Lunární vesnička jako nástupce ISS

Lunární základna zdroj: esa.int

Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je však potřeba vykonat ještě hodně práce v širokém spektru oborů a posunout mnohé vědní disciplíny ještě o notný kousek dál. Přitom mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Je jím Měsíc. Posledních několik desetiletí je sice poněkud stranou zájmu, ale to by se snadno mohlo změnit.

O plánech na stálé osídlení Měsíce se rozpovídal i šéf ESA, Johann-Dietrich Wörner. Budoucí základnu by viděl jako vesnici ve smyslu místa, kde spolu různí lidé žijí a spolupracují. Byli by nejen různých národností, ale zejména různých zaměření. Vedle sebe by tak koexistovali čistě vědečtí pracovníci, ale možná i zájemci o těžbu místních surovin a turisté. Zatím není rozhodnuto nejen o přesném místě k vybudování vesnice, ale ani o typu oblasti.

Kandidáti jsou dva: odvrácená strana Měsíce, ta by nabídla unikátní podmínky pro radioastronomii bez elektromagnetického smogu ze Země, což by umožnilo dohlédnout dále do vesmíru. Radioteleskopy by mohly být vyráběny 3D tiskem a to dokonce s využitím měsíčního regolitu. O tom bude ještě řeč níže. Druhým kandidátem na zbudování vesnice jsou měsíční póly. O nich se hodně psalo v souvislosti s výskytem vody, která by stála za využití a také s lepším energetickým zásobením solárními kolektory díky stálé přítomnosti slunečního svitu na vyvýšených místech. Vesnička by mohla sloužit jako zastávka pro budoucí průzkumníky vzdálenějšího vesmíru.

stavba lunární vesničky zdroj:esa.int

stavba lunární vesničky
zdroj:esa.int

Nabízí se otázka, proč vlastně jít na Měsíc, když se aktuálně pošilhává spíše po Marsu. Jak již bylo řečeno v úvodu, na lidský průzkum Marsu je třeba ještě vylepšit některé technologie a vymyslet některé zcela nové. Testovat by se mohly právě na Měsíci. Například ochrana proti radiaci – pokud ji zvládneme na Měsíci, tak ji zvládneme nejen na Marsu, ale i na mnohých dalších tělesech sluneční soustavy. Technologie pro využití místních surovin se při dobývání vzdálenějšího kosmu také neztratí. Obtíže, které přináší pobyt v nižší gravitaci, se dají na Měsíci také velice dobře zkoumat. Měsíc vyžaduje i vyšší level spolehlivosti techniky, protože se není možné vrátit na Zemi během několika hodin, nýbrž dnů.

Návrat na Měsíc má i jiný rozměr a to lidský. Odjakživa člověka poháněla touha po poznání, objevování neznámého a posouvání hranic možného.

A jak se vlastně myšlenka na zbudování lunární vesničky zrodila? Na loňské konferenci v americkém Colorado Spring debatovala řada odborníků na kosmonautiku o seznamu požadavků na budoucí kosmické aktivity. Kromě efektivnějšího využívání nízké oběžné dráhy Země pro experimenty v mikrogravitaci, se pro řadu dalších technologických a medicínských oborů začala jevit lunární základna jako velmi vhodná platforma.

Přestože NASA vidí jako svůj hlavní cíl pilotovaný let k Marsu, její administrátor Charles Bolden myšlenku lunární vesničky podpořil. Vzhledem k aktivitám v cislunárním prostoru, které zahrnují lety lodi Orion a zřejmě i menší kosmickou stanici, by podobný projekt na povrchu Měsíce byl vhodným doplněním programu.

I ostatní partneři, kteří se v současnosti podílejí na provozu ISS se k myšlence komplexu na povrchu staví pozitivně a vidí ho jako možné pokračování cesty. Nabídka je otevřena i dalším dosud nezapojeným zemím včetně Číny. Tam zatím trochu drhne neochota amerického Kongresu spolupracovat s Číňany na společných kosmických projektech, čímž je v současné době hlavně ISS. Lunární vesnička by to však mohla změnit. Jasno by mělo být do konce roku.

