Předposlední exemplář staré dobré Delty II

Na Vandenbergově základně v Kalifornii začali technici v těchto dnech sestavovat raketu Delta II. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, ale v tomto případě jde o předposlední exemplář tohoto nosiče, který vznikne. Start s meteorologickou družicí je sice naplánován až na leden příštího roku, ale přípravy už začaly. Úkolem techniků je v průběhu dvou týdnů postupně spojit první stupeň, mezistupeň, devět urychlovacích boků na tuhá paliva a horní stupeň. Pod jejich rukama tak na rampě LC 2-West vznikne raketa v konfiguraci 7920.

V pondělí 11. července začaly práce na přípravách prvního stupně, který bude (stejně jako zbytek rakety) až do startu chráněný posuvnou montážní věží, která obejme celý nosič a ochrání jej před negativními vlivy počasí. Technici museli v první řadě zvednout první stupeň a vztyčit jej s pomocí zvedáků na mobilní obslužné věži do vertikální polohy. První stupeň měří na výšku 26 metrů a v průměru měří dva a půl metru.

V úterý, tedy 12. července byl k prvnímu stupni připojen válcový mezistupeň. Na kosmodromu se už nachází všechny potřebné díly, přičemž urychlovací bloky na tuhá paliva ze společnosti Orbital ATK byly na kosmodrom přepraveny již vloni. S jejich připojením ke zbytku rakety se počítá mezi 19. a 27. červencem. O dva dny později by se k zárodku nosiče měl připojit i horní stupeň, čímž bude základní stavba rakety dokončena.

Archivní snímky ze sestavování rakety Delta II

Archivní snímky ze sestavování rakety Delta II
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Raketa Delta II disponuje na prvním stupni motorem Aerojet Rocketdyne RS-27A, který spaluje kapalný kyslík a speciální letecký petrolej. Při startu se zažehne šest urychlovacích bloků na tuhá paliva, takže sestava dosáhne tahu 340 tun. Zbývající tři urychlovací bloky se zapalují minutu po startu. Horní stupeň rakety Delta II pohání motor Aerojet Rocketdyne AJ10-118K, který spaluje hypergolické pohonné látky. Jeho první zážeh usadí náklad na parkovací dráze a další zážehy pak dosáhnou finální oběžné dráhy.

Předposlední start rakety Delta II je zatím naplánován na 20. ledna 2017, konkrétně by k zážehu motorů mělo dojít v 10:47 SEČ. Nákladem bude meteorologická družice JPSS (Joint Polar Satellite System), což je společný projekt mezi NASA, která zajistila výrobu družice, vědeckých přístrojů a rakety a meteorologickou agenturou NOAA, která bude satelit provozovat.

Družice JPSS

Družice JPSS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Satelit JPSS bude kolem Země obíhat ve výšce 820 kilometrů, přičemž dráha bude vůči rovníku skloněná o 98,7°. Na palubě najdeme pět sad senzorů, které zmapují dvakrát za den celou planetu. Satelit poskytne informace v podobě fotek, teplot atmosféry a vlhkostních profilů, zaměří se také na měření úrovně ozonu, nebo na úroveň odraženého slunečního záření od povrchu. Sonda bude tyto hodnoty mapovat nejen nad pevninou, ale i nad oceány. Tyto informace budou zahrnuty do numerických výpočetních modelů, které umožňují vytvářet předpověď počasí, ale slouží i k monitorování změn klimatu.

Až se satelit JPSS dostane na oběžnou dráhu, bude oficiálně přejmenován na NOAA-20, přičemž jeho plánovaná životnost je očekávána na sedm let. Samotná družice je z hlediska technického návrhu i určení nástupcem stále fungujícího satelitu Suomi NPP, který startoval na raketě Delta II v roce 2011. Tento nosič má za sebou velmi bohatou a úspěšnou historii. Delta II startovala již 153×, přičemž selhala pouze ve dvou případech. Její premiéra přišla už v únoru roku 1989 a do roku 1997 zaznamenala sérii 98 startů bez havárie.

