Kosmotýdeník 195. díl (6.6. – 12.6.2016)

V pondělí predikovaný raketový týden nestačil sice pojmout všechny očekávané starty, přesto si však toto označení zaslouží. V aktuálním přehledu událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku se podíváme jak na start těžkotonážní rakety Delta IV Heavy, tak i na další témata. Začneme na Marsu. Byla zveřejněna velmi zajímavá analýza, která mapuje výskyt prachových bouří. Jejich pochopení nám umožní lépe naplánovat místo pro přistání expedic na rudou planetu směřujících. Podíváme se však také na upřesněné plány Elona Muska ohledně přistání na Marsu, stav nafukovacího modulu BEAM, nebo na přípravy startu dalšího Falconu 9.

Prachové bouře na Marsu odhalují svá tajemství

Pokud plánujete přistát na Marsu a plánujete, kdy je to ideální a může jí jak o robotické mise, tak budoucí míse s astronauty, je dobré vědět, zda v dané chvíli a na daném místě nebude probíhat prachová bouře. Po desetiletích výzkumu se však nedařilo jasněji odhalit jejich vznik a fungování. Data pouze říkala, že globální prachové bouře jsou méně časté. Například od roku 1997 byly zaznamenány dvě velké globální prachové bouře. Nyní se však ukázalo, že vodítkem k odhalení tajemství důvodů vzniku bouří bude skryto v teplotě. Navíc se pro nás důležitější staly ty menší, které jsou ale častější.

Na začátek si řekněme, že výzkum probíhal po dobu šesti marsovských roků. Každý rok na Marsu má 26 měsíců pozemských. Výzkum se především zaměřil na menší bouře, které byly častější a daly se tak rozpoznat zákonitosti, při kterých vznikají. Původně se vědci zaměřovali především na fotografie bouří, ale ty samy o sobě mnoho dat přinést nemohou. Podstatnější se stala databáze naměřených teplot. Bouře svou zvýšenou koncentrací prachu v marsovské atmosféře dokáží ohřát své okolí až o 35 stupňů Celsia, protože atmosféra nasycená prachem mnohem lépe pohlcuje sluneční záření. A to je na případné teplotní mapě více jak patrné.

Průřez měřením teplotním profilem marsovské atmosféry. Hlavní zbraň při výzkumu marsovských bouří.

Průřez měřením teplotním profilem marsovské atmosféry. Hlavní zbraň při výzkumu marsovských bouří.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Aktuálně vydaná analýza se zaměřila na středně velké bouře, které se opakují každý marsovský rok. Na Marsu jsou však nejčastější ty malé, které dokáží zasáhnout pouze lokální oblasti a nejsou pro tento výzkum tak významné.  Méně časté jsou regionální bouře, které dokáží zasáhnout povrch třetiny planety a jsou aktivní až tři týdny a ty se také staly hlavním bodem výzkumu. Poslední typem jsou globální bouře. O těch jsme mluvili už na začátku, a tudíž víme, že se vyskytují se značným odstupem a byly zaznamenány pouze dvakrát za zmiňovaných šest marsovských roků.

Mapa ukazující tři typy bouří, které se zrovna potkávají na jižní polokouli Marsu.

Mapa ukazující tři typy bouří, které se zrovna potkávají na jižní polokouli Marsu.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Analýza se tedy zabírala regionálními bouřemi. V průběhu marsovského roku se dalo vysledovat, že se pokaždé utvoří tři základní typy regionálních bouří, které pro svojí pravidelnost dostaly označení A, B a C. Tyto tři typy mají své zákonitosti a s jistou mírou poměrně dobré úspěšnosti se dají nyní předpovídat.

Data byla získána ze sond Mars Reconnaissance Orbiter, která u Marsu působí od roku 2006 a ze sondy Mars Global Surveyor, která působila u Marsu mezi roky 1997 – 2006. Použita byla infračervená pozorování a data z přístroje Mars Climate Sounder. Data byla zaznamenávána z široké vrstvy atmosféry o síle až 25 kilometrů, což umožnilo zaznamenat mnoho potřebných údajů o regionálních bouřích a méně už o těch menších lokálních, které se pohybují nízko nad povrchem.