3D tiskárna D-Shape při práci zdroj:esa.int

3D tiskárna D-Shape při práci
zdroj:esa.int

Nyní se zaměříme na praktičtější stránku celého konceptu. Jednotlivé moduly by tvořily dvě části, obytná a servisní. Servisní vychází ze stávajících modulů pro ISS a také z některých technologií připravovaných přímo pro využití na Měsíci, testovaných například při NASA Desert Rats. Obytná část bude nafukovací, nad ní pak silná vrstva regolitu, fixovaná pomocí metody 3D tisku. Momentálně se v ESA testuje využití robota D-shape (viz obrázek), který z materiálu simulujícího měsíční regolit, tiskne různé objekty. Jak bylo uvedeno výše, tisknout by se měl nejen obal kosmických příbytků, ale i další objemnější objekty, například části radioteleskopů. Že bychom vytvořili na Měsíci malé Arecibo? D-shape se dnes využívá k tisku soch nebo umělých korálových útesů. Jeho nástupce se zřejmě stane kosmickým stavařem. Pro dopravu na povrch Měsíce se mohou využít landery vycházející z technologií pro evropský Lunar lander. Ten sice ESA jako konkrétní misi zamítla, ale vývoj technologií pro přesné přistávání pokračuje dál.

Možná podoba modulu. Servisní část s přechodovou komorou je vpravo, obytná nafukovací část je vlevo. zdroj:esa.int

Možná podoba modulu. Servisní část s přechodovou komorou je vpravo, obytná nafukovací část je vlevo.
zdroj:esa.int

A ještě jedna otázka, jež bude tou klíčovou při rozhodování o realizaci a tou jsou finance. Náklady ještě nejsou známy, ale díky pokroku v technologiích, zapojení soukromých společností a právě možném využití místních zdrojů by cena měla být výrazně nižší než kolik stálo budování ISS. Astrobiolog NASA Chris McKay dokonce mluví o „pouhých“ deseti miliardách dolarů, za které by bylo možné malou základnu na Měsíci pořídit. I kdyby cena byla nakonec vyšší, přesto by mohla být jako mezinárodní projekt v možnostech omezených rozpočtů kosmických agentur.

Generální ředitel ESA, Johann-Dietrich Wörner pobýval minulý týden v Praze v rámci akce Living Planet Symposium 2016 a díky tomu jej budete moci vidět již tuto sobotu 21.5. na ČT24 ve 20:05 v Hydeparku Civilizace.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/About_Us/DG_s_news_and_views/Moon_Village_humans_and_robots_together_on_the_Moon
http://futurism.com/colonize-moon-2022and-cost-less-aircraft-carrier/
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2013/01/D-Shape_printer

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/multi-dome_base_being_constructed2/12506598-1-eng-GB/Multi-dome_base_being_constructed.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/lunar_base_made_with_3d_printing/12501019-1-eng-GB/Lunar_base_made_with_3D_printing.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/multi-dome_base_being_constructed/12502111-1-eng-GB/Multi-dome_base_being_constructed.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/d-shape_printer/12501219-1-eng-GB/D-Shape_printer.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/3d-printed_lunar_base_design/12501079-1-eng-GB/3D-printed_lunar_base_design_fullwidth.png

Lunární vesnička jako nástupce ISS, 2.5 out of 5 based on 53 ratings
Pin It
(Visited 3 758 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (53 votes cast)
(Visited 3 758 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


52 komentářů ke článku “Lunární vesnička jako nástupce ISS”

