Kosmotýdeník 196. díl (13.6. – 19.6.2016)

Máme pravé nedělní poledne, tedy ideální čas začíst se do pravidelného přehledu toho, co nejzajímavějšího nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Tentokrát se vydáme do laboratoří firem Boeing a SpaceX, kde probíhají přípravy a výcvik posádek před prvním pilotovaným letem soukromých kosmických lodí, který se nezadržitelně blíží. Podíváme se také na včerejší přistání Sojuzu TMA-19M a na start rakety Ariane 5. To není však všechno. Příjemné čtení a pěkně strávenou neděli.

Astronauti se učí ovládat soukromé lodě

Možná už v roce 2017, snad jistě v roce 2018 se vydá první posádka v soukromé kosmické lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Loď Crew Dragon od SpaceX a CST-100 Starliner od Boeingu prochází posledními kroky vývoje a na první let se samozřejmě musí připravit i případné posádky. Krom toho jsou astronauti vítanými rádci v obou společnostech, s kterými ladí výslednou podobu nejen řízení a fungování vnitřních systémů, ale třeba také podobu a funkčnost skafandrů, nebo záchranné procedury.

Astronaut Bob Behnken a Eric Boe testují operační software v letovém centru Boeingu.

Astronaut Bob Behnken a Eric Boe testují operační software v letovém centru Boeingu.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Simulátory Boeingu a SpaceX teď zkouší hlavní čtveřice astronautů NASA ve složení Bob Behnken, Eric Boe, Doug Hurley a Sunita Williams. To je také čtveřice, která se pravděpodobně v nějakém složení objeví u obou prvních startů Starlineru a Crew Dragonu. Již více jak rok se podílejí na vývoji programů pro řízení a střídavě létají do sídel obou společností testovat ovládací systémy lodí.

Bob Behnken a Eric Boe se v druhém červnovém týdnu vypravili do sídla Boeingu, kde na ně čekala jedna z nejsložitějších doposud uskutečněných simulací. Usedli za simulátory ovládání lodi Starliner a absolvovali virtuální start, let atmosférou i navedení na oběžnou dráhu. Během několikerého zkoušení tohoto scénáře jim řídicí tým umístěný ve vedlejší budově připravil několik krizových situací, které museli řešit a pak následně rozebrat, zda jim řešení vyhovovalo a jak ho napříště zefektivnit.

Astronauti Sunita Williams a Doug Hurley testují ovládání a vnitřní systémy lodi Crew Dragon od SpaceX

Astronauti Sunita Williams a Doug Hurley testují ovládání a vnitřní systémy lodi Crew Dragon od SpaceX
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Tato čtveřice astronautů však není jediná, která se podílí na zapojení soukromých firem do premiérového vynášení posádek do vesmíru. Další se podílí na různých dílčích úkolech, které zahrnují řešení rozmístění rozdílných systémů, uspořádání interiéru lodí, nebo třeba jako v případě astronautky Anne McClain na krizovém opouštění lodi Crew Dragon. S operačním týmem SpaceX aktuálně řeší, jak použít horní dokovací vstup lodi, když dojde po přistání na oceán k zatopení a nebude možnost použít boční dveře. Dragon bude v některých případech a pravděpodobně zpočátku přistávat na vodu a způsob jeho opuštění v takové krizové situaci musí být samozřejmě vyřešen. Probíhá také intenzivní řešení dalších možných havarijních scénářů, které hrozí přerušením letu. Posádky i operační týmy musí být na podobné situace připraveni.

Boeing dokončil několik trenažerů rozdílné konstrukce, které jsou přesnými kopiemi budoucího vybavení lodí Starliner. Ty budou nyní rozmístěny ve výcvikových střediscích NASA pro budoucí trénink astronautů. Simulátor ovládacího panelu bude umístěn v budově číslo 5 v NASA Johnson Space Center v Houstonu. Další trenažér, který firma dokončuje, bude přesnou kopií celé lodi, včetně interiéru a astronauti v něm budou moct trénovat v NASA Mission Control Center simulators v Johnsonu, kde je třeba umístěn i model Mezinárodní kosmické stanice. Zde mají inženýři a posádky možnost zkoušet postupy a přestavby, jak asi budou vypadat za reálných podmínek.