Družice JPSS

Družice JPSS
Zdroj: http://spacenews.com/

Delta II byla po dlouhé roky spojena především s vynášením navigačních družic systému GPS, ale startovaly na ní i vědecké projekty. Satelit JPSS bude již 53. případem, kdy NASA využije služeb rakety Delta II. Z těch nejslavnějších misí, které tento spolehlivý nosič dopravil do vesmíru, můžeme jmenovat třeba marsovská vozítka SpiritOpportunity, hledače exoplanet – dalekohled Kepler, nebo sondy Dawn či MESSENGER.

Delta II 7920 na startovní rampě s družicí Gravity Probe B

Delta II 7920 na startovní rampě s družicí Gravity Probe B
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Nad Deltou II se začaly stahovat černé mraky v roce 2009, když největší odběratel jejích startů, americké letectvo, oznámil odklon od raket Delta II s tím, že nové navigační družice GPS budou vynášet silnější rakety Atlas V a Delta IV. Po ztrátě největšího odběratele přestala mít Delta II široké využití, ubylo i jiných zakázek. Najednou nebyly k dispozici skoro žádné zakázky na míru této rakety.

Postupně se ukázalo, že Delty II ukončí svůj provoz. Společnost United Launch Alliance, zodpovědná za jejich provoz, začala již před lety zavírat výrobní linky produkující jednotlivé díly těchto raket. Po vynesení JPSS bude už na Deltu II čekat jediná mise – vynesení satelitu ICESat 2 vybaveného laserovým výškoměrem. Tento satelit pod hlavičkou NASA by se měl do vesmíru vydat v průběhu roku 2017.

Podle informací ze společnosti ULA zbydou ve skladech díly, ze kterých by se dala sestavit ještě jedna Delta II. Pro její sestavení a start ale chybí zákazník, který by využil její nosnost. Firma si proto pohrává s myšlenkou, že raketu nechá sestavit a vystaví ji jako muzejní exponát, který bude připomínat slavnou éru těchto nosičů.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/Thor_XLT_first_stage_of_an_Delta_II_7925_rocket.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/07/d2stacking-sequence.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/07/jpss1.jpg
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2014/11/JPSS_Ball4X3.jpg
https://upload.wikimedia.org/…SLC-2W_at_VAFB_with_Gravity_Probe_B.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “Předposlední exemplář staré dobré Delty II”

  1. Samo napsal:

    Používa to zapaľovanie urýchľovacích stupňov za letu aj nejaký iný nosič okrem Delty II?

  2. Jaroslav Alois napsal:

    Prababičkou celé řady nosičů Delta byla balistická raketa středního doletu Thor, která byla v kosmonautice použita poprvé v létě roku 1958, v kombinaci s horními stupni rakety Vanguard vynesla první těleso mimo LEO, americkou sondu Pioneer-1 o váze pouhých 38 kg na tehdy rekordních 120 tis. km od Země.

    • Spytihněv napsal:

      Já myslím, že raketa Thor byla poprvé použita v srpnu 1958, ale vynesla první Pioneer jen do výšky 16 km a poté explodovala. Vámi zmiňovaný první let mimo LEO byl až její druhá mise v říjnu toho roku (s identickým Pioneerem 1).

    • Racek napsal:

      Na tehdejší dobu to byla velmi sofistikovaná sonda, dokonce se počítalo s pokusem o satelit Měsíce a měla též cosi jako kameru.. No, raketa holt nepracovala dle předpokladů a ani pokus využít motor sondy pro pokus o umístění na oběžnpu dráhu Země se nepodařil.. Moc mi to tehdy mrzelo, jak si vzpomínám. No, holt ne vždy to napoprvé vyjde, že ano. Nakonec jakž takž úspěšný americký pokus s Pioneerem 4 uskutečnila raketa na bázi konkurenčního Jupiteru.

Napište komentář k Daniel Heřt

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.