  1. Velmi ekonomický a pro přípravu na další akce ve vesmíru správný záměr.

  2. Sierra napsal:

    Perfektní článek a skvělá myšlenka…. Další věděcké experimenty na Orbitu mohou provádět malé laboratoře či sekce u soukromých stanic, ale úkolem Kos. agentur by mělo být posunovat poznání dál, ne opakovat stejné mise …. (To s opakováním je velice zjednodušeno 🙂 )

    • Tomáš Kohout napsal:

      Díky. Ano, bylo by dobré kdyby ISS v budoucnu zastoupily soukromé společnosti. Je v nich velký potenciál, jednak kvůli turistice, ale zejména kvůli výzkumu v komerční sféře. Teď si přesně nepamatuji důvody, proč některé komerční společnosti (např. farmaceutické) by rády dělaly kosmický výzkum, ale nevyhovuje jim ISS. Myslím, že to byla nutnost publikace výsledků a nemožnost patentování, kvůli statusu ISS, ale neberte mě za slovo, skutečně si tím nejsem jistý.

  3. Štěpán napsal:

    Tento článek se mi velice líbí a děkuji autorovi za něj. Tak snad se to tam vybuduje a články budou častější. 🙂 dávám 5 hvězdiček

  4. Spytihněv napsal:

    Pokud se odhodláme naplnit tento velice rozumný záměr, tak bych odvrácené straně příliš velké naděje nedával. Astronomická stránka věci určitě není prioritou, to mohou pořídit teleskopy ve vesmíru. Měsíční póly jsou logičtější lokalita. Už jen kvůli té vodě. A navíc bych považoval za důležitou možnost přímého spojení se Zemí bez nutnosti používat satelity včetně přistávacího manévru pod kontrolou ze Země. Když k tomu připočtete fakt, že je rok 2016 (shodou okolností přesně 50 let od prvního podařeného přistání na Měsíci) a zatím jsme se nikdy ani nepokusili o přistání na odvrácené straně Měsíce, tak bych se tam moc nehrnul. A ještě mě napadá psychologie. Budoucí obyvatelé měsíční kolonie jistě ocení, když se budou moci dívat na Zemi.

    • zvejkal napsal:

      Dobre postrehy.

      K clanku: Absolutne ma tieto vizie nadchly a som absolutne ZA! 🙂

      V KSP som sa tiez rozhodol robit zakladnu na Mesiaci, pretoze ked som zacal uvazovat nad Marsom, zistil som, ze to je strasna robota, more planovania a strasne dlho to trva.

      Budme radi, ze mame taky planetu ako Mesiac kusok od Zeme. Mali by sme to vyuzit ako dalsi logicky krok smerom do vesmiru. Mars beriem skor ako vyzvu, resp. skusku odvahy.

    • Mallard napsal:

      Pekný a výstižný comment.

      Súhlasím s tou psychológiou, každého musí uchvátiť, vzpružiť a potešiť pohľad na Zem (však len jej fotky z Mesiaca vyzerajú úchvatne:-))

      • otaznick napsal:

        To je rozumná úvaha. Z Marsu se bude Země jevit jen jako trochu zářivější bod a to může dost ovlivnit psychiku. Takže základna na Měsíci má opodstatnění nejenom kvůli vývoji technologií a vyzkumu dlouhodobého vlivu snížené gravitace, ale i z psychologického hlediska.

        • alfa100omega napsal:

          Uz vidim toho vesmirneho turistu, ktery se zene do vesnicky na odvracene strane mesice, ze ktere neni vyhled na Zemi. Proste nonsense pro turistiku. Pol je ta spravna volba.

        • Tomáš Kohout napsal:

          Třeba to bude turista-astronom, pak by naopak chtěl oblohu bez té obrovské modré koule, která ho ruší při pozorování vzdálených objektů. Časem se měsíční turistika bude specializovat, podobně jako tady na Zemi, kdo bude chtít pól, pojede tam, kdo odvrácenou stranu kvůli hvězdám, vyrazí tam při úplňku a někdo zase bude chtít výlet po historických památkách Apollo a Luna. Ale to předbíhám, důležité jsou nyní ty první kroky a ty je třeba udělat.

