Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.
NASA nedávno vybrala, v rámci programu Next Space Technologies for Exploration Patnerships (NextSTEP), společnost Orbital ATK, aby vytvořila návrh obyvatelné stanice na oběžné dráze Měsíce, která by využila modulárního principu pro postupný rozvoj, podobně jako ISS. Tato stanice by, kromě vědeckých účelů, měla sloužit pro rozvoj komerčního sektoru a jeho zapojení do letů mimo nízkou oběžnou dráhu. Orbital ATK spoléhá na robustní konstrukci jejich zásobovací lodi Cygnus, která by se s různými úpravami měla stát základním stavebním blokem celé stanice. První blok chce společnost umístit na oběžnou dráhu Měsíce ještě před rokem 2020, za použití nespecifikovaného komerčního nosiče.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
To otevírá další velice zajímavou, i když zatím pouze spekulativní možnost. První pilotovaná mise nové lodi Orion by totiž měla odstartovat na raketě SLS až po roce 2020, v té době by už tedy měla být základní část stanice u Měsíce. Orion by tedy mohl ke stanici zamířit a spojit se s ní. Dalo by se i říct, že tato stanice velmi dobře řeší dilema v NASA, tedy co dělat s lodí Orion a raketou SLS mezi prvními lety a samotným průzkumem Marsu. Pro získání zkušeností a vědomostí potřebných pro dlouhodobý let k Marsu se měsíční stanice jeví jako celkem logický krok. Ta by se měla dále rozvíjet v letech 2022-2025 přidáváním dalších modulů odvozených od lodí Cygnus, které by plnily různé účely.
Otázkou ještě zůstává, která raketa by byla použita pro dopravu prvních částí stanice. Raketa Antares, kterou vyvinula společnost Orbital ATK pro dopravu Cygnusu na nízkou oběžnou dráhu není dostatečně silná, aby jí zvládla poslat až k Měsíci. Jako první volba tedy asi téměř každého napadne Falcon Heavy. Není to ale jediná možnost, Atlas V ve své nejsilnější konfiguraci, nebo Delta IV heavy by si s takovým nákladem také poradili. Problémem ale je samotné umístění modulu na oběžnou dráhu Měsíce. Samotná loď Cygnus nemá dostatek paliva pro podobný manévr, musely by se tedy značně zvětšit její nádrže, nebo by bylo možné přidat další nezávislý pohonný modul. V úvahu také připadá Ariane V nebo Proton-M, je ale pravděpodobné, že americké rakety dostanou přednost.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Zajímavou alternativu by pak mohla přinést nová raketa Vulcan od ULA, jejíž horní stupeň ACES (Advanced Cryogenic Evolved Stage) zvládne až týden trvající misi, takže by mohl modifikovaný Cygnus sám umístit až na oběžnou dráhu Měsíce. Raketa Vulcan by měla být připravena v roce 2019, ale stupeň ACES je nyní plánován až na rok 2024, takže bohužel tuto případnou misi nestihne.
Nákladní loď Cygnus je podle Orbital ATK k podobnému účelu vhodná a konverze na obyvatelnou stanici by měla být proveditelná bez větších překážek. Už nyní je vlastně Cygnus připraven na misi, která nesouvisí s jeho primárním účelem, což je doručováním nákladu. Na palubě Cygnusu OA-6 se totiž po odpojení od ISS rozhoří plamen v rámci experimentu Spacecraft Fire Experiment-1 (SAFFIRE-1). Stanice samotná by pak mohla významně pomoci dalšímu propojení NASA a ostatních organizací s komerční sférou a značně pomoci i s technologiemi pro let na Mars. Dalším účelem by pak byl samozřejmě průzkum samotného Měsíce. Stanice by také mohla poskytnou podporu pilotované misi s přistáním na Měsíc, to už se ale dostáváme do oblasti dosti hlubokých spekulací.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://www.universetoday.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Ciwn2RFUgAIX_Dy.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/08/2015-08-07-122716.jpg
https://upload.wikimedia.org/…grappled_by_Canadarm2_%28ISS040-E-069150%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Ci01vZzUkAAOQGG.jpg
Odhliadnuc od v clanku popisanych dovodov pre stanicu na orbite mesiaca,
Napadla vas nejaky vedecky experiment, pre ktory je orbit mesiaca vyhodnejsi ako orbit zeme (ISS)?
Kromě detailního pozorování samotného měsíce mě jedině napadá, že by možná šlo provádět nějáké experimenty na odvrácené straně Měsíce, kdy by byla například zastíněná jak Země tak Slunce, což by mohlo být výhodné (např. minimalizace EM rušení). Ale jinak moc nevím, určitě se najdou povolanější než já.
Napadá mne snad jedině kompletace větší vesmírné lodi pro let na Mars nebo dál – pokud by se tu současně tankovalo palivo, vyrobené na Měsíci. Ale to asi hned tak nebude.
