Téměř odepsaný teleskop odhalil dalších 72 asteroidů

O některých sondách se píší články velmi často, protože produkují zajímavé fotky, ale je potřeba si uvědomit, že flotila kosmických sond v sobě ukrývá i tiché pracanty. Řeč je o vesmírných sondách a dalekohledech, které dlouhé roky pilně sbírají cenná vědecká data a přitom se o nich tolik nepíše. Jsme proto velice rádi, že se na webu NASA objevil článek, který informuje o výsledcích druhého roku služby projektu NEOWISE. Že jste tento název ještě neslyšeli? Je to dost dobře možné. A co WISE? Tam už se možná někteří naši čtenáři chytají. NEOWISE je totiž novým programem pro infračervený teleskop WISE.

Odepisovat předčasně některé kosmické mise se nevyplácí. Když teleskopu WISE přesně podle plánu ve druhé polovině roku 2010 došlo chladící médium, znamenalo to konec jeho základní mise. Během ní provedl globální mapování okolního vesmíru v infračerveném spektru. Za více než půl roku služby  pořídil 2,7 miliónu fotografií, objevil 20 komet, více než 33 000 planetek a 133 blízkozemních asteroidů. Základní mise tedy byla splněná a vědecká obec mohla začít s důkladnou analýzou nasbíraných dat.

Kompletní mapa „oblohy“ vytvořená ze snímků teleskopu WISE

Kompletní mapa „oblohy“ vytvořená ze snímků teleskopu WISE
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Samotná družice ale byla v dobrém technickém stavu a i když dva přístroje byly po vyčerpání vodíku pro chlazení senzorů nepoužitelné, stále byly na palubě WISE další dva přístroje, které fungovaly i nadále. Vědci sice mohli zapomenout na sledování galaxií či hnědých trpaslíků, ale stále se nabízela možnost hledat blízkozemní asteroidy a komety včetně objektů, které by mohly být pro zemi teoreticky nebezpečné. Než se vyřešily administrativní záležitosti spočívající především v řešení financování, byla družice v roce 2011 uvedena do hibernace. V září roku 2013 se ji podařilo úspěšně oživit a zahájit tak prodlouženou misi nazvanou NEOWISE.

Kosmická agentura nyní vydala zprávu, která hodnotí druhý rok této prodloužené mise a výsledky jsou velmi pozitivní. Infrateleskop má nyní na svém kontě celkem 439 objevených objektů, které se označují jako NEO, přičemž ve 72 případech se jedná o nové objekty. Zkratka NEO pochází z anglického „Near Earth Object“, tedy blízkozemní objekt. NEO může být kometa nebo asteroid, které byly gravitací obřích planet posunuty na dráhu, která kříží okolí naší planety. Zajímavé je, že osm objektů objevených v minulém roce patří do mediálně velmi atraktivní kategorie PHAs (potentially hazardous asteroids), tedy teoreticky nebezpečné asteroidy.

Než ale začnete panikařit, je potřeba důrazně vysvětlit, že nám opravdu žádné nebezpečí nehrozí. To, že nějaký asteroid nese označení PHA  neznamená, že je na kolizním kursu se Zemí. Zařazení mezi PHAs je založeno pouze na tom, jak jsou objekty velké a jak se k zemi přibližují. Stále platí, že odborníci nemají informace o žádném asteroidu nebezpečných rozměrů, který by měl narazit do Země – bavíme se přitom o horizontu několika desítek let.

V loňském roce pořídil teleskop 5,1 milionu fotek, celkově už má za svém kontě od konce roku 2013 více než 19 000 sledovaných asteroidů a komet. „Studováním rozložení světleji a tmavěji zbarvených objektů nám data z NEOWISE pomáhají lépe pochopit původ blízkozemních objektů, které pochází z různých částí hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem,“ vysvětlil Jeff Bauer, vedoucí výzkumník této mise z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně.