Astronautka Sunita Williams v simulátoru ovládacího panelu lodi Starliner

Astronautka Sunita Williams v simulátoru ovládacího panelu lodi Starliner
Zdroj: http://www.nasa.gov/

SpaceX zase pracuje na lehkém přetlakovém skafandru, který by měl projít kvalifikačními testy již na konci letošního roku a být připravený k použití v roce 2017. Astronauti v současnosti zkouší odděleně jednotlivé prvky a systémy skafandru, aby se perfektně vyzkoušelo vše, co by mohlo během letu přivodit nějakou nepředvídatelnou situaci, kterou by pak posádka musela řešit.

Příprava na první lety soukromých lodí však neprobíhá pouze na Zemi. Na návštěvu nových typů lodí, které se do života stanice zapojí intenzivněji, než jen standardní návštěva zásobovacího plavidla, je nutné se dobře připravit. Soukromé lodě budou vozit čtyři členy posádky, to znamená, že staniční posádka se zvedne ze šesti na sedm astronautů. NASA a partneři si od toho slibují, že tím podstatně naroste pracovní nasazení a bude moct probíhat více vědeckých experimentů.

Astronautka Anne McClai při testování únikových scénářů z potápějící se kapsle Crew Dragon

Astronautka Anne McClai při testování únikových scénářů z potápějící se kapsle Crew Dragon
Zdroj:
http://www.nasa.gov/

Dále proběhne v následujících týdnech kosmická vycházka, během které budou propojeny staniční porty s ostatními částmi stanice, aby mohly kotvící lodě komunikovat s orbitálním komplexem. Příští měsíc by také ke stanici měla přiletět loď Dragon s cenným nákladem, kterým je dokovací port pro soukromé lodě IDA-1 (Před havárií Dragonu CRS-7 označovaný jako IDA-2). To si vyžádá minimálně ještě jeden výstup do volného prostoru. Druhý dokovací adaptér dorazí během některé z následujících zásobovacích misí. Pracuje se také na aktivaci dalších dvou rádií pro budoucí komunikaci mezi loděmi a stanicí.

Plánuje se sice, že lodě budou většinu operací dělat automaticky, ale posádky i týmy musí být připraveny, že v neočekávaných situacích bude posádka schopna přebrat řízení a ručně se například spojit se stanicí, nebo úspěšně přistát. Proto probíhá tak intenzivní výcvik, který již brzy vyvrcholí prvním letem k ISS v soukromé kosmické lodi.

Sojuz TMA-19M úspěšně přistál

Po 186 dní trvající misi se v lodi Sojuz TMA-19M vrátila trojice astronautů zpět na Zemi. Posádka ve složení Jurij Malenčenko (Roskosmos), Timothy Kopra (NASA) a Timothy Peake(ESA) přistála bezpečně asi 140 kilometrů od města Džezkazganu v sobotu v 11:15SELČ. Posádky se okamžitě ujali lékaři a přenesli je z lodi do na místě postavených stanů. Poté byli všichni tři převezeni vrtulníkem do Karaganda, kde je čekalo slavnostní přijetí. Evropský astronaut Timothy Peake poté zamíří do evropského výcvikového centra v Kolíně nad Rýnem. Americký kolega by zase rád stihl nejbližší let do Houstonu.

Ještě kompletní posádka expedice 37 v nafukovacím modulu BEAM

Ještě kompletní posádka expedice 47 v nafukovacím modulu BEAM
Zdroj: https://scontent.fmad3-1.fna.fbcdn.net/

Posádka ve vesmíru strávila 185 dní 22 hodin a 11 minut a vykonala přitom 2 976 obletů kolem Země. Zajímavý rekord si připsal ruský kosmonaut Malenčenko, který absolvoval již šestou kosmickou misi a jeho konečný účet uvádí 827,4 dnů strávených ve vesmíru. To ho řadí na druhé místo za Gennady Padalku, který strávil ve vesmíru 878,5 dne.  Timothy Kopra má na kontě celkem 244 dnů ve vesmíru a evropský astronaut nasbíral svých prvních 186 dní.