Na obežné dráze Měsíce už nemáme ochranné magnetické pole Země, takže se bude muset vyvinout nějaká lepší ochrana(voda?) a taky to bude chtít trochu zefektivnit systém podpory života, podle mě tam zásobovací lodě tak často létat nebudou. Ale jinak mě také nenapadá žadný experiment, který by měl být na oběžné dráze Měsíce.
SLS by měla ukončit modulárních stanic, zejména když se těžko budou pro něj hledat vhodnější užitečná zatížení než nějaká moderní obdoba Skylabu. Nepřipadá mi proto strategické “ těsně“ před uvedením SLS do provozu budovat nějakého pohrobka ISS.
Ani jeden ze čtyř kontraktorů v rámci iniciativy NASA NextSTEP (Bigelow, Boeing, Lockheed Martin, Orbital ATK) nenavrhuje stanici na oběžné dráze Měsíce jako 100 tunový blok (rozměry se mu sice přibližuje „nafukovací“ B330 od Bigelow, ale Vy srovnáváte hmotnost).
Ještě bych dodal, že modulárním stanicím by v případě, že by nezanikl SSSR “ odzvonila“ Eněrgia . Sověti by zcela jistě vypustili vlastní stanici typu Skylab o váze 100 tun a ISS by nepotřebovali. Američané by nemohli kontrovat, neb jejich raketoplán uvezl s bídou pouhých 20 tun.
Eněrgija nebyla určená k vynášení vědeckých bloků, ale bojových strojů, jako Poljus a konec konců i Buran. Na víc neměli peníze ani tehdy, a později u už vůbec ne. A o penězích je to vždy…
Štěstí, že to neplatí obráceně. „Kdyby Sověti vypustili vlastní stanici typu Skylab, nezanikl by SSSR.“ 🙂
Neboj, amíci taky měli plány mimo raketoplány 🙂
https://en.wikipedia.org/wiki/Shuttle-C
Stanice Mir-2 byla vždy plánována jako modulární. Podle plánů z druhé poloviny 80. let byl základním modulem stanice Mir-2 bez ohledu na existenci nosiče Energija dvacetitunový DOS-8 (nakonec byl vynesen v roce 2000 jako modul Zvezda stanice ISS).
Modulární koncepce stanice je potřeba vždy. Jednoúčelová jednomodulová stanice, nemá na delší dobu smysl. I jako přeletový modul k jiným planetám je potřeba ji opatřit univerzálními spojovacími členy. Rozumné je samozřejmě posílat nahoru větší moduly, protože poskytnou více prostoru při menší hmotnosti. Jak velké, toť otázka. B330 je skoro tak velká jako Skylab a nemusí letět na SLS, stačí Atlas V. B2100 už by SLS případně BFR potřebovala, ale i ta je koncipována jako modul a ne jako samostatná stanice (i když i tak asi může fungovat).
Další úroveň by byla montovat stanici ze součástek přímo na orbitě, ale to je ještě hrozně daleko.
I DOS vycházel hlavně z armádních požadavků na dlouhodobá pobyt průzkumníků na orbitu. Saljuty byly taky bojové stroje, některé dokonce vybavené kanónem, i ten mírový a vědecký MIR měl modul KVANT-2, což byl v podstatě vojenský ALMAZ. A doposud mají starty raket pod kontrolou vojáci.
Vždyť účel je jasně daný…
Vytvořit zdůvodnění po existenci SLS 🙂
To jo, ale nebojte, přiživí se i soukromníci. Pokud se taková stanice dostane do provozu, bude větší poptávka po raketách s nosností SLS a i raketách typu Falcon Heavy (Falcon 9 tam Crew Dragona asi nedostane), pro kterého jinak bude obtížné najít pořádné využití, když na komerční družice bohatě stačí devítka.
Vidím tu jistou a musím sám sobě přiznat lákavou paralelu s plány Lockheed Martin.
http://www.lockheedmartin.com/us/ssc/mars-orion.html
http://www.popsci.com/lockheed-martin-aiming-to-put-astronauts-in-mars-orbit-by-2028?src=SOC&dom=fb
To co LM nabízí mi připadá velmi chytré, je tu potenciál vytvořit v partnerství s NASA komerčně využitelnou technologii, podívat se do blízkosti Marsu a potenciálně umožnit NASA lidský výsadek tamtéž. S tím, že přechodná stanice je cislunární prostor. BTW vizualizace této fáze je až podezřele podobná s tou na posledním obrázku, tedy až na ty dva Cygnusy.
Zdravím, neviete náhodou niekto, kedy má dôjsť k odpojeniu lode Cygnus OA-6 od ISS ? Podľa spaceflightnow malo k tomu dôjsť už včera 20. mája, len (zatial) som nič podobné ani na stránkach NASA nepostrehol.
Podle spaceflight101 by to mělo být 2. června
http://spaceflight101.com/iss/iss-calendar/
Vďaka za upresnenie 🙂
Otázky a odpovědi k programu NextSTEP-2:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/nextstep-2-q-a-log_v3.pdf
Např. na otázku 7 je zodpovězeno, zda se jedná o nástupce ISS v cislunárním prostoru, a zda má být stanice trvale obydlená.
Díky za postřeh, v článku jsem to opravil.