„NEOWISE studuje hlavně velké a tmavé blízkozemní objekty, takže dobře doplňuje pozemní síť teleskopů, které pracují s viditelným spektrem. Průměrně mají sledované objekty průměr v řádu stovek metrů,“ vysvětluje Amy Mainzer z JPL. Jak již zaznělo na minulých řádcích, teleskop od nastartování nové mise v roce 2013 objevil 72 nových blízkozemních objektů a od tohoto data objevil 250 nových objektů, mezi kterými jsou i 4 komety.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://3.bp.blogspot.com/…/ReHJBOQ4cvw/s1600/Wise.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1280px-WISE_full_sky.jpg

Téměř odepsaný teleskop odhalil dalších 72 asteroidů, 2.4 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 1 537 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (20 votes cast)
(Visited 1 537 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Téměř odepsaný teleskop odhalil dalších 72 asteroidů”

  1. Spytihněv napsal:

    Po vyčerpání chladícího média v září 2010 byla zahájena NEOWISE Post-Cryogenic Mission. Ta trvala asi do února 2011, poté byla družice uvedena do hibernace, z níž byla probuzena ve zmiňovaném roce 2013 a mise NEOWISE pokračovala a trvá dosud.

    Je dobře, že sice infrapřístroje ve vesmíru mají jasně limitovanou životnost, ale samotné sondy mohou pokračovat v dalším programu. Podobně SIRTF. Chlazení sice došlo někdy v roce 2009, ale v těch nejkratších infračervených pásmech pracuje doteď a dobře. Tady je ale problém, že se SIRTF nachází na heliocentrické dráze typu ETHO, takže se dříve či později dostane z našeho pohledu do blízkosti Slunce a pak i za něj a to bude nadlouho konec mise.

    Mimochodem-prodloužená mise SIRTF dostala kdysi pracovní název Spitzer Warm Mission 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Ohledně NEOWISE Post-Cryogenic Mission jsem váhal, zda ji v článku zmínit, zda to už není příliš výrazné zabíhání do detailů, ale možná to tam během dne doplním.

  2. Petr Scheirich napsal:

    Doplnění, jak to bylo s tím vodíkem na WISE, což neberte prosím jako výtku, ale jen jako zajímavost: v podstatě celý dalekohled byl vnořen do nádoby (termosky) s dvojitými stěnami, které byly na zemi naplněny (nejprve kapalným) vodíkem, a ten byl zmrazen na pevný vodík. Tento pevný vodík se pak ve vesmíru postupně odpařoval do vakua, což udržovalo dalekohled na teplotě 12 K a přístroje na teplotě 8 K.

  3. JanKrejčí napsal:

    Dobrý den! Mimo téma. Na webu forum máte odkaz na ScienceWeek, který je ale bohužel už delší dobu zrušen 🙁 Myslím, že tovaše čtenáře mate.

  4. John napsal:

    A nevíte někdo jestli už existují nějaké plány sondy, která by Zemi hlídala před tělesem přilétajícím směrem od Slunce? … Jak se to podařilo Čeljabinskému meteoritu.

    • Dušan Majer napsal:

      O žádném takovém projektu nevím – možná mne někdo opraví, nicméně čím více známe kosmických objektů a čím lépe vytyčíme jejich oběžné dráhy, tím pravděpodobnější je, že mezi nimi najdeme i objekt, který by jednou mohl přiletět směrem od Slunce.

      • AKA the A napsal:

        Je jich i několik, ale žádný se netěší vládnímu zájmu ani pozornosti velkých soukromých subjektů a tudíž postupují velmi pomalu…
        Jeden z těch větších je třeba https://b612foundation.org/sentinel/, také infračervený teleskop, ale měl by mít kryostat s uzavřeným cyklem – neztrácí pracovní médium (alespoň ne úmyslně)

        • Dušan Majer napsal:

          Já bral reálně fungující projekty, Sentinel od B612 je jistě velmi slibný a snad se jej dočkáme.