Nejmenší regionální bouře (typ A) nejčastěji vznikají v oblastech severního pólu Marsu v období severního podzimu. Podobně jako například na Zemi probíhá sezóna zimních arktických bouří. Některé z těchto lokálních bouří se odtrhnou od severního pólu a putují směrem k jihu, kde na jižní polokouli začíná časné jaro. V těchto podmínkách se mohou rozrůst do největších variant bouří typu A, při kterých dokáží zasáhnout území o délce až 2000 kilometrů.

Když bouře typu A směřuje na jih po dostatečně dlouhou dobu, způsobuje lokální ohřátí atmosféry. Tím vzniká vítr, který proudí směrem k povrchu a tam rozvíří ještě více prachu. Tím se bouře A může stále více rozšiřovat.

Na rozdíl od toho bouře typu B začínají v blízkosti jižního pólu krátce před začátkem jižního léta. Jejich vznik je pravděpodobně zapříčiněn ustupujícími ledovci oxidu uhličitého, které vypařují studený oxid uhličitý do atmosféry a tím způsobují zvyšování atmosférického proudění. A to může vyústit až k zvednutí mohutného množství prachu smíchaného s oxidem uhličitým. Tato směs dokáže zasáhnout najednou až třetinu rozlohy povrchu Marsu. Jižní polokoule Marsu je na jaře a v létě mnohem teplejší, než severní polokoule v severním létě a jaře, protože výstřednost marsovské orbity způsobuje, že planeta je nejblíže Slunci v období jara na jižní polokouli. A právě jižní jaro a léto je nejčastěji považováno za sezónu globálních prachových bouří, které nastávají jednou za několik let. Nicméně nasbíraná data tuto teorii nemohla ještě potvrdit.

I když mají filmaři tendenci přehánět účinky prachových bouří na Marsu, v reálu byste v průběhu jejich řádění stejně nechtěli třeba přistávat.

I když mají filmaři tendenci přehánět účinky prachových bouří na Marsu, v reálu byste v průběhu jejich řádění stejně nechtěli třeba přistávat.
Zdroj: http://i.imgur.com/

Regionální bouře typu C pak velmi pravděpodobně začíná po skončení silnější bouře typu B. Tato bouře vzniká na severní polokouli v období severské zimy (jižní léto). Tato bouře pak postupuje směrem na jih a v období přelomu marsovských roků zasáhne velkou část planety. Bouře typu C dosahuje vyšších hodnot rychlostí větru i vyššího ohřevu atmosféry, než jsou schopny dosáhnout bouře typu B a A. Tyto tři typy bouří s podobným scénářem se opakovaly každý marsovských rok během období měření.

Díky schopnosti dopředu zjistit, kde a kdy v jakém regionu hrozí zvýšené riziko vzniku bouří, se do budoucna dá lépe předpovídat, kde je nejlepší přistát a kdy to je nejlepší. Společně s těmito znalostmi se pak dá i lépe naplánovat místo budoucí marsovské základny, kde bychom samozřejmě byli rádi, aby bouří bylo co nejméně.

Kosmický přehled týdne:

Astronaut Jeff Williams v pondělí poprvé otevřel vstup do experimentálního nafukovacího modulu BEAM a stal se tak prvním člověkem, který ve vesmíru vstoupil do podobného zařízení. Vstup se obešel bez komplikací a krom lehce vyššího tlaku uvnitř modulu, který se po otevření vyrovnal, se nevyskytly žádné závažné technické obtíže. Jeff Williams poté několik dní instaloval uvnitř modulu sadu měřících přístrojů, které budou automaticky hlídat podmínky uvnitř modulu a jeho technický stav. Modul je nyní opět uzavřen a znovu se do něj astronauti podívají až za pár měsíců.

V sobotu v 19:51 SELČ úspěšně odstartovala těžkotonážní raketa Delta IV Heavy s tajným armádním satelitem NROL-37. Start jsme pro vás vysílali Živě a česky. Zkrácený záznam startu si můžete prohlédnout pod tímto odstavcem.

Přípravy na další start rakety Falcon 9 (Eutelsat 117 West B, ABS 2A) úspěšně pokračují. Přistávací plošina OCISLY se již vydala na moře a na svoji pozici by měla dorazit v pondělí k půlnoci SELČ. Statický zážeh rakety Falcon 9 ještě neproběhl i kvůli tomu, že na vedlejší rampě stála rakety Delta IV Heavy osazená velmi drahým satelitem. Termín startu se odsouvá na středu a počasí v tento termín dává 80 % pro start. Start pro vás budeme komentovat v rámci seriálu Živě a česky.

