Kosmotýdeník 189. díl (25.4. – 1.5.2016)

Týden, který právě pomalu končí, byl co se týká významných událostí kosmonautiky pořádně nabitý. Dočkali jsme se nejen prvního startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, ale vody pořádně rozčeřila i informace od Elona Muska, který prohlásil, že v roce 2018 vyšle nepilotovanou loď Dragon k přistání na Marsu. My se však budeme věnovat i dalším důležitým věcem. Například Indie bez velkého zájmu médií dokončila svůj regionální navigační systém IRNSS. SpaceX zase získala svoji první armádní zakázku a značně tím mění poměr sil ve vynášení armádních satelitů. To a mnoho dalšího si připomeneme v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkný den a dobré čtení.

SpaceX zlomila monopol ULA

Posledních přibližně deset let platilo, že jediná společnost, která vynáší královsky placené americké armádní zakázky je United Launch Alliance (ULA). Společnost provozuje rodiny raket Delta a Altas. Již před třemi roky začal Elon Musk na tento stav upozorňovat a snažil se ho změnit. Argumentoval tím, že ULA si při držení svého monopolu samozřejmě může diktovat vysoké ceny, které jsou placeny daňovými poplatníky. Vyvinul nátlak na zavedení soutěží o tyto zakázky. Dále diskuzi o tom, aby se tyto cenné náklady vynášely celoamerickými raketami, a to vše nakonec vedlo k tomu, že skutečně bylo rozhodnuto o uspořádání soutěží, do kterých se mohou zapojit certifikované firmy. Především však začala certifikace pro SpaceX.

United Launch Alliance

United Launch Alliance
Zdroj: http://media.al.com/

Od roku 2006 byla jedinou certifikovanou firmou právě ULA, která vznikla sloučením raketových divizí Boeingu a Lockheed Martin. SpaceX získala certifikaci po velkém nátlaku a rozsáhlé diskuzi v roce 2015. Vítězství SpaceX ale vyvolalo vlnu nevole, protože pro jeho dosažení neváhal Elon Musk sáhnout metodám, jako je soud s americkým letectvem a k významnému lobbování ve Washingtonu.  Jistou roli v tom ale jistě hraje i nedávné prověřování zakázek společnosti ULA. Přesto však platí to, že raketa Falcon 9 prošla nezávislou certifikací, která byla jistě velmi podrobná, protože náklad, pro který byla prověřována, patří k tomu nejcennějšímu, co Spojené státy posílají do vesmíru. V současnosti je vyhlášeno devět soutěžních zakázek, které mají zcela rozdílné podmínky, než ty předchozí. Změna těchto podmínek je jednak důsledkem nátlaku SpaceX a zvýšeného zájmu veřejnosti, ale také tu samozřejmě hraje určitou roli geopolitická situace a ekonomika. Pentagon nakonec rád uslyšel na příslib nižší ceny za vynášení jeho satelitů. Abych byl přesný. Soutěžních zakázek je již jen osm, protože první vyhrála SpaceX.

Satelit navigačního systému GPS třetí generace

Satelit navigačního systému GPS třetí generace
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Zakázka v hodnotě 82 700 000 dolarů, kterou SpaceX vyhrála, zahrnuje vynesení jednoho satelitu z nové třetí generace navigačního systému GPS. Satelit GPS 3-2 je druhý z třetí generace GPS. O první exemplář se postará ještě raketa Delta IV v roce 2017 stále v režii ULA. Soutěž pro tento první satelit byla ještě odlišná. Nové podmínky poněkud změnily pravidla. Například bylo za vynesení nabídnuto méně peněz a jistou roli začalo hrát i ustanovení kongresu o omezení používání ruských motoru RD-180 k vynášení významných vojenských zakázek, do které patří právě i systém GPS. Přidělení zakázky pro SpaceX přišlo jen pár hodin poté, co Elon Musk prohlásil, že vyšle loď Dragon v roce 2018 k Marsu, kde se pokusí motoricky přistát. Souvislost s tímto prohlášením však nehledejme. Jde o zcela rozdílné podniky. K vynesení satelitu GPS by mělo dojít v květnu 2018.