Na stanici zůstal základ expedice číslo 48, který je tvořen trojicí ve složení Američan Jeffrey Williams a dva ruští kosmonauti Alexej Nikolajevič Ovčinin a Oleg Ivanovič Skripočka. Ti zůstanou na stanici sami až do 9. července, kdy by ke stanici měl dorazit vylepšený Sojuz MS-01. Ten se o dva týdny opozdil kvůli dodatečným úpravám.

Mimochodem, na facebooku Roskosmosu se objevilo pěkné video z doby, kdy Sojuz prolétal atmosférou a byl obklopen obtékajícím plasmatem. Video z přistání si můžete prohlédnout níže.

Posádka Sojuzu TMA-19M po přistání

Posádka Sojuzu TMA-19M po přistání
Zdroj: http://www.collectspace.com/

Kosmický přehled týdne:

Již za patnáct dní nastane asi nejvíce očekávaná událost letošního roku v kosmonautice. A je kolem ní docela ticho, že. Americká sonda Juno dorazí 4. července k největší planetě sluneční soustavy k Jupiteru. Zatím jsme neviděli ani jednu fotku, přesto, že sonda má na planetu pěkný výhled. JUNOCam, právě v těchto dnech zaznamenává příletové video, které zachytí přibližování k planetě mezi 12. a 29. červnem. Prvních fotografií i videa se však dočkáme až v den JOI, tedy čtvrtého července. Řídící tým nás zkrátka chce napínat. Mimochodem, tento obrázek ukazuje, že síť Deep Space Network je teď příjmem dat ze sondy poměrně vytížená. Sondě, misi i příletu se budeme věnovat podrobněji v některém ze standardních článků, zatím se na čekání na první fotky můžete navnadit u videa pod tímto odstavcem, které má doslova filmový nádech.

Včera těsně před půlnocí se po několika odkladech konečně ze startovací rampy kosmodromu Kourou zvedla evropská raketa Ariane 5. Na její palubě byla dvojice telekomunikačních satelitů. Úctyhodných 6300 kilogramů vážící EchoStar 18 určený pro zkapacitnění americké televizní vysílací kapacity a 3540 kilogramů vážící indický BRIsat, který ve službách indické banky bude sloužit jejím klientům pro zprostředkování služeb. Ariane 5 si tentokrát vyzkoušela zatím nejtěžší náklad, který kdy vysílala na dráhu přechodnou ke geostacionární. Záznam ze startu naleznete zde.

Dvanáctého června odstartovala čínská raketa CZ-3C z kosmodromu Xichang. Na její palubě byl další satelit Beidou, který se stal součástí budovaného globálního navigačního systému Číny. Záznam ze startu si můžete prohlédnout zde.

Přistávací plovoucí plošina OCISLY společnosti SpaceX dnes doplula do přístavu. První fotografie ukazují trosky přikryté plachtou. Spekulace o tom, že stupeň přeci jen zůstal po přistání stát se tak rozplynuly.

Přehled z Kosmonautixu:

Další týden je za námi a i tentokrát nám kosmonautiky nadělila pěknou nadílku zajímavých událostí. Začali jsme přípravou na očekávaný start Falconu 9, který vynášel dva satelity. Neopomněli jsme ani tento týden na čerstvý díl seriálu o výzkumu planety Venuše. Nákladní loď Cygnus dokončila svoji misi odletem od Mezinárodní kosmické stanice. Nebyl to však odlet ledajaký, na palubě lodi byl připraven hořlavý experiment. Živě a česky jsme se tentokrát podívali na avizovaný start Falconu 9, který se vydařil, leč přistání tentokrát nevyšlo. Poprvé jsme spatřili obrázek Marsu, tak jak ho vidí mise ExoMars 2016. Nové poznatky o jednom z měsíců Pluta nám zprostředkovala data ze sondy New Horizons. A na závěr jsme se mohli podívat na vydařené fotky ze startu Falconu a video z neúspěšného přistání.

