednu smutnú ale peknú populárnu pieseň zo Zlatej brány, na Slovensku notoricky známa. Stále pri nej mám husiu kožu a text, akokoľvek detský, považujem za fenomenálny. Skutočné umenie, domnievam sa, transcenduje od „primárnej témy“ k iným, a v tomto, veľmi jednoduchom, texte som našiel v niektorých životných situáciách súvislosť so životom, nenaplnenými láskami etc. A priton je to pieseň o kométe alebo meteorite pre deti.
    Kto nepozná, nech sa páči: https://www.youtube.com/watch?v=GJSztTy3mPc

  2. Jirka napsal:

    Zítra vstanu a opařím se čajem https://www.youtube.com/watch?v=Sw6FIoMDjdg najděte si 29:38 a srovnejte s Telstar videoklipem! https://www.youtube.com/watch?v=WPDvsLSnUGc

  3. Branislav Pecho napsal:

    Ja by som si tiež dovolil prispieť svojou troškou do mlyna. U nás nie veľmi známy Bluetech, album Spacehop Chronicles Vol.1
    Samozrejme, nadčasová hudba JMJ sa nedá opomenúť, aj keď si myslím, že už stagnuje… Veľmi sa mi páči klasická hudba v Sci-Fi žánri, nie som síce fanúšik Star Wars, ale v podaní symfonického orchestra je to neuveriteľný zážitok. A čo taký Kraftwerk?

  4. Ludek Pokluda napsal:

    Me tady uplne chybi Brian May, ktery je zaroven astronom a hudebnik.A jeho skladba 39′ ktera je o kosmonautovi a o jeho rocni cesty a navratu na Zem kde je o sto let vice… Relativita jak vysita…

  5. Zdenek napsal:

    Pohodovka od Foo fighters, taková rekapitulace misí apolla.

  6. hixaxon napsal:

    Fajn článek, díky. 🙂

    Již to tu bylo zmíněno, ale za mě má definitivně čestné místo album The Songs Of Distant Earth od Mike Oldfield.

    Hudba co napsal ke stejnojmenné knize známého autora A.C. Clarke (což je sice sci-fi, ale nikoli fantasy, stále v daném universu platí relativistická fyzika).

    Rozhodně stojí za poslech a přečtení.

    Moc dobře si vzpomínám, jak jsem si to album koupil, a místo školy jsem si jej šel domů poslechnout a měl jsem slzy dál než na krajíčku.

  7. Martin Gembec Administrátor napsal:

    Parádní na tomto tématu jsou ohlasy čtenářů. Mě se z aktuální tvorby líbí některé skladby z alba Planety, ale asi nejvíc pořád to Pluto. https://www.youtube.com/watch?v=j-LUQQ5bXWY

  8. endemit napsal:

    Něco o vesmíru z českých luhů.
    V. Neckář a Bacily – Planetárium

    https://www.youtube.com/watch?v=diFi-Ns27WM&list=PLJ37DF7p2seDYGdLJjI7gI7Fg5odjcekn

    a přímo z alba např. Meteor

  9. Pospíšil Redakce napsal:

    Top 5 kosmonautika a umění je vskutku dobrý nápad. Potěšily mně výběry skladeb na 1. i 5. místě.
    Utčiťe zajímavým by byl i další obor – malířství. Někteří astronauti se po návratu z Měsíce pustili do malování, nebo s sebou na palubu kosmických plavidel brali dílka jiných autorů, atd…

  10. František napsal:

    FYI – The Cassandra Complex – Lullaby For The First Baby Born In Outer Space (1991) – https://www.youtube.com/watch?v=UP8ruW1r19w

    Když už jsme u tohoto tématu těhotenství vesmíru – nebylo toto téma poprvé vážně (i když okrajově) zpracováno v IkariiXB1?

  11. Mave napsal:

    Na Google Play Music mají i obal singlu který není pojmenovaný Telstar, ale Telestar. Přitom stejná skladba. Kdoví jak to vzniklo….
    https://1drv.ms/i/s!AovVGRUi-lKKimGvZAmGS3tw35dr

  12. František napsal:

    A na začátku „Songs Of the Distant Earth“ zní čtení knihy Genesis posádkou Apollo 8, myslím…

  13. František napsal:

    Dušane,
    když už jsme o tohoto trochu odlehčeného tématu (i když původní Bowieho Space Oddity moc veselé není), co dát příště TOP 5 filmů s Vesmírnou tématikou (za mne vyhrává Apollo 13) a pak také TOP 5 největších smolařů (třeba Něljubov)

  14. otaznick napsal:

    Pro doplnění si dovolím vložit poctu Apollu od skupiny a-ha:
    https://www.youtube.com/watch?v=Awnhonto-8s
    Zajímavostí je i to, že to bylo natáčeno v lomu někde poblíž Prahy.