    • Spytihněv napsal:

      Zřejmě máte na mysli náhlé objevení nás ohrožující planetky, kterou bychom neznali proto, že by letěla od Slunce a tudíž by pro nás byla neviditelná. Pokud by se toto stalo, tak by to znamenalo, že unikla našemu pozorování, i když se pohybovala tam, kde bychom ji vidět mohli. Nic nemá takovou heliocentrickou dráhu, aby to bylo permanentně z našeho pohledu přezářené Sluncem. Dráhy potenciálně nás ohrožujících planetek (nebezpečných rozměrů) máme údajně zmapovány dobře, takže si myslím, že toto nehrozí. Zdůrazňuji, že nebezpečných rozměrů. Ten Čeljabinsk byl sice také dost nebezpečný, ale mám na mysli hrozbu v globálním smyslu.

    • Petr Scheirich napsal:

      Blízkozemním planetkám už se věnuji téměř 15 let a také jsem o podobném projektu dosud neslyšel. Ono to taky ani dost dobře nejde – ze Země. Šlo by to např. z vesmíru (konkrétně z bodu L1 mezi Zemí a Sluncem). Pokud tedy máme na mysli detekci tělesa krátce (týdny) před jeho impaktem, které navíc přilétá ze strany od Slunce.

      Jinak platí to co píšou Dušan Majer a Spytihněv – dnešní prohlídky jsou určené k detekci v mnohem větším předstihu, takže i tělesa, která by nakonec přilétla ze směru od Slunce, lze objevit na noční straně oblohy.

      To o čem píše AKA the A (např. odkazovaný dalekohled Sentinel) je něco jiného. Jak jsem psal výše, pokud umístíme dalekohled mezi Zemi a Slunce, můžeme skutečně detekovat objekty letící k Zemi směrem od Slunce. Ale pokud už vypustíme do vesmíru dalekohled určený k hledání blízkozemních planetek, je ekonomický nesmysl plánovat jej tak, aby detekoval jen ta tělesa, která se právě blíží k Zemi. Proto veškeré úvahy o vypuštění takto zaměřených přístrojů směřují k tomu, aby se pomocí nich hledaly VŠECHNY blízkozemní planetky které půjdou (i tak cena takového přístroje bude nesrovnatelně vyšší, než je cena pozemských prohlídek). Je samozřejmě výhodné umístit takový dalekohled blíže ke Slunci, než je Země, protože pak těch planetek uvidíme více (jsou i planetky, které většinu své oběžné doby stráví blíže Slunci než Země, a takové téměř nemáme šanci ze Země objevit). K tomu se nabízí buď Lagrangeův bod L1 mezi Zemí a Sluncem (viz navrhovaný projekt NEOCam), nebo samostatná dráha (již zmiňovaný Sentinel). Dalekohled na samostatné dráze k této včasné detekci nemůže sloužit už z principu, protože jeho oběžná doba bude kratší než oběžná doba Země (nebude tedy stále sedět na spojnici Slunce – Země), a proto po většinu doby jeho oběhu ani nebude mít bezprostřední okolí Země v zorném poli.

      • John napsal:

        Ano měl jsem na mysli projekt se sondou, co by byla mezi Sluncem a Zemí.
        A mohla tak hlídat tělesa přilétající od slepého místa na nebi.
        Jistě nepopírám veškeré úspěchy pozemních přehlídek oblohy a všech sond/družic, které jsou schopny detekovat tělesa jak ve viditelném spektru světla, tak i v infra oboru. Ale přes to i technika není všemocná, viz. nedávno blízký průlet tělesa 2013 TX68. Kde ho robotické dalekohledy včas detekovali, ale než stačili napozorovat dostatek dat, tak se těmto robotizovaným dalekohledům ztratil. Což se v mích očích zdá být celkem znepokojivé. A ono, nemusí jít přece o katastrofu s globálním dopadem, stačí těleso velikostí okolo 140m, i ten by stačil udělat hodně „paseky“.

Zanechte komentář