Jak přistane Rosetta na kometě?

Září bude nabité událostmi – odstartuje americká sonda OSIRIS-REx, SpaceX oznámí plány pro lety k Marsu a sonda Rosetta ukončí svou historickou misi. Již dříve jsme Vás informovali o tom, že 30. září dosedne na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, nyní se postupně objevují další informace, které s tímto tématem souvisí. Jelikož Evropské kosmické agentuře hodně záleží na tom, aby zbytečně neznečišťovala kosmická tělesa, provede Rosetta poslední motorický zážeh, který ji navede vstříc povrchu 12 hodin před dosednutím – tím se zabrání kontaminaci jádra spalinami z trysek.

K dosednutí by mělo dojít při rychlosti zhruba půl metru za sekundu, což je rychlost srovnatelná s tou, kterou mělo Philae při svém přistání. Jelikož Rosetta disponuje solárními panely s rozpětím 32 metrů, vlivem setrvačnosti dojde při dosednutí k jejich polámání. Rosetta disponuje i anténou , která se otáčí směrem na Zemi a odesílají se přes ni data.

Technici ale nechtějí nic riskovat. Existuje možnost, že by Rosetta mohla náhodou dosednout tak, že by anténa mířila k Zemi. Tím by ESA riskovala, že by sonda mohla pořád vysílat a tím zbytečně rušit komunikaci s jinými misemi v hlubokém vesmíru. Než aby technici řešili tuto situaci až nastane a riskovali nečekané reakce třeba i poškozené sondy, rozhodli se, že před zánikem pošlou na Rosettu nové řídící pokyny, které po dosednutí elektronicky vyřadí její komunikační systém.

Sonda by měla na Zemi poslat detailní fotky z přibližovací fáze, které by mohly mít rozlišení v řádu centimetrů. Jelikož má jádro velmi nepravidelný tvar, bude se jen těžko předem určovat přistávací oblast – technici by ale sondu rádi posadili do oblasti Agilkia, kam mělo původně přistát pouzdro Philae.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/Rosetta_arrives_at_comet_node_full_image_2.jpg

Jak přistane Rosetta na kometě?, 2.5 out of 5 based on 31 ratings
Pin It
(Visited 1 711 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (31 votes cast)
(Visited 1 711 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Jak přistane Rosetta na kometě?”

  1. hdjabsb napsal:

    Wow, bolo by super keby pri zostupe vidime detailne zabery Philae 😮

  2. Spytihněv napsal:

    „Uspat“ Rosettu před zřejmě celkem devastujícím dopadem (aby se poškozená netrápila) se mi zdá velmi na místě a jde o „humánní“ počin směrem k této extrémně zasloužilé sondě.

    Z technického hlediska mi to ale připadá zbytečné. Obří solární panely půjdou do háje a už toho moc nenabijí a baterie se definitivně vybije za jak dlouho? Takže bych se nějakého rušení signálu dalších sond nebál. Na druhou stranu pokud jde o jednoduchý úkon a až do dosednutí se vysílat bude, není to nic proti ničemu.

    • Dušan Majer napsal:

      Ono jde spíš o to, že raději vyřeší všechno předem, dokud vědí, že sonda funguje, než aby po přistání komunikovali se sondou, která třeba přistání nějak přežije, ale některé systémy už mohou být nepoužitelné.

      • Spytihněv napsal:

        Komunikace z povrchu by možná měla smysl, kdyby existovala možnost přinést záběry i odtamtud (na takovou blízkost ale hádám není kamera stavěna). Nebo pro zpřesnění dráhy jádra (což asi taky není potřeba). Každopádně by to bylo na náhodu.

    • Honza napsal:

      Z technického pohledu je absurdní ještě funkční stroj bezdůvodně rozflakat o kometu. Mohli ji zastavit pár set metru nad povrchem a fotit a měřit a zbytek nechat na Newtonovi a osudu. Možná by to uz nic navíc nepřineslo, ale možná taky jo. A o tom je prava věda a objevování, využít všechno a prolezt každou, i zdánlivě slepou uličku.

      • Dušan Majer napsal:

        Sonda už má téměř prázdné nádrže, jádro se vzdaluje od slunce, další vzdálení za oběžnou dráhu Jupitera už sonda nepřežije. Jádro komety jsme zkoumali dva roky z jeho oběžné dráhy – ať už z dálky 200 km, nebo jen z pár kilometrů. Pravděpodobnost, že bychom tam něco nového objevili se limitně blíží nule.