  15. František napsal:

    Za mně ovšem TOP 1 „Space Music“ je již legendární Jarreho album OXYGENE. když jsem to slyšel poprvé, němě jsem zíral, neboť v životě jsem takovou muziku neslyšel. Skvěle do kompozice vpravil i vůbec jeden z prvních čistě elektronickým hudebních nástrojů, který brzy bude slavit 100 let – Těremin…

  16. František napsal:

    Jinak k Jarreho Rendez-Vouz mám zajímavý, téměř mystický zážitek. Kdysi jsem si pouštěl nějaký výběr Jarreho skladeb a k tomu listoval monografií o malíři Hieronymu Boschovi a v okamžiku Rendez-Vouz 1 jsem byl na stránce s obrázkem „světla na konci tunelu“, kdy duše odcházejí do Ráje. Docvakla mi konsekvence s Challengerem, vyrazila husí kůže (i teď) a celý jsem se rozklepal.
    Jinak k Oldfieldovu „Songs Of the Distant Earth“ mám zase jiný zážitek – měl jsem to nastavené na Reply All a „pařil“ u toho DOOMa (myslím 1995 či 1996). Značně surrealistý několikahodinový zážitek…

  17. Milan Školuda napsal:

    Super… Ja by som za seba ešte pridal:

    https://www.youtube.com/watch?v=WBmVcKJSmYQ

    Síce to nesúvisí priamo s kozmonautikou, ale s astronómiou, ale je to tak perfektná skladba, že tu proste musí byť 😉

  18. Cateye napsal:

    Už chápu proč mi song o Gagarinovi tak často zní v hlavě a proč si ho občas zpívám ve sprše 😀 Je z něj opravdu cítit takové čisté a nekalkulované prvotní nadšení.

    Při zdejším čtení napínavých zpráv a výborných článků o vyvrcholení mise sondy New Horizons vždy poslouchám tuhle úžasnou hudbu, ke které mě mimochodem navedla jedna krásná a inteligentní slečna… 😉

  19. Vaca1 napsal:

    Jen si tu odložím.
    The World Outside My Window – Time Lapse of Earth from the ISS
    https://youtu.be/GOAEIMx39-w

  20. Amper napsal:

    Myslim ze prvni (chronologicky) melo byt Also sprach Zarathustra – Richard Strauss, 1896

    https://www.youtube.com/watch?v=o5bU7ibqGko

    Pokud nahodou nedejboze nekdo nepoznal tak je to ustredni melodie z 2001: Space Odysey.

    A proc u kosmonautiky – kdyz uz nic jineho tak je to nejznamejsi dilo vynalezce geostacionarni orbity. A hlavne – scifi bylo to co posouvalo a posouva kosmonautiku vpred.

    Napr. film https://www.youtube.com/watch?v=CaVLaD4vfBc inspiroval Von Brauna, odborneho poradce delal Oberth a kdyz clovek vidi treba vyvoz na rampu tak je to slusna predikce 😀

    ,

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Amper: sice hodně pozdě, ale přesto připojuju souhlas, ať se na mě nikdo nezlobí, byl to jeden z prvních filmů o astronautice a kosmonautice a dodnes zůstává skvělý, pomiňme teď ten psychedelický závěr. Proste Also sprach Zarathustra je pro mě vždy na prvním místě a k tomu otáčející se stanice a vycházející slunce.

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      K té predikci, Petr Tomek to ve své přednášce – Hrstka bláznů se sebevražednými sklony řekl jasně. Nejde o predikci, a ano, je to dejavu. Proč? Protože to stavěli ti samí lidi potom 😀 Nemůžu si to pustit v práci, ale tutově to je film Frau im Mond. A málem je za ten obrázek, co namalovali na jednu V-2 i zavřeli.

  21. Spytihněv napsal:

    Před časem tu někde proběhla diskuse na téma kosmonaut/astronaut s tím, že astronaut je americký výmysl a kosmonauti vpřed. No tak nevím. Název písně pana Broma je prakticky všude zmiňován o „astronautovi“ (ať už pozdrav nebo pocta), „kosmonauta“ mi vyhledávač na první pokus ani nevyhledal. Dá se předpokládat, že i u nás v roce vzniku skladby šlo o astronauta. Docela zajímavý detail.