ULA výsledky soutěže akceptovala, už proto, že o změněné podmínky v soutěži tolik nestála. Není například schopna zajistit za požadovanou částku dostatečně kvalitní přípravu, výrobu nosiče, integraci na nosič a start. Tento fakt okomentovali zástupci firmy tím, že se jim nelíbí, že Spojené státy přestávají dávat přednost ozkoušené kvalitě a jistotě a sází na nejistotu za levnější cenu. Vývoj kolem armádních zakázek tak rozpohyboval mnoho věcí. Nejvíce asi u společnosti ULA, která už dříve avizovala vývoj rakety Vulcan, která bude celá vyrobena ve spojených státech včetně motorů. Ostatně projekt počítá i se znovupoužitelnými motory, které by po oddělení od prvního stupně měly přistát zpět na padáku. To má vést ke snížení nákladů na vynášení. Politicko ekonomický nátlak SpaceX tak má mnoho kladných stránek, které vedou i již zavedené firmy k experimentálním krokům a vývoji. Situace je velmi zajímavá a proto se jí budeme i nadále věnovat.

Indie dokončila svůj navigační systém

Pouhé tři roky trvalo, než dostala Indie na orbitu celkem sedm satelitů, které jsou potřeba, aby dokončili svůj regionální navigační systém IRNSS. Stavbě tohoto systému jsme se dlouhodobě věnovali právě na řádcích Kosmotýdeníku a je příjemné nyní psát o jeho plném dokončení. Poněkud v pozadí velkých událostí, které tvořil první úspěšný start z nového ruského kosmodromu Vostočnyj a nečekaného prohlášení Elona Muska o letu Dragona k Marsu v roce 2018, dokončili Indové pořádnou záslužnou práci. Dá se tak rozhodně nazvat vytvoření nezávislého navigačního systému, který poskytuje přesné mapové a navigační služby na celém území Indie bez potřeby kooperace s jinými systémy. Navíc, jak neopomínají připomínat indičtí politici, celý systém byl poměrně levný a to i díky tomu, že k jeho plnému provozu stačí jen sedm satelitů.

Příprava satelitu IRNSS 1G

Příprava satelitu IRNSS 1G
Zdroj: http://www.isro.gov.in/

Poslední sedmý satelit IRNSS 1G navigačního systému vynesla ve čtvrtek úspěšně raketa PSLV, pro kterou to byl tento rok již třetí úspěšný start v řadě. Satelit o váze 1425 kilogramů byl nejdříve umístěn na přechodnou dráhu ve výšce 20 700 kilometrů, ze které se pak díky svým motorům přesunul na cílovou orbitální dráhu ve výšce 35 700 kilometrů. Satelit je vybaven dvojicí solárních panelů, které mu na počátku budou dodávat 1 300 wattů. Na své palubě nese každý ze sedmi satelitů atomové hodiny. Jeho životnost, stejně jako životnost šesti zbývajících je dvanáct let.

Díky dokončení tohoto systému je Indie schopna využívat přesných pozičních služeb nejen na svém území, ale i v okruhu 1 500 kilometrů kolem. Původně navigační systém vznikal pro potřeby armády a zejména námořnictva, ale v době jeho vývoje bylo rozhodnuto, že bude sloužit i veřejnosti. Pro příjem signálu slouží v Indii vyrobené lokátory, které jsou vybaveny také indickou elektronikou. Jedná se tak o čistě národní systém, který vyprodukovala přímo země. Má být díky tomu nejen impulsem pro indickou ekonomiku, nebo jím byl při jeho stavbě, ale také hůře zneužitelným pro případné nepřátele. Což je vlastnost, která byla důležitá v době, kdy se jednalo především o vojenský projekt, nyní už je druhořadá. Na závěr se můžete podívat na několik fotografií ze startu a přípravy satelitu.

Vývoz PSLV

Vývoz PSLV
Zdroj: http://www.isro.gov.in/

PSLV vzlétla

PSLV vzlétla
Zdroj: http://www.isro.gov.in/

Kosmický přehled týdne:

I když už historicky první přistání rakety na mořské plošině dělí nějaký ten týden, stále se objevují nové dech beroucí fotografie. Tentokrát to je však opravdu velmi povedené 360 stupňové video přímo z plošiny, kam Falcon 9 v1.2 úspěšně dosedl. Doporučujeme si to dát přes celou obrazovku.

Japonsko oznámilo, že vzdalo pokusy o záchranu mise Hitomi (Astro-H). Rentgenový teleskop, s kterým JAXA ztratila kontakt 26. března, se nekontrolovatelně roztočil a tím došlo k jeho rozpadu. Za příčinou havárie stál lidský faktor. Mise za 400 milionů dolarů tak skončila po dvou měsících na oběžné dráze, během kterých stihla dvě vědecká pozorování. Další podobná mise s vědeckým programem, který by mohl nahradit Hitomi je poměrně vzdálená. Nejdříve zřejmě poletí evropská mise Athena, která má naplánovaný start v roce 2028.

