Rok po průletu – 10 nečekaných objevů

Včera to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.

NASA v rámci ročního výroční průletu New Horizons kolem Pluta připravila článek, ve kterém vyjmenovala deset nejzásadnějších objevů, které nám sonda přinesla o této trpasličí planetě. Článek z webu NASA.gov nás zaujal, protože velmi trefně, stručně a přitom srozumitelně podává přehled o objevech sondy New Horizons. Těch deset bodů nás zaujalo natolik, že jsme se je rozhodli přeložit do češtiny i pro čtenáře, kteří si s angličtinou příliš netykají. Jakých je deset největších objevů sondy New Horizons u Pluta podle NASA?

  • Komplexnost Pluta a jeho satelitů je mnohem větší, než jsme čekali.
  • Úroveň současné aktivity na povrchu Pluta a čerstvost některých útvarů jsou jednoduše zarážející.
  • Atmosférické opary a nižší než předpokládané úrovně úniků z atmosféry převrátily vzhůru nohama všechny předprůletové modely.
  • Ohromný tektonický pruh na rovníku měsíce Charon naznačuje, že tento měsíc mohl mít v dávné minulosti podpovrchový vodní oceán. Další důkazy z Pluta naznačují, že tato trpasličí planeta má možná pod povrchem oceán kapalné vody i v této době!
  • Všechny měsíce Pluta mohou být časově datovány do stejného období – podle množství povrchových kráterů. To posiluje teorii, že vznikly společně při jedné dávné kolizi Pluta a jiného objektu Kuiperova pásu.
  • Charonova tmavá, načervenalá polární čepička je bezprecedentní jev v celé naší soustavě. Možná vznikla v důsledku atmosférických plynů, které opustily Pluto a zkondenzovaly na povrchu Charonu.
  • Rozsáhlá, tisíc kilometrů široká oblast ve tvaru srdce (neoficiálně zvaná Sputnik Planum) tvořená ztuhlým dusíkovým ledovcem, kterou New Horizons objevila, je největším ledovcem v celé Sluneční soustavě.
  • Na Plutu jsme odhalili výrazné změny v atmosférickém tlaku. Možná jsme objevili i důkazy toku, nebo koncentrace tekutých médií na povrchu Pluta. Něco podobného jsme zatím pozorovali jen na Zemi, Marsu a Titanu.
  • Je překvapivé, že New Horizons neobjevila žádné další malé měsíce než ty, o kterých se vědělo už před průletem.
  • Atmosféra na Plutu má modrý nádech – kdo by to čekal?

Sonda New Horizons momentálně odesílá data z loňského průletu a připravuje se na 1. ledna 2019, kdy proletí kolem dalšího cíle své cesty – asteroidu označovaného 2014 MU69. Půjde o nejvzdálenější objekt od Slunce, který lidská sonda prozkoumá. Už nyní je jasné, že se o něm díky sondě New Horizons dozvíme mnoho zajímavých informací.

Vzájemná poloha sondy New Horzins, trpasličí planety Pluto a asteroidu 2014 MU69 zachycená 13. července 2016

Vzájemná poloha sondy New Horzins, trpasličí planety Pluto a asteroidu 2014 MU69 zachycená 13. července 2016
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…NH-Pluto-Norgay-Hillary-Mountains-2050714.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/…/w1080-h530-no/NHJuly1316.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


24 komentářů ke článku “Rok po průletu – 10 nečekaných objevů”

  1. Štěpán napsal:

    Je tam napsáno dvakrát deset v jedné větě. Tak před vypsanými body

  2. Štěpán napsal:

    A taky mě zaujal poslední bod-co znamená, zpe má modrý opar? Na co naráží věta-kdo to čekal? díky za článek

    • Dušan Majer napsal:

      Je tam uvedeno: „Atmosféra na Plutu má modrý nádech – kdo by to čekal?“ Myslím, že je to srozumitelné a není tam potřeba nic měnit.

      • Štěpán napsal:

        Co dělá ten modrý nádech? Kyslík?

        • Dušan Majer napsal:

          Spíše jde o výsledky reakcí metanu s dusíkem, kdy vlivem záření vznikají drobné částečky o velikosti sazí. Na nich se pak lámou sluneční paprsky.

      • vedator napsal:

        Modry nadych ma atmosfera Pluta, ked ju pozorujeme za telesom. Neznamena to automaticky, ze ak by sme stali na povrchu Pluta, tak by atmosfera bola modra (ako na Zemi) 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Je pravděpodobné, že bychom minimálně lehce modrý nádech viděli.

