Evropský vrták pro Měsíc

Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.

Tato teplota se očekává v místě přistání Luny 27, ovšem trvale zastíněné krátery mohou být i chladnější – teploty v nich mohou klesat až k -240°C. Vrták s palubní laboratoří nese označení PROSPECT, což je zkratka z anglického názvu Platform for Resource Observation and in-Situ Prospecting in support of Exploration, Commercial exploitation & Transportation. PROSPECT je jedním ze systémů, které Evropská kosmická agentura vyvíjí pro připravované ruské mise, které cílí na průzkum Měsíce.

Starší vizualizace ruské mise Luna-27

Starší vizualizace ruské mise Luna-27
Zdroj: https://img.rt.com

Dalším systémem je PILOT (Precise Intelligent Landing using On-board Technology) – autonomní navigační systém pro přesné přistávání, který využívá lidar (laserový radar) pro vyhledávání potenciálně nebezpečných útvarů v místě přistání. Tyto technologie ale zatím ještě nebyly schváleny. O jejich realizaci budou rozhodovat politici v prosinci letošního roku.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/lunar_ice_drill/15982768-1-eng-GB/Lunar_ice_drill.jpg
https://img.rt.com/files/2015.10/original/5623d01ec36188d8498b458d.jpg

Evropský vrták pro Měsíc, 2.5 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 1 669 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (23 votes cast)
(Visited 1 669 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Evropský vrták pro Měsíc”

  1. Štěpán napsal:

    Podobá se ten vrták konstrukčně tomu v misi Exomars (2020)? Vyrábí to stejná firma nebo je to jen náhoda (2m-hloubka)?

  2. Petr Hájek napsal:

    Jen jeden dotaz ,proč se pro průzkum měsíce nevyužijí tecnologie průzkumu marsu a vyzkoušená technika (možná zbyly i hotové komponenty) ,proč nový vývoj ,zkoušky,testy,hromady utracených peněz.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, Ony se některé technologie kopírují. Třeba Evropská kosmická agentura využila velmi podobný koncept u družic Venus Express, Mars Express a Rosetta – ty se od sebe liší jen v pár detailech. Ale zpět k dotazu – u této mise se třeba využije vrták navržený pro misi ExoMars. Co se týče vědeckých přístrojů, tak u nich platí, že technika jde rychle dopředu a stále se vyvíjejí lepší modely. Proto je vždy lepší pro novou misi vybrat to nejlepší,co je zrovna k dispozici než starší, osvědčený kus.

      • vedator napsal:

        Tak tak, absolutny suhlas s najnovsimi a najlepsimi materialmi a suciastkami. Do kozmonautiky a suvisiaceho vyvoja sa vela investuje ale nove materialy, postupy a aj ludske zdroje sa pouzivaju v mnohych inych odvetviach.

    • Podmínky na povrchu Marsu a Měsíce jsou rozdílné stejně tak i složení povrchových a blízkých podpovrchových vrstev. To vyžaduje jisté úpravy a testy i v případě využití hotových, vyzkoušených komponent v jiném prostředí.

  3. Radek napsal:

    Hezký večer, rád bych se zeptal – proč má lander určený k přistání na dně věčně zastíněného kráteru na sobě solární panely? 🙂 Je starší vizualizace z doby, kdy měla mise přistávat jinde?

    • Dušan Majer napsal:

      Dobrý postřeh. Mise je ještě hodně daleko a tak kolem ní ještě není tolik informací. Ovšem dovolím si zaspekulovat. Jelikož se vrták zkoušel pro regolit o teplotě -140°C, zatímco ta nejchladnější místa mají i o 100°C méně, domnívám se, že nedosedne do úplného stínu, tedy do těch nejhlubších kráterů, ale spíše do jakéhosi „polostínu“, kde by sluneční panely mohly zachytit alespoň něco. Ale je to jen moje úvaha.

    • Lander nebude přistávat do míst s trvalým stínem. Ba naopak. Na jižním pólu Měsíce se vyskytují místa s téměř trvalým osvitem Sluncem, resp. s krátkými nocemi, které se dají kompenzovat palubní akumulátorovou baterií. Stejně tak je z takových míst možné nepřetržitě s landerem komunikovat.

  4. Spytihněv napsal:

    Vrtání dva metry hluboko do zmrzlého regolitu v těchto extrémních mrazech bude hodně energeticky náročné. Řekl bych, že hlavní tíhu ponese nabitý zdroj, který si lander přiveze s sebou. Solární panely toho v těchto podmínkách asi moc nedokážou a až se vyčerpá interní zdroj (a pokud vůbec budou k dispozici soláry), tak se lander v tom lepším případě stane pasivnějším a spíše bude předávat informace.

  5. Délka vrtáku by mohla být o pár metrů delší, průměr dle obrázku je větší než bych očekával. Pro orientační testy bude stačit menší objem vzorků.

    • Přeprava dlouhého vrtáku je zásadní problém a proto tento musí být rozdělen do segmentů. U roveru ExoMars to jsou 4 půlmetrové segmenty. Zatím se na základě dostupných dat nepočítá s nutností na Měsíci vrtat hlouběji než do hloubky 2 metrů. Vrták který je na snímku v článku je navíc jenom technologický demonstrátor pro ověření vrtání v simulovaném měsíčním regolitu. Hlavním úkolem bylo nalézt vhodný tvar vrtací hlavy a zvolit vhodně výkon motoru a převodovku. Oproti vrtání na Marsu je zde nepřítelem číslo jedna teplota. Pro potřeby mise LPSR je nutné odebrat jádrový vrt(y) a jeho uchování za přirozených podmínek. Třením při vrtání (a to všichni známe z domácích prací) vzniká teplo, které zahřívá jak vrták, tak i jeho okolí. Pokud by zahřívání bylo výrazné došlo by k ovlivnění odebraného vzorku a uvolnění těkavých látek a třeba i vody.

Zanechte komentář