Data ze sondy New Horizons pomohla vytvořit novou mapu povrchu trpasličí planety Pluto. Na tomto odkazu se můžete podívat na mapu s lupou.

NASA a Roskosmos uzavřely dohodu o efektivnějším využívání vědeckého potenciálu Mezinárodní kosmické stanice. Přímým důsledkem této dohody se stalo odložení odletu T. Peaka, T. Kopry a J. Malenčenka z 6. června na 18. června. Zkrátí se tak doba, kdy na palubě budou pobývat jen tři členové.

Přehled z Kosmonautixu:

Jak již bylo řečeno, tento týden byl opravdu plný zajímavých událostí. O mnoha z nich jsme vás informovali pomocí článků. Začali jsme zprávou o dalším soukromém nájemci montážní haly VAB na KSC. Velmi potěšující zpráva dorazila z orbitální dráhy kolem trpasličí planety Ceres. Sond Dawn totiž u Ceres svoji cestu neskončí. Tento týden byl také ukončen seriál Křesla a pistole svým sedmým dílem. V seriálu jste mohli sledovat vývoj pomůcek, které se používaly a používají při kosmických vycházkách EVA. Dalekohled Jamese Webba se ukázal v celé kráse, když byly ze zrcadel sejmuty ochranné kryty. Tento týden poprvé odstartovala raketa z nového ruského kosmodromu Vostočnyj. A i když nám trochu pokazila chuť jistá neochota sdílet tento okamžik se světem bez jistoty úspěchu, nakonec jsme se dočkali ukázkového startu a svět přivítal nový kosmodrom. Debaty rozvířila však zejména nová zpráva od Elona Muska, který prohlásil, že v roce 2018 vyšle k Marsu nepilotovanou loď Dragon a pokusí se tam s ní přistát. Raketa SLS pomalu nabývá reálných kontur. Nyní se například palivem plní letové kusy pomocných motorů na tuhé pohonné látky SRB.

Snímek týdne:

Otevírání nového kosmodromu, který by navíc měl v budoucnu sloužit i letům s lidskými posádkami, je událost, která se nestává příliš často. Proto si tento týden rozhodně zaslouží své místo ve snímku týdne fotografie z prvního startujícího Sojuzu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Léty ozkoušená raketa, která svým rodokmenem sahá do hlubokých padesátých let tak zazářila jako první stroj, který otevřel kosmodrom 21. století. Snímek je to o to vzácnější, že dalšího startu z nového kosmodromu bychom se měli dočkat až v roce 2017.

Sojuz 2-1A úspěšně startuje z kosmodromu Vostočnyj

Sojuz 2-1A úspěšně startuje z kosmodromu Vostočnyj
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/04/28/indian-launch-set-to-round-out-domestic-navigation-network/
http://www.isro.gov.in/launcher/pslv-c33-irnss-1g
http://spaceflightnow.com/2016/04/27/falcon-9-rocket-wins-landmark-u-s-air-force-launch-contract/
http://spaceflightnow.com/2016/04/29/japan-gives-up-on-rescuing-black-hole-observatory/

Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2015/10/sn_2.2.15_pg1_art_fpo-879×485.jpg
http://media.al.com/huntsville-times/photo/2012/08/-01f7dd8eb14836b3.JPG
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/AFG-100825-006.jpg
http://www.isro.gov.in/sites/default/files/galleries/PSLV-C33/IRNSS-1G%20Gallery/12fullyintegratedplsv-c33withirnss-1gatfirstlaunchpadsharsriharikota.jpg
http://www.isro.gov.in/sites/default/files/galleries/PSLV-C33/IRNSS-1G%20Gallery/05-ctt.jpg
http://www.isro.gov.in/sites/default/files/galleries/PSLV-C33/IRNSS-1G%20Gallery/9fuelfillingofirnss-1ginprogressatsdscshar.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/6241111045.jpg

Kosmotýdeník 189. díl (25.4. – 1.5.2016), 2.3 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 1 600 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.3/5 (24 votes cast)
(Visited 1 600 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 189. díl (25.4. – 1.5.2016)”

  1. vedator napsal:

    Zdravim redakciu a prajem vela sil do publikovania clankov a osobne mozem len povedat ‚klobuk dole‘ pred tym ako je vedeny tento portal.

    Kedze viem, ze redakcia si vazi kazdu reakciu, pripajam vlastne a zdoraznujem velmi subjektivne hodnotenie tohto clanku. Hlavne kvoli tomu, ako citaju niektori uzivatelia kosmonautix.cz. Ak ma byt kosmotyzdenik sumarom, a nie nadstavbou clankov uverejnenych pocas tyzna, tak si myslim, ze tento kozmotyzdennik je o nicom uplne inom.