    • maro napsal:

      Přesně tak. Póly jsou dobrá nejen kvůli pohledu na Zemi, ale hlavně kvůli Slunci. Než mít 14 dní den a 14 dní noc, to už je lepší mít to Slunce pořád, i když jen v horizontálním směru. Solární panely prostě budou umístěny vertikálně a budou se natáčet stále na Slunce. Nepřetržitý zdroj energie.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Astronomická stránka, respektive radioastronomická stránka je hlavní devizou odvrácené strany. Všude jinde ve volném kosmu (v naší sluneční soustavě) dělá Země v celém oboru spektra dost velký hluk. Komunikace není takový velký problém. Stačí vyslat okolo libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc restranslační družici. Pro větší jistotu lze dovybavit i body L4 nebo L5. http://i.stack.imgur.com/eXWhr.jpg

    • gg napsal:

      „Astronomická stránka věci určitě není prioritou, to mohou pořídit teleskopy ve vesmíru.“

      Možná by to dávalo smysl pro radioteleskopy. Ale pro optiku asi ne…

    • vedator napsal:

      Mesiac a jeho pol by bola velmi dobra volba. Dnes asi nikto nepochybuje, ze stala zakladna na Mesiaci je technologicky a technicky uskutocnitelna. Bude to vsak stat podstatne viac prostriedkov ako ISS. Jedna krajina si to nebude moct s istotou dovolit a tak sa musi hladat rozumna dohoda napriec velkymi spolocnostami ako su NASA, ESA, Roskosmos a idealne aj CNSA.
      ESA-celkom odvazne a dlhodobo hovori o dedinke na Mesiaci
      NASA-mieri skor na Mars a teda je otazne, ci bude ochotna a schopna ist do dvoch velkych projektov
      Rusko-ma zatial len vela planov, ExoMars je vsak dobrym startom pre medzinarodnu spolupracu
      CNSA-sa hra na vlastnom piesocku a hoci sa v poslednej dobe velmi dobre rozbehli, je otazne, ci by bola prijatelnym partnerom v takto sirokej koalicii

    • David K. napsal:

      A co nějaké místo, které se nám ukazuje a schovává díky libraci? Třeba ještě poblíž pólu…to by mohlo řešit jak pozorovací výhodu malého/žádného rádiového šumu ze Země a zároveň pravidelnou možnost pokochat se naživo Zemí. Podle mě u takového projektu nebude problém udržovat dva malé komunikační satelity na oběžné dráze Měsíce pro trvalé redundatní zajištění komunikace se Zemí za horizontem.

  5. Anna Nova napsal:

    No viete, tá voda na Mesiaci :-/ Všetci sa s ňou oháňajú ako so spásou kozmonautiky. Ale že je viac radioaktívna ako voda v jadrovom reaktore, to už sa moc nehovorí … A piť ju je určite veľmi veľmi zdravé. Áno je technológia na jej separáciu (nielen z regolitu ale aj H2O/D2O) 🙂 ale viete aká veľká a zložitá je tá linka? 😉

    • Sierra napsal:

      I když to ted bude znít trochu přiblble, stejně se základna bude muset zásobovat, takže si myslím že se tam nějaké množství vody bude zasílat také, takže ta linka tam nemusí být hned a doprava linky bude muset být pozvolná…. Pokud by jsme se takhle koukaly na všechny problémy, nikdy bychom se nikam neposunuly ….