Snímek týdne:

Vybírání snímku týdne bylo tentokrát jednoduché. Posádka Sojuzu TMA-19M i s lodí byla zachycena během sestupové fáze na padáku. Dech beroucí snímek, ukazuje nejen odvahu lidstva vydávat se k dalekým cestám a posouvat hranice, ale také křehkost našich těl a lodí, které při této cestě používáme. Jsem zkrátka stále na začátku cesty. Nechme sentimentu a kochejme se fotkou Sojuzu na padáku.

Sojuz TMA-19M čeká průlet skrz mraky a přistání

Sojuz TMA-19M čeká průlet skrz mraky a přistání
Zdroj: http://c7.staticflickr.com/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/feature/astronauts-provide-vital-feedback-for-new-commercial-spacecraft
http://spaceflightnow.com/2016/06/18/soyuz-spacecraft-brings-home-three-man-station-crew/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/06/long-march-3c-beidou-2-g7/
http://spaceflightnow.com/2016/06/17/three-station-fliers-set-for-saturday-return-to-earth/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/06/Ariane-5_VA230_TOUCAN_2016-06-18_1600x640-c.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2016e073337.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-3381_1.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_9979.jpg
https://scontent.fmad3-1.fna.fbcdn.net/t31.0-8/13458732_1222707391073779_4825343271168324135_o.jpg
http://www.collectspace.com/images/news-061816d-lg.jpg
http://c7.staticflickr.com/8//7718//27136394694_6214884a28_o.jpg

Kosmotýdeník 196. díl (13.6. – 19.6.2016), 2.4 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 1 663 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (21 votes cast)
(Visited 1 663 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 196. díl (13.6. – 19.6.2016)”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Opět skvělé čtení po nedělním obědě. Tohle nahuštění požitků do jednoho dne prostě miluju. Díky. 🙂

    • Lukáš Houška napsal:

      Jsem rád, že vám mohu zpestřit neděli. 🙂 A přeji dobrou chuť k večeři, minimálně se nám o ní postarali pánové a dámy z Blue Origin.

  2. Vojta napsal:

    Filmeček o příletu k Jupiteru se fakt povedl. Koneckonců pořádná mise zasluhuje pořádný trailer. Jen škoda, že na JUNO nezbylo místo pro další atmosférickou sondu.

    • Lukáš Houška napsal:

      Trailer se opravdu povedl. I přes absenci atmosférického pouzdra nám však Juno jistě přinese mnoho cenných informací, už jen tím, jak blízku bude kolem planety prolétat. 🙂

    • Spytihněv napsal:

      Trailer je opravdu výborný. Zbožňuju tuhle americkou bombastičnost. „It’s a monster….“ Palec nahoru.

  3. Matouš Klugar napsal:

    Ty tvoje přehledy, já je prostě miluju. Skvělý článek 🙂

  4. Brič Jan napsal:

    Jedním slovem paráda!!!Dík

  5. Spytihněv napsal:

    Popis přípravy posádek a jejich spolupráce na přípravě soukromých pilotovaných misí mě neodolatelně přenesl půlstoletí do minulosti, kdy totéž probíhalo v rámci Mercury, Gemini a Apolla….. Ne že bych to zažil, ale o to více mě těší, že jsem tentokrát u toho.

    • Lukáš Houška napsal:

      Pravda, pravda. Vybavil jsme si pasáže nejen od Eugene Cernana a jeho popisů přípravy na let Gemini a Apolla, ale i na Chrise Headfielda, který podobně popisoval přípravy na zprovoznění Candarmu na ISS. 🙂

  6. hansnasa napsal:

    Parádní článek,díky za dobrou práci.

  7. Matěj Doležal napsal:

    Fotka expedice v modulu BEAM – uvedl jste číslo expedice 37, nejedná se však o 47?

  8. Luděk napsal:

    J. Malenčenko absolvoval již 6. misi, ne 5. (1krát na Mir, 5krát na ISS).

  9. Dan napsal:

    Malá pro článek nepodstatná chybička – BRIsat není indický, ale indonézský.

Zanechte komentář