Elon Musk upřesnil své plány ohledně Marsu, o kterých jsme psali v minulém Kosmotýdeníku. Nyní zaznělo, že sice opravdu plánuje vysílat k Marsu od roku 2018 každé vhodné startovací okno loď Dragon, nebo náklad, ale ne už jen jednu loď, ale minimálně dvě. Navíc by v roce 2022 rád otestoval Mars Colonial Transporter právě na cestě k Marsu. K Marsu by rád vytvořil pravidelnou zásobovací linku, která by připravila půdu pro budoucí kolonizaci, o které Musk sní. Na rok 2025 naplánoval dokonce první přistání lidí. To, nakolik se povede dodržet časový harmonogram, si počkáme, ale jinak samozřejmě je toto prohlášení dalším hybatelem v nové vlně zájmu o přistání lidí na Marsu.

Přehled z Kosmonautixu:

Týden, který právě pomalu končí, jsme na jeho začátku nazvali raketovým, protože se měly uskutečnit celkem čtyři starty. Nakonec se vinou odkladů všechny uskutečnit nepodařilo, ale i tak se stalo mnoho velmi zajímavých věcí. Podívali jsme se ke SpaceX, kde se jim podařilo složit další stupeň, který dorazil do přístavu, a také jsme se podívali na jejich plány se svým novým texaským kosmodromem. Na Mezinárodní kosmické stanici se poprvé vešlo do nafukovacího modulu BEAM. Podívali jsme se pod pokličku tajemství kolem vynášeného skutečně velkého armádního satelitu NROL-37. Dívali jsme se na start rakety Proton M, která vynesla telekomunikační družici. Nicméně start se neobešel bez obtíží. Dále jsme zjistili, že start nově vylepšeného pilotovaného Sojuzu se odkládá. Na poli výzkumu gravitačních vln exceluje experimentální družice LISA. Podívali jsme se na její výsledky. V seriálu Výzkum Venuše jsme uzavřeli sovětský blok dvojicí sond Vega. Událostí týdne se pak stal start těžkotonážní Delta IV Heavy s velkým satelitem NROL-37. Dívat jste se na něj mohli Živě a česky.

Snímek týdne:

Start velikána mezi současnými raketami – rakety Delta IV Heavy – se nevidí každý den. Naposled jsme si mohli tuto velkolepou raketu užít v roce 2014, když vynášela první exemplář lodi Orion. Tentokrát vynášela velký armádní satelit a fotografie, které při startu vznikly, byly opravdu dech beroucí a dozajista si zaslouží místo zde ve snímku týdne.

Delta IV Heavy startuje s NROL-37

Delta IV Heavy startuje s NROL-37
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-mars-orbiters-reveal-seasonal-dust-storm-pattern
http://spaceflightnow.com/2016/06/11/triple-barrel-delta-4-heavy-launches-national-security-satellite/
http://spaceflightnow.com/2016/06/09/upgraded-proton-booster-adds-satellite-to-intelsats-fleet/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/18-1.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20747-main_mcs_marci_cover_160324_v4.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20746_grl_fig1_press_160531_bigger-4.jpg
http://i.imgur.com/S59kSxy.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/NROL_37_REMOTE_Alex_Polimeni_22.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 195. díl (6.6. – 12.6.2016)”

  1. Matouš Klugar napsal:

    hezké shrnutí a dech beroucí obrázek Delty. Když vidím ten obrázek z Marsu, hned mám chuť si Promethea pustit znovu 🙂
    Zeptám se, jak moc je devastující bouře typu C? Když zasáhne tak ohromné území, je téměř nemožné v ní pracovat dokud neustane. Mohlo by to vypadat jako právě ve zmiňovaném Prometheu, kde létala spoustu ostrých kamínínků, mrak plný statické elektřiny atp?

    • Lukáš Houška napsal:

      Díky za přečtení i kladné hodnocení. Popravdě jsem vybíral obrázek z filmu Marťan, i když si teď nejsem jistý, zda jsem nepopletl filmy.