    V prvom rade povazujem za nevyvazene informovanie o marginalnych okamihoch. Ako najvacsu a najcastejsie spominanu udalost tyzdna povazujem start Sojuzu z Vostocneho, dalej SpaceX Red Dragon, Hitomi a zvysok ako je start PSLV, SpX vs ULA, … Tento clanok je uplne niecom inom ako je moj osobny pohlad 🙂

    Pekny vecer.

    • Vojta napsal:

      Mně se tento formát líbí. Informace, které se do průběžně vydávaných článků nevešly, krátký sumář z toho, co na portálu vyšlo a na závěr obrazové připomenutí nejvýznamnější události. Čistý sumář by byl podle mého zbytečný. Hodil by se spíš k portálu, kde vychází více článků denně a jejich týdenní seznam se nevejde na úvodní stránku.

    • Dušan Majer napsal:

      Děkujeme za názor, myslím, že Vám odpoví i sám autor článku, ale dovolím si napsat i svůj názor. Je jasné, že tématem týdne byl první start z Vostočného, ale tohle téma jsme probrali ve speciálních článcích i v živém přenosu. Kosmotýdeník by tedy dubloval tyto informace. Kosmotýdeník považujeme za sumář, což znamená, že dá prostor tématům, na která se v průběhu týdne nedostalo a velká témata týdne připomene formou odkazů na články, kde jsou informace rozepsány mnohem podrobněji, případně formou obrázku týdne.
      Nyní nastavený formát považujeme za nejlepší z mnoha možných, protože by bylo hloupé psát v Kosmotýdeníku ty samé informace, které už na fóru jsou v jiných článcích. Kosmotýdeník má u velkých témat tvořit jakýsi rozcestník formou odkazů na detailní články a u menších témat, na která se v průběhu týdne nedostalo, tak u nich jim právě tento seriál dá prostor.

    • Lukáš Houška napsal:

      Dobrý večer,

      v první řadě děkuji za názor. Zřejmě jsme se nepochopili ve smyslu k čemu tu Kosmotýdeník vlastně je. Jak už bylo uvedeno v předchozích komentářích, bylo by plýtvání silami, kdyby měly informace v KT dublovat články, které během týdne již na portále vyšly. Dříve to tak i snad bylo, ale v té době vycházel jeden článek za dva dny a i na velké události se občas nedostalo. Dnes vychází na našem portálu minimálně dva články denně a daří se pokrývat všechny významné události. Nezbývá však čas věnovat se těm drobnějším, ale přesto důležitým informacím. Proto je tu hlavní část Kosmotýdeníku, která se věnuje informacím, které se během týdne staly, ale nebyl čas se jim věnovat. Souhrn informací, které vycházely formou velkých článků je pak samozřejmě na konci každého KT uveden. V textu také většinou upozorňuji jaké události formovaly týden a jaké byly ve stínu. To je schválně, aby se i na ty velké nezapomnělo.

      Navíc, spousta čtenářů, ke kterým se řadím i já, je vyprahlá po informacích z agentur a kosmických aktivit méně významných zemí a institucí. Proto jsme se tu věnovali raketě Elektron z Nového Zélandu, nebo pravidelně věnujeme Indii, Číně, nebo aktivitám zemí, jako je Argentina a další. na ty se během týdne nedostane, ale v Kosmotýdeníku na ně místo zbývá.

      Přesto se však i zde věnujeme velkým událostem, které třeba přinese sobota a nestihnout se pospat standardním článkem. Kosmotýdeník je volná platforma, kde je prostor dán informacím, které zatím nezazněly a souhrnu těch, o kterých jsme již mluvili.

      Doufám, že vám toto vysvětlení stačí a snad tak budete lépe chápat princip KT. 🙂

  2. Peter P napsal:

    To 360 video pristatia SpaceX ma uplne ohromilo. Je to v podstate prvy krat, ked som taketo video videl. Prezeranie priestoru 360 to je bezna vec, ale taketo video som teda nevidel a rovno tak historicka udalost. Asi mi nieco uslo, ale je to parada.

    Zaujimave zhrnutie. Dalsi tyzden nam mozno prinesie dalsi start SpaceX a mozno dalsie pristatie. Uz sa tesim na komentovany prenos dufam, ze to nebude pozde v noci, ale redakcia to urcite zvladne 🙂

Zanechte komentář