        • Honza napsal:

          Pravděpodobnost objevení Philae – 10%
          Pravděpodobnost objevu struktur s nečekaným složením – 1%
          Pravděpodobnost nalezení opuštěné sondy mimozemšťanů – ->0%

          Dobrý pocit, že to aspoň zkusíte – k nezaplacení 🙂

  3. Honza napsal:

    V první chvíli jsem si myslel, že je to vtip. Sonda vypne motory 12h před dosednutim, aby nedošlo ke kontaminaci jádra. Tohle opravdu někdo myslí vážně? Jestli jsou v ESA na jakékoliv pozici experti, kteří něco takového jsou schopni vymyslet, tak me udivuje, že tam vůbec doleteli a celkem úspěšně „ztroskotali“.

    • Dušan Majer napsal:

      Berte to logicky – jde o to udělat zánik satelitu co nejšetrnější. Ten zánik proběhne tak jako tak, je tedy fér se pokusit udělat jej co nejšetrněji.

      • Honza napsal:

        Já to přece beru logicky. Naplánovali „přistání“, při kterém se sonda skoro jistě poškodí a velmi pravděpodobně i rozláme na několik kusů. Každý ten kus bude mít dostatečnou rychlost na několik odrazů od povrchu, stejně jako měl Philae. Výsledkem bude kometa „posetá“ troskami. Vlivem intenzivního záření a aktivních procesů na kometě při přiblížení ke slunci dojde časem k degradaci a rozkladu materiálů sondy a úniku zbylých plynů a kapalin. To je podle vás šetrný zánik?

        A vůbec, pro koho chceme zachovávat „čistou“ kometu. Plánuje se snad další průzkum, vadilo by to teoreticky nějaké budoucí těžbě? Nebo je to jenom víra bez nějakého rozumného důvodu?

        • Dušan Majer napsal:

          Nejde o to, zda to za šetrný přístup považuji já, nebo Vy, ale odborníci z ESA. Já jejich postoj chápu, že se snaží být pokud možno co nejšetrnější – bez ohledu na to, zda k této kometě ještě někdy co poletí. Nemyslím si, že by destrukce byla tak ničivá, jak píšete. Solární panely se sice zlomí, ale myslím si, že by odlétly od zbytku. Polámané budou, ale myslím, že budou držet pohromadě.

        • Honza napsal:

          Už z principu je celkem jedno, jak tam s tou sondou fláknete, kolikrát se odrazí a co z ní všechno upadne. Žádný člověk se to už stejně nikdy nedoví. Nikomu to nikdy vadit nebude. Klidně ji mohli nechat dosloužit „nad povrchem“.

          Jasné je jedině to, že nejpozději za pár milionů let z té sondy bude tak jako tak jen prach který zmizí v ohonu komety.

          Používat argument kalibru „kontaminace“ je vhodné snad jednině pro církev. Od té nikdo nečeká, že bude používat fakta a logiku. U ESA mě to celkem překvapilo, i když by asi nemělo…

    • Machi napsal:

      Tady nejde nejspíš o znečištění komety, ale o „znečištění“ měření spektrometry, které bude určitě probíhat během přibližování ke kometě.
      Vědci chtějí měřit složení kometární atmosféry a ne složení paliva Rosetty.

  4. Petr Scheirich napsal:

    Pánové Honzo a Spytihněve, přečtete si ten článek prosím ještě jednou. Sonda dopadne na povrch komety rychlostí zhruba půl metru za sekundu. To je zhruba rychlost, jakou dopadne těleso, když ho na Zemi pustíte z výšky 2 cm (ano, čtete dobře, 2 CENTIMETRŮ). (Další věcí je pak váha sondy. Pokud bychom ji na Zemi pustili z výšky 2 cm a ona dopadla shodou okolností na solární panel, tak se tento pochopitelně vahou sondy odlomí. Na kometě ovšem celá sonda váží asi 15 deka).

    Právě z toho důvodu je zde velmi oprávněná obava, že sonda zůstane po dopadu funkční a bude vysílat – nejspíš kamsi nazdařbůh. O nějakém povrchu pokrytém troskami absolutně nemůže být řeč.

    K poznámce „Mohli ji zastavit pár set metru nad povrchem a fotit a měřit a zbytek nechat na Newtonovi a osudu“: Vzhledem k tomu, jak malý „štulec“ motory sondě při tom finálním navedení udělí, moc se to od tohoto návrhu lišit nebude. Když si spočtete, jakou rychlostí na povrch by dopadla sonda, kterou bychom zastavili ve výšce 150 m a nechali ji padat volným pádem, vyjde vám (překvapení!) půl metru za sekundu.

    • Spytihněv napsal:

      Pokud tedy po dopadu zůstanou solární panely funkční, tak zde jakási hrozba dlouhodobého vysílání někam do pryč určitě je (vzpomeňme výdrž Opportunity). Ale pokud by po dopadu již nabíjet schopné nebyly, tak to možné vysílání každopádně dlouho trvat nebude. Nic jsem proti uložení na povrch nenamítal, jen nadhodil otázku nutnosti vypnutí v případě vyřazení panelů (ale pokud to není složitý úkon, tak proč ne).

Zanechte komentář