      Co se týká reálných účinků bouří bývají o dost „jemnější. Dle toho, co vím, přenáší pouze drobný prach. Pouze by si však zasloužilo uvozovky, protože si jistě dokážete představit, jak by to dopadlo, kdyby něco tak složitého, jako raketový motor pracoval v prostředí přesyceném drobných jemným prachem. I ta nejsilnější bouře by však neměla být schopná zvedat větší kamínky. Na to je místní atmosféra hodně řídká. Alespoň, co vím já.

  2. Martin Gembec napsal:

    Perfektní souhrn, zvláště ta část o Marsu by vydala i na samostatný článek a to si na Kosmotýdeníku obecně cením nejvíce.

    • Lukáš Houška napsal:

      Díky. Snažím se, aby Kosmotýdeník nepřinášel jen souhrn událostí, ale i něco navíc. Snad se to daří. 🙂

      • Štěpán napsal:

        Myslím si, že aktuální formát kosmotýdeníku je super. Většinou je článek, který není ze souhrnu, velmi kvalitní
        Jen tak dál vždy je na co se těšit

        • Lukáš Houška napsal:

          Děkuji za pěkná slova, toho si vážím a pokusím se udržet úroveň. 🙂

  3. Rudolf Šíma napsal:

    V neděli se těším na tři události: oběd, Kosmotýdeník a 168 hodin. Díky.

    • Lukáš Houška napsal:

      Tak to je tedy konkurence. Nemáte zač a i nadále se pokusím, aby vám Kosmotýdeník zpříjemňoval tak pěkný den. 🙂

  4. skeptik napsal:

    Astronaut Jeff Williams otvoril vstup do modulu Bean, ale podla videa do neho vstupil ako prvy kozmonaut Skripočka, ktory urobil meranie vzduchu. Mozno bolo vsetko inak a video je hrubo zostrihane..

    • Atrhur napsal:

      Najskor je zostrihane, vidiet aj tvrdy prechod snimok. Ale to je jedno, modul je americky, amik ho aj nafukoval, aj tam instaloval vsetko mozne a rus tam bol len do poctu z korektnosti, ruska strana s tym modulom nema nic spolocne.

  5. gg napsal:

    „v reálu byste v průběhu jejich řádění stejně nechtěli třeba přistávat.“

    Mno, to je zajímavá otázka… Skutečně bychom nechtěli? Nevidím racionální důvod, proč by nějakým způsobem měly ovlivnit přistání, obzvláště motorické (lokální zvýšení teploty samozřejmě může způsobit lokální zředění atmosféry, takže aerodynamické brzdění by bylo nutné přizpůsobit).

    • Lukáš Houška napsal:

      Mě se racionálních důvodů zase zdá celkem dost. Přistání za zhoršených optických podmínek je samo o sobě nežádoucí. Proč by někdo posílal přistávací lander do bouře, když by se dle předpovědi mohl vybrat místo, kde by v dané době žádná bouře být neměla. Samozřejmě, že při přistání a práci motorů by asi zvířený prach žádnou škodu nenadělal, o to horší se mi to zdá po přistání. I když by bouře nevypadala jako ve filmu Marťan, tak nechat si hned při prvním výstupu navát do přechodové komory jemný marsovský prach se mi zdá nebezpečné. A pokud se nad tím zamyslím, předkládám, že NASA, nebo SpaceX, bude dbát na to, aby při přistání vládly pokud možno dobré podmínky. Navíc, stále není přesně zdokumentováno, co vše se děje v různých výškách atmosféry při takové bouři a posílat lidi k takto nepředvídatelnému přistání je dost odvážné. Samozřejmě jistá data nám přinese mise ExoMars, ale zatím je velmi pravděpodobné, že pokud bude někdo plánovat přistát na Marsu, bude dbát i na to, aby se co možná s největší pravděpodobností přistávalo v místě mimo bouři, k čemuž má sloužit schopnost předvídat jejich výskyt.

      • gg napsal:

        „Mě se racionálních důvodů zase zdá celkem dost. Přistání za zhoršených optických podmínek je samo o sobě nežádoucí. Proč by někdo posílal přistávací lander do bouře, když by se dle předpovědi mohl vybrat místo, kde by v dané době žádná bouře být neměla. “

        Jakékoli automatické navigační prostředky (radar, radionavigace, lokální optická navigace před dosednutím) by jen stěží byly jemným prachem ovlivněny.

Zanechte komentář