Velká čínská premiéra snad už tento víkend

Nový kosmodrom se neotevírá každý den, pokaždé jde o velkou událost v rámci celého roku. Letos tomu ale osud chtěl, aby se v roce 2016 otevřely rovnou dva nové kosmodromy. Zatímco ruská brána do vesmíru, tedy kosmodrom Vostočnyj už má svou premiéru za sebou, jeho čínský protějšek Wenčang na ostrově Hainan na první start čeká. Ale podle všeho by se nemělo čekat dlouho – k premiérovému startu by mělo dojít v sobotu 25. června ve 13:30 našeho času. A bude to velká podívaná – premiéra totiž nečeká jen samotný kosmodrom, ale i použitou nosnou raketu Dlouhý pochod 7.

Převoz dílů rakety Dlouhý pochod 7

Převoz dílů rakety Dlouhý pochod 7
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Aby toho nebylo málo, tak nákladem při tomto startu bude testovací kabina pro novou čínskou pilotovanou loď. To už je dost důvodů pro to, abychom tento start shledali mimořádně zajímavým. Jednotlivé díly nové čínské rakety opustily 8. května čínský přístav Tianjin (počeštěně Tchien-ťin) a zamířily k jihu na ostrov Hainan (počeštěně Chjan-nan), který leží v jihočínském moři. 14. května už byla zásilka na místě a technici mohli zahájit sestavování prvního letového exempláře.

Pro Čínu je premiéra Dlouhého pochodu 7 (Čhang-čeng-7) důležitým krokem vpřed. Nasazení tohoto nosiče je součástí dlouhodobé strategie opustit současnou flotilu raket, které potřebují toxické palivo na bázi hydrazinu a oxidu dusičitého. Nové čínské rakety spalují ekologicky mnohem šetrnější letecký petrolejkapalný kyslík.

Ostrý vývoz rakety Dlouhý pochod 7 na startovní rampu

Ostrý vývoz rakety Dlouhý pochod 7 na startovní rampu
Zdroj: https://i.imgur.com

První zástupce nové generace čínských nosičů se představil už vloni v září – lehkotonážní raketa Dlouhý pochod 6 měla za úkol především otestovat raketový motor YF-100. Letošní rok je pro čínský kosmický program opravdu nabitý – kromě premiéry nového kosmodromu Wenčang a středně silné rakety Čhang čeng 7 nás ještě na konci roku čeká premiéra těžkého nosiče Čchang čeng 5. „Pětka“dokáže na nízkou oběžnou dráhu dopravit až 25 tun nákladu a při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární si poradí se 14 tunami. Tyto výkony budou Čchang čeng 5 řadit mezi nejsilnější rakety současnosti po bok Ariane 5, Delty IV Heavy, nebo Protonu.

Vývoj rakety Čhang čeng 7 začal oficiálně v roce 2011. Nosič je vysoký 53 metrů, disponuje čtyřmi urychlovacími bloky a dvěma klasickými raketovými stupni. Urychlovací bloky mají průměr 2,25 metru, a jeden motor YF-100 poskytuje tah 1200 kN na hladině moře. Centrální stupeň má o jeden metr větší průměr a najdeme na něm dva motory YF-100. Druhý stupeň má opět průměr 3,35 metru a pohání jej čtyři slabší motory YF-115.

Raketa Dlouhý pochod 7

Raketa Dlouhý pochod 7
Zdroj: https://i.imgur.com

Plně natankovaná raketa váží 594 tun, přičemž je schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu 13,5 tuny nákladu a při letu na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů je to 5,5 tuny. Za zmínku stojí, že raketa musela dostat do vínku i speciální počítače a další komponenty odolávající vlhkosti. Ostrov Hainan totiž leží v tropickém pásmu s vysokou vzdušnou vlhkostí – ostatní čínská kosmodromy najdeme v pouštích, kde je vlhkost mnohem menší.

Výhody nového čínského kosmodromu Wenčang můžeme shrnout do dvou hlavních směrů. Ten první nás napadne hned, jakmile se podíváme na mapu Ostrov Hainan leží jen na 19. rovnoběžce, takže má k rovníku mnohem blíže, než ostatní čínské kosmodromy. Čím blíže rovníku raketa startuje, tím více jí pomáhá zemská rotace. Navíc při vynášení družic určených pro geostacionární dráhu je potřeba eliminovat menší sklon dráhy.