    Jinak skladba je to samozřejmě velmi chytlavá, ale z hlavy mi ji vyrazil Jan Vyčítal svou vlastní verzí „Brý do den, jore marine Gaga“ 🙂

  22. Jiří Bašný napsal:

    Dobrý den,
    ze svého mládí si pamatuju tak z poloviny šedesátých let dvojici orchestrálek „Start Gemini“ a „Návrat Gemini“. Ještě bych je někde doma našel na klasickém cívce magnetofonu, dvoustopého, Sonet Duo:-)

  23. Jaroslav Alois napsal:

    Někde jsem slyšel orchestrálku “ Start Apolla „, tuším Olympic.

  24. Malky napsal:

    Super článek, díky za něj! Rád bych se podělil o pár svých oblíbených kousků.

    Zemlyane – Trava u Doma
    https://www.youtube.com/watch?v=yf1lY2QhD-0
    – hymna ruských kosmonautů

    Chris Hadfield – Jewel in the Night
    https://www.youtube.com/watch?v=YufsbE4-jmY
    – píseň, kterou Chris natočil na ISS ještě před Oddity s úžasným textem

    Public Service Broadcasting – Go!
    https://www.youtube.com/watch?v=BHIo6qwJarI
    – úžasný videoklip a tahle kapela má obrovský množství songů věnovaných kosmonautice

    We Lost The Sea – Departure Songs
    https://www.youtube.com/watch?v=051C0FiNX5U
    – „Toto album je věnováno lidem, kteří zemřeli pro dobro ostatních a pokrok lidské rasy.“ včetně dvou songů věnovaných Challengeru

    Mike Oldfield – Songs of Distant Earth
    https://www.youtube.com/watch?v=Dj6RPEC9WvI&list=PL093C6A08FA02234E
    – Soundtrack ke stejnojmenné knize od A. C. Clarkeho

    Cinesaurus – SpaceX Launch You Up
    https://www.youtube.com/watch?v=XYUDQh2RSbw

    Jamie XX – Gosh
    https://www.youtube.com/watch?v=WjNssEVlB6M
    – úžasný videoklip zobrazující terraformaci Marsu

  25. haluzarium napsal:

    U mňa vedie aktuálne ako No.1 Hudba v kozmonautike:
    https://youtu.be/iakPb_qmXr8?t=39s
    Ináč. Pri všetkej úcte ku Chrisovi a aj šéfredaktorovi – zostaviť rebríček takto:
    5.)Gustav Brom – Pozdrav kosmonautovi
    4.)The Tornadoes – Telstar
    3.)Jean-Michel Jarre – Fourth Rendez-Vous
    2.)Vangelis – Mythodea
    1.)Chris Hadfield – Space Oddity
    mi príde rovnako nekorektné ako odrátať najlepších raketových konštruktérov v štýle:
    L. Očenášek
    R. Goddard
    W. v Braun
    S. Koroľov
    D_Bowie (nick užívateľa xy fóra): …“začínal s papierovými vystrihovačkami modulu Apollo a rakety Sojuz, neskôr úspešne odtestoval niekoľko vodných rakiet, a teraz pripravuje raketku na pušný prach – a možno tam aj fukne nejakú kamerku k tomu“…
    Ch.H. spravil pre popularizáciu pobytu na ISS určite najviac čo mohol, ako pesničkár a spisovateľ motivačnej literatúry je určite tiež viac než skvelý, ale autorom a prvým interprétom Space Oddity je D.B…
    Len pre pripomenutie najoriginálnejšia verzia: (u mňa aj najlepšia)
    https://www.youtube.com/watch?v=D67kmFzSh_o

    … a s kozmonautikou ani tak nesúvisí, ale väčšinového čitateľa (a možno aj už spomenutého Frantu Modelára 🙂 tohto blogu iste poteší:

  26. Vítek napsal:

    Zrovna jsem si dohledal text originální verze Space Oddity a tam je fakt nějaký fiktivní major Tom 😀 Znal jsem jen verzi Chrise Hadfielda a myslel jsem si, že ten major Tom je narážka na Toma Marshburna z NASA, který byl při té misi Hadfieldovým kolegou ze stejného Sojuzu.

Napište komentář k Honza Jaroš

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.