    • Honza napsal:

      Začal jsem psát, ale radši jsem krátce prohledal web a byl jsem překvapen účinky vody.
      Než začnu, z Vašeho příspěvku to vypadá, jako byste považovala deuterium za radioaktivní, když mluvíte o lince na separaci deuterizované vody. Deuterium je stabilní, radioaktivní je tritium.
      Krátce jsem se podíval, jak je to se zdravotními následky požívání deuteria. Nečekal jsem nic moc, ale kupodivu to vliv má. Reakce probíhající s deuteriem fungují trochu jinak a skutečně to má vliv na živé organizmy, ovlivňuje to v některých koncentracích růst rakovinných buněk a našel jsem zmínku o vlivu na depresi. Takže by to skutečně mohl být problém.
      Jiná věc ovšem je, že se to studovalo řádové při 30% deuteria v organismu, což nepovažuju za realistickou koncentraci snad kdekoliv (budu rád, když mě opravíte). O Měsíci jsem se dočetl o přibližně stejném složení vody jako na Zemi. Tritium prý vzniká interakcí kosmického záření s dusíkem v atmosféře. Podle mě by ta voda měla být bezpečná.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Máte pravdu, že bez složité úpravy by voda z Měsíce moc na pití nebyla. Jestli si dobře vzpomínám, už nyní zařízení na ISS dokáže recyklovat 98% vody a už existují prototypy s lepšími parametry, takže nebudou potřeba velké objemy k jejímu doplňování.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Kosmonautika už spoustu původně objemných technologií miniaturizovala. I díky ní má malý defibrilátor každá sanitka.
      Přinejhorším se měsíční voda využije na palivo a kyslík. Elektrolýza je docela zvládnutá věc.

  6. Mallard napsal:

    Hurrá na Mesiac!

    Článok super a výstižný, vďaka (5+).

    Cena základne vyzerá priaznivá, ale zase až taký optimistický by som nebol. Stačí trošku nahliadnuť do histórie a nakoniec sa každý takýto „husársky kúsok aj tak predražil. Ale to neva..

    Čo sa mňa osobne týka, podľa mňa je Mesiac z každej strany výborný nápad. Od testov technológií, pohybu v inom, ako zemskom G, vákuum a pod.

    A otázočka do pléna – vodu by alternatívne ťažiť na póloch mohli (a snáď ju aj používať), ale ako majú vyriešenú otázku dýchateľnej atmosféry (resp. O2) v prípade týchto lunárnych dediniek?

    • Tomáš Kohout napsal:

      Ve zdrojích sice o O2 bylo pouze to, že by mohl být jedním z produktů úpravy vody. tím by se zajistilo doplňování čerstvého kyslíku do atmosféry modulů. Pokud jde o CO2, možná by se mohla použít větší verze zařízení, které se testuje pro budoucí typy skafandrů. Najděte si v tomto článku: http://www.kosmonautix.cz/2013/07/budoucnost-kosmickych-skafandru-2-dil/ skafandr Z-1 a náhradu za známou jednotku PLSS, pod názvem NGLS.

      • Mallard napsal:

        Dík za odpoveď a tip.

        Tak za prvé – za článok z linku máte 5+++:-)

        Tá NGLS vyzerá ako sľubný koncept. Ten výborný článok ste napísal v 2013. Hľadal som k tomu nejaké aktualizácie, alebo novinky, ale nič som nenašiel (okrem krátkeho info na stránke NASA). Nemáte vy o tom projekte nejaké bližšie informácie?

        Ď.

        • Tomáš Kohout napsal:

          Děkuji za pochvalu.
          Uvidíme, jestli se Z-1, nebo Z-2 opravdu vydá v roce 2017 na ISS. Důležité je, že to zařízení není jen na papíře.
          Docela dost odkazů na toto zařízení se zobrazí, když zadáte NASA NGLS do googlu, mezi nimi i toto pdf: techport.nasa.gov/externalFactSheetExport?objectId=13612

  7. rexino napsal:

    Veľmi dobrá myšlienka. ESA už dávno skúma možnosť dedinky na mesiaci, USA potrebuje nosný projekt a týmto by dostal celý projekt SLS a Orion veľmi dobrý zmysel, keďže tu by SLS bola určite potrebná. Putin hovoril, že chce ísť na mesiac a v spolupráci by sa mu to možno aj podarilo. Falcon Heavy by Dragon určite dostal na TLI, čím by sa zlacnila preprava a SpaceX by mala zákazky. Znie to krásne snáď sa to uskutoční. Mne len vrtá hlavou ako by dokázala misia existovať na odvrátenej strane mesiaca bez slnečnej energie.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Loď Dragon by s malými úpravami zvládla zásobovat stanici na oběžné dráze okolo Měsíce. Elon Musk prohlašuje, že Dragon bude umět motoricky přistát prakticky na jakémkoliv pevném tělese ve sluneční soustavě(Venuši asi nemyslel 😀 ). Takže i jednosěrnou cestu na Měsíc by zvládl. Zda by jeho motory stačily po dotankování i na start z Měsíce si neodvažuji tipovat.

      Sluneční energii by stanice na odvrácené straně měla polovinu měsíce a druhou by musela jet z baterií nebo jiných zdrojů, nezávislých na slunečním svitu.

  8. Jp napsal:

    O 30 let pozdě, ale už aby to bylo.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Když vidím pokrok, jaký nyní díky komerčním společnostem a posunu v technologiích, kosmonautika udělala, tak možná těch 30 let doženeme.

  9. hansnasa napsal:

    Perfektní článek s tématikou kterou opravdu zbožňuji.I já si pořád myslím,že postupovat se má popořadě,tedy nejdříve Měsíc a potom Mars.Chce to do projektu více zapojit SpaceX a podpořit ji finančně a ono to půjde fofrem,uvidíte.

  10. Spytihněv napsal:

    Podle slov šéfa ESA z letošního ledna by již od roku 2020 mohly být na Měsíc vysílány sondy s cílem připravit půdu pro příchod člověka. To zní jako rajská hudba. Rok 2030 je ještě daleko, do té doby si budeme (možná) užívat postupného budování.

    Nicméně – nejprve očekávám mistrovství světa v jízdě roverů po Měsíci v rámci Google Lunar X Prize 🙂

  11. ventYl napsal:

    Riker: [looking up at the moon] Wow! Look at that!
    Cochrane: Don’t tell me you’ve never seen the moon before.
    Riker: It’s just looks a lot different, that’s all. There are 50 million people living on the moon in my time.

  12. Vincent Kerman napsal:

    Jak jsem si tu přečetl v komentech dost se tu objevuje názor, že by „vesnička“ měla být postavena na jednom z měsíčním pólu.(Hlavně že je tam voda.) A s tím souhlasím, ale i na polech nemůžeme očekávat nějaké kubíky vody rovnou před nosem. Proto bych udělal kompromis. I když se budeme snažit sebe víc dokonalý uzavřený systém nedostaneme. Takže tyto ztráty vody bych doplňoval právě tím troškem co je na Měsíci. A když by se smíchala naše voda s trochou měsíční vody více bohatou na těžkou vodu(D2O), tak bychom to mohli přežít ne? 😀 Jinak bych z vody 100% vyráběl palivo a kyslík.
    Další sranda bude s energií. I když bych si to přál tak na jadernou energii můžu zapomenout. Bylo by vtipné, kdyby měl Měsíc větší instalovaný jaderný výkon než Rakousko. 😀 (Ale hodila by se během měsíčních nocí.) Takže zbývá solární energie. Postavit základna na pólu na vyvýšeném místě kde pořad svítí slunce zní fajn, to by nějak mohlo fungovat. Ale i tak bych to nebudou žádné megawatty. Aspoň se budou muset vymyslet úspornější technologie, které se použijí tady na Zemi a mohli by pomoct s menší spotřebou energie a tím pádem zmírnění klimatických změn. (V tom vidím hlavní přínos měsíční základny.)
    Je tu hodně o čem psát. Takže jenom na konec. Doufám, že další prezident USA bude nakloněnejší ke kosmickému programu než současný. A kdyžtak tu pořád máme SpaceX, která by se do stavby vesničky mohla zapojit…Falcon Heavy…

    • gg napsal:

      A proč byste proboha na Měsíci stavěl jadernou elektrárnu, když můžete použít velmi lehké zrcadlové solární koncentrátory? A teplo pro parní nebo plynovou turbínu prostě skladovat v podzemí. Hlavně tak nemusíte dovážet žádné těžké reaktorové nádoby.