Druhým plusem nového kosmodromu je samotný fakt, že stojí na ostrově. Vyhořelé stupně raket budou dopadat do oceánu, takže nebude hrozit, že by docházelo k bombardování vesnic celými vyhořelými stupni nebo jejich motory. Čína má s Wenčangem velké plány – startovat by odsud měly i meziplanetární mise včetně projektu Chang’e-5, který má přistát na Měsíci, odebrat z něj vzorky a vrátit je na Zemi – s touto misí se počítá nejdříve na příští rok, ale spíše 2018. Ostatní kosmodromy bude Čína využívat i nadále – především pro starty s lidskými posádkami, nebo pro lety na polární dráhy.

Integrace nákladu pro premiérovou misi rakety Dlouhý pochod 7

Integrace nákladu pro premiérovou misi rakety Dlouhý pochod 7
Zdroj: https://i.imgur.com

Ale zpátky k aktuální misi. Jejím prvořadým úkolem bude důkladně ověřit chování nové rakety za podmínek skutečného letu, ale kromě toho vynese i užitečný náklad. Jde o zmenšenou verzi (bez bližších informací o použitém měřítku) návratové kabiny, kterou by mohla Čína v budoucnu používat pro lety s posádkou.

Samotná raketa Dlouhý pochod 7 by měla v příštích letech především dopravovat na oběžnou dráhu nové zásobovací lodě označované jako Tiančou. Stanice Tiangong-2 by měla být vypuštěna letos v září (pomocí rakety Dlouhý pochod 2F) a v říjnu k ní mají vyrazit dva tajkonauti v lodi Šenčou-11. Půjde o první čínský pilotovaný let od roku 2013. Ti by zde měli zůstat 30 dní, což bude historicky nejdelší čínská vesmírná mise.

Ke stanici Tiangong-2 by měl dorazit i první zástupce lodi Tiančou – ta bude nepilotovaná a jejím úkolem bude dopravovat na stanici zásoby a palivo. Půjde tedy o čínskou obdobu ruské lodi Progress. Jelikož se s těmito loděmi počítá i u příštích kosmických stanic i po roce 2020, bude mít raketa Dlouhý pochod 7 o práci postaráno.

Jak jsme zmiňovali již v tomto článku, kosmická loď Tiančou je v podstatě jen drobně upravený stroj odvozený od první čínské stanice Tiangong-1. jelikož Tiangong-2 vychází ze svého předchůdce, setkají se na oběžné dráze dvě velmi podobná tělesa – zásobovací loď Tiančou a stanice Tiangong-2.

Plánované setkání na oběžné dráze - Tiangong 2 a Tiančou 1

Plánované setkání na oběžné dráze – Tiangong 2 a Tiančou 1
Zdroj: https://i.imgur.com

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://sinodefence.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/lm7_model.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/1279507.jpg
https://i.imgur.com/KkahbKK.jpg
https://i.imgur.com/dchAFK0.jpg
https://i.imgur.com/DDGnAbP.jpg
https://i.imgur.com/XZIRIlh.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Velká čínská premiéra snad už tento víkend”

  1. Dan napsal:

    Sice krátké, bez jakékoliv přidané informace, ale alespoň něco – https://youtu.be/iu0aAH-C2p0

  2. Racek napsal:

    Nosnost CZ 7 dává tušit, že nová kosmická loď bude asi pěkný macek. A co se týče využití, Čína bude ještě větším konkurentem než dnes na trhu nosných raket. Rozhodně je vidět promyšlený postup.

    • gg napsal:

      Člověka ale nutně zarazí, že šestisettunová raketa s motory s uzavřeným cyklem, nadto efektivně dvouapůlstupňová, má nižší užitečnou nosnost než dvoustupňový Falcon 9 se „zastaralými“ motory. 🙂 Na té americké koncepci velice lehkých raket zřejmě něco bude.

      • vedator napsal:

        Dobry postreh, hoci ked pozeram wiki, tak hmotnosti F9 a CZ7 su porovnatelne. Nosnost F9FT na LEO v sucasnosti podstatne presahuje nosnost CZ7.

  3. Štěpán napsal:

    Všichni školáci-užijte si prázdniny 🙂

  4. Spytihněv napsal:

    Nabízí se otázka, jestli Čína vrhne do světa klasický přímý přenos, jaké vídáme třeba z Floridy. Už třeba jen z prestižních důvodů, aby ukázala zdravé sebevědomí a tím zastínila nedávný Vostočnyj. Své přistání na Měsíci také vysílala snad úplně komplet přímo, čímž docela překvapila.

Napište komentář k Štěpán

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.