        • Petr Scheirich napsal:

          Dušane, já se tedy ztotožňuju s tím, co píše vedator. Pro příklad není třeba chodit „daleko“: barvu atmosféry Titanu ovlivňují taky především aerosoly tholinů (které vznikají v Titanově atmosféře stejným způsobem jako u Pluta – rozkladem molekul dusíku a metanu a opětovným slučováním radikálů). Snímků atmosféry Titanu ze sondy Cassini je přehršel, ale pro účely srovnání jsou nejlepší ty v podobné geometrii jako snímek atmosféry Pluta – v protisvětle.
          Tady je jeden z nich:
          https://lightsinthedark.files.wordpress.com/2014/04/titan-rgb-4-7-14.jpg

          Barva nejsvrchnějšíchs vrstev je dána tím, které vlnové délky se pohltí/rozptýlí a které projdou. Stejně jako u Pluta i Titanovou atmosférou prochází především modrá. Ovšem pokud se díváme dolů – dovnitř atmosféry (nebo z povrchu směrem nahoru, což je ekvivalentní), pak barvu atmosféry určuje nikoliv světlo procházející, ale to, které atmosféra směrem k nám rozptýlí. Na obrázku z Titanu je dobře vidět, že jeho atmosféra rozptyluje především hnědou. Srovnávat řidoučkou atmosféru Pluta s hustou atmosférou Titanu je samozřejmě hodně odvážné, ale chemicky jsou velice podobné. Proto pokud bychom z povrchu Pluta vůbec viděli nějakou barvu atmosféry (já si spíš myslím, že ne), tak bude mít lehce hnědavý nádech.

  3. Spytihněv napsal:

    Díky za toto shrnutí. Pluto nás zavalilo tolika překvapeními, že byl problém to vše usledovat 🙂 Co 2014 MU69? Jsou už nějaké známky ochoty tento objekt normálně pojmenovat? Myslím, že by to bylo vhodné.

  4. Jaroslav Alois napsal:

    Škoda že na stránce NASA není odpočet času a vzdálenosti ke KBO.
    Po příletu ke KBO si NASA udělá poslední “ zářez na pažbě“ – ke všem tělesům Sluneční soustavy, kromě Měsíce“ doletěly v provozuschopném stavu její sondy jako první v historii.

    • Spytihněv napsal:

      No řekněme si na rovinu, že mimo Mars a Venuši nebyl tento „závod“ nijak náročný a „soupeř“ byl již velmi, ale opravdu velmi hendikepován 🙂

    • Petr Scheirich napsal:

      Pluto patří taky do Kuiperova pásu, takže je taky KBO ;-).

      • ptpc napsal:

        Veľmi trefné…

      • Jaroslav Alois napsal:

        Jediná sonda, která doletěla k Plutu byla koncipována a stavěna jako sonda k deváté planetě Sluneční soustavy a následně k nějakému KBO. V době jejího startu bylo Pluto stále planetou, situace se změnila až v průběhu letu sondy, avšak Pluto ani po změně kategorienení v žádném případě KBO, ale “ trpasličí planeta “ stejně jako příkladně Ceres. Označení KBO platí pro tělesa, která nejsou “ trpasličími planetami „.

        • Spytihněv napsal:

          KBO není kategorie objektu podle nějakých fyzikálních charakteristik, ale podle dráhy. Jde o „Objekt Kuiperova pásu“, což je podmnožina Transneptunických těles. Podle mého názoru je tedy Pluto trpasličí planeta a současně KBO, resp. TNO. Podobně hypotetická planeta Devítka nebo trpasličí planety Eris, Makemake atd.

        • Petr Scheirich napsal:

          Je to tak, jak píše Spytihněv. Od té doby, co víme, že existuje nějaký Kuiperův pás, považujeme Pluto za jeho největšího (známého) zástupce. Bez ohledu na to, jestli jsme mu říkali/říkáme planeta nebo trpasličí planeta. Podobně Ceres zůstal největším tělesem hlavního pásu i poté, co byl klasifikován jako trpasličí planeta.

  5. ptpc napsal:

    Ja osobne by som dal na prvé miesto tú skutočnosť s tým počtom mesiacov Pluta. Kedže sme z pozemských pozorovaní Pluta vedeli o jeho niekoľkých mesiacoch bolo vysoko nepravdepodobné že by sa nemali nájsť nové mesiace planéty(aj keď trpasličej) pri prvom prelete sondy okolo. A predsa sa to stalo…

    • Spytihněv napsal:

      Pravda. Před průletem se vyskytovaly obavy ze střetu s nějakým dalším měsícem, který ještě neznáme.

  6. Adhara napsal:

    Ehm, nevolá sa to „srdce“ Tombaugh Regio a nie Sputnik Planum?

    Ale vďaka za článok, aspoň mi žiadny významný objav neunikol…

Zanechte komentář