  13. Branislav Pecho napsal:

    Trocha si v tejto diskusii rýpnem 🙂 V prvom rade som určite fanúšik a prajem a dúfam, aby sa tento projekt čím skôr zrealizoval.
    A teraz tá kacírska myšlienka: Sovietski/Ruskí kozmonauti majú svoje rituály a nemenné postupy pred štartom do vesmíru,napr známe močenie na koleso autobusu. Američania majú svoje rituály tiež a sú pomerne dosť naviazané na číslo trinásť. Veď v lietadlách americkej proveniencia radu s číslom 13 nenájdete. O Apolle 13 radšej pomlčím. Takže sa pýtam, kto bude ten TRINÁSTY na Mesiaci? 🙂

    • Tomas Kohout napsal:

      Je otázkou, zda 13. muž na Měsíci bude Američan. Tím by se kletba zlomila. 😀

      • Spytihněv napsal:

        A nebo to bude americká posádka, ale vezmou s sebou někoho nepopulárního a toho vykopnou ven jako prvního 🙂

        • zvejkal napsal:

          Oneho … jak sa vola … Trumpa 🙂

        • Spytihněv napsal:

          Ano, to by byl kvalitní kandidát 🙂

        • Jaro Pudelka napsal:

          Musí to byť američan? U nás by sa tiež našlo dosť kandidátov na vykopnutie!

    • maro napsal:

      Nejúspěšnějí (a nejkrásnější) americká zpěvačka Taylor Swift se hlásí. Ona má číslo třináct jako velice šťastné číslo. Dokonce ho měla na svých prvních koncertních šňůrách pokaždé namalované na ruce. Mimochodem, narodila se 13. prosince 1989 🙂

      • Jaro Pudelka napsal:

        No tak zlé to zase nie je aby nás reprezentovala takáto „osoba“.

        • maro napsal:

          V tomhle se jí musím zastat. Je fakt chytrá, vzdělaná, učenlivá a skromná (začínala jako country skladatelka a zpěvačka). Písničky si píše sama. Je fakt jak z „jiné planety“ 🙂

        • maro napsal:

          P.S. A „Marťan“ je její velice oblíbený film. Takže plus navíc…

  14. Martin napsal:

    Vždycky mne fascinovala jednoduchá „výroba“ vakua ve vesmíru.
    Tedy jedním z argumentů proč mít základnu na měsíci je:
    – je super kvalitní vakuum hned za zdí. Vhodné pro všechny možné technologie.

    Další výhody základny na měsíci:
    – možnost live chatu a hovoru. Tedy měsíčňan nemá omezenou komunikaci se zemí = není odtržen od většinové společnosti.
    – ekonomika měsíce se díky malé gravitaci dá snadno napojit na zem. (výrobky z měsíce se dají relativně levně dopravit na zem..(nízká úniková rychlost + možnost aerobrakingu na zemi)
    – díky blízké vzdálenosti měsíce bude snadné lépe provádět finační transakce online
    – díky blízké vzdálenosti měsíce půjde udělat mnoho lékařských zákroků vzdáleně. (min po konzultační a dozorové službě)
    – v případě vyřešení levného vynášení lidí na orbitu (<$2000 na kg) začne být měsíc zajímavý pro zdravotní pojišťovny a určité druhy zranění.
    – …